Jako ty

Postapokalyptický poválečný film o budoucnosti  po válce nově vytvořeném systému šelmy (NWO). Další z celé dlouhé řady rediktivně podprahových.(programovacích) filmů na způsob Dárce, Equilibirum, Demolition Man, Divergence, Hunger Games atd.. Všechny zmíněné filmy rovněž doporučuji. Opět lidem dopředu ukazují, co chystají a jak bude vypadat svět potom, co zničí starý systém a svět, jak jsme ho doposud znali. A lidé stále spí (08.03.2024)

"Členové Zdraví a bezpečnosti zpacifikovali dvě osoby, které se dopustily pohlavního styku. Obě byly převezeny na oddělení Deformované emoční neuropatie DEN, kde jim budou v detenci podána emocionální supresiva." Už se těším na dobu, kdy se mi bez zabudovaného čipu nezvedne ani záchodové prkénko, budu idiotům ze zkumavky děkovat za kritiku a nařízení EU mi zakáže provozovat či snít o sexu. To bude tak skvělé a vyrovnané. Snad budou alespoň v kinech promítat filmy o zákazu emocí. Já už jsem jich viděl poměrně dost, ale žádný z nich mě nedokázal tak skvěle ponudit jako tento. (15.02.2017)

Ne že by Equilibrium byl ten nejoriginálnější film v dějinách lidstva, ale tohle je tak velká vykrádačka Equilibria, že dokonce i svůj název vyvozuje ze stejného slovního základu. (25.01.2018)

Táto téma o svete budúcnosti, kedy spoločnosť funguje úplne mierumilovne, keďže emócie boli zakázané, no aj tak sa dvaja ľudia do seba zamilujú a v tomto pre vzťah nehostinnom prostredí urobia všetko preto, aby im to vyšlo už bola spracovaná nespočetnekrát, či už v akčnejšom, alebo aj prepracovanejšom prevedení, ale aj Equals má rozhodne niečo do seba. K emóciám sa tu opäť pristupuje trochu inak, v tomto prípade sú považované za chorobu, ktorá sa ale zatiaľ aspoň čiastočne dá liečiť, čo sa od každého nakazeného aj očakáva a ak mu to nevyjde, jediným východiskom je smrť. Takže aj keď je to po dejovej stránke jednoduché, úplne priamočiare a aj dosť komorné, ale mne to aj tak veľmi dobre sadlo, spoločnosť je predstavená ideálne, rovnako aj to postupné zbližovanie hlavných hrdinov, teda hlavne z pohľadu mladíka, ktorý si začína uvedomovať, že sa asi zamiloval a síce tých problémov so systémom kľudne mohlo byť aj viac, prípadne mohli byť napínavejšie, lebo o život tu zase tak moc nejde, ale v tomto prípade ide predsa len o niečo iné. O nejakú akciu tu určite nejde, tu sa nenájde absolútne nič, čo by s ňou mohlo súvisieť. Toto je založené na atmosfére a pocitoch a tu Equals funguje veľmi dobre, hlavne spoločné scény hlavných hrdinov sa mi dosť páčili. Obsadenie mi tiež až prekvapivo dobre sadlo, hlavné duo Nicholas Hoult a Kristen Stewart si ma hlavne časom dosť získali a ako bonus je tu ešte Guy Pearce v jednej z vedľajších úloh. A o záporákov tu tentoraz vôbec nejde, tento film je predsa len postavený trochu inak. Drake Doremus odviedol výbornú prácu, s jeho doterajšou tvorbou nemám žiadne skúsenosti, ale toto zvládol veľmi dobre, vizuálna stránka a aj atmosféra sú výborné. Takže Equals sa určite nezaradí medzi tých výrazných predstaviteľov tohto žánru, na ktoré sa oplatí pozerať opakovane, ale aj tak ma to príjemne prekvapilo, čakal som menej, ale vďaka dobre zvládnutým spomínaným kladom sa mi to dosť páčilo. 75% (22.07.2016)

