Porodní bába

Hodně zvláštní záležitost a opět děkuji příteli Volodimirovi2 za echo... Mým hlavním problémem byla po celou dobu filmu snaha získat nějaký kladnější vztah k hlavním postavám a zejména k ústřední dvojici. A ačkoliv jsem se opravdu snažil, nepodařilo se. Velitel sonderkommanda SS od Babího Jaru byť zde byl vykreslen jako psychicky zlomený člověk na mne nepůsobil jako oběť. Pro mně to byl prostě masový vrah a co na tom, že mu svědomí nedalo pak spát a dostal třas? To samé Čtyřočka. Buď byla úplně hloupá, nebo schválně neviděla zřejmé. A to jak ve vztahu k Němci tak ve vztahu k táboru a zvěrstvům co se tam dělo. Jistě, je hezké (na druhou stranu nijak neuvěřitelné), že i tito mladí lidé do sebe silně zamilovali. Na mne však ta romance mladé lásky odehrávající se během válečných hrůz nefungovala. Ba co víc, některá rozhodnutí i chování některých postav mi přešla nedomyšlená a nepochopitelná. Místy film něco naťukne, ale dále už o tom nepadne zmínka a tak divák očekávající např. reakci velitele tábora - kterému se lhát beztrestně nesmí a který zjistí, že mu Čtyřočka lhala očekává reakci zbytečně... Co na filmu zaujme určitě je pěkná kamera a samozřejmě krása exteriérů. Pro mne osobně to byl hodně zajímavý kousek z opravdového okraje druhoválečného bojiště. Vůbec jsem netušil, že tak daleko nahoře měli Němci své tábory smrti a ,,kravíny''. Finové rozhodně zaslouží palec nahoru za odvahu, protože film je to dosti kontroverzní a silně se vymyká všem těm válečným filmům, kde zlí a dobří jsou daní už jen díky stranám za které bojují. Tři ampulky opiátu. * * * (04.03.2016)

Je to ďalší výborný vojnový film v podaní fínskej kinematografie. Ak sa mu chcem trocha venovať po historickej stránke, musíme si odmyslieť tu romantickú vsuvku a tak mi z filmu veľa neostalo. Táto časť tzv. Laponskej vojny bola pre obyvateľov tejto časti Fínska tou najstrašnejšou morou. Na rozkaz Hitlera, ktorý sa chcel Fínsku pomstiť za akt prímeria so Sovietmi, ostalo v Laponsku pri ústupe nemeckej armády, len spálená zem a ľudské utrpenia. Táto časť vojny je veľmi dobre zobrazená vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 ale predovšetkým jeho druhý diel pod názvom Spálená zem. Niekoľko krát sa vo filme premietla otázka vytváraných zmiešaných vzťahov medzi miestnymi fínskymi ženami a nemeckými vojakmi. Po vojne sa do Nemecka dostalo len pár týchto žien so svojimi deťmi, ostatným (okolo 700 žien) ostali vo Fínsku len oči pre plač. K vysvetleniu tejto otázky je spracovaný výborný film Dva životy, 2012. (26.02.2016)

Filmov z obdobia druhej svetovej vojny vzniká všade každý rok veľké množstvo. A je niekedy ťažké urobiť originálny film, alebo minimálne dostatočne zaujímavý na to, aby udržal našu pozornosť od začiatku do konca. "Kätilö" to zvláda celkom schopne. Ešte som nevidel film z tejto doby orientovaný na Fínsko a je aj celkom pozoruhodné vidieť, že sa k Fínom nesprávali tak, ako k mnohým iným. Na druhej strane mám pocit, že tento film som videl tohto roku spracovaný aj vo filme Colonia. Len vymeňme obdobie a niektoré scénky. A ináč je to v podstate ten istý film. Spojený s romantikou. Ale napriek tomu mám pocit, že tu to bolo spracované zaujímavejšie. Herci sú podľa mňa dobrí a uveriteľní, prostredie je výborné a neustála zima tomu tiež niečo pridáva. Možno tá lovestory nemusela byť až tak tlačená a najmä v závere to na mňa pôsobí dosť neprirodzene. Celkovo som si film užil, malo to svoje dobré momenty a tie dve hodiny času, čo som tomu venoval neľutujem. Rozhodnite sa sami. Hodnotenie: B (30.11.2016)

Kniha je vrstevnaté syrové vyprávění hlavní hrdinky. Nepopsatelné, naprosto strhující rytmem, jazykem, obrazy, dějem. Film je plytké, popisné, neuvěřitelné (ve smyslu pravdivosti) milostné drama, se špatnými herci (na vině bude nejspíš režisér; proč musí Víločka vypadat jako ošklivka Betty, hlavní padouch SS jako karikatura a milenec jako účastník super star?), s krásnými záběry severské přírody a ilustrativní druhou světovou válkou kdesi mimo „klasické“ válečné lokace. Ve výsledku jako bych viděla perníkovou chaloupku i s Jeníčkem, Mařenkou, Ježibabou i Ježidědkem ve válečném filmu. Vše pro mě podstatné z knihy ve filmu není. Budu se opakovat, ale je to kýč jako bič. Co mě nejvíce zklamalo, že se na tomto podílela jako scénáristka samotná spisovatelka Katja Kettu. (16.08.2016)

To je snad ještě horší, než kniha. Za prvé z těch dvou milenců udělali dost neviňátka. Ta hlavní síla knihy jsou myšlenkové pochody a vnitřní pocity, kterými se snaží ospravedlnit různé krutosti a ohavnosti, které provádí - ať sebevíc amorální, z jejich pohledů pochopitelné. Tady nic takového není a v podstatě dostaneme jen romantickou linku na pozadí válečných zločinů, která vůbec není tak "bizarní", jak by měla. Její slepá zamilovanost a postupná otupělost z jeho strany chybí, stejně jako vyobrazení různých tělesných detailů, lidského chtíče, touhy a sexu a plození a umírání a znásilňování a lhostejnosti. Taky všechno ostatní, včetně různých postav a událostí nebo osudu ženské hrdinky, je osekané. Je to prostě špatně natočený film, který se snaží, aby se nám postavy zalíbily, což by ve skutečnosti neměly. Vlastně mě zaujal jedině Tommi Korpela, který se do role hlavního nácka hodil dokonale. Jo a pár povedených zpomalených záběrů. (16.07.2022)