poster

Drsné jaro

  • japonský

    Aoi haru

  • japonský

    青い春

  • anglický

    Blue Spring

Drama

Japonsko, 2001, 83 min

Režie:

Tošiaki Tojoda

Producenti:

Dai Mijazaki
(další profese)
  • Radko
    ***

    Šikana a občas mord či zmrzačenie spolužiaka. Príčinou je nuda a neustále čumenie do blba. Riskantná hra na streche školy sa realizuje z rovnakého dôvodu. Jej bonusom je, že víťaz hry následne šéfuje spoločenstvu násilníkov, zastrašujúcich všetkých žiakov. A keď škola končí, záchranné koleso všetkým nerozhodnutým či frustrovaným absolventom strednej ochotne podá miestna mafia. Učitelia nemajú záujem nič riešiť. Je v tom kus strachu, rezignácie. Filmovo tu všetko opísané už bolo. Aj poetizácia násilia a snaha pochopiť konanie násilníkov. Celý film je, v súlade so správaním jeho hlavných aktérov, tiež istým východiskom z nudy. Tvorcovia totiž túžili po originalite. Dali sa preto na cestu estetizácie násilníkov v mene autorského konceptu. Pridali k tomu elektricky hlučnú hudbu s pár akordovým chytľavým refrénom: divácky úspech je zaručený. Vykreslenie situácie v lokálnom školstve, kde všetci majú všetko na háku a prekvitá šikana, je trefné. No poetizovanie vodcov bánd a ich poskokov je samoúčelnou relativizáciou. Sympatie ku konaniu aktérov filmu sa nedostavili. Snáď len k ochrancovi sakúr, ktorý svojím premysleným konceptom tak strašne sral Chuja Kuja.(28.1.2015)

  • Steffa.
    *****

    Ve filmu spatřujeme bandu kluků, kteří nemají žádné cíle, trpí nudou a stále více se propadají do násilí, cigaret a nebezpečně si zahrávají se svými životy i se životy ostatních spolužáků. Kujo je dokonce po celý film naprosto citově chladný, nikdy nehne ani brvou, až na konci, když vidí, že Aokiho snažení dopadne jedině jeho smrtí, pokouší se ho zastavit, dobíhá však pozdě a Aoki umírá. Prostředí školy jen napomáhá k dokreslení atmosféry, neboť stěny školy jsou posprejované, toalety věčně špinavé a celá budova působí spíše jako příbytek nějakého gangu, než jako škola. Hudba jen doplňuje drsnost a násilí, ale zároveň i citovou vyprahlost jejích obyvatel, stejně jako postava liliputánského zahradníka. Film je vlastně takovou výpovědí mladé generace, nemající dostatek zájmů, smysluplných aktivit a pevného sociálního zázemí.(22.5.2015)

  • dawe04
    *****

    Mé iluze o slušných a po skvělé práci prahnoucích Japoncích se zhroutily...Ne, teď vážně. Narozdíl od nedotaženého 9 Souls, kde Toyoda úplně neukočíroval všechny hlavní charaktery, mi Drsným jarem vyráží dech. Po zkušenosti s 9 Souls jsem vlastně nic neočekával, o to víc jsem zvedal své obočí nad tím, co se děje na jisté japonské střední. Psychologický profil místních studentů bez zájmu o školu, o kamarády či jejich absolutní ignorace budoucnosti naznačuje, že dnešní mladí Japonci se zrovna nehrnou do celoživotnímu posluhování ve velkých firmách. Občas dojde i na ostřejší scény (dobře, psycho scény), ale na mě nepůsobily vůbec samoúčelně, když se zamyslím a prolétnu dneska občas noviny...spíš naopak. I přes viditelnou Toyadovu zálibu v co největší množství bizarních postav, tentokrát se mu daří vytvářet opravdu zapamatovatelné charaktery. Ať jde o nemocného, v lavici spícího a venku se stromy rozmlouvajícího mladíka, nebo hlavní postavu Kuja a jeho kamaráda Aokiho. Jejich vztah je kapitolou sama pro sebe, jež vrcholí v předvídatelném, ale mimořádně silném finále. Nesmím opomenout výkony herců, zejména Matsudy, který se už asi nezbaví rolí vyšinutých a zakřiknutých mladíků. Tak zítra ve škole!(18.2.2009)

  • ainny
    ****

    Do třetice japonská "zlatá mládež"... Přišlo mi to trochu slabší než Kurôzu Zero nebo Doroppu, ale to neznamená, že je to v něčem nepředčilo. Svojí rozvláčností, ledovým klidem a přirozenou inteligencí hlavního hrdiny, v kontrastu s kvetoucími tulipány a sakurami, na mě působil mnohem depresivněji, než zmíněné dva filmy. Panoptikum nejrůzněji "postižených" postav dává celému filmu originální i ponurý ráz. Film je černý jako školní uniformy hrdinů, jenom sem tam místy probleskne veselejší barva, aby ukázala, že nějaká ta radost v tom bezútěšném světě ještě je.(31.5.2012)

  • seeker23
    *****

    Tenhle film mě dost sebral. Působí ze začátku dost nenápadně - jako solidně natočený příběh ze školního prostředí s dobrým využitím hudby a pečlivou režií. Asi tak od poloviny ale začíná zalézat pod kůži, a jak je to u japonců časté, děje se tak těžko popsatelným způsobem. I bez znalosti předlohy je patrný původ v komiksu. A stejně jako se v komiksu děje to podstatné mezi obrázky, lze metaforicky totéž říci i o tomto filmu: mezi "řádky" se tu rozkrývá komplikovanost vztahů mezi mladými lidmi (která je v japonsku asi daleko za hranicemi našich obzorů, protože život tam je z našeho pohledu trošičku science fiction). Závěr je opravdu hodně na efekt udělaný, je však nejen efektní, ale též efektivní.(26.2.2007)

  • - Skladbu "Drop" zo záverečnej scény filmu naspievala a nahrala japonská rocková kapela Thee Michelle Gun Elephant. (metal.storm)

  • - „Aoi Haru“ v překladu znamená 'neokušené náctileté období',' ale zároveň také 'nový začátek'. Podle autora manga Taiyō Matsumota je název filmu hra na ironii. (Scary_Fish)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace