Scénář:
Ki-duk KimObsahy(1)
Experimentální snímek natočený pomocí deseti kamer během 200 minut. Za spolupráce jedenácti kolegů vytvořil Kim Ki-duk dvanáct sekvencí na téma ponížení, násilí a síly k odplatě. Pouliční kreslíř, jehož neustále sleduje dívka s videokamerou, postupně osvobozuje své skryté emoce. Pasivní oběť se nakonec neváhá stát útočníkem a pomstít všechna nastřádaná ponížení. Sled výjevů, jenž začíná a končí v parku, kde hrdina kreslí portréty kolemjdoucích, představuje rozmanité situace a modely jednání. Hledání niterných popudů a citů postupně stírá hranice mezi skutečností a představou, obojímu však vládnou tytéž nepřemožitelné síly. Město ze začátku i závěru filmu je stále totéž, vědomí hlavní postavy se však navždy změnilo. "Filmy nemění realitu, ale spíše stav vědomí lidského jedince," tvrdí režisér. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (29)
Mi Nü-Chai to napsal moc hezky, dovolím si ho citovat. "Kim Ki-duk se rozhodl, že v nepovedené zombiárně ztvární smutný příběh svého dospívání, kdy mu všichni ubližovali a on se jim poté pomstil - tím, že točí neskutečné sračky." Co dodat? Konkrétně u tohoto filmu, který má "pouze" 82 minut jsem trpěl, jako kdyby trval několik hodin. Neskutečná blbost. ()
FIlm ktory zaujme uz len tym, v akej kratkej dobe prebehlo natacanie. Tam vsak prednosti nekoncia. Ako hovori trajler - Fikcia, alebo skutocnost? Nejde ani tak o najdenie odpovede, ako skor o to, akymi prostriedkami je tato otazka polozena. Scena odohravajuca sa na divadelnom podiu, tajomna zena s kamerou, chvilkove zmeny obrazu pri urcitych udalostiach...je naozaj zaujimave ponarat sa do reziserovej predstavy a inventivnych postupov. (8/10) ()
Tak tohle byl ten nejkrásnější kladný hrdina ve filmu, co znám. Ale mnohem větší strach mám ze sebe. Je normální, že jsem se při každé vraždě křenil od ucha k uchu a radostí jsem skákal ze židle? Se mnou nebude něco v pořádku. Já mám ohromnou úctu k životu (a nedělám v tom rozdíl mezi člověkem a jakýmkoliv jiným živočichem (k rostlinám, pravda, ještě tak vřelý vztah nemám)), ale tyhle brutální záležitosti ve mně vyvolávají neskutečný pocit radosti a zadostiučinění, ačkoliv v normálním životě si při chůzi dávám sakra pozor, abych náhodou nezašlápl nějakého roztomilého mravenečka. Snad to tedy v těchto mantinelech ještě chvíli udržím :-). Ovšem nutno podotknouti, že brutální styl pana režiséra se velmi rychle přejí a stává se po několika filmech extrémně otravným. ()
Zvláštny film. Kim sa pustil do vôd experimentovania a vytvoril surrealistické dielo o jednom mužovi, rozhodnutým pomstiť sa každému, kto mu zničil život. Zároveň sa však jedná o jeden zo scenáristicky najslabších Kimových filmov, čo doháňa fenomenálny výkon Jin-mo Jua. Je len škoda, že absolútny vrchol filmu, teda brilantné divadelné predstavenie Moje druhé ja, počas ktorého som ani nedýchal, sa odohrá behom prvých 20 minút a zvyšok filmu už neplynie v takom duchu. Ten ostatok je viac v štýle Takaši Miikeho, alebo skôr jeho napodobenine, ale záver je opäť skvostný. Len ten scenár - väčšinu filmu sa krátko zoznamujeme s postavou/ami, ktorú vzápätí Jin brutálne zavraždí, a to je vlastne všetko. Nie také dobré ako iné Kimove filmy, ale stále "nevšední podívaná", akú mnohokrát nemáte šancu zažiť. ()
Každým ďalším filmom sa Kim ki Duk profiluje do podoby tvorcu a režiséra, ktorého osobitý štýl a spôsob rozprávania zbožňujem. Real Fiction je experiment postavený na výbornej myšlienke. Skryté bolesti, krivdy a poníženia, ktoré spôsobili citovú deformáciu hlavného hrdinu sú po strete na divadelných doskách prelomené a on sa vydáva na cestu pomsty. Vydáva sa vyriešiť minulé krivdy tým, že ľudí, ktorý mu ich spôsobili zabije a tým sa následne oslobodí. Film natočený za veľmi krátky čas funguje presne v týchto momentoch v ktorých má. Aj keď štruktúra filmu je od polovice rovnaká - bez prekvapenia - film nenudí, pretože neutále predstavuje nové a nové charaktery. Tie síce pôsobia ako určité archetypy ale o to je zábavnejšie sledovať, ako sú všetky popravované. Posledný človek, ktorý prejaví nad hrdinom ľútosť vytvára dôležitý katarzný moment. A koniec pohrávajúci sa s divákom o tom čo je a čo nie je skutočné, je už len príjemným zakončením podareného experimentu a zaujímavého filmu. ()
Zajímavosti (1)
- Všechny záběry ve filmu byly natočeny na první pokus. (Cheeker)
Reklama