Lidstvo postihla jistá Velká válka, oni žijí v chladných komunitách, pracují v podivných týmech, fyzický kontakt a emoce jsou naprosto zakázané a potlačované, jsou vyjevení z čmeláka, žijí po jednom, před spaním řeší hlavolamy, ctí tvrdá pravidla, jsou mírumilovní a klidní. A mezi nimi je jistý Silas, který právě „chytl“ oslabující nemoc, kdy jeho problémové geny znovu ožívají. „Čistá“ podle všeho není ani Nio, dívka, která odmítla jít k doktorovi, ale Silas to na ní poznal. Zakázaná láska, šnečí tempo a futuristické aranžmá. Režisér Drake Doremus, autor pro mě dvou velmi slušných vztahových kousků Zamilovaní a Breathe In, tentokrát docela zklamal. Rozhodl se pro ambiciózní látku, využívá japonskou architekturu, nerozvíjí striktní pravidla téhle společnosti, sází na příběh. Jenže ten nemá pevné švy. Chemie mezi těma dvěma navrch není nějak zvlášť silná, oba se sice snaží, ale na slušné herce a atmosféru to tentokrát neuhrajeme. Chybí spád, chybí vyloženě dramatické momenty. Ale něco do sebe to přeci jenom má. Uvidíme, s čím mladý tvůrce přijde příště. Možná méně ambicí. (22.07.2016)

Tak moment tady něco nehraje. Nebylo tu něco takového a nejmenovalo se to náhodou Dárce?! Pravda něco málo je pozměněno, ale jinak to samé, ale zpracování poněkud mdlého i když sebevědomí tvůrcům nechybí. Tenhle film jako by říkal filmu Giver : Já chci být jako ty! A Giver odpovídá : ty nemůžeš být jako já a já nemůžu být jako ty, máš vykradenej scénář, herecký polena(pička z Tvajlajtu to nevytrhla) slabší hudbu a vůbec jsi o třídu horší než já a proto já nemůžu být jako ty a ty nemůžeš být jako já. Nějak jsem se v tom zamotal kurwa.35% (04.11.2016)

Skvěle podané herectví v poněkud mdlejší romanci, která chtěla být něčím mezi Romeem a Julií zkříženým s Bayovým Ostrovem, ale zasekla se vizí kdesi uprostřed cesty. (09.09.2016)

Naivné a podfinancované, emočne však veľmi dobre funkčné. Hlavne vďaka Houltovi a predovšetkým skvelej Stewartovej. Pekné malé romantické sci-fi, ktoré nikdy nebude klasikou ale poteší 7/10 (21.01.2017)

futuristická decentní hudba a vynikající herecké výkony Nicholase a Kristen nevyváží fakt, že je film úplně o ničem. Hodně jsem se těšila a šla jsem do toho bez předsudků. (equlibrium, gattaca...) bud se ze mě stal cynik a nebo byl děj prostě jen příliš natahován. (07.07.2016)

Mám rád podobné filmy, kde je ľudská spoločnosť zobrazená podobne ako aj v tomto snímku - niečo v štýle Veľkého brata, dystopické, uniformné a s nejakou zaujímavou myšlienkou. No tá tu žiaľ bola rozvedená do nezáživného a nudného scenára, bez dramatickej hĺbky a bez emócií. Jediné čo trochu vyčnievalo nad ostatné bola úplná sterilita, ale v každom smere, samotný koniec filmu nevynímajúc. 40/100 (04.02.2017)

The Island Reborn (31.07.2016)

Svět, jak jsme jej znali, zanikl. Zůstala jen emočně prostá komunita soustředěná do uniformovaného Kolektivu, v němž se chodí do práce, bydlí se v úsporně zařízených bytech, člověk má jisté stravovací návyky, místo konzolových her se za nudných večerů, kterých kvapem přibývá, "paří" unylá skládačka (pozor, tvůrci to nevychytali, i hra, jídlo a jiné, mohou vyvolat emoce) ovšem city, včetně lásky, i veškeré projevy s tím spojené, jsou považovány za nemoc, pro kterou zde mají i svůj název - SOS. A usilovně ve výzkumném středisku na tyto emoční neduhy vyvíjejí lék. Žít v páru je něco nemyslitelného. Plození probíhá bezpečnou formou. V takové komunitě se ocitl i zamilovaný pár Nia a Silas, kteří svoji náklonnost k sobě musí úzkostlivě tajit, aby neskončili v detenčním zařízení, z něhož už není návratu. Jediným řešením je únik na poloostrov, kde je (sexuální) svoboda. Podřízenost totalitnímu režimu, vymývání mozků, dystopie, utopie a Husákova neviditelná přítulnost - to není nic nového. Můžu jmenovat desítku spřízněných filmů (Ostrov, Sexmise, Equilibrium...), z nichž tenhle kousek čerpal střípky a formuloval je tak, aby to působilo originálně. Středobodem vyprávění je mladý milenecký pár, ztvárněný Nicolasem Houltem a Kristen Stewart, který má upoutat největší pozornost. Výprava, prostředí i kostýmy jsou proto koncipovány tak, aby nebyly natolik atraktivní a divák mohl takřka nerušeně sledovat, jak dva milenci se společně smějí, souloží a hledají způsob jak z toho ven. Udivilo mě, že se málem cicmali na veřejnosti, ale nikdo si toho nevšímal. Z filmu nejukne žádná akce, nebylo totiž odkud, vše je značně komorní, atmosféricky tlumené. Nikde přitom nekouká žádné nebezpečí v podobě záporáka, který by šel po dvojici. Děj není dostatečně vyhrocen, dvojici v podstatě nic nehrozí, tím pádem odpadlo i veškeré napětí. Mně toho nevzrušivého děje a unylého konceptu přišlo (na bezmála dvouhodinový film) až moc, takže v součtu s velmi rozvláčným tempem se mně dostalo nudné kopírky, která možná kdesi přechovávala sourodou myšlenku, třeba kterak vzniká abstraktní cit, jasně, to přece není myšlenka, že, takže někde tam bylo cosi sofistikovaného, jenže jaksi nebyla možnost to objevit. Tedy konkrétně mně se to zrovna moc objevovat nechtělo. Film z produkce Ridleyho Scotta nemá v konečném kontextu moc co nabídnout. Zcela postrádá možnost být extra zajímavým, je-li divák soustavně uspáván jeho stereotypně nevrušivým rázem i éterickým hudebním doprovodem. Závěr je nijaký, určitě to bylo celé utnuto předčasně. Kristen Stewart a Nicolas Hoult svoji zakázanou lásku předstírali zdárně, nicméně film mě v žádném ohledu nezaujal. Vše v něm prezentované se už vyskytlo v různých formách zpracování v žánrově spřízněných filmech, které tenhle snímek předešly. 4/10 (13.05.2017)

40 minut sem zírala, jak někdo zírá, prohlidla si ucho, bradu a nos Kristen a pak jsem to bez výčitek vypnula. (07.03.2018)

Takéto malé ambiciózne scifíčka mám rád. Nepotrebujem k tomu ani bohvie ako originálny námet a scenár, ak je dobré spracovanie a herci. A tu je utopistický svet budúcnosti krásne zobrazený a vykreslený aj pomocou skratiek, keďže ide o lacnejšiu produkciu. V podstate môžeme Equals brať ako niečo, čo už započalo v súčasnosti. To najdôležitejšie je práca, firma, v ktorej robíte a ktorej venujete nedobrovoľne čo najviac času a osobný život sa stáva prekážkou. Podľa budúcnosti v Equals sa s takýmito problémami vysporiadali po svojom. V každej dobe a spoločnosti sa ale nájdu nejakí tí revolucionári. Výhodou je, že v poslednej tretine skutočne nevieme, kam bude dej smerovať a ak je aj niečo naznačené, tak nás scenár nasmeruje inde. Ak vám pomalé tempo, dôraz na atmosféru a veľké detaily v žánri nevyhovujú, Equals svoj čas nevenujte. (20.12.2018)

Zaujímavým filmom tohto roku vyzeralo byť aj "Equals." O svete, kde sa buduje spoločnosť, no emócie, láska tu neexistujú. Existuje však choroba S.O.S., ktorá je práve najväčším nepriateľom týchto mieromilovných ľudí. A to sú práve emócie. A tak sa to snažia liečiť. V hlavných rolách tu máme Kristen Stewart a Nicholasa Houlta a musím povedať, že svoje postavy dali veľmi dobre. Aj v stavoch bez emócií, aj keď sa v nich búria všetky pocity. Čo by som ešte mohol pochváliť je vízia budúcnosti a aj vizuálne film celkom vyniká vo svojich tyrkysových a modrých farbách. Je to trošku zvláštne, ale nevyzerá to zle. Plus aj postavy sú tu dosť sympatické. Minimálne tie, ktoré majú aj nejakú osobnosť. No občas mám pocit, že sa nevyhneme niektorým klišé a potrebujeme mať hlavne pri závere veľkú drámu, ktorá je podľa mňa až trošku moc. Plus Kristen Stewart tu má svoje neverbálne gestá, ktoré občas môžu vyzerať pre niektorých komicky. Pretože je to Kristen Stewart, a takto sa tvári nech sa cíti akokoľvek. Ale ja by som na ňu v tomto filme až tak nenadával. Myslím si, že sa so svojou rolou popasovala celkom dobre. A plus sa mi páči, že aj Silas aj Nia sa toho čo sa v ich vnútri deje doslova až boja. Nápady by boli, spracovanie nie je úplne stopercentné, ale myslím si, že čo sa týka tohtoročných sci-fi, "Equals" patrí medzi tie lepšie. A stojí aspoň za jedno zhliadnutie. Hodnotenie: B (04.08.2016)

Doremus ma už druhý raz dostal svojim filmom. Konkrétne tým, akú dokáže vytvoriť atmosféru a svojim výberom hercov. Hudba bola tiež výborná, no a kamera ... nie je o čom. Samotný príbeh ma nejako extra neiritoval, brala som to tak, ako to išlo. Vizuál je geniálny, toto ja môžem. (01.02.2017)

Radšej toto ako nezmyslené pobehovanie v štýle DIVRGENCIE. Už samotný námet vyvoláva pochyby a aj počas filmu som si hovoril, že nie každý je Aronofsky či Soderbergh, aby dokázal v bezpríbehovom filme s dvomi hercami zhmotniť zdrvujúcu silu lásky (FONTÁNA, SOLARIS). Lenže ak vezmeme do úvahy, že ide o film pre mládež, je Equals celkom fajn a je vlastne prekvapivé, ako tvorcovia dokázali vykľučkovať zo žánrových stereotypov. Navyše ide o zaujímavý doplnok k EQUILIBRIU - predovšetkým pre tých, korí pri Wimmerovom filme nevedeli pochopiť dobrovoľnosť bratia prozia - stačí, aby sa ľudia niečoho dostatočne báli (je jedno či moru alebo emócií) a spravia čokoľvek, čo im prikáže/odporučí systém... (16.02.2017)

Vykrádačka Ostrova skombinovaná s Darcom, ktorý bol už sám o sebe veľmi nepodareným dielom. Chémia medzi dvomi hlavnými predstaviteľmi nefunguje, ich vzájomná náklonnosť je mechanická, strojená. Navyše je film predstavovaný v divných depresívnych farbách. Ak z neho neodídete s pocitom duševnej skleslosti, to najlepšie, čo môžete zažiť, je nuda. (20.06.2017)

Ocitáme se ve světě, kde je každý člověk naprogramovaný, dělá každý den to stejné, nemá žádné emoce, avšak najdou se dva lidé, kteří vnímají, že tato rutina je špatná. Ten rutinní svět bez emocí je velice nudný, což se i skvěle podařilo filmu zachytit, což je plus. Tím pádem však je i ten film trochu nudný, což je zase mínus. Celkově bych to tedy zhodnotil tak, že film je určitě zajímavý, akorát je celou dobu stejně pochmurný, nijak zvlášť se nerozvíjí. (01.12.2017)

Každý z nás už podobný film viděl. Jenže jak už jsem se několikrát přesvědčil, Kristen Stewart si dokáže vybírat skvělé malé filmy. Equals mě dokázal rozebrat a donutil mě film prožít srdcem a dle toho ho i hodnotit. A pokaždé, když se tohle nějakému filmu podaří, jsem za to neskonale rád. Equals je film o lásce a její (ne)pomíjivosti. Pokud se filmu podaří takové téma dobře zakonzervovat, je plný od začátku až do konce. 9/10 (16.08.2016)