poster

Tokyo Ghoul (TV seriál)

  • Japonsko

    東京喰種

  • USA

    Tokyo Ghoul

Animovaný / Akční / Drama / Horor

Japonsko, 2014, 12x24 min

  • TomX2
    **

    Celkový dojem: Tokyo Ghoul je anime, ktoré sa odohráva vo svete ľudí, v ktorom nežijú len "obyčajní ľudia", ale aj stvorenia - Ghouli, ktorí síce na prvý pohľad vyzerajú ako my, akurát s tým rozdielom, že im "nechutná" to, čo my zvykneme jesť a skôr si vypijú kávičku a napapajú sa nejakým tým mäsom. Ľudským. Samozrejme. Hlavná postava tohto anime je Kaneki, úplne obyčajný tichý človek, ktorému zomrela matka (áno, klitšé, s ktorým sa stretaváme snáď v každom filme) a má len jedného kamaráta z detstva, ktorý mu je ako brat. Jedného dňa sa ale stala udalosť - Kaneki mal možnosť sa stretnúť s jedným Ghoulom (wau, závidim mu). Áno, kto by nechcel mať rande s Ghoulom a nechať sa od neho (teda nej) vypapať? Lenže to by nebolo klasické anime, aby sa tam nestal zázrak? Áno, krásnu Ghoulku zabije nedostavaná stavba (fňuk), ale ešte predtým sa raz stihne zahryznúť do našeho Kanekiho. Z toho sa ale nejakou náhodou stáva Ghoul (teda aspoň z polky) - jedlo mu nechutná, nezvyčajne sa snaží prekusnúť si ruku a aby toho nebolo málo, je to uplakaný debil, ktorému všetci máme taku veľkú chuť dáť desať výchovných. Časom bude stretávať nových Ghoulov, tvoriť si kamarátov a nepriateľov a ako spravný gentleman, nechá vyvraždiť niekoľko nevinných ľudí a spojencov a krčiť sa v rohu. Wau. To je dobrá charakteristika. Moje celkové pocity sú ale zkreslené - nejedná sa o zlé anime, vlastne má Tokyo Ghoul veľmi krásnu animáciu, niekoľko zaujímavých postáv (sorry Kaneki, ty medzi nimi nie si, možno nabudúce) a dobrý nápad, ktorý nie je tak zvyčajný. Lenže na druhú stranu, anime je plné blbých WTF momentov, až príliš vyplakávania a hlúpych dialógov a to kvalitu len zhoršuje. Teda, do zhruba nejakého 10. dielu je anime len plné hysterického revu Kanekiho a jeho dementného chovania, no v predposlednej epizóde to získa skvelý obrat a Kanekiho si naopak zamilujete - stane sa z neho úplne iný človek a op, ktorý nebude mať zľutovanie s nikým a ničím a dosť pravdepoodbne sa z neho stane aj najsilnejší Ghoul. K tomu tvorcovia často zabudajú na postavy (Hide) a tak sa snažia flashbackmi nejak zamotať príbeh, ale to sa im vcelku nedarí. Ako celok je ale Tokyo Ghoul dobrý nadpriemer, ktorý neurazí, ale ani nenadchne. Má niekoľko dychberúcich momentov a silných scén, dokonca aj niekoľko nezabudnuteľných ("happyend" and "white" Kaneki), ale celkovo to pôsobí skôr ako lepší nadpriemer, ktorý má niekoľko svetlých, ale aj slabých stránok. Pre začiatočníkov anime si to ale rozhodne nenechajte újsť, pretože to za pozretie rozhodne stojí. Moje hodnotenie: 80% edit: Je to sračka. To, čo som napísal neberte vážne. Len v prípade, že chcete s anime začať.(6.8.2017)

  • animaxis
    ***

    Po zhlédnutí této první části musím říct, že Tokyo Ghoul má našlápnuto dobře. Už i já jsem se na to začal dívat, i když asi dva roky potom, co se to stalo tak populárním anime. Už od začátku to má zajímavý děj a velmi detailně sledujeme hlavní postavu Kanekiho, který (a to asi nění spoiler) se kvůli jisté události mění z člověka na ghoula. Postupně je viděl, že celý ten svět ghůlů je docela dobře promyšlený a také chápeme, že, stejně jako lidé, se ghůlové mohou dělat na ty dobré a na ty zlé. Anime pokračuje v shounenském stylu, kdy se hlavní hrdina stává stále silnějším (prostě klasika), ale místy mi skoro přišlo, že se anime mohlo vydat i jinou a i poněkud dospělejší nebo spíš vážnější cestou (hlavně po 8. díle). To se tu sice nestalo a popravdě se mi dosud Tokyo Ghoul asi nelíbí tak moc jako některým mým kamarádům, nicméně i já očekávám od 2. části (Tedy Tokyo Ghoul A) jistý pokrok. Jako menší mínus bych tu viděl to, že tu není moc času se pořádně seznámit s některými postavami a tak jsem měl někdy pocit, že se tu něco děje přiliš uspěchaně, ale ve výsledku mi to moc nevadilo. Celé anime jinak doprovází hodně povedený soundtrack a rád bych zvlášť pochválil animaci při západech slunce. Popravdě mi přijde, že při tom si animátoři dali na scéně opravdu záležet a je to zatraceně dobře vidět. Tokyo Ghoul se mi tedy přece jen líbil a už jsem zvědavý na pokračování.(3.3.2017)

  • Yoshitsune
    *****

    V dnešní době sem rád za takové anime jakým je Tokyo Ghoul, ano postava Kanekiho je zde vykreslena jako slaboch a tak trochu prosťáček, ale i za takovouhle postavu sem rád. Proč si asi teď budou mnozí ptát, proč je rád za postavu která brečí a dává najevo svoje city, emoce, sny a cíle, no protože mám rád takovéhle postavy. Né že bych neměl rád nabušené postavy, které pokaždé když se střetnou s nějakým nepřítelem, tak ukážou svoje bradky a v polovině souboje takovým postavám začne laktace viz takový Kenshirou. Takže ono je to pak fakt záhul na to koukat, navíc problém s takovou postavou je, že dál nemůže rozvíjet. Zatímco se z takového slabocha jakým Kaneki je, se může později vyklubat, právě onen nabušenec a nebo ne, takovéhle postavy mají prostě možnost se vyvíjet a jít různými cestami. A co ostatní postavy ? No jejich to opravdu hodně a každou postavu, opravdu každou, sem měl svým způsobem rád, buď byla něčím zajímavá a nebo mně zajímal její osud. Ale asi sem si nejvíc oblíbil právě tyhle, z řad lovců (vlašťovek) je to Mado a Suzuya, co se týče ghúlů, tak Tsukiyama - to je prostě zlatíčko), Yoma, Rize - přestože tam je jenom krátce), Touku a v neposlední řadě i Kanekiho......... no trošku i Nishikiho, ale opravdu jen trošku. Co se týče animace, tak je sice krásná, ale souvisí s tím i jeden velice vážný problém a tím je, jak již bylo zmíněno je cenzura, cenzura to je prostě čistý zlo, díky tomu divák přijde o docela pikantnosti. Za zmínku ještě stojí velice povedený opening a ending, ta hudba je prostě úžasná. Ale co mám opravdu rád na tomhle seriálu je, to že zde neni jenom to násilí, ale právě i ta citová stránka, navíc ve dvanácti dílech se povedlo krásně, vyzobrazit postavy a jejich osobnost. Tento seriál má mé doporučení co by nezkušeného otaku, jen ta cenzůra tomu škodí, takže pryč sní. PS : Jason a jeho luskání prstů je hrozně nakažlivé, naučil jsem to tak nějak dělat .(6.10.2015)

  • Kimkong
    **

    Z počátku vypadal seriál zajímavě. V podstatě klasika s upíry vyměněná za ghouly. Jen mi chyběla nějaká historie odkud se vzali, protože tady to nejsou klasičtí nemrtváci. Děj mi trochu připoměl Akame ga Kill, kdy proti sobě bojují dvě frakce, přičemž každá si myslí, že oni jsou ti správní a mají právo žít. Mezi boji jsou permanentně vsouvány, a to hlavně ve druhé sérii, vsuvky o smutné minulosti všech postav. Všechny postavy měli trpkou minulost a všechny jsou si dost podobné. Každému někdo zemřel, každý byl na scestí tíhnou ke zlu. Avšak v tomhle seriálu to vůbec nefunguje a nikdy to semnou nehlo. Kromě openingu, kdy je opravdu ukňouraný soundtrack je hudba rádoby epická, a hlavně v počátku seriálu působí fakt dobře. Jenže jeden motiv se brzy ohraje. Navíc je zde silná cenzura skrývající se za stíny a záři světel. Potenciál tady byl, ale úplně to zazdili.(10.4.2015)

  • Hromino
    **

    Nemáte-li rádi slovní průjem, přeskočte na komentář uživatele navigator, ten můj názor v podstatě dokonale vystihl na pár řádcích. — Čím začít, když k Tokyo Ghoulovi se mi toho dere na jazyk – respektive na špičky prstů – tolik? Nejrozumnější se mi zdá hned úvodem nastínit největší problém Ghoula, jímž je příšerná nekonzistentnost. Snad čehokoli. Děje, jenž je spleten z několika dějových linek, mezi nimiž seriál skáče jak koza Róza, ovšem ve výsledku jich stejně hrst upustí ve stylu „smůla, počkej si na další řadu, bude-li nějaká další”. Postav, o nichž se toho příliš nedovíme (s výjimkou hlavního hrdiny) a jejich charakter je ohlodán vesměs na jeden či dva výrazné povahové rysy, pročež nám jsou tyto postavy a jejich osudy celkem ukradené (s výjimkou vyšetřovatele Mada). Kresby, která je sice celkově na poměry studia Pierrot nadprůměrná, ale místy je stejně nehezká, skoro až odfláknutá. Cenzury, jíž je mnohdy příliš použito ve scénách, v nichž by nějaká ta kapka krve či otevřeného násilí určitě mohla být odhalena, a naopak tam, kde by toho násilí nemuselo až tolik býti, je jí minimum. Hudby, neboť oproti pěkné znělce úvodní a ještě lepší znělce závěrečné mi OST připadal takový nijaký, nevýrazný. A mohl bych pokračovat možná ještě dál. Mým největším problémem celkově byl ovšem hlavní hrdina Kaneki, jenž je ukázkovým příkladem hrdiny, který zkrátka nemůže získat mé sympatie. Že je to zpočátku úplný loser a slaboch, budiž. Že ho často vysekávají ze srabu druzí, nad tím ještě přimhouřím oči. Nemůžu však fandit hrdinovi, který zesílí – respektive získá nějakou tajemnou, velkou, ohromnou sílu – rázem úplně náhodně a bez vlastního přičinění, bez vynaloženého úsilí, bez nějakého tréninku. A když nemůžu fandit hlavní postavě, vedlejší postavy jsou mi ukradené, a ty postavy, které mě aspoň malinko zaujaly, brzy zemřou nebo hrají jen minimální roli, je těžké si takový seriál užít. Dávám ve výsledku 2* za pěknou kresbu (ovšem – viz výše), pěknou hudbu (ovšem – viz výše), těch několik scén, kde atmosféra fungovala, kde měl seriál nějaký potenciál a kde se tvůrci nebáli zobrazit trochu násilí (ovšem – viz výše), a konečně za to, že sledování tohoto seriálu nebylo navzdory tolika chybám nikterak traumatizující.(19.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace