poster

Klamné léto '68

  • Jugoslávie

    Varljivo leto '68

  • Slovensko

    Klamné leto '68

  • USA

    Elusive Summer of '68, The

Komedie

Jugoslávie, 1984, 91 min

Komentáře uživatelů k filmu (47)

  • Enšpígl
    ****

    Za tu silnou československou stopu ve filmu patří Goranovi velký dík. Je zjevné, že film byl ovlivněn jeho studiem na Famu v kultovním roce 68. Svérazná postava otce se v příběhu stará o humornou složku a Peter ten se octil ve věku, kdy co žena to láska, to touha a do toho všeho bouřlivý rok 1968, sluníčko a jugoslávský sveráz, o ano takhle na mě můžou filmy kdykoli.(17.2.2018)

  • Malarkey
    ****

    Můj první film Gorana Paskaljeviće a už teď mi je jasné, že to je takový Jiří Menzel Balkánu. Decentně vtipný, milý, poetický film vypráví příběh Petara, který zažívá první lásku a ta je shodou okolností z Československa. Odkaz na naší zemi je mimochodem hodně krásný a přidal filmu minimálně jednu hvězdičku. Vůbec nevadí, že ta holka mluví Česky asi tak dobře, jako já Slovensky.(18.2.2018)

  • Marigold
    *****

    Kromobyčejně poetický a laskavý portrét jednoho osudového léta, jedné rodiny, jednoho dospívání a jednoho tragického období evropských dějin. Paskaljevič nevytváří žádnou metaforu zrcadlení osudu velkého světa ve světě malém, naopak, osudy rodiny okresního soudce Cvetkoviče stojí úmyslně stranou a studentské bouře z Paříže, Bělehradu, i politický neklid Pražského jara do ní doléhají pouze prostřednictvím televize, politicky aktivní dcerky a vousatého studenta-buřiče Cileho. Sled milostných vzplanutí syna Petara je plný amarcordovské laskavosti, nadhledu a skvěle vymodelovaných postav, kterým védoví typický jugoslávský "dědek" Miji Aleksiče a kategorický generál rodiny Veselin Cvetkovič ve výtečném podání Danilo Stojkoviče. Petarovo hledání pravé lásky symbolicky vrcholí 20. srpna 1968 nocí s českou dívkou Růženkou. Ve chvíli, kdy mladý muž konečně nalezne velkou lásku, zasahuje velký svět do malého a zamíchá osudy bezvýznamných figurek na šachovnici evropských dějin. Přesto je Klamné léto chválou svým způsobem harmonické a v zásadě poklidné maloměšťácké rodinky, která žije svým tempem a před hlukem dějinných událostí se schová třeba tak, že otec odnese televizi. Goran Paskaljevič prodchnul svůj film poklidným rytmem, který více než divoké jízdy balkánské dechovky připomíná romanci pro křídlovku s pokojným humorem. Budu se opakovat – jugosloslávská kinematografie konvenuje mé duši a Klamné léta ´68 není výjimkou. Svým způsobem jugoslávské Pelíšky.(20.9.2006)

  • Pohrobek
    *****

    Nevšední a nezapomenutelný pohled na jednu z nejtragičtějších událostí našich moderních dějin cizíma, avšak přece zasvěcenýma očima. Goran Paskaljevič ne nadarmo studoval v Praze, ne nadarmo se vyučil filmovému řemeslu právě u nás. Tento film je velkou poctou zemi, kterou si tak zamiloval, a která byla dlouhou dobu zle zkoušena. Zároveň a pochopitelně především citlivě i když se zřetelem ke všem podstaným aspektům popisuje a nádherně zachycuje situaci v Bělehradě i v celé Jugoslávii. Jaká škoda, že my sami jsme zatím nebyli s to, abychom se byť jen přiblíželi nějakým dílem a splatili tak dluh osmašedesátému roku, dluh který se časem netupí, nýbrž narůstá. Druhou, ještě výraznější, rovinou filmu je nesmělé a někdy směšné, jindy tragické, hledání první lásky a marné pokusy i trapné nezdary jím způsobené, jež je vykresleno skutečně líbezně, přejícně a přitom vlastně úplně pravdivě a místy až krutě realisticky. Zde jsou patrny české vlivy zdaleka nejvíce, a to především nenasytné se vyžívání v pomíjivých krásách našeho světa, respektive v pomíjivých krásách toho krásného pohlaví. Co si Paskaljevič vypůjčil z Československa na pomoc? No přece autobus plný překrásných, láskychtivých děvčat! Snad jen jediná chybka a ještě byla patrně objevena až při uvedení tohoto díla v České televizi, Paskaljevič se sice snažil o to, aby ve filmu zaznívající čeština byla hodnověrná a snad nikdo v Jugoslávii ani jinde nic postřehnout nemohl, ale nám to přece až tak čistě neznělo. Avšak co nadělat! Na natáčení takového filmu by ČSSR asi žádné své herce nepůjčila!(6.12.2004)

  • Bluntman
    **

    (KB - J) KLAMNÉ LÉTO ´68 není natolik chytré, aby klamalo, je pouze líbivé. Ostalgie nevede k reflexi dějin, ale k jihnutí nad detaily, které vyvolají vzpomínky na to lepší. Paskaljevićův film ani nechce být kritický, protože je oslavou maloměšťáckého způsobu života, kdy je jakýkoliv zájem o dění kolem motivován osobními pohnutkami a kdy se lze před okolním světem uzavřít tím, že se zpravodajství (v televizi, rozhlase atd.) prostě vypne. Zvolená perspektiva, kdy se příběh podává optikou dospívajícího chlapce, nutí ke srovnání s některými díly Miloše Formana či Frederica Felliniho. První jmenovaný měl o poznání větší pozorovatelský talent a schopnost vypíchnout to důležité, zatímco si uchovával ironický odstup. Druhý zmíněný zase svedl vykreslit rozmáchlou fresku, která umožňovala opájet se až manýristickou audiovizuální opulentností, a zároveň být satirický, nejenom hladivý. Šestý celovečerní film Gorana Paskaljeviće snad záměrně upomíná na konkrétní scény odjinud (venkovská tancovačka, společná příprava jídla), ale nikdy je nepřekoná, protože zůstává u pouhé epizodičnosti. KLAMNÉ LÉTO ´68 je pouhým epigonským dílem, u kterého dám kdykoliv přednost jeho předobrazům, a závanem poetiky, jež mě nikdy nedokázala oslovit, s ostalgií, která je pro mě nepřijatelná.(27.11.2012)

  • ORIN
    ****

    Sebeironické nahlížení na události revolučního roku 1968, jež s jistým politickým podtextem reflektuje. Na filmu je silně znát vliv "české školy" (tedy nejen Paskaljevičova studia na FAMU, ale i čeští režisérští tvůrci). Často úsměvné vyprávění o radostech a strastech dospívajícího a právě maturujícího Petara, jeho prvních opravdových láskách a sexuálních zkušenostech... Prozatím nejlepší Paskaljevičův film, co jsem měl možnost vidět, divácky také velmi vděčný. P.S.: Jagodinka Simonović :-*(31.12.2007)

  • sud
    *****

    Krása. Velmi citlivý úsměvný příběh o dospívajícím chlapci, přísném otci, vrtošivém dědečkovi, krásných ženách, prvních láskách a sklamáních na pozadí událostí roku 1968. Ze začátku to prvních pět minut vypadá jako zajímavý, ale ničím nevybočující film. Ovšem poté toto tvrzení vyvrátí děda v nemocnici, scéna na pláži, v pekárně, ve vlaku a máme tu nevšední zážitek. Milý, vřelý, příjemný a opravdový. Jestli mne někdo osloví, jestli bych mu doporučil nějaký Jugoslávský film, bez váhání to bude "Klamné léto '68".(20.9.2006)

  • gogo76
    ****

    Juhoslovanské Pelíšky? Ok, prečo nie, istá podobnosť tu je. Videl som to už 2x a preto môžem smelo vyhlásiť, že bez D. Stojkovica by to nebol tak dobrý a vtipný film. Tento slávny srbský herec to drží nad vodou ako hlava rodiny . Jeho poznámky sú vtipné, rovnako ako životné múdra, ktoré sa snaží naliať do hlavy svojho syna. Pre českého a slovenského diváka je tu zopár odkazov na tému Československo, krásne Češky, Dubček...Film bol v Juhoslávii určite veľmi populárny a u nás by ste mu aspoň šancu mohli dať. 80%.(15.7.2015)

  • kinej
    ***

    Určitě nebudu jediný, koho zde napadne přirovnávat Klamné léto 68 k Pelíškům. A i když ani Pelíšky nepovažuji za geniální film, jsou pro mě z pohledu Čecha lepší. Humor jugoslávského Klamného léta buď není mezinárodní a univerzální, nebo možná zkrátka není tento film až tak vtipný. Možná by ex-jugoslávci hodnotili stejně naopak Pelíšky, nevím. Každopádně u Pelíšků si může člověk říct:,,Teď je nám líp.“ Řekne si ale něco takového u Klamného léta Srb, či Makedonec? Nebyla lepší totalita, než genocidy? Možná proto se mi zdá, že film, ač antikomunistický, je prodchnut sentimentálními vzpomínkami na staré dobré časy.(2.7.2007)

  • Vitex
    ****

    Škoda že čeština Růženky Hrabalové má velmi srbský přízvuk. Jinak ale asi opravdu není co filmu vytknout. Přesto na pět hvězdiček nemůžu. (ale ty ženy, ty ženy - )(20.9.2006)

  • Madsbender
    *****

    Varljivo leto '68, láskyplne poetické, nostalgické vzdychnutie za láskami, odviatymi časom, vekom, nenávratne pochovaným v hlbinách minulosti a obdobím, ktoré už dnes patrí histórii. Nádherné utápanie času leta a dospelosti v opojnom hľadaní lásky ku ktorému živé a nezastaviteľné kulisy v pohybe tvoria veľké politické zmeny, revolučné prúdy a marxistické hnutia, stretávajúce sa s obdivom, ale zároveň hroziace doposiaľ neviditeľným blížiacim sa koncom spoločenskej a politickej uvoľnenosti, ktorý tvorí rámec záveru filmu. Prekvapivo zďaleka nie tak absurdné a komické, než je u balkánskej produkcie takmer štandardom, pritom naopak pri svojom lyricky vyzývavom spomínaní reálne, avšak oblúkom vyhýbajúce a neobmedzujúce sa na reflexívnu distribúciu historických udalostí, smútku a ťaživosti, ale po vzore Felliniho šarmantne koketujúce s oslavou typizovanej malomeštiackej rodinky na hrane novej doby. Spätne si prezerajúc komentár Marigolda dochádza moja úvaha do bodu sebauvedomenia a spoznania vlastnej zbytočnosti, keďže nezávisle na sebe pojednáva podobnými slovami o rovnakých veciach. Inak sa to však snáď ani opísať nedá. 95%(15.7.2014)

  • JohnnyD
    *****

    Úžasná malomestská komédia pranierujúca život za socializmu v Juhoslávii (nakrútená za komunizmu). Je to síce tisíc krát ohraná nostalgia + situačný humor, no o to je to príjemnejšie a úprimnejšie. Základom minimálne polovice zábavy je fenomenálny Danilo Stojković v role otca rodiny. Koniec je síce predvídateľný, no na rozdiel od staršieho Paskaljevićovho Pas koji je voleo vozove nijak obzvlášť nekazí celkový dojem.(25.10.2013)

  • mchnk
    ****

    Srpen 1968. Čas změn i inspirací. Mládežnická revolta vůči světovému i domácímu řádu. Protesty v ulicích i souboj s žádostmi a potřebami mládí. Rozjasněné léto plné velkých nadějí, zlomených srdcí, zrazení (oholení) svých ideálů a jedné velké události v Československu, o které se zmíní v televizi. Jugoslávský film pro československého diváka, prožívající v postavě Petara naději, poblouznění, zradu i zklamání. Takové bylo Pražské jaro ´68. Poslední svobodné léto s českou dechovkou a Růženkou Hrabalovou, potom už jen povinný odjezd do obklíčeného domova. Excelentní satira v jemném, ale i černém humoru, rekapitulující absurdnost zlořádu minulosti. Jugoslávský film potvrzuje své silné kvality i v polovině osmdesátých let, kde ukazuje styl, jenž se u nás objevil až o deset roků později.(28.6.2015)

  • Snorlax
    ****

    Mile poetický film, který si kazí reputaci lámanou češtinou, se zřejmě nezařadí mezi nezapomenutelné snímky, ale postava otce by na post nezapomenutelnosti aspirovat mohla.(4.6.2016)

  • dzej dzej
    ***

    Zřetelná inspirace českou Novou vlnou a zejména filmy Miloše Formana - generační konflikt hlavního hrdiny a rodičů, scéna z venkovské tancovačky a následné kázání rodičů (Černý Petr). K Československu odkazuje i velká láska hlavního hrdiny s příznačným jménem Růženka Hrabalová. Subžánr vzpomínkového filmu s dospívajícím hrdinou (Amarcord, Vzpomínáš na Dolly Bell?). Zásah událostí roku 1968 – i v Jugoslávii studentské bouře, nucený odjezd Růženky po sovětské invazi. Krásna, vtipná a jemná erotická scéna v pekárně.(15.11.2005)

  • nascendi
    **

    Môžem súhlasiť s názorom, že ide o juhoslovanskú obdobu Pelíškov. Pelíšky sú však jedným z filmov, u ktorých sa názorovo rozchádzam s väčšinovým názorom. A u Klamného leta to nebude inak. Je to taký film o ničom a bohužiaľ nie je vtipný, ani zaujímavo a príťažlivo nakrútený. Nemal som sa čoho zachytiť a do niekoľko dní naň nepochybne zabudnem.(3.5.2014)

  • pm
    ****

    Klamné je léto 68 jak počasím, tak historickým vývojem v Československu. Film stojí na skvělém výkonu Danily Stojkoviće, který aniž by sklouzl ke karikatuře, přestože ji hraje, skvěle a nadčasově vystihuje touhu po respektu a důstojnosti, ničenou jak žoviálností vlastního otce, tak lehkomyslností syna.(8.12.2011)

  • giblma
    ****

    Nostalgií a letním sluncem prostoupené vzpomínání na první lásky mladíka Petara. Když se v gymnazistovi začnou projevovat geny zděděné po sukničkářském dědečkovi, ani přísný tatínek nic nezmůže. Pravou se nestane profesorka sociologie, nová sousedka knihovnice ani pekařka a snoubenka strýce, nýbrž česká činelistka Růženka. Pro českého diváka je zajímavá nejen přítomnost dechové skupiny Panenky a dědečkovy vzpomínky na Československo, ale i jugoslávská reflexe Pražského jara a invaze vojsk varšavské smlouvy (respektive, že to někoho – jakkoliv okrajově - zajímá).(12.2.2013)

  • Flakotaso
    *****

    Člen generace jugoslávských filmařů, kteří vystudovali pražskou FAMU, Goran Paskaljevič, navazuje na tradici amarcordovských filmů, idealizujícím způsobem popisující dospívání mladého člověka, doprovázené mnoha menšími či většími láskami a obsazené mnoha originálními postavičkami. A činí tak velmi dobře, Klamné léto je velmi příjemným a zábavným filmem (přestože na pozadí významných historických událostí), což ještě podtrhuje obsazení typově přesných herců počínaje Slavkem Štimacem a konče Nedou Arnerič.(19.1.2013)

  • Anderton
    ****

    Takto vyzerá váš život, keď vám príliš tlačí semeno na mozog. A keď máte nervózneho fotra. A keď je to natočené v bývalej Juhoslávii, kde ľudia radšej (aspoň podľa našich predsudkov) dávajú prednosť emóciám, ako rozmýšľaniu. Hlavná postava toho veľa nepovie, Petarovi úplne stačí k radosti okukovanie mladých slečien vo svojom okolí (vôbec sa mu nečudujem, casting je skutočne HOT) a neskôr možno príde aj k niečomu viac. Našťastie pre všetky postavy filmu. A možno aj zmaturuje. A možno prídu aj lepšie časy. Výsledok čs. revolúcie klamného leta roku 68 ale postavám nehovorte, okrem otecka by z toho asi nemali veľkú radosť. Ale vlastne Petarovi je to jedno, on má iné starosti.(7.5.2014)

<< předchozí 1 2 3