Osoblažka

Vražte samolibému náctiletému downovi do ruky poměrně slušnou kameru a on uplácá úmorné hodinové přikládání pod kotel parní lokomotivy v prdeli světa, kde na dávání dobré noci serou už i lišky, a ještě se tím nepokrytě chlubí. To by ale ani tak nevadilo, natočené to má celkem pěkně a ať si blbeček klidně hraje na Osoblahavůd, nicméně mám dost problém s tím, že následně zneužije svých „správcovských“ pravomocí a zasviní seriózně se tvářící filmovou databázi profily takových hereckých velikánů, jakými jsou například špinavá tlustá lopata Lukáš ze Slezských Rudoltic, mongoloidní průvodčí Miloš z Bruntálu nebo proslulý osoblažský gej Pavel, jehož věhlas přerostl hranice státu, neboť jezdí pravidelně o víkendech kouřit čuráky až do Głubczyc a Rostowickiego Lasa. Rozhodně si myslím, že třeba takový Maks fon Sidol, Bred Pittka či Žužu Žorž si dozajista cáknou do Kelvina Klajna a nesmírně zpychnou, až zjistí, že jsou vylistováni mezi takto vytříbenou elitou charakterních artistů! Až se člověk děsí, kam se bude „kariéra„ našeho mladého „filmaře“ a „správce“ dále ubírat. Že by dvouhodinový, sebevražedně podmanivý a smrtelně strhující časosběrný dokument o tom, jak rostou v Albrechtickém lese stromy? Och, to tu zase přibude zářivých hvězd jako třeba pedofilní hajný Forejt z Burkvízu, otylá posluhovačka z dolnopovelické fary Alžbeta Neposkvrněná, co kromě foukání do šalmaje také ráda houbaří, nebo třeba i samotná Liška Bystrouška, kterou už nebavilo dělat na Hukvaldech Janáčkovi piárko. Kvalitní obsah, to je věru základ a otravné masturbační video, určené výhradně pro členy Osoblažského spolku honičů nad obrázky roztažených kolejí úzkokorozchodných tratí, sem po právu patří! Inu, kromě toho, že já jsem tu pouze „velkoryse trpěné zlo“, je mediálně známý i fuckt, že se pan HOMO rád obklopuje mladistvými pochlebovačnými kokotky ;-), ale také narušenými bezpáteřními mrdkami (tímto zdravím svého milovaného uživatele Teryblba Tearse aka mišEL), které za jejich otrockou práci pro tento „fanouškovský projekt“ rád místo enormními příjmy z reklam velkoryse odměňuje administrátorskými funkcemi, a oni si tu pak mohou nejen bez kontroly nahazovat, co se jim zlíbí, ale také třeba bezdůvodně, beztrestně a bez jakékoliv nadsázky nadávat v diskuzích slušným a decentním uživatelkám do kurev a ksindlů, a to jen proto, že ženy obvykle odmítají pohlavní interakce s vyteplenými, zbabělými a zamindrákovanými hnusáky. Kurvy jedny! Začíná to být moc príma čistá databázička, plná nové a lepší filmové publicistiky, kde sice nekvete pšenka těm fuj, fuj vulgarismům, ale za to je tu skvělé kultivační prostředím pro psychopatogenní fekální bakterie Teryblbova typu. Krása. Je moc milé vidět, že se majitel pečlivě stará o to, co se mezi uživateli opravdu děje, a má to pevně v rukou! Jsem docela zvědav, který z těch charakterů dnes první poběží plakat DEDYmu do klína jako obvykle. (27.11.2015)

Amatérský "nezávislý" snímek Narrow Gauge Railway Osoblažka tzv filmové produkční společnosti Borrtex Film Production Company, ve spolupráci s Klubem přátel osoblažské úzkokolejky, s finanční účastí Slezských zemských drah, o.p.s. a STA - regionální zprávy, přináší do našich kin poutavý dokument, který si takříkajíc nebere servítky a nahlíží na problematiku ze všech úhlů, nutí diváka k zamyšlení a za netradičních filmařských postupů ukazuje komplexní problém úzkokolejek obecně. Nejprve nám představí topiče v podání fantastického Lukáše Weisse, který zde doslova zatápí a to nejen mašině. Stižen patrně podagrou, belhá se tento muž se zarputilým úsilím pro další a další dřevo, aby s poctivostí sobě vlastní přepravil cestující z bodu A) do bodu B), pokud z bodu C) náhodou nic nevyjede. Muž tento dopřeje si oddychu jen sporadicky a mašina už chrlí oblaka páry a kolos se dává pomalu do pohybu. K dokonalému dojmu slouží i frenetická kamera, která se snaží zaznamenat úplně vše. A divák se raduje. Jako by projížděl rozmanitou krajinou s nimi a plaše se snažil vše uvidět. Tu navštívíme odpočaté luhy, tu zahlédneme industriál, tu se vracíme zpět za cestujícími a společně s nimi sdílíme své dojmy, tu zahlédneme srnu v mlází, tu milence na lavičce a jedeme dál, jakoby zpátky v čase. Paranormativní projekt mladého tvůrce doslova vytírá zrak takovým autoritám jako Klusákovi s Remundou, dokonale konkuruje časosběrným počinům Třeštíkové a natrhává i Jacques-Yves Cousteauovi. Fantastická práce se světlem svědčí nejvíce o tom, že autor disponuje kvalitní technikou. Roztomilý dojem z filmu dodají i zúčastnění herci, kteří jsou veskrze přirození a nejeden divák si připomene někdejší Formanův přístup s tolik úspěšným obsazováním naturščiků. Celý vůbec ne dlouhý program doprovází romantická nonhetero melodie, jež koresponduje s mlnem vizuálna, který nám hošan Borrtex (ten adminek z ČSFD, co fixluje screeny) přináší. Zkrátka a jednoduše jedná se bezesporu o nejlepší adespoton tohoto mého dne a jsem za něj velmi vděčný. Osoblažská úzkokolejka doslova a do písmene utvořila tzv. "mejk maj dej" efekt. (27.11.2015)

Mrzí mě to Dane, ale musím bohužel dát takovéto nízké hodnocení. Dokument mě vůbec nezaujal, bylo to od začátku nudné a kdybys mi osobně nenapsal o čem to je, tak bych to z toho dokumentu ani nezjistil o jaké vlaky se jedná. To je právě to co tomu filmu chybí, pokud to má být dokument, tak člověk by se měl dozvědět o čem to je, nějaké informace o těch vlacích, měli by tam být nějaké rozhovory nebo komentáře osob, které by k tomu řekli nějakou historii, ale to ve filmu chybělo. (28.11.2015)

O tom, kterak pan Bordovský vzal kameru a natáčel cestu parní úzkokolejky. Protože mě mašinky vcelku baví a k úzkokolejkám mám vztah z dětství, kdy mě jedna dopravovala do školy (ne tahle, ale na Jindřichohradecku), tak jsem to risknul a věnoval hodinu tomuto dokumentu. Nebudeme si nic namlouvat, je to bída. Ve filmu chybí jakýkoliv komentář k tomu, co tam ti lidé provádějí (kromě výhybky, to bylo zajímavé) a to je velká škoda, protože o fungování parního stroje kromě teorie nevím nic a docela by mě to potěšilo. Jedna hvězda za snesitelnou kameru a jedna za prima záběry ubíhající krajiny. (26.11.2015)

Jako by někdo chtěl natočit film ve stylu Slow TV, ale zároveň chtěl natočit dokument, tak to spojil dohromady, není to ani jedno a úplně to zkonil. Hudba je dobře vybraná a kamera v některých momentech není špatná, zvlášť u pár záběrů krajiny, jenže bohužel je to to jediné, co se na Osoblažce povedlo. Borrtexovi šlo jen o to poeticky zobrazit cestu tam a zpátky po jedné úzkorozchodné železnice. Nejsou zde žádné rozhovory s pracovníky, strojvůdci nebo cestujícími, ti tu jen procházejí, přičemž občas zaslechneme část jejich dialogů - a to je tu ještě mizerní zvuk, takže jim je blbě rozumět. Vše se tedy sází jen na kameru, která prostě nedokáže upoutat na 65 minut. Navíc je tu přehršel střihů a jestli tu měla být nějaká poetika, hlavně kvůli nim absolutně nefungovala. A taky jsem doufal ve víc záběrů krajiny, protože ve finále zhruba půlku filmu jen sledujeme přikládání uhlí do kotle. Jestli se Borrtex zajímá o vlaky, nic proti tomu nemám, já vlaky rád (jako dopravní prostředek, jak se jmenují a jaký mají motor atd. mě nezajímá) a i když asi chápu, o co mu šlo, Osoblažka se mu nepovedla. Těžce. Nejvíc to stejně kazí ta totálně přepísknutá stopáž. I proto se Borrtexovi Okamžiky z Izraele povedly o dost víc - protože mají odpovídající délku. Být na tomhle v kině, tak stopro usnu. Btw, proč sem přidal všechny pracovníky fakt nechápu, na ČSFD jsou to další zbytečné autorské profily. Vždyť se tam jenom mihli, někteří ani nemluvili - a mají tu fotku, galerii, dokonce i video! Zlatí Poltikovičovi šamani a breathariáni, co tu taky mají profil... 1* (17.10.2020)

Tady máme prostě 16 letého kluka, který vezme do ruky kameru a tím spojí své dva oblíbené koníčky.Obdivuji každého, kdo o filmování jen nemluví, ale koná. V tomto případě to není jen nadchnutí pro danou věc. Vidím tam dobrou práci s kamerou, správně zvolený hudební motiv, který neruší, ale příjemně navozuje tu správnou atmosféru. O nedostatcích se tu rozepisovat nebudu, protože to není podstatné. Kluk je šikovný a zvládl to. Závěrem mohu jen říci, že je dobré mít na něco talent a budu držet palce při dalších projektech. Toto je jen začátek. (27.11.2015)

Od dokumentu, tak nějak očekávám, že se něco zajímavého dozvím. V tomto projektu jsem se bohužel ničeho podobného nedočkala. Úvodní titulky, mě překvapili,ty se mi vskutku líbili, pak přišel začátek, k samotnému stroji jsme se dostali, až po nějakých 5 dlouhých minutách koukání na špinávé nadobí nádražáků a pár né úplně vhodných záběrů na jejich nehezkou kukaň, tady bych snad nechala jen záběr na nástěnku s fotografiemi vlaků. Při seřizování a péči o stroj by bylo dobré,kdyby nám obsluha, aspoň tak trochu řekla, co všechno je třeba udělat a proč. Časté záběry na to jak se dává uhlí do parního stroje, mě tak nějak vskutku nepřekvapilo a myslím, že jeden záběr na pár minut by bohatě stačil. Věci, o kterých se nádražáci bavili pro mě byli bezpředmětné a celkem o ničem a bohužel k tomu všemu často ještě špatně srozumitelné, tak že z nezajímavých debat mezi nádražáky jsem měla ještě větší nic. Při pohybu kamerou byli často vidět rozostřené záběry a ocenit už můžu snad jen pěkný střih mezi jízdou a pohledem na vlak z dálky a slušný hudební doprovod, ale upřímně, kdybych přišla domů po práci a zapla si tuhle věc, abych koukala jak jiní makají, tak by mě to asi příliš neuchvátilo. Trefný název by byl: Takový běžný den na šichtě na nádraží. (04.12.2015)

Měl jsem z výsledku filmařské práce Daniela Bordovského díky zhlédnutému traileru trochu strach, nicméně o železnici se zajímám již od dětství a internetová videa týkající se této oblasti sleduji velmi často, a proto jsem se odvážil i do zhlédnutí tohoto. A trailer nelhal. Obsahoval totiž několik dobře natočených záběrů a jinak nic. S celým "dokumentem" to je stejné - je to jen sled záběrů bez přidané informační hodnoty (snad kromě té práce s výhybkou). Navíc ten sled záběrů je dost podivný, hlavně konec je vyřešen nepochopitelně. Posuďte sami: vlak dojede do Osoblahy, tam se otočí, kousek jede zpátky, pak následují záběry z nějaké opravny, poté je znovu v Osoblaze (!) a pak se teprve vrací do Třemešné. Já chápu, že natáčení muselo být celkem náročné, přejíždění z místa na místo (v některých případech to je slyšet i zvuk motoru auta, což dojem rozhodně nezvyšuje) a natáčení ve vlaku i ve stanicích muselo zabrat soustu času, stejně jako sestříhání videa, ale tohle je prostě dílo, kterému chybí jakýkoli koncept. Kromě toho zde najdeme i několik logických chyb, například ve Slezských Rudolticích parní vlak čeká na protijedoucí vlak Českých drah. V čase 52:46 vidíme, jak si to ke Slezským Rudolticím šine dieselová lokomotiva se dvěma vagony, ze které se v čase 52:59 stane dieselová lokomotiva s vagonem pouze jediným. Z autora může výrůst celkem solidní kameraman, je zkrátka vidět, že kameru nemá poprvé v ruce. Ale není to režísér, v každém vagoně by našel půltucet lidí, kteří by to zrežírovali lépe. Každý má právo na svoje telecí léta a ani Bordovský není výjimkou - je nabíledni, že má pocit (znásobený pod tíhou upřímných i neupřímných pochval), že dokáže ohromit celý svět. Zatím se však dokázal spíše zesměšnit - kdyby měl trochu soudnosti, nikdy by neobohacoval ČSFD a IMDB (tam dokonce přidal i "přeložený" obsah) o pracovníky železnice. Ale nezoufejme, třeba se tvůrce ze svého opojení vzpamatuje a začne tvořit i něco, co bude k užitku. A kdyby ne, sebevědomí má dost. To se dnes cení víc než schopnosti. 30 % (01.12.2015)