Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Marek a Monika Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen lepší vzduch pro vlastního synka trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější klima pro dva starší adoptované syny, kteří nezapřou svůj romský původ. Sen o svobodném "přírodním" prostoru však bere rychle za své, když postarší soused jejich syna Františka obviní z toho, že mu kamenem rozbil čelní sklo u auta. Vesničané nejsou k cizincům příliš vstřícní, soužití s otevřenou arogancí, která neskrývá chuť hnát svou kauzu až k soudu, však Šírovy dohání k neadekvátním reakcím. Marka a Moniku, odhodlané vybudovat rovnoprávné a láskyplné rodinné prostředí, navíc dovedou čas od času pořádně vytočit i samotní kluci. Mezi křehkým zázrakem lásky a strachem z nenapravitelných chyb se rodí rovnováha všedních dní. Střídmé komorní vyprávění nabízí otevřený pohled na otázky všednodenní tolerance a ekologie rodinného i společenského prostoru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (157)

Emzet 

všechny recenze uživatele

Podprůměr. Nápad byl dobrý, ale... Od začátku - Petra Špalková je vážně super a mám ji rád. A tím výčet těch "vážně super" věcí končí. Pominu přehrávání Duška coby rasistického, neustále nepříčetného magora a pominu nepřesvědčivého Trojana. Nepominu ale nudu. Kdyby se Tyc nebál a seškrtl to tak na hodinu (pokud chtěl říct jenom tohle), nebo alespoň v daném časovém úseku podal trochu víc příběhu, bylo by to možná i za 4. Ale takhle je to jen velmi rozvláčné vyprávění, které je navíc ještě strašně uměle natahované. Scény typu "osazenstvo jde přes most" jsem ještě celkem bral, ale scény typu "pokaždé jiná postava tři až čtyři minuty strnule zírá do prázdna a snaží se tvářit, jakože přemýšlí, zatímco v pozadí hraje melancholická hudba" mě iritovaly opravdu maximálně. Nehledě na to, že i zvolené téma, ač je celkem zajímavé, zde zabíhá do patosu, který rozhodně nebyl nutný. Naopak, mohlo tu být trochu víc kontroverze. Postavy rodičů mohly být vyobrazené jako občas doopravdy vážně pochybující o správnosti svého rozhodnutí a rasistické předsudky mohly být z více stran, nejen od jediného, očividně psychicky nemocného, řvoucího šílence. Takhle totiž vypadaly jako docela bezzubé. Takže - syrová vypověď to není (ani vařená a dokonce ani pečená), na příjemný český filmík je to zase moc nepříjemné. Já osobně jsem nebyl nadšen ani trochu. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Tyc a Romská otázka poprvé. Za hranice autentičnosti se dostal příběh Terezy Boučkové, dcery Pavla Kohouta.. Tentokrát na tu story neměl Kohout vliv a díky za to. Muselo to být velmi osvobozující přijít po sedmi letech s novým filmem a zapomenout na debakl s Plyšovým lvem. Navíc svést se na tehdy osvěžujícím a novém úspěchu Ivana Trojana. Budiž Tycovi přáno, ale bohužel vše co následovalo nebylo výsledkem vykoupení, ale jen volného plynutí času a zániku autorské osobnosti, která měla rozhodně na víc. Smradi sice ještě nebyli za hranicí pohodlného kalkulu ve stylu - natoč něco chytlavého o Romech a ceny se jen pohrnou, ale byl to začátek. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Lidi jsou zlí a čeští obzvlášť; aneb obsah 90% českých filmů z posledních 17-ti let. Včetně Smradů, řešících otázku rasové problematiky u nás. Šťastná smíšená rodinka (výborný Trojan, výborná Špalková a tři děcka) se přestěhuje z Prahy na vesnici částečně i proto, že věří v „neposkvrněnost“ zdejších lidí. Jenže svině jsou všude. Jedno rozbité sklo na autě tak rozpoutá nesmyslný hon na čarodějnice, resp. na dva romské kluky. Ti nejsou vykresleni jako neviňátka s, ale jako normálně problémoví teenageři, což se cení. Cenit by se měla rovněž snaha Zdeňka Tyce o natočení protirasistického psychologického polodokumentu. Protirasistického tím, že ten nejhnusnější rasista je skutečně odporný a jednostranně zlý . Psychologického tím, že dlouhé detaily hlav herců brzy začnete považovat za nezbytnou přítěž. A polodokumentární tím, že nevypráví ucelený příběh, ale pouze sumarizuje jak to s námi vypadá. Do toho občas zabuší hudba jako z Terminátora nebo se kamera začne neotřele otáčet kolem vlastní osy, sledujíc postavu, která zrovna mluví. Upřímně, nevím kam Smrady zařadit. Na syrovou výpověď jsou příliš idiličtí a zidealizováni, o dojemnost taky nezavadili a ke skutečnému artu jim chybí oprostit se od patosu a exploatačních zkratek. Přitom si myslím, že tuzemský film podobných kvalit do našich kin v posledních letech nezavítal. 70% Zajímavé komentáře: dwi, JayKey ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Filmařsky to samozřejmě hodně zestárlo (dlouhé detaily na obličeje - proboha!), ale tematicky a herecky jsou Smradi i po patnácti letech stále aktuální - bohužel. Petra Špalková a Ivan Trojan předvádějí jedny ze svých životních výkonů, dětští herci geniálně hláškují a hudbou vše doplňuje skupina Jablkoň. Takových filmů je v naší společnosti stále potřeba. ()

Mallinali 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem agitku, vyváženou jako severokorejská politická satira, ale nakonec jsem to přežil kvůli fantastické Špalkové (která se tu fakt nestyděla), skvělému Trojanovi a studování mladého Honzy Ciny. Ale místní pokrokové naivky musím zklamat. Ten přeslazený a useknutý konec dost tupě maskoval smutný fakt. Oba adoptivní hoši scenáristky paní Boučkové v pubertě definitivně zdivočeli. Drogy, krádeže, soudy, vězení atd. Paní Boučkova z toho byla úplně vyřízená a nakonec je oba odstřihla ze svého života (viz její 13. komnata). Tolik k tomu potřebnému nastavování zrcadla nenávistné společnosti. PS: ta kamera byla výživná. Filmový look to má jako zprávy na TV Barrandov, nesmyslné dlouhé záběry na obličej (kdybyste nevěděli, takhle se pozná umění) jsem po chvíli začal stopovat (vyhrál tuším asi dvouminutový záběr na kluka v busu) a ty experimentální záběry z různých úhlů (Trojan vede kluky do třídy a záběr je jen na nohy...?) jsou stejně smysluplné jako linka se zlým důchodcem, která dopadla...nijak. Ale chápu, že na to zapomněli, museli přece během pěšího návratu kluků z Prahy sbírat odrazy světel ve tmě na dálnici D5, protože...umění. PS2: výkony dětských herců byly až na Cinu a jeho blonďateho "bratra" naprosto nezvládnuté. Je to tak špatné, že to můžou sestříhat pro FAMU jako odstrašující případ. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (8)

  • Větší část filmu se natáčela v obci Vráž u Berouna. Ve filmu účinkují i někteří místní obyvatelé. (ČSFD)
  • Autorka scénáře Tereza Boučková se inspirovala vlastními zážitky s výchovou adoptovaných romských dětí, které ztvárnila také v románu „Rok kohouta“ z roku 2008. (Ded@M@tes)
  • Petra Špalková (Šírová) ve filmu působí dojmem, že je mnohem starší, než v době natáčení ve skutečnosti byla: "Na tom jsme byli domluvení. Jednak tomu pomohlo chování a pak - úplně jsme odstranili líčení. Řasy mám namalované snad jen když jedu pro kluky do školy a přijedu z Prahy. Shodli jsme se, že nemáme rádi, jak hollywoodské herečky vždycky vstanou s tou učesanou hlavou a dokonalým make-upem, protože je to tak málo podobné životu... Navíc jsme chtěli, aby maminka Šírová byla psychicky i fyzicky krásná i ošklivá. Někdy je člověk zmačkanej a nezpůsobilej a někdy naopak duch tak krásně prosvítí tvář a pohyb... A to hledáte asi vždycky. Aby to v sobě mělo vzestup i pád, kouzlo i nepůvab. Aby to nebyla vymyšlenina, ale člověk." (NIRO)

Reklama

Reklama