poster

Utiš vodu

  • španělský

    Aguas tranquilas

  • japonský

    Futacume no mado

  • japonský

    2つ目の窓

  • japonský

    Futatsume no mado

  • anglický

    Still the Water

Romantický / Drama

Japonsko / Španělsko / Francie, 2014, 118 min

Režie:

Naomi Kawase

Scénář:

Naomi Kawase

Kamera:

Jutaka Jamazaki

Hudba:

Hašiken

Producenti:

Masa Sawada

Střih:

Tina Baz
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • lucijelucije
    **

    Příběh byl hodně stylizován kamerou. Jsou tady nádherné záběry, ale jsou tady i záběry, které mohly být sfouknuté za tři minuty a ne za půl hodiny. Někdo se určitě u takové konzistence rozplývá, protože tady už nejde ani tak o samotný příběh, jako spíš o kochání se vizualizací. Řekla bych, že samotný děj je tady spíš doplňkem. Přiznám se, že mě tohle drama nudilo. A celá podstata příběhu nebyla pro mě tak niterná a smyslná, jak asi měla být zamýšlena.(10.10.2015)

  • emma53
    ***

    Celý film se nese v mysteriózním duchu a meditování o pomíjivosti života, proč umíráme, ale i o lásce. Kyoko a Kaito prochází právě fází života, kde si tyto otázky kladou, protože souvisí s jejich nejbližšími. Vše se vzájemně prolíná a moře se svými vlnami jen tiše, či bouřlivě přikyvuje. Já osobně jsem mírně rozpačitá a asi bych Still the water nedoporučovala každému. Pokud budete v rozpoložení, kdy budete mít chuť rozjímat o smyslu života a posléze o tom filozofovat, pak to bude pro vás možná to pravé. Ale záběry pod mořskou hladinou a nebo letecké na nádhernou, zalesněnou, hornatou krajinu byly strhující.(21.5.2019)

  • Rajca
    ****

    „Až zostarnete, budete sa snažiť, aby ste neboli príliš veľké bremeno. Budete sa držať v úzadí, aby z vás ľudia nemali zlé pocity.“ „To je ušľachtilé. Ja by som to nezvládla.“ „Čo je na to ušľachtilé? Som iba zbabelec. Vy, mladí ľudia by ste nikdy nemali byť zbabelci. Ak chcete niečo urobiť, urobte to. Ak chcete niečo povedať, povedzte to. Ak chcete plakať, plačte. Starí ako ja už len zberajú omrvinky. Ale máte našu podporu.“ Japonské filmy majú v sebe neskutočnú poetiku. Zrodenie, život, láska, smrť, prepojené v jeden neoddeliteľný celok. Hoci film pomaly plynie, nenudí ale práve naopak pomalé tempo umožňuje divákovi naplno si vychutnať prepojenie ľudských osudov so silou prírody. Veľmi silne vyznievajú dialógy hlavných postáv, v ktorých sa snúbi životná múdrosť starých majstrov s dennou realitou moderného človeka. A tak dlhé pohľady do očí, som snáď vo filme ešte nevidela (24.2.2015)

  • sniper18
    ***

    Rád pozerávam rôzne meditatívne filmy, kde samotný dej ani nie je až tak podstatný, rovnako festivalový štýl mi vôbec nevadí, skôr naopak a všetky tie prvky ako otázky ohľadom života a smrti alebo spolužitie s prírodou v harmónii sú mi minimálne vo filmovej tvorbe tiež veľmi blízke, takže Still the water mal všetky predpoklady, aby si ma získal, ale na moje prekvapenie sa tomu tak nestalo. Určite nemôžem ani povedať, že by to bolo zlé, ale to jediné, čo tu u mňa dokázalo vyvolať aspoň nejaký záujem o dianie je línia s umierajúcou matkou, obzvlášť pri jej konci, ale nemá to zase tak moc priestoru. Inak som sa po celý čas mal problém naladiť na tú správnu vlnu, hlavné mladé duo ma prakticky nezaujímalo, pričom ani vedľajšie postavy ich vôbec nepodporujú a celkovo spôsob, akým sa tvorcovia stavajú k jednotlivým výrazným prvkom mi vôbec nevyhovoval a viacero scén si určite mohli odpustil, hlavne zabitie kozy. Navyše aj to audiovizuálne prevedenie mi až na pár momentov príde len úplne obyčajné a tak ani po tejto stránke som si to nemohol užívať. Takže radšej tomu ešte niekedy šancu dám, ale nemyslím, že by sa môj postoj zmenil, vzhľadom na typ filmu určite sklamanie, ale zase na ten priemer mi to aj tak určite stačí. 55%(15.11.2015)

  • carnacv
    ****

    Občas je nutno rozlišovat mezi snímky, které shlédnete a těmi, které prožijete. Utiš vodu bezesporu patří do kategorie druhé. Je až neuvěřitelné, v jakém klidném a optimistickém pojetí dokázala Naomi odvyprávět své zamyšlení nad životem a vlastně i odcházením. Je vidět, že Naomi od svých prvotin urazila pěkný kus cesty a již umí mnohem lépe prodat svůj neuvěřitelný vypravěčský potenciál. Podařilo-li by se jí zbavit i nutkání po globálních sděleních, které se zde vyjevují v nesourodých scénách s účelovým obsahem, který však s dějem nemá nic společného a vyvarovala-li by se naprosto zbytečné dramatizace snímku v závěrečných minutách, mohlo dílo dosahovat mnohem vyšších kvalit. Máte-li zrovna dvě hodinky volného času a nevadí-li Vám snímky meditativního typu, pak budete zajisté unešeni.(10.8.2015)