Reklama

Reklama

Po náhlé ztrátě zraku objevuje Ingrid nová zákoutí vlastní představivosti. Láska, touha i obavy se v nich zhmotňují s intenzitou, která si v ničem nezadá s vnějším světem.  Kde je hranice mezi fantazií a realitou? Dráždivá sonda do vnitřního světa slepé ženy překvapuje bohatou vizualitou i absurdním humorem. (Aerofilms)

Recenze (72)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

(49th KVIFF) Blind je jednak skvěle natočené a zahrané drama, ale jeho nejsilnější zbraní je jednoznačně scénář, respektive způsob, jakým za pomoci střihu vypráví a nechává diváka uvědomit si, co se vlastně děje. Myslím, že každý divák v sále si "těch věcí, které tu rozhodně nechci prozrazovat" všimnul a uvědomil si jejich význam a propojení v úplně jiném místě filmu. Jakmile jsem si to uvědomil já, byl jsem nadšený. Přesně tohle mám na filmech rád a nemůžu se dočkat, až film uvidím podruhé. Tady bude rozhodně co objevovat. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Možná menší spoilery. Ani ne tak drama o slepotě, jako hravá esej o nespolehlivém vypravěčství. Ingrid používá vymýšlení příběhů jako trenažéru či terapeutické pomůcky pro opětovné navázání kontaktu se světem a k získání ztracené sebedůvěry. Do svých postav si promítá vlastní pocity, obavy a tužby. Einarův voyeurismus, při němž se dívá, ale není vidět, je převrácením situace Ingrid, která se nedívá, ale je/chtěla by být vidět (viz scéna z plakátu nebo poslední scéna filmu). Na postavě Elin si vypravěčka zase může vyzkoušet, jaké by to bylo být matkou. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem se začne bortit, když se dalším aktérem příběhů stane Morten, na jehož fikční reprezentaci se Ingrid mstí za to, čeho se manžel dopustil (ale možná také ne). Výrazně subjektivizované vyprávění bez záruky, že to, co vidíme, není jen Ingridina verze reality, nám znemožňuje lépe poznat (resp. vidět) skutečnost. Stejně nespolehlivá je ovšem percepce vidoucího člověka, který svou kognitivní mapu vytváří na základě přímých vizuálních podnětů (vždy jde o individuální konstrukci mozku). Tím, že nás nutí neustále přehodnocovat pravdivost viděného, upozorňuje nás film na esenciální nespolehlivost vizuálního vnímání a nezobecnitelnost vizuální představivosti. Aneb, jak se dozvíme v úvodu každé učebnice lingvistiky i v prvních záběrech Slepé, když se řekne „pes“, pro každého půjde o jiného psa. Film nutnou zprostředkovanost reality tematizuje nerespektováním zavedených stylistických postupů (nenavazující záběry, skoky přes osu, rušivá práce se světlem, odmítání figury záběr/protizáběr) a zároveň stále v návaznosti na hrdinčin hendikep. Slepota tak není pouhý cynicky využitý „gimmick“. Vede nás k reflexi vlastního vidění a aktivnímu dotváření chybějících vizuálních vodítek. Díky zapojení do hry můžeme alespoň přibližně spoluprožít to, čím si protagonistka prochází, a následně třeba začít více využívat vlastní imaginace. Je to právě možnost „vidět“ (vytvořit si) svět takový, jaký by chtěla, která Ingrid osvobodí a navrátí jí víru v sebe samu a ve své schopnosti (za zásadní pro pochopení změny v jejím postoji považuji převedení vtipu o černochovi na kole do reality). 85% ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„ŘÍKAJÍ, ŽE MOJE SCHOPNOST PŘEDSTAVOVAT SI VĚCI, ODEZNÍ. ZRAK SE MI ZHORŠUJE BEZ DALŠÍCH NOVÝCH VJEMŮ, ALE MŮŽU TO ZPOMALIT. KDYŽ NA TOM BUDU KAŽDÝ DEN PRACOVAT, TAK TO ZVLÁDNU…“ /// Ráda sedí u okna s nádherným výhledem na město a představuje si věci. Pohybujeme se mezi realitou a fantasií a z toho všeho by jednomu praskl čurák, páč sledujeme jednotlivý osoby, jejich soukromý a víme o nich všechno (skoro). Ale hlavně – furt se nic neděje! Jako co? Hledaj cestu ke štěstí? O kvalitě a přístupnosti snímku hodně napovídaj reakce jiných. Spousta cizích slov, kterým nerozumím (a možná ani voni…). Kino náročnýho diváka. Ze života – to rozhodně, páč slepý lidi stejně jako představivost, existujou. A nudnýho chlapa taky nemusíte hledat mikroskopem. Finální překvapení mě nechává klidným, takže 2*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, kolik bobrů se může nacpat do filmu o slepotě. (nejsou slepý! Uchyláku!) 2.) Cejtil bych se divně, kdyby mě vykouřila slepá holka. 3.) Thx za titule „ezombi“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

z některých kritických ohlasů jsem nabyl dojmu, že onou oceňovanou zvláštností Slepé má snad být jakési hravé střídání mezi vyprávěním objektivní perspektivou vševědoucího vypravěče v kontrastu s nespolehlivým vyprávěním subjektivní perspektivou hrdinčinou. nechce se mi s tím přímo nesouhlasit - respektive chce, jelikož ta slova popisují pramálo zajímavou banalitu, ale netroufám si -, a tak jen řeknu, že to, co zde jako podstatné vnímám já, tím však popsáno nebylo. proto za sebe dodávám, že na hru v zorientování mezi "fikční skutečností" a "imaginativní fikcí" jsem já osobně s filmem nehrál, ani jsem nenabyl pocitu, že právě k tomu by diváka snímek pudil. šlo tu o jinou hru. vždyť celé vyprávění je přeci vedeno perspektivou hlavní hrdinky a odtud surovou matérii fikční skutečnosti tudíž abstrahovat nelze ani ve stopovém množství. usilovat o nadhled mi proto zavání "slepou" uličkou. napětí mezi realitou a iluzí je trivialita, jejíž zdůrazňování je zde nejen nemístné, ale zastírá opravdové unikum filmu, a sice skutečnost, že forma vyprávění v sobě odráží dynamiku procesu vlastního vznikání (a do značné míry i zanikání, které je přeci neodmyslitelnou součástí procesu vyprávění). tematizace vidění může v souvislosti s tím svádět k závěru, že jej namísto pasivního odezírání vizuálních počitků máme vnímat (i) jako (spolu)vytváření obrazu a samotné sledování filmu se podle této logiky stává participací na zmíněném procesu výstavby narativu. vidět jako tvořit. tvořit jako vyprávět. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Já se na Blind moc těšila, ale asi si budu muset dát repete, protože tak jako mě první polovina nadchla, tak v té druhé jsem byla dost zmatená, tudíž mám pocity nemohoucnosti, jak hodnotit něco, čemu jsem oproti J*A*S*M* nerozuměla. Připadala jsem si jako schizofrenik procházející zrcadlovým bludištěm. Opravdu velmi netradiční a originální pojetí o ztrátě zraku. První polovina za pět, druhá zatím nehodnotitelná, takže zůstávám na průměru a zkusím ještě objevovat, třeba se můj názor bude při příští projekci diametrálně lišit. Jinak Ellen Dorrit Petersen byla vynikající a totéž mohu říct i o ostatních třech postavách. ()

movie 

všechny recenze uživatele

Zpočátku hodně dobře rozjeté psychologické drama s unikatní strukturou příběhu a vypouštěním informací, hodně mi to připomínalo třeba IMAGES / 3 WOMEN od Altmana. Poslední půlhodiny už to ale trochu ztratilo dech. Extra body za Sonic Youth. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Nikdo nevydrží s někým, kdo má problémy. Ne na dlouho.“ Během sledování jsem si tu (neférovou) hru s divákem dost užíval. Je to, na co se zrovna dívám, ještě představa hlavní hrdinky či už realita? Člověk co chvíli začne něčemu věřit, načež je po zlomyslně dlouhou dobu držen v iluzi, že je to pravda, aby se pak najednou dozvěděl, že byl jen tahán za nos (anebo ne?). Nevidomost hlavní postavy je využita výborně, ať už k těm výše zmíněným představám, obrazovým manipulacím (lahůdkové „Kim“ či „pojízdná kavárna“), ale díky výborné psychologii postav i k hledání si cestičky (nejen) k Ingrid (kterou její představitelka hraje opravdu výborně). Navrch je tu pro Nory jedna bolestivá vzpomínka (na druhou stranu, kdo u nás neslyšel o Breivikovi?) a pro všechny pak i občasný humor v situacích, kdy je divákovi trapně, že se mu chce smát (např. „restaurace“, „veřejná doprava“, „vycházející společnice“). Místy se to s tím matením diváka možná až zbytečně přehání, ale i přesto musím tuhle neobyčejnou podívanou ohodnotit solidními 4*. ()

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Velmi netradiční hra s divákem na kočku a na myš. Originálně podaný příběh o vyrovnávání se člověka se slepotou. Studené, pestrých barev prosté obrázky jakoby zdůrazňovaly odosobnění od příběhu stejným způsobem, jako to provedla hlavní postava se svým vlastním vytvářeným příběhem. Místy je děj zbytečně komplikován, divák sice má jakýs takýs přehled, co se zrovna děje a proč se to zrovna děje, ale šlo to určitě natočit méně kostrbatě a s elánem, s jakým byla do filmu vložena pornografie, která mi zde poprvé přišla naprosto vhodně vložená a zbytečně nerušící. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Jen chvíli trvá, než se v slepotě rozkoukáte, film si Vás rafinovaně vede citlivým dávkováním, přivodí Vám celou řadu interpretačních prožitků, než Vás nechá naplno přistoupit na tu hru a pak už si ji po krátký zbytek času užívat, místy za výbuchů úlevného smíchu, místy s mrazivým trnutím, nebo dokonce s něhou a dojetím, když si uvědomíte, že to je opravdu cesta, že to úplně vážně funguje. ***** Pochopit, že hlavním problémem, s ním se hrdinka vypořádává, není slepota, chvíli trvá. Dalším krokem je pochopit, že slepota vůbec není problémem, se kterým se hrdinka vypořádává. Že slepota byla do jejího světa naopak zakomponovaná tak snadno a rychle, že se jí stává nevyčerpatelně kreativním, záživným a místy až krutě zábavným nástrojem, jak se vypořádat nejprve se svou osobní krizí, a posléze a především i s krizí manželskou a nechutí k životu vůbec. To je fenomenálně odvážné myšlenkové salto, přímo mortale pro vražedně zaběhaná paradigmata příběhů o chudácích slepcích, o slepotou "postižených" lidech, které je nutné udělat, abyste si film užili, abyste ho docenili. Neboť pro tuhle chytrou ženskou je slepota dar z nebes, vytržení ze zaběhanosti a nezáživnosti všude kolem sebe zřené reality, dar, kterým se rozhodne transformovat, zkultivovat a zhodnotit jak život vlastní, tak i docenit možnosti života jako takové a radikálně proměnit svůj původně trpný vztah k jeho zvoucí, lákavé matérii. ***** Jakmile vám přestane v rozhledu překážet to obyčejné a známé, to, co vidíte, protože to očekáváte a všichni kolem zřetelně dělají, můžete v sobě objevit smysl pro zajímavější, spletitější variace reality. Když zhasnete v prázdném pokoji, najednou může být plný hrozeb nebo příslibů nebo obecněji nových možností. Až iracionálně hladce to funguje, musíte rozsvítit, abyste se těch zneklidňujících představ zbavili. Ale jste-li v jejich světě "uvězněni" nadobro, dá se to otočit ve vlastní prospěch, v duševní ozdravění. Máte nové možnosti, jak si vyprávět realitu, jak ji žít, jak si kdykoli odžívat, co je právě potřeba. A možná pak ve tmě vysvitne i cesta, jak díky "hendikepu" zdravěji pokračovat dál. Jak se nenudit - a jak nenudit. A je to ženský film, odvážná pocta fenoménu ženy - pátému elementu, film, v němž se novým, rafinovaným způsobem předvádí a připomíná, že ženská smí a má v životě využít jakýchkoli prostředků a lstí, pokud jedná s otevřeným srdcem, vedena prastarou a ryzí ženskou intuicí, aby se vymanila a osvobodila a mohla dál měnit všechno k lepšímu, zúrodňovat a zúročovat, ozdravovat a krásnět svůj i okolní svět. ***** Chápu, že v distribuční verzi ta poslední, závěrečná věta, která celý koncept prozradí a film do správné koleje usadí i méně vnímavým divákům, řečena být musela. Director's/art film cut by měl být právě o tu půlminutu kratší, končit tím momentem, kdy si ona na dřevěné podlaze svléká džíny mezi slunečními skvrnami. Pak by zůstal vzrušujícně dráždivý, jako byste přišli potmě, odcházeli potmě, a zpátky na denním světle svého všedního života pak nevěděli jistě, čeho jste se to zúčastnili, ale zůstala ve vás vydrážděnost, vlastní touha provokovat a jistá uspokojivá slast. Přitom všem se nesmí zapomenout, že to byl moudrý, vhledový film o tom, jak skrze pochopení a aktivní uchopení neutuchající dráždivosti a slibné nejistoty života najít sebe, a v sobě vnitřní tvořivou rovnováhu a klid. ***** Norská kinematografie se alespoň jedním nekorektně vtipným, stejně řízným jako niterně vnímavým pronikavým dílem vymaňuje ze svojí zbytnělé komfortní zóny. A netřeba zdůrazňovat, ale sluší se podotknout, že řemeslně byl snímek natočen tak, jako by s tím konceptem kamera dýchala, jako by ho milovala, jako by to sama byla zmoudřelá a sebejistá ženská. A filmová hudba, ten obezřele zvolený a načasovaný výběr několika málo písní, byl ďábelsky citlivým počinem. () (méně) (více)

WillBlake 

všechny recenze uživatele

Pokud jste příznivci filmů, které „ignorují“ hranice mezi realitou a představami, ptejte se po Slepé. A otevřete oči. Nikdy mě nenapadlo přemýšlet o slepotě tímhle způsobem. Tohle vám knížka nenabídne. Bude zajímavé pouštět si film znovu a znovu a odkrývat další detaily. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Líbilo se mi aranžmá scén a záběry kamery, příběh sám o sobě má dobrý námět, ale celé mi to přišlo dost chaotické, takže nemohu hodnotit lépe. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Vogtova režisérska prvotina síce nebola najhoršia, ale asi by mal ostať len u písania scenárov. Snímok krásne zapadne do severskej kinematografie svojim typicky chladným filtrom farieb a aj celkovým technickým prevedením, samotná réžia ma však moc neoslnila. Miestami som mal už z toho, hlavne ku koncu, v hlave riadny bordel a to aj napriek tomu, že prelínanie fikcie s realitou mám veľmi rád. V tomto prípade mi však táto koncepcia akosi nesadla - zbytočne zmätočné. Je to škoda, pretože príbehová kostra s ústrednou myšlienkou a pointou boli vynikajúce, niečo, čo donúti diváka popremýšľať. Preto aj keď nie som nadšený, sklamaný určite nie som, len som čakal viac. 69/100 ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Neobyčejný film, který se k mému údivu doslova měnil před mýma očima. To, co se zpočátku jevilo jako citlivě natočená studie manželství, které je poznamenáno ženiným oslepnutím, postupně přecházelo v komplikovanou a rafinovanou hru s divákem, který v posledku nedokáže rozeznat, co je pravda a co fantazie. (Osobně jsem se v jednom momentě zcela ztratil a propadl dokonalému zmatku ve vztahu ke sledovanému obrazu). Film je postaven na výborně obsazené představitelce titulní role (pozoruhodný herecký výkon Ellen Dorrit Petersen) a nápaditém scénáři. V ději nechybí jemný humor ani lehce provokativní erotické motivy. Ne vše mi zde sice sedlo a chvílemi se mi tam vkrádala lehká znuděnost, ale určitě je to výborný film, který mi třeba vzdáleně připomněl slavné drama ČEKEJ DO TMY z r. 1967. Filmů o slepých lidech (respektive proč mám pocit, že je to vždy atraktivní mladá žena?) bylo natočeno spousty, ale zrovna tento je podle mě výjimečný tím, jak ukazuje, že vnitřní život těchto lidí je možná mnohem překvapivější, než by nás vidoucí asi kdy napadlo. Na celovečerní režijní debut překvapivě vyzrálé a promyšlené - tento film doslova otvírá oči. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Doslova hra na slepú babu. Ďalej hra na ťažký art, Slepá je ale vo svojej podstate skôr psychologickým filmom, inak by ani nedávala zmysel. Komplikované puzzle, ktoré si však môžete vysvetliť jedným argumentom a nemusíte potom nič riešiť, ak nechcete. Bola by to ale škoda. Pre mňa bol práve náhľad do psychiky hlavnej postavy to najzaujímavejšie na filme, jeho premyslená štruktúra a jej rozplietavanie, respektíve skladanie mi až taký extra katarzný zážitok neprinieslo. Veľký podiel na tom má však hlavná postava, ktorá mi bola až príliš nesympatická. Jej alter ego vo fantázii detto. O chlapoch ani nehovoriac :). Film asi treba zhliadnuť dvakrát, na utriedenie myšlienok a vytvorenie podchytenejších analýz videného. Potom to bude bezpochyby kvôli radosti z hry za 80%. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Opravdu zvláštní film. Příběh je naprosto unikátní! Ještě jsem nic takového neviděla. Musím, říct, že hlavní aktérka je opravdu výborná a skvěle zahrála svoji roli. Škoda jen, že je to místy až příliš zmatené. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Tu máme skutočne veľmi zaujímavý film. Z Blind som bol na jednej strane fascinovaný ako režisér dokázal vytvoriť atmosféru a súčasne nám nič nevysvetľoval a nechal na nás ako to celé budeme schopní poňať. Rovnako bolo zaujímavé sledovať film a pohľad Ingrid na určité veci, ktoré tomu dodávali skutočne skvelú chuť. Na druhú stranu by som ale občas asi chcel, aby bol film menej negativistický a poňal najmä erotiku jemnejšie. Plus musím priznať, že sa mi tam aj tej erotiky zdalo dosť málo. A chýbala mi tam asi miestami. Ale zase sú tu aj skvelé momenty ako napríklad Morten s Elin v reštaurácii alebo Einar v kine. Keby tu takých scénok bolo viac, asi by som film ohodnotil vyššie. Takto dávam síce 3* ale v rámci hodnotení sú silné. Keď si dám dokopy plusy a mínusy, tak pozitíva jednoznačne prevyšujú. Plus ešte musím pochváliť skvelú muziku počas celého filmu. Radosť počúvať. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Tak trochu rébus. Osleplá blondýna žije s partnerem a má představy, ve kterých figuruje jiná osleplá blondýna s jiným partnerem, což se postupně zkomplikuje natolik, že už jsem nedokázal rozlišit realitu od fantazie. A něco mi říká, že to byl autorský záměr. Jelikož jeden z mužů je posedlý sledováním rozmanitého porna, tak si tohoto žánru jako diváci také užijeme. Jde totiž o hlavní argument, proč je strašné být slepý. ;-) (70%) ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Veľmi zvláštny film, kde sa skutočnosť prelína s fikciou až tak, že miestami môžete zostať zmätení, ale nie stratení. Je to nesmierne zaujímavé a typy hercov boli super vybraté. Páčilo sa mi. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Náročná a na pochopení obtížná artovka, která je sice na první pohled minimalistická a komorní, ale ve výsledku neskutečně překombinovaná, kvůli nepřehlednému stylu vyprávění. ()

Související novinky

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

09.07.2015

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 9. do 15. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Evropa začíná zbrojit na Oscary

Evropa začíná zbrojit na Oscary

31.08.2014

Je teprve konec srpna, ale již nyní se filmová studia začínají připravovat na klíčovou sezónu roku, kdy vypouštějí své nejambicóznější snímky (alespoň co se týče kvality) a doufají, že se díky… (více)

Reklama

Reklama