Roots
Epizody(4)
Obsahy(1)
Tento nový historický seriál je adaptací slavné knihy Alexe Haleyho Kořeny a zároveň remakem význačné minisérie z roku 1977. Epická rodinná sága je portrétem amerického otroctví, sleduje osudy několika generací jednoho černošského rodu a nezlomnou vůli jeho členů přežít a zachovat odkaz předků navzdory všem útrapám. Seriál začíná u mladého Afričana jménem Kunta Kinte (Malachi Kirby), který je brutálně odvlečen z Gambie do koloniální Ameriky a prodán do otroctví. Poté vypráví příběhy několika následujících generací a přináší svědectví o důležitých událostech amerických dějin - včetně revolučních a občanských válek, povstání otroků a nakonec dosažení jejich rovnoprávnosti. (HBO Europe)
(více)Recenze (27)
Kunta Kinte v jiném ražení a ve zkrácené verzi. Vyhovující současným komerčním požadavkům. Tvůrci se rozhodli dát v tomto novém zpracování hlavním postavám mnohem heroičtější vyznění. Neboť to lidi mnohem víc osloví než fakta. Patrně přitlačili i v brutalitě. Pravděpodobně se také nechali inspirovat několika prvky s nedávno uvedeným filmem 12 let v řetězech. Byť se nemohu zbavit dojmu, že nová adaptace poněkud rozředila ten strhující náboj emocí, jenž kdysi vháněl slzy do očí. ()
Velkoryse pojatá a natočená rodová sága, která na pozadí afrických a amerických dějin dopodrobna a do hloubky rozebírá problematiku otroctví. Strhující je zejména počátek a pak samotný závěr, uprostřed jako by vyprávění chvílemi ztrácelo tempo. ()
Korene som čítal kedysi hrozne dávno, ešte ako chalanisko, takže si z toho už nič nepamätám, preto to nemôžem porovnať s knihou. Ale myslím si, že tento mini seriál sa s predlohou popasoval veľmi dobre, podarilo sa vytvoriť osudovú a zaujímavú filmovú ságu nešťastného Kuntu Kinte a jeho rodiny, ktorá ma ani chvíľu nenudila. Tiež sa dbalo na konzumného diváka, je to zručne natočené, vizuál zdobí pekná kamera a násilníckymi scénami okorenených hojnou dávkou krvi sa tu tiež nešetrí. Zvlášť jedna bola veľmi nepríjemná (posledná časť - scéna s obesením). Mix známych a neznámych hereckých tvári bol pritom tiež zaujímavý. Záver sa mi už zdal zbytočne dojímavý, ale nebola to ani žiadna tragédia. Určite si pozriem aj pôvodnú staršiu seriálovú verziu, podľa ohlasov je ešte lepšia. 80/100 ()
Remake Kořenů je mistrně natočenou minisérií, jejíž kvalita stoupá každým dílem. Zejména pak ve třetí a čtvrté epizodě. Příběh Kunty Kinteho a jeho rodu je ztvárněn bez jakýchkoliv příkras. Výjimkou tedy není explicitní násilí, ať už fyzické, tak sexuální. Je citelně znát, že toto převyprávění je cíleno hlavně na africkoamerického diváka, protože všechny postavy bělochů jsou zde veskrze záporné (až na jednu výjimku), a to až do extrémů, ze kterých často mrazí. Ovšem z filmařského hlediska mu jde opravdu máloco vytknout, až na občasný patos. Zvláštní uznání si po herecké stránce zaslouží Regé-Jean Page, představitel Kohouta George, a Jonathan Rhys Meyers, který bravurně ztvárnil otrokáře s irskými kořeny Toma Leaho. Nelze tedy Kořeny nedoporučit, ale vězte, že vám po nich nebude příjemně po těle. ()
Originál jsem kdysi dávno viděl, ale jediné, co si z něj pamatuju je to, že jsme ve škole komolili Kunteho jméno. Jak, to je asi jasné. Takže do remaku jsem šel takřka nepolíben a musím tvůrcům složit poklonu. Jasně, je to tak trochu černošská agitka, takže na hodného bělocha tu, snad až na jednu výjimku, nenarazíte. Ale zase to nebije tolik do očí, jako v jiných případech. Je to i tím, že seriál se nesoustředí výhradně na utrpení otroků, ale ukazuje jejich všední život, který byl, s přihlédnutím k daným okolnostem, celkem normální. Bavily i africké sekvence a jestli se mi něco zapíše do paměti, tak je to tanec a zpěv na otrokářské lodi. To byla paráda. Co se herců týče, tak prim hrají nepříliš známé tváře, ale ve vedlejších a důležitých rolích menších i větších padouchů-bělochů vystupují osvědčená herecká esa na čele s výborným Meyersem. Závěrem bych doporučil nesledovat sérii paralelně s podobně laděným Undergroundem. Mě se to občas pekelně motalo. 80% ()
Pôvodnú minisériu som síce nevidel, ale behom sledovania som mal viackrát pocit deja vu. Neviem či tým, že som pár starých dielov videl alebo tým, že viaceré príbehy boli tak obohraté, že som dopredu vedel jak sa skončia. Ale to nevadí. Stále je to veľmi dobrá miniséria o tom, že otrokárstvo je zlé. Prekvapilo a sklamalo ma hlavne to, že len prvé dva diely sa venujú samotnému hrdinovi Kunta Kinte a v ďalších dieloch sledujeme osudy jeho potomkov. Myslel som, že celá séria bude o ňom. Vyústenie jeho príbehu mi pripadalo príliš utnuté a vôbec sme sa nedozvedeli jak žil ďalej potom, čo od neho odlúčili jeho dcéru. Divné dramaturgické rozhodnutie. Paralelne sme mohli sledovať osudy obidvoch. Čo sa týka toho, že tu až na jednu belošku sú vraj všetci biely vykreslený ako jednorozmerné svine, tak s tým až tak nesúhlasím. Nedelil by som tie postavy na dobré a zlé, ale v rámci doby na uvedomelé, ktoré už pochopili, že otrokárstvo je zlé a na neuvedomelé, ktoré brali čiernych otrokov ako dobytok a tak sa k nemu správali. Iba pár z nich bolo krutých. Väčšina sa k otrokom správala celkom normálne pokiaľ poslúchali. A pokiaľ otroci neposlúchali, tak ich zmastili jak psov. Všetko je o výchove a väčšina slniečkárov by sa k otrokom správala rovnako ako skoro všetci bieli v tejto sérii. V tomto smere pôsobia príliš čiernobielo epizódy 1,2 a 4 v ktorých čierni trpia a snažia sa prežiť a bieli ich zneužívajú, využívajú, predávajú alebo zabíjajú. Proste normálny všedný život tej doby. Najviac ma zaujala tretia epizóda so skvelou postavou bieleho slaboch a gamblera (Jonathan Rhys Meyers) so záľubou v čiernom mäsku a jeho vzťah so synom sampaťákom Chicken George, ktorého mal s černoškou. Je to jedna z mála nejednorozmerných postáv, ktorá aj keď bola krutá, tak jeho motivácia mala v jednotlivých rozhodnutiach logiku, ktorá sa dala chápať. Plus ten jeho súboj na kordy o česť patrí k vrcholom seriálu. Výprava a technická stránka seriálu je skvelá a dočkáme sa viacerých bojových scén, ktoré sú riadne krvavé. Vyústenie seriálu je uspokojivé, ale kľudne si viem predstaviť pokračovanie v ktorom by sme sledovali osudy ďalších potomkov veľkého Kunta Kinte. 7/10. ()
Remake, hlavne v USA vyslovenej seriálovej klasiky zo sedemdesiatich rokov ovenčenej niekoľkými cenami, u nás naopak nie až tak známeho seriálu, ktorý si nezaslúži žiadne osočovanie ako to v prípade remakov väčšinou býva, no nebudem ani prehnane chváliť. Nové seriálové poňatie Roots má totiž najväčší problém v tom, že pred tromi rokmi tu bol oscarový Twelve Years a Slave. A Roots je presne to isté, akurát v bledo-modrom a natiahnuté na nejakých cca 6 hodín. Úvod je síce mierne odlišný a predstaví postavy neskorších otrokov v ich domovine, avšak následne sa už ide podľa všetkých očakávaných dejových postupov z otrockých filmov. Povedal by som, že sa dokonca úplne presne ide podľa diania v 12 Years a Slave. Nechýba farma zbohatlíka, nechýba bičovanie pred prizerajúcimi, pokus o útek, aj všetky zvraty zo známej Oscarovky. Priznám sa, že neviem kto si vypožičal od koho a či už 12 Years a Slave nevykrádal pôvodný Roots, ani nakoľko je remake verný originálnu, keďže ten som nevidel, no minimálne sa v roku 2016 trochu vytráca dôvod sledovať Roots, keď to isté sme nedávno už videli a v o niečo lepšom podaní. Roots sa síce snaží o drsnejšie podanie a tak samozrejme nechýba krv a detailnejšie zobrazenie každej krutosti páchanej na černochoch, no aj napriek tomu mi to prišlo možno až priveľmi uhladené. Technicky tomu síce nie je čo vytknúť, herecky taktiež perfektné a je vidieť, že History Channel utratil na seriál nemalé peniaze, no osobne by som uvítal keby to namiesto tej „povinnej“ občasnej brutality, ktorá je teraz v seriáloch „in“ bolo o niečo viac naturalistickejšie, špinavšie a nie až takto učesané v každom zábere. Tá krutosť a nemilé podmienky černochov by tak mali väčší dopad aj na diváka. A vôbec keby to celkovo nebolo až tak jednotvárne s dobrými postavami černochov a zlými postavami belochov (obzvlášť manželka je až priveľmi jednorozmernou postavou). Za tých cca šesť hodín bol čas na zapracovanie na viac ako dvoch/troch charakteristikách jednotlivých postáv. CELKOVO: 3* (6/10) ()
Vášnivě dojemná obžaloba otroctví. 1) Knihu jsem nečetl, předchozí filmové zpracování neviděl. Moje panická tématem nezatížená mysl byla ohromena silou výpovědi. Rodové ságy nemám příliš v lásce. Film moc neumí postihnout velké časové úseky, jeho síla je právě v zobrazení okamžiku. Jde tedy o to, vybrat události, které charakterizují dobu a správně je namixovat. A to se tvůrcům minisérie podařilo na jedničku._____ 2) Nepovažuji za důležité, jestli autor psal o skutečné historii vlastního rodu anebo jestli si to všechno vybájil. Je jedno, jestli jsou Mandinkové vylíčeni věrně. Je fuk, jestli Kunta existoval, jestli byl (mohl být) muslim anebo jestli Afričané prodávali i jiné Afričany do otroctví. Nevnímám totiž Roots jako historický film ani jako dobrodružnou ságu. Pro mě je to oslava lidství, poukaz na některé černé skvrny lidských dějin. Film vyjadřuje, co cítím, čemu věřím, co si myslím, a je jedno, zdali uvedené příklady jsou vymyšlené anebo ne._____ 3) Otroctví je ve filmu představováno jako sociální fenomén, majitelé jednají s otroky jako s dobytkem a nepochybují o tom, že černá rasa je méněcenná. Ve skutečnosti šlo ale o peníze. Ekonomika jižních států stála a padala s pěstováním bavlny, tabáku a jiných produktů na rozsáhlých plantážích. Sever neměl na zachování otroctví ekonomický zájem, jih naopak na něm byl existenčně závislý._____ 4) Mezi spoustou černých herců mě zaujali 27letý Angličan Malachi Kirby (Kunta Kinte), 26letý Regé-Jean Page (Kohout George), 55letý Forest Whitaker (Fiddler). Výborný je i 39letý Jonathan Rhys Meyers (irský plantážník Tom Lea)._____ 5) Působivá je hudba 45letého Alexe Heffese._____ 6) Na konci každého dílu jsem polykal dojetím a skrz uslzené oči jsem trochu nevěřícně zíral na titulky: Lousiana Entertainment. No, zábavu si tedy představuju jinak. ()
K té páté hvězdičce chyběl jen kousíček. Krásná, emotivní mozaika několika generací otroků během významných amerických dějin 18. a 19. století. Černí herci hrají výborně. Obzvláště mě potěšil Forest Whitaker. U bílých to u mě jednoznačně vyhrál Jonathan Rhys Myers, jemuž prostě jdou autoritativní, komplikované postavy (jako Jindřich VIII. také zářil). Mělo to vše, co si od takové minisérie přejete. Často černobílé charaktery (nejen tedy navenek, ale i uvnitř). Hlavní hrdiny, kterým fandíte a celou řadu útrap, které musí vaši miláčci překonat, aby došlo k ne/naplnění jejich cílů. Velice povedené! 80% ()
štvordielna filmová sága o otrokoch ich živote, utrpení a hlavne o ich nesmiernej túžbe po slobode . V treťom diely to jasne povedala černoška černošskému reverendovi "keby Boh zrušil otroctvo, chodila by som k Vám každú nedeľu . ()
S každým dalším dílem méně zábavná a méně kvalitní podívaná vrstvící jedno klišé za druhým. První dvě epizody se ještě dají označit za lepší průměr, problém je v tom, že jsou zjevně velmi zkráceny, takže na diváka každých pár minut vybafne nápis "po dvou, třech... dvaceti letech" a tyto časové skoky velmi narušují plynulost příběhu. Zbylé dvě epizody jsou naproti tomu zdlouhavé a absence silných postav a silných herců z prvních dvou dílů způsobují těžkou nudu. K tomu přidejte neustálé mnoho generační odkazování na prvního předka, jako jakýsi zdroj vnitřní síly v těžkých časech a černobílé postavy nejen, co se týče barvy pleti. Zatímco běloši jsou v drtivé většině případů vykresleni jako nelítostní vrazi a nespolehliví, impulzivní podrazáci, černoši jsou naopak zdrojem všech ctností včetně nekonečné cti, trpělivosti, rozvážnosti a laskavosti. Už tak zjednodušený a přikrášlený pohled na problematiku otroctví ještě završuje opravdu až směšně patetický závěr. 2,5 hvězdičky. ()
Skvěle. Bohužel se mi nedaří sehnat tenhle stare seroš, tak sem se vrhnul na jeho remake. A udělal sem sakra dobře... Jsou to vlastně 4 filmy po hodině a půl, takže to e pěkně svižný, bez zbytečnejch průtahů. Tohle téma otroctví mě dycky dost zaímalo a kde inde se o tom dozvědět víc než s Kunta Kintou :o). Drsný příběh týdle legendy tě vezme na slovíčko do Afriky, ale pak už šup za velkou louži začít novej život, esi se tomu tak vůbec dalo říkat. Největší mazec bylo, že po skončení občanský války si mysleli černoši, že už bude všecko dobrý, ale na tom jihu USA to nikdy lehký mít nebudou. ()
Krásný seriál o otroctví černochů. Je v tom skoro vše. Od chytání, po prodej, práce na plantážích a až po rozvolňování. Ačkoli je originál velmi povedená klasika, tak musím říct, že remake mě bavil víc. V této verzi je více krve, brutality, znásilnění, bičování a nelítosti. Výborně zpracované. Lokace a všechny repliky byly vážně důvěryhodné, jako kdybych tam byl, ovšem při mojí barvě bych se ani nemusel bát. Hudba taky povedená. Musím zmínit kohoutí zápasy, skvěle natočené. Akorát mi tu chyběly pouze dvě věci. Není tu dražba a KKK. Což je velká škoda. Především ta dražba byla v originále skvělá. Každopádně bych i tak klidně doporučil dát přednost tomuto počinu před originálem. V originálu je navíc to, že se stopro vžijete mnohem líp do postav, tady mi jich nebylo tolik líto. Hlavně když jde o Tobyho a jeho rodiče. Ale remake je o dost kratší, tak se vlastně není čemu divit. 95/100 ()
Jakkoliv se mi první díl velice líbil (nabitý dějově i netradičním prostředím) a druhý díl mě zaujal (dějově, postavy), jsem bohužel zbylé dva díly protrpěl v poněkud rozmělněné rodinné sáze (nezajímavé postavy, velké časové skoky). Jako televizní projekt zajímavé, ale podruhé už jej vidět nemusím. Spíše to vidím na knihu. ()
Hledala jsem Kořeny a omylem našla tuhle verzi. Odradila mě natolik, že jsem se přestala dívat v půlce prvního dílu. Není jistě spravedlivé hodnotit něco, co jsme shlédli jen z části, ale proč taky marnit čas něčím, co má daleko lepší původní verzi, vyznačuje se otřesným dabingem, stupidními dialogy, je prvoplánové až patetické, odděluje jednotlivé části původního spletitého děje s jedinou snahou, získat si nás, podplatit nás, nasytit nás laciným nevýživným jídlem, až se seriál v mých očích stává ničím, byť šikovní herci a prostředí se snaží o opak. ()
Celkem kvalitní minisérie. Podotýkám ale, že její druhá polovina je lepší než začátek s Kuntou (ach ano... to jeho nutkavě alarmující jméno), který je sice také nepochybně poutavý, ale je zároveň plný vatových scén a má tendenci k natahování. Potěšila mě přítomnost několika mně známých herců z Britských ostrovů, z nichž tradičně jindřichovským způsobem kraluje Jonathan Rhys Meyers. Užívám si jakýkoli film, kde hraje svini a musím říct, že i zde tento atribut přesvědčivě naplnil. Velice mě potěšilo, jak si tvůrci pohráli s časovými skoky. Vůbec nepřipadají, jako by byly vynucené - mají své tématické naplnění a efektně ženou děj směrem kupředu. S tím souvisí i fakt, že i maskéři vykonali dostatečné úsilí, aby se časové skoky přesvědčivě projevily i na vizáži postav. Je jisté, že téma amerického otroctví vybízí ke karmové polaritě postav. Toto je nepochybně naplněno i zde. Nicméně ale toto rozdělení na kladné a záporné charaktery působí celkem přirozeně. Spíše si dokonce myslím, že někteří otrokáři jsou vykresleni v až nadpřirozeně světlých barvách. Ale to je věc diskuze. Velice se mi i líbila hudba, která podporovala předkládaný patos. Jeho forma je ale uvážlivě zvolena a nepůsobí naštěstí kýčovitě. ()
První díl byl poněkud barvotiskový, postupně se to lepšilo až k věrohodnému konci. Zajímavé obsazení. Tak věrohodně natočený souboj jsem ještě nikdy neviděla. A Sookie jak se houpe na větvi ? ()
Jako dítě jsem viděla původní seriál. Jediné, co si pamatuju je, že se mi to líbilo a jméno hlavního hrdiny. Tak nemůžu porovnávat, která verze je lepší. Tady mi to občas přišlo zdlouhavé, ale jinak nemám žádné výtky. Snad jen větší spotřeba kapesníků u každého dílu. ()
Jak píše @tahit - nová adaptace poněkud rozředila ten strhující náboj emocí, jenž kdysi vháněl slzy do očí. Radši bych viděla znovu původní verzi. ()
Nehodnotím. Viděl jsem 40 minut. Stačí. Proti verzi z roku 77 je to jiné, a hlavně více krvavé. Ona ta doba taková (asi) byla, vždyť šlo o prachy. Dobře, tak se na to podívejte, chcete-li. Já si raději opět přečtu knihu. ()