Paran daemun
Birdcage Inn
Obsahy(1)
Do hotelu v malé uličce přímořského města přichází mladá dívka s malou taškou a velkou reprodukcí aktu od Egona Schieleho. V hotelu musí zpříjemňovat noc občasným hostům a živit svým tělem sebe i rodinu majitele hotelu. Otec a syn neváhají sami využít jejích služeb, tím silnější je však nepokryté pohrdání, které k ní chová stejně stará dcera. Dívka nenávidí prostitutku i celou živnost svých rodičů, kterou ze studu skrývá před svým snoubencem. Ten však jedné noci skončí jako nic netušící host v náručí prostitutky. Příhoda zprvu jen vyostří vztah obou dívek, nakonec se však stává počátkem pomalého sbližování, během něhož dcera objeví sílu sexuality a její nenávist ustoupí novému porozumění. Jedné noci si tak dívky mohou vyměnit svá místa... Rytmus vyprávění jako by zrcadlil příboj narážející na nedalekou pláž. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (43)
Jedna rodina na kterou vydělává jedna prostitutka. Ráno se společně ošplouchnou u studny. Hlava rodiny využívá služeb zdarma, syn hlavně odposlouchává dění přes walkmana, matka uvaří, jen dcera jedinou živitelku rodiny nemůže snést. „Ty a já jsme jiné.“ Konflikt se vystupňuje v den, kdy dcera přivede do rodiny představit svého snoubence..a poté nastává zlom. „Bereš život tak jednoduše. Každý by mohl mít život jako ty. - Myslíš si, že jsem šťastná? Vážně mi rozumíš?“. Kimovo oblíbené téma prostituce a opět poněkud jinak.A mě začíná (čím dál tím víc) zajímat jaká je vlastně korejská realita nebo proč se na „prodejný sex“ pan režisér tolik upnul. V každém případě další pozoruhodný film z jeho tvorby. ()
Asi stále ještě nerozumím tolik jihokorejské mentalitě. Ale vůbec jsem nepochopil proč se některé postavy chovají jak se chovají. Proč ta prostituující dívka prostituuje a živí celou další rodinu? Jinak se ovšem jedná o pozoruhodný snímek, jehož sledování není ztraceným časem. ()
Emocionálně silné drama ze života spodních vrstev. Hlavní hrdinka, ač prostitutka, je jediná čistá duše, nastavující ostatním obyvatelům hotýlku obraz jich samých. Velmi působivý snímek s propracovanými postavami a jeden z Kimových nejlepších. ()
Kim Ki-Duk... co je to za člověka a co je smyslem jeho filmů? Na tuhle otázku si asi nikdy nezvládnu odpovědět a navždy se to ve mně bude prát. Občas mám pocit, že jsou jeho filmy geniální, ale pokaždé se tam najde něco, co se mi hrozně hnusí. A v Ptačí kleci tomu nebylo jinak. Ve filmu se odehrává v podstatě jenom zlo a ten nápad je sám o sobě hrozně úchylný. A co dát vedle černé, aby vypadala ještě černěji? No jasně, bílou. Jenže i tu černá časem pohltí. A mě by jen zajímalo, jestli se tím Kim Ki-Duk snaží poukázat na hovadstva, která se na světě dějí, nebo se mu představa takového světa líbí... ()
Bezvýhradně šťastný konec u Ki-duk Kima? No to tu ještě nebylo... Každopádně další silný film, který i přes happy end krásně zapadá do režisérovy filmografie. ()
Opět téma prostituce, motiv ženy jako oběti, leč tentokrát Kim vynechal (pro své filmy typické) násilí a depresivní konec nahradil hodně smířlivým... Rozhodoně stojí za pozornost. ()
Nostalgické drama o osudech dvou dívek, prostitutky a dcery pasáka, které nemají nic i hodně společného. Další z řady Ki-duk Kimových drsných filmů o prostituci, násilí, hledání přátelství a svého místa ve společnosti. Délka pouhá hodinka a půl. 85 % ()
Je to vydarená poeticky ladená dráma od Kim Ki-Duka. Má dosť dobrý príbeh o mladej žene, ktorá prichádza do malej prímorskej ubytovne prevádzkovanou jednou obyčajnou rodinou, kde má za úlohu spríjemňovať hosťom noc, keďže ponúka erotické služby. Ale aj napriek tejto svojej práci má svoje sny a záľuby a túži aj po rešpekte členov rodiny, ale u všetkých sa jej to nedarí. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce zápletka na prvý pohľad nepôsobí až tak výnimočne, ale pri tomto režisérovi to aj tak vôbec nič neznamená, pretože to opäť podal svojim nezameniteľným štýlom. Dej obsahuje plno zaujímavých prvkov, obzvlášť na ten vzťah medzi mladou ženou a štyrmi členmi rodiny, matkou, otcom, bratom, ale hlavne sestrou, ktorá ňou pohŕda najviac sa pozerá veľmi dobre, celé sa to nesie v takej zaujímavej atmosfére a voľnejšom tempe, takže sa dá všetko dostatočne vychutnať, veľkým plusom je aj tá samotná poetika, ktorá si ma opäť získala. Mrzí ma jedine, že film si po celý čas neudrží vysokú kvalitu, prvá polovica je veľmi dobrá, ale druhá mi už ako celok prišla trochu slabšia, no aj tu sa nájde viacero výborných situácií, obzvlášť tie, v ktorých si už konečne obe mladé ženy k sebe pomaly nachádzajú cestu. Kvôli tématike sa tu očakávane nájde aj dosť erotických scén, ale všetky sú len krátke a pomerne obyčajné, takže to nemôže narušiť atmosféru filmu. Herecké obsadenie je na tom dobre, očarujúca Lee Ji-Eun v hlavnej úlohe, ale až na postavu muža, ktorý ju tyranizoval ma zaujali všetci. Réžia a technická stránka sú výborné, Kim Ki-Duk má skutočne talent. Birdcage Inn je taký malý, ale veľmi sympatický film, ktorý patrí medzi tie lepšie filmy tohto zaujímavého režiséra. 80% ()
Dalších Kimův film z neutěšeného, špinavého, industriálního prostředí obývaného podivnými napůl zkaženými a napůl naivně čistými postavami. Tentokrát je v popředí vztah dvou mladých dívek, prostitutky a dcera paní domácí, která ji zpočátku nenávidí. ()
Kim-ki dukov minisvet, kde spoznavame tie povrchne, ale aj (hlavne) vsetky odvratene strany postav. Ich vztahy niesu obmedzene pribehom, ale naopak ich vztahy pribeh vytvaraju. Postavy sa tak dostavaju do situacii, ktore nech su akokolvek kim ki-dukovsky absurdne, ukazuju skutocnu povahu ludi pravdivejsie, ako vacsina diel ostatnych artovych reziserov. Pripocitajme si ktomu obrovsky cit pre vyostrene sceny, hudbu a hutnu davku brutality a mame na svete skutocne jedinecny zazitok. AAA. (9/10) ()
Jeden z tých príjemnejších a zároveň dialógovejších Ki-dukových filmov. Zároveň omnoho sentimentálnejší, a pritom paradoxne sa držiaci klasického prístupu k poetizácii násilia a nevšednému zobrazovaniu lásky. Univerzálny príbeh o hľadaní si cesty k sebe a ústredný motív komplikovaného vzťahu dvoch rozdielnych žien nízkeho postavenia, ktorý vedie k vzájomnému porozumeniu patrí medzi to najkrajšie, čo mi Ki-duk dosiaľ ponúkol. Ani na minútu sa nevzdiaľuje z prostredia malého rodinného motelu, v ktorom sa mladá žena zamestná ako prostitútka. Mozaika osudov ľudí točiacich sa okolo nej vytvára typický pokrivený (a ako to už v jeho filmoch chodí, mierne pritiahnutý za vlasy) obraz modernej kórejskej rodiny, v ktorej prebýva láska i nevraživosť a v ktorej sú otec aj syn nevedomky priťahovaný k tej istej žene. A je to stále ťažký film - násiliu ani tvrdším sexuálnym scénam sa Ki-duk nikdy nevyhýbal, preto ani tu nechýbajú a sú početné. Oproti jeho ostatnej tvorbe však stále patrí Ptačí klec medzi tie jemnejšie a citlivejšie filmy, ktoré sú divákovi prístupnejšie. Zaujme nevšedne natočená scéna v závere, keď na pasáka na pláži zaútočí neznámy muž vo vojenských nohaviciach. Kamera je zámerne umiestnená tak, aby sme videli len obeť, ale nie útočníka; zostáva preto len na divákovi domyslieť si, kto to je... Ptačí klec mi však poskytla aj zriedkavý zážitok. Môže niekto z vás povedať, že mu pri sledovaní filmu zaplakalo srdce? Že precítil emócie z filmu na toľko, až cítil, ako mu kolujú v žilách? Ki-duk Kim a Ji-eun Lee to dokázali, a ja si toho nesmierne cením. Práve vďaka tomu je toto dielo pre mňa jedným z jeho vôbec najlepších filmov. 95% ()
Ak by som chcel prílišne zjednodušovať, mohol by som Kimovu Vtáčiu klietku charakterizovať ako príbeh o mierne latentnom budovaní priateľstva dvoch mladých žien, no keďže píšem o filme kultového kórejského majstra, zjednodušovať nemôžem, nakoľko filmy tohto tvorcu vykazujú mnoho aspektov, určite však nie sú jednoznačné a majúce len jednu dejovú vrstvu. Tentoraz opätovne sledujeme klbko viacerých osudov a vzťahov, ktoré často prechádzajú až za hranicu bežnej vyhrotenosti, no neprechádzajú do sledu surového násilia, ktoré je prítomné v iných režisérových projektoch (trebárs výborný Adresát neznámy). Klietka je taktiež akýmsi mikrosvetom, v ktorom na nás číhajú prekvapivé scény, nechýba klasická drsná poetika a pár vynikajúcich kontrastov. Mužské postavy si príznačne priznávajú svoje zvieracie pudy, niektoré sú doslova stelesnením animálnosti, na druhej strane zvieratá sú vo filme bezbranné, potrebujúce ochranu (skvelá úvodná scéna s korytnačkou). Táto snímka možno nemá taký nekompromisný dopad na diváka, aký má Adresát neznámy, no absentuje v nej prílišná absurdita a namiesto nej poskytuje divákovi prijateľnejšie vyústenie s blahodárnou dávkou optimizmu. ()
Neradostný úděl drobných korejských podnikatelů a jejich rodin v oboru ubytovacích služeb představuje onu symbolickou ptačí klec v názvu. Hlavní hrdinka je pak onou klíckou na ptáky zcela bez symbolů, lapí do ní postupně všechny kolemstojící. V závěru pak naznačí, že má místo i pro bobry. Ki-duk Kim opět nezklamal, vynikající spojení jinak neslučitelné úchylnosti a dojetí, slzavé fuj. ()
Vztah prostitutky a dívky, která ji nenávidí kvůli jejímu povolání, je opět velice překvapivý a vyvíjí se zcela neočekávaným směrem. Perfektní ukázka režisérova stylu. ()
For Me 79% ()
Čo povedať o hrdinoch Kim ki Dukových filmov? Sú to utrápené duše hľadajúce svoje miesto vo svete. Hľadajú šťastie ale keďže k nim nie je osud prívetivý možnosť že ho skutočne dosiahnú je naozaj mizivá. Oproti predošlej dvojici snímkov je Birdcage Inn predsa len trocha pozitívnejší. Aj napriek tomu že sa nevyhneme násilným a erotickým scenám má príbeh v sebe o trocha viacej intimity a nevinnosti ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. To že je príbeh ukotvený na osude dvojice takmer rozdielných žien filmu neuveriteľne pomáha. Hľadanie pochopenia medzi nimi dvoma dodáva filmu ľudskejší rozmer a koniec ktorý je skrz na skrz pozitívny ukazuje Kim ki Dukových hrdinov v lepšom svetle. Aj napriek tomu sa ale nejedná o dokonalý film. Pomalšie plynutie sa tentokrát nezaobyšlo bez nudnosti. Ale boľavé duše v chudobnom svete, ktoré hľadajú svoje šťastie sú neuveriteľne sympatické a dobre sa na ne pozerá. Čo je asi najväčšia devíza tohto filmu. Krásnu atmosféru dodáva filmu aj rozbúrené pobrežie a malý bordel uväznený na okraji malého mestečka. ()
K tomuto ranému Kim Ki-dukovi jsem se dostal až po hodně dlouhé době, film mě nijak nelákal, nakonec jsem příjemně překvapený. Snímek postrádá silnou symboliku Kimových nejznámějších kousků, nahrazuje to ale upřímností a čistotou vyprávění. Korejská (řekl bych i asijská) kinematografie má specifickou chuť, kdo si ji jednou oblíbí, chce se mu k ní neustále vracet. Ptačí klec je z větší části bezůtěšný a smutný film, hlavní hrdinka jakoby vypadla z filmů Larse von Triera - o to víc překvapí smířlivý happyend, který jsem rozhodně nečekal, ale udělal mi dobře. Kvalita. Pro Kimovy fanoušky nutnost. 8/10 ()
Obsah výše je SPOILER, ale mocnej. Ještě, že jsem si ho přečetl až po filmu, protože bych přišel o jistá kouzla a tajemství skrývající se v díle. Věta začínající "Jedné noci"...je hodně necitlivá. Jinak opět Kim Ki-duk, uf. ()
Kim Ki-duku! Ta rodina byla fakt ujetá. Ošklivá dcera, aspoň že ta poběhlice byla pěkná ale celkově film o čem? O úchylné rodině? ()
9/10 Jak jinak vynikající Ki-duk z rané tvorby, kde ještě není tolik symboliky jako v pozdějších výtvorech. Velice mě překvapil smírný konec. Nemůžu si pomoci, ale právě kvůli takovýmhle filmům miluji asijskou kinematografii a Kim má na tom asi největší podíl. ()