Bai ri yan huo
Čierne uhlie, tenký ľad
Black Coal, Thin Ice
Režie:
Yi'nan DiaoScénář:
Yi'nan DiaoKamera:
Dong JinsongHudba:
Zi WenHrají:
Fan Liao, Lun-Mei Kwai, Xuebing Wang, Jingchun Wang, Ailei Yu, Kaining Chang, Sahin Apiliogullari, Jingyang Ni, Guohua WangObsahy(1)
Toto kriminální drama zasazené do severočínského městečka vypráví příběh bývalého policejního detektiva Zhanga, jenž se zamiluje do tajemné ženy. Ta je zdánlivě spojená s řadou vražd, které Zhang vyšetřuje. Severní Čína v roce 1999. V malém městečku dojde k hrůznému nálezu několika mrtvol. Při krvavém incidentu během pokusu o dopadení domnělého vraha jsou zabiti dva policisté a další je těžce zraněn. Přeživší důstojník Zhang Zili je suspendován pro neschopnost dalšího výkonu policejní práce a nechá se zaměstnat jako ostraha v továrně. O pět let později dojde k dalšímu, nápadně podobnému případu. Zhang se s pomocí bývalého kolegy rozhodne vyšetřit sérii záhadných vražd na vlastní pěst. Zjistí, že všechny oběti jsou propojeny s Wu Zhizhenovou, mladou ženou, která pracuje v malé čistírně. Zhang, který se vydává za zákazníka, začne tajnůstkářskou Wu sledovat a postupně se do ní zamiluje. Jednoho mrazivého dne však učiní děsivý objev. Zhang, jehož život se ocitl v nebezpečí, záhy přijde na to, že není vždy možné oddělit vinu od nevinnosti. (Cinemax)
(více)Videa (4)
Recenze (41)
Marigoldova paralela s Bongovým geniálnym opus magnum Salinui chueok je na mieste. Pod mrazivým režijným dotykom Yi'nan Diaoa dochádza k ďalšiemu prehodnocovaniu základných rysov žánru, v ktorom ide až na pôdu. Ohlodaná premrznutá kostra kriminálnej narácie predvádza pomalé opatrné kroky po klzkom tenkom ľade a špinavom čiernom uhlí, zatiaľ čo priamo mieri, pridŕžajúc sa hesla "od ničoho k niečomu", do jasného finále. Vzhľadom na tempo a krásne čisté snímanie akoby sa industriálne a malomestské prostredie stávalo ďalším aktérom príbehu, postavou, ktorá určuje vývoj deja a situácie. Strhujúca hra s vizuálnym a auditívnym obrazom (ktorý exceluje v tichých momentoch s ohlušujúcimi vstupmi diegetických ruchov často z priestoru mimo záberu kamery). Špinavosť a priamočiara nedramatická realistickosť (ktorá hraničí s nediváckosťou) vytvára prostý až vulgárny (často čierny) situačný humor v opozícii proti vážnemu tónu a úmornému pátraniu detektíva, ktorého v rukách čoraz mocnejšie zviera žena. Minimum akcie, absolútna koncentrácia. Zručne prevedený chirurgický rez medzi žánrovými tradíciami, kompaktne zvarený dramaturgickou istotou a jemnou špecifickou poetikou. Pokiaľ zahraničné kritiky upriamujú pozornosť na ďalšie ázijské filmy, prezentované tento rok na Berlinale a Bai ri yan huo označujú za spomedzi celkového výberu (protikladne k verdiktu poroty, ktorá ho ocenila Zlatým medveďom) slabší, môžem povedať jediné - už sa tých zvyšných neviem dočkať. 90% ()
Rok 1999. Promrzlá periferie, posypaná uhelným prachem. Černošedá tma, křupající sníh. Existence na kraji útěšnosti. Předstíraná normálnost, smutek. V tomto prostředí se začnou v továrnách na zpracování uhlí nacházet kusy lidského těla. Po následující bizarní události vyšetřující kriminalista opustí policii. O pět let později. Opět kusy zmrzlých těl, paprskovitě se logicky zbíhající u jedné osoby. Psychologicko-masochistická záležitost. ■ Co se mi nelíbilo: Úplný závěr. Některé logické konstrukce jsou trochu vycucané z prstu. Hlavní hrdina mohl být typově maličko jiný - nicméně pokud byla cílem co největší normálnost, pak je vše ok. ■ Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=P7iwTGvpdus ()
Diao sa v tomto prípade trošku hrá. Ako keby si skúšal rôzne postupy a rôzne spôsoby rozprávania. Film častokrát mení tempo, plynulosť a spôsob podávania informácií. Každá stopa má svoju postupnú gradáciu. Diao a jeho postavy sa ale nesnažia akúkoľvek stopu vysvetliť. Musíte si ju doplniť samy. Dáva vám na to priestor. Spôsob ako sú zábery vedľa seba postavené tomu nasvedčuje. A hoci formálne je ten film zaujímavý, príbehovo už tak nie. Hlúpy nie je, ale postavy v ňom v zásade idú z miesta na miesto. Pod kožu sa im nedostaneme a ich vzťahy sú rovnako chladné a bezútešné, ako mesto v ktorom sa nachádzajú. V rámci zámeru viac než dostačujúce. Ale ak vezmeme do úvahy pointu a invenčnosť, je to niekde na pol cesty. Najviac zarazí fakt, že Diao to ako keby nevedel v posledných minútach ukončiť. Taký zvláštny žánrový bizár, ktorý má v sebe podstatne viac ako ukazuje, ale je bohužiaľ robený tak, že nie každý bude mať chuť, to niečo viac, aj hľadať. ()
Chatrnější fimové vyprávění aby pohledal. Je laciné vydávat neschopnost odvyprávět logicky konzistentní příběh za mysteriozitu a ne, pokud není atmosféra podložená neúprosným odvíjením děje a vyprávěcí sevřeností, pak hezké obličeje zbarvené nočními neony či kontrastně zasazené do strohých všedních kulis špíny a dřiny a zručná rámovací kamera na to samy nestačí. Ani interpretace "poučeně" odkazující na asijskou obrodu zakladatelů drsné a ponuré americké detektivní školy to nezachrání, pokud základní linka vůbec nešlape, je výsledek o to usvědčenější ego-nástěnkou. Další vizuálně dobře vyvedená, ale nefungující záležitost, která se hroutí, sleduje-li pozorovatel postavy nejen ve světle lamp, ale také ve světle logiky věci a intuitivního zkoumání. *** Nebudu se ptát, proč bruslení, proč vrah nechával obětem brusle na nohou a kde je na tom kluzišti asi mohl zabít, v čase, než by si brusle sundali (chápu, kdyby neměli brusle, tak jak by se přišlo na kluziště, že - jenže tahle obrácená, z prstu vycucaná konstrukce důvodů je nejhorší, dětinsky naivní prohřešek proti ústrojnému, přirozenému vyplývání dějů), nebudu se ptát, proč Zhang jako svědek nenechá zastavit vlak a kousky mrtvoly svého kolegy posbírat, nebudu se ptát, proč potřebovali zápletku okořenit tím, že budou hlavní hrdinku nutit, aby jim manžela vydala, když ho mají v hledáčku sami a vůbec ji k zátahu nepotřebují, nebudu se ptát, proč on musí nejprve jít kupovat cigarety, aby se za ním nakonec tak nepřipraveně z jednoho směru ulice vrhlo odnikud deset příslušníků a málem ho ještě nechali utéct volným koncem ulice, nebudu se ptát, proč si ona pět let schovávala usvědčující kabát i s vizitkou, aniž by se ho prostě zbavila, proč vůbec dřela celou dobu v prádelně, když ji muž finančně podporoval ze své loupežné činnosti, nebudu se ptát, proč on z toho nakonec vychází jako zamilovaný dobrák, jenž se kvůli ní dostal na zcestí, když vyprávění začíná jeho nepovedenou vražednou loupeží, po níž se trikem zbavil mrtvoly a začal žít "duchovou existencí", nebudu se ptát, jak je to s tím... ne, nebudu se ptát, protože logických lapsů a nedořešeností je tam tolik, že z nich emanuje neschopnost přirozeně vyprávět a důsledně sledovat odvíjenou nit, a naopak z nich prosvítá upachtěná snaha pokaždé ad hoc vymyslet libovolný důvod či podsunout umělou nápovědu (brusle na nohou obětí, vizitka v kabátě, vzkaz s SPZ v autě kolegy atd.), která děj mechanickým poskočením posune k následné scéně. Autor, s citem pro kompozici a atmosféru, který ty líbivé záběry umělecky ukřižuje na chatrně smontovaném lešení příběhu. Další, který se nesoudně mýlí ohedně toho, jak minuciózně dosebe musí zapadat střípky kriminálního dramatu a že tenhle žánr nelze beztrestně zneužít. (Je to právě naopak, kde jinde se musí klást takový důraz na bezchybnou, nemilosrdnou logiku, s níž se věci nakonec stanou a dostihnou iniciátory i aktéry? Nechala bych režiséra tři roky číst jenom existenciální detektivky Friedricha Dürrenmatta, dokud by případy komisaře Bärlacha neuměl se slzami v očích odvyprávět krok za krokem i vytažený o půlnoci z postele). Zkrátka ne, nestačí to, to všecko hezké špinavé padá dolů s vypachtěným, zflikovaným příběhem, kácí se to jako židle s podřezanýma nohama. *** Leda snad kdyby tomu někdo vymyslel nový žánr, v jehož rámci bychom pak mohli hodnotit specifické kouzlo toho snímku, například: kterak naivistické i pošetilé vyprávěcí postupy čínské kinetamografie rozrušují základy existenciálního detektivního dramatu, komizují noirovou poetiku a zesměšňují hard-boiled school tvrďáky - ale myslím, že bych se tomu nechtěla soustavněji věnovat a porovnávat, kdo v této kategorii dosáhne většího mistrovství. () (méně) (více)
Vzhledem k prostředí i naporcovaným obětem poměrně depresivní krimi drama, ale rozhodně nelze konstatovat, že špatné. Ovšem je nutno připustit, že sem tam přijdou slabší chvíle a napětí není patřičně hutné jak by jeden představoval. Nedostatkem je zde vlastně i důvod, který mne ke shlédnutí snímku motivoval - a tím je hlavní herečka Gwei Lun Mei. Přecijen role tiché, tajemné a bojácně vyhlížející ženy, navíc podezřelé jako vražedkyně, jí prostě nesedí, nemá šanci předvést své herecké kvality ani půvab - tahle dívka zapůsobí svým kouzlem i úsměvem v úplně jiných rolích. A konