poster

Křížová cesta (festivalový název)

  • Německo

    Kreuzweg

  • Slovensko

    Krížová cesta

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    Stations of the Cross

Drama / Podobenství

Německo, 2014, 107 min

Komentáře uživatelů k filmu (115)

  • POMO
    ***

    Mladé dievča, zmietané náboženským brainwashom a tyranskou matkou. Dlhé statické zábery bez hudby, slušne zahrané, obrazovo strohé a príliš chladné - akoby sme s trpiacou postavou ani nemali súcitiť.(12.7.2014)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(10.1.2015)

  • J*A*S*M
    *****

    (49th KVIFF) Největší depka festivalu. Čtrnáct statických scén bez střihu, které na kostře jednotlivých zastavení křížové cesty vyprávějí příběh hodné, mladé dívenky, která chce být dobrou křesťankou, ale pro její upjatou, echt katolickou matku to není dost, takže ji nutí, aby byla ještě lepší křesťankou. A protože "Cti otce svého i matku svou", snaží se tedy být ještě lepší křesťankou ... jenže přemotivovanost škodí. Film, který vlastně ani není moc filmový, ale sílu má neskutečnou. Ten způsob, jakým si zde postavy samy sobě i sobě navzájem úplně zbytečně ničí životy, ve mně vyvolalával až fyzické mdlo a odpor. Zajímavé je dát si tento film jako dvojprojekci s britskou Kalvárií, která se na téma náboženství v současném světě dívá z druhé strany (a v důsledku s nijak výrazně pozitivnějším vyzněním). Výsledný pocit je pak takový, že nezáleží na víře, ale na tom, jestli je člověk "normální", nebo debil či autoritářská svině.(12.7.2014)

  • Renton
    ****

    49 MFF KV(10.7.2014)

  • T2
    ***

    Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $56,000▐ jednoznačne ďalší "svätí" námet na zamyslenie, k tomu zaujímavý štýl poňatia, v podobe minimálneho strihu a veľmi slušného umného hereckého prejavu, chladnosť prevedenia v tomto prípade sadne, len škoda že to v konečnom výsledku citovo neodpáli, či nedorazí ako by si žiadalo, takto len zaujímavý priemer /60%/(31.12.2014)

  • Marigold
    *****

    Opravdová událost. Rámec čtrnácti zastavení není použit samoúčelně, naopak, příběh dospívající Marie s křesťanskou symbolikou civilně komunikuje a vrstevnatě polemizuje s náboženským fundamentalismem. Přitom se ale nestává tupou proti-náboženskou agitkou, ale funguje jako zničující a do posledního detailu vypiplané rodinné drama. Některé scény jsou až seidlovsky vypiplané k tvrdé ironii (tělocvična), jiné naprosto unikátně kombinují realismus a ikoničnost "zastavení". Křížová cesta dokáže být jedním dechem emocionálním KO i nesmírně promyšleným estetickým gestem. Propracovanost scénáře je strhující a pokud někde můžeme hovořit o vybroušenosti do posledního detailu, je to v tomto filmu (zpovědní scéna!). Dietrich Brüggemann navazuje na nejlepší tradici rakouské a německé kinematografie s její schopností věcně proniknout do středu patologického jevu a nechat diváka prožít jeho banalitu a destruktivní následky. Film-monstrum, odhalující tenkou hranici mezi láskou, obětavostí a fanatismem.(7.7.2014)

  • Fr
    ***

    „PŘEDSTAVOVALA JSEM SI, ŽE SE STANU SVATOU. ŽE Z VELKÉ LÁSKY K BOHU ... MU OBĚTUJI CELÝ SVŮJ ŽIVOT. A ON PŘIJME MOJI OBĚŤ…" /// Když slova o Bohu nezasáhnou jen srdce, ale vlezou lidem na mozek, přestanou se zabývat věcma povrchníma... Artovej – festivalovej film, kterej ve 14ti zastaveních ukazuje duševní pohnutky mladý holky, který vedou k zázraku. Dozvídám se hodně o Bohu, věcech kolem kostela a víry. Ty zastavení jsou takový pasáže plný dialogů, který neznabohovi přinášej spoustu překvapení. Má mě to něco naučit? Mám bejt udivenej? Tak to se povedlo! Čumím jak blázen na tuhle velkou a šťastnou rodinu ve víru víry. Pravda, moc moudrej z toho nejsu, páč pohled do nebe ve mě vyvolává jinačí představy, než je touha po sebeobětování. Ty 3* nemění nic na tom, že je to fakt síla! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tvrdím, že monotónní zvuky bubnu a kytary, můžou člověka navést k nemravným věcem. 2.) Mám čisté srdce (a hloupou hlavu). 3.) Thx za titule „hygienik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(23.12.2014)

  • pan Hnědý
    ***

    Autentický, realistický a emocionálně zdrcující příběh dívky, která se snaží jít tou „správnou" cestou. Síla, víra, naděje, láska, dobro, zlo, život a smrt. Brüggemannův vrchol.(11.10.2015)

  • Dadel
    ***

    Roy Andersson mínus humor(1.2.2015)

  • ORIN
    ****

    14 kapitol, 14 (téměř) statických záběrů, 14 příliš dokonalých, příliš zinscenovaných, příliš sebeuvědomělých a sebevědomých obrazů zastavení poslední "Ježíšovy cesty". Postrádal jsem větší vnitřní náboj, jakousi vnitřní duši filmu; pocit, že postavy nejsou jen letmo napsanými charaktery s pár vlastnostmi a neplní jen předepsanou účelovou funkci. Kalkul, který dokonale vyšel, přesto svojí formou a stylem na poli uměleckého filmu dosti pozoruhodný titul.(27.10.2014)

  • StarsFan
    ***

    Čtrnáct výjevů ze života mladé dívky vychovávané v přísné, katolické rodině. Každá scéna se odehrává v jediném, střihem nepřerušovaném záběru, téměř všechny jsou natočeny nehybnou kamerou. Sekvence na sebe přímo nenavazují, dohromady však tvoří komplexní ukázku toho, proč je nebezpečné vystavovat dítě jednostranným názorům a proč třeba někteří současní filosofové prosazují tezi, že by rodiče měli svým potomkům představit odlišné pohledy na to, je dobro a co může mít v lidském životě hodnotu (hi there, Matthew Clayton). Na mě sice byla Křížová cesta možná až moc statická, navíc vývoj děje jsem lehce předvídala, nicméně nic to nemění na tom, že si tento film jistě pozornost zaslouží.(10.7.2014)

  • xxmartinxx
    ****

    Film naprosto a do posledního políčka přesný ve všem. Jediné, co mi chybí k úplně spokojenosti, je trochu větší důraz na jednotlivé obrazy - přece jenom v nich trávíme leckdy poměrně dost času a zamrzí jejich strohost. Samozřejmě z ní těží film jiné hodnoty, takže nejde ani tak o výtku, jako spíš o trochu jinou preferenci. Rozhodně ale vynikající a strhující. 4 a 1/2(28.2.2015)

  • Traffic
    *****

    Řada lidí si bude Křížovou cestu vykládat (a už se tak děje) jako lehce ironickou, ale v zásadě tragickou obžalobu katolických dogmat a jejich ničivých účinků. To je sice možná do určité míry pravda, ale je to zároveň notně omezený způsob, jak na tento film nazírat. Podle mě se totiž současně s výše uvedeným dá dobře chápat jako oslava té nejradikálnější víry - ne té, která lpí na pravidlech a obřadnostech, aniž by si přitom uvědomovala jejich vyprázdněnost, ale té, která je dovádí do těch nejzazších důsledků. Protože jenom taková víra je skutečně revoluční a jedině konání z ní vycházející může vést až k tomu, čemu bychom mohli říct zázrak. V tomto smyslu se pak Křížová cesta nejeví jen jako snímek o náboženství, ale o ideologii obecně. Doufám, že to někdy uvidí Žižek, protože věřím tomu, že by byl nadšen.(26.10.2014)

  • castor
    ****

    Úvodní patnáctiminutovka je slušným rozehřátím, pak přijde další scéna točená na jeden zátah, po ní další, pak další, takže střihač se moc nezapotil. Ale o to tu vůbec nejde. Všichni děláme chyby, jen rodiče ví všechno nejlíp, protože jsou přeci starší a moudřejší. Komorní drama o ortodoxní křesťanské rodině se na víru dívá mnohovrstevnatou optikou, pokládá mnoho otázek, upozorňuje na zrádné hranice oddanosti. Zároveň je velmi soustředěným dílem, které čerpá ze symboliky křížové cesty. Jeden zmařený život, solidní zážitek na zamyšlenou. Čtrnáctiletá Marie cítí namísto revolty vůči autoritativní matce, která utlumí její přirozené náctileté potřeby, zmatek z reálného selhání její víry. Jedna pomatená dívčí hlava a filmoví vědátoři mají co žrát. Život je prý plný možností.(27.1.2015)

  • Madsbender
    *****

    [IFF 2014] Margaret Whiteová železným kolom pribíja Pannu Orleánsku na kríž. ////////// Radikálna v silnom spojení formy a obsahu, rozvážna a opatrná, keď má ukázať prstom na vinníkov, Kreuzweg plynie v štrnástich takmer nehybných symbolických naratívnych obrazoch (kamera sa pohne len v troch najzásadnejších "zastaveniach"), pri ktorých sa zatajuje dych. Maximalizovaný realizmus dosiahnutý odstránením zbytočných prvkov a vyrušením falošného dojmu štylizovanosti fakticky podloženými, navlas rovnakými prípadmi by mohol byť zbytočne chladný a odťažitý, no je vyvažovaný iróniou na úkor extrémnych fundamentalistov aj odporcov náboženstva. Nič nie je čiernobiele, neustály súboj dvoch dominantných protikladov v srdci i okolí dievčiny (strhujúca Lea van Acken) udáva ambivalentný takt filmu; koniec koncov, ani samotná matka (bezchybná Franziska Weisz) nie je démonizovaná, prejavuje lásku a súcit, no i neochvejnú vieru vo svoju pravdu. Dôležité je, že sa nad nikým nevynášajú jednoznačné súdy a Kreuzweg kráča strednou cestou medzi ortodoxne náboženským a protináboženským filmom (a bola by chyba interpretovať ho ako zástancu jednej z týchto kategórií). Nie je filmom-argumentom, ale strastiplnou púťou pochybnosťami a túžbami vnútorne zmietanej dievčiny, ktorá kráča v ústrety jasnému ortieľu. Kto má však za to pykať? Nájsť vhodnú obeť pre túto rolu je jednoduché, avšak práve tu si môžem dovoliť mierne poupravený známy citát: "Kto si bez viny, prvý hoď kameňom." Druhá strana mince vraví, že skutočný zázrak je odmenou za najbolestivejšie utrpenie a najväčšiu obeť, ktorá musí byť položená. Účel svätí prostriedky - účel je však žiadaný, prostriedky nutné a svätosť absolútna. Dovolí si to niekto spochybniť? Ako potom môžeme tvrdiť, že je pravda len jedna? Zároveň však pravdu nemôžu mať všetci. ////////// Dodatok: Smial som sa, zúril som, plakal som. Dietrich Brüggemann by ešte mohol v budúcnosti znamenať veľa. A len tak na okraj - som v pomykove, pretože neviem nájsť nič, čo by som mohol vytknúť - aj bez uchýlenia sa k subjektívnym pocitom. 100%(15.11.2014)

  • Webb
    *****

    Subjektivní obrazný vjem - Kreuzweg mě emocionálně ohlodával na kost a pak pokračoval dále. Překročil hranici kdy funguji jako divák (musel jsem film na chvíli zastavit a odejít do vedlejší místnosti, jak mi bylo zle).(31.12.2014)

  • misterz
    *****

    Nervy drásajúci vnútorný boj hlavnej hrdinky, ktorý sa divákovi vyjaví v 14-tich zastaveniach Krížovej cesty Ježiša Krista... Na jednu stranu je tu dospievajúce dievča i so všetkými svojimi potrebami a túžbami a na strane druhej je tu bigotné a nábožensky fundamentálne prostredie, ktoré nemilosrdne dusí a ničí vnútro hlavnej hrdinky, až ho tá nakoniec prijme za svoje, ba čo viac, nájde v tom svoju cestu k.... Statické zábery kamery a dlhé tiché miesta sa v tomto prípade postarali aj o veľmi vysokú emotívnu stránku, ktorá je ešte znásobená pocitom chladu (hlavne od matky) a sugestívnym prežívaním niektorých scén. Nádhera, ktorú ale asi nedocení každý, čo je veľká škoda.(3.5.2016)

  • Vodnářka
    *****

    Film o 14 scénách, 14 geniálně rozehraných situacích jednoho šíleného příběhu, 14 téměř divadelních sekvencích o jednom záběru. Touto formou režisér předkládá divákům snímek s tématem náboženství a jeho pojetí v moderní společnosti, od jeho pozitivních optimistických stránek až po chorobný fanatismus. Každou situaci dokonale rozehrává, neskutečně se vyžívá v každém detailním gestu, nápadu, myšlence, chvílemi se rochní v trapnosti jednotlivých dialogů, jindy naivně vyčkává spolu s divákem na reakce dalších postav. A s každou novou osobou přináší další dimenzi příběhu, ať už s hystericky pedantskou matkou, submisivním otcem vyhýbajícím se jakémukoliv kontaktu, roztomile geniálním Christianem z paralelky nebo schopným doktorem potvrzujícím divákům podezření na absolutní nefunkčnost celé rodiny. Brüggemann však ani na chvíli neopouští hlavní téma, děsí novými situacemi, pohrává si s Mariinými touhami, nechá ji chvíli přičichnout k životu obyčejné čtrnáctileté slečny v současném Německu, následně ji reakcemi rodiny a charismatického, ale fanatického kněze svrhne zpět mezi úskalí absurdní oddanosti - bohu, rodině, asketismu... A úplně stejně bezohledně, ale dokonale, si pohrává s divákem, zláká ho k boji za dobro spolu s církví, následně ho vyděsí i zničí náboženskou nesvobodou a tyranií a na konci ho nechá bez dechu se spoustou otázek. Ovšem každý divák touží po takovém zážitku a jen málokteré snímky Vám poskytnou tak intenzivní zážitek...(5.7.2014)

  • *CARNIFEX*
    ***

    Od úvodu bolo skutočne náročné počúvať tie dialógy, ktoré na mňa vplývali ako nahriate ihly, ktoré sa so 100% úspešnosťou zabárali do ktoréhokoľvek nervu na mojom tele. Je však nad svetlo sveta jasné, že toto bol režisérov úmysel, ktorý chcel poukázať nato, že prehnaná viera v "niečo", v kombinácii s nátlakom okolia, môže byť ako zbraň, ktorá dokonale vymetie rozum zo zdravo mysliaceho, nepoškvrneného jedinca (Mária). Zmiatol ma až záver, ktorý z môjho pohľadu tak či onak potvrdil, že medzi nebom a zemou je "niekto", kto vďaka neobmedzenej, neviditeľnej sile stojí za zrodom zázraku, čo tak či onak, v tomto prípade, hraničí s propagandou BOHA. Som ateista, "vieru" vnímam odlišne (dobro v ľuďoch, zlo v ľuďoch), nemyslím si, že by bolo zapotreby za každý úspech ďakovať imaginárnemu "priateľovi", ktorý sa nám hrdo v najťažších situáciách otáča chrbtom. VŠETKO JE TO O ĽUĎOCH a odlišnom chápaní situácie. Moje nižšie hodnotenie však súvisí s neúspechom tvorcov vcítiť sa do role Márie (to meno asi nebude náhoda), lebo len pobúrenie myšlienkou príbehu nestačí, čo dokonale v dvoch vetách vysvetlil POMO: Mladé dievča, zmietané náboženským brainwashom a tyranskou matkou. Dlhé statické zábery bez hudby, slušne zahrané, obrazovo strohé a príliš chladné - akoby sme s trpiacou postavou ani nemali súcitiť.(2.2.2015)

  • sochoking
    *****

    Keď bola Maria na spovedi, tak to vyzeralo, akoby rozprávala do strúhadla na zemáky!(23.1.2015)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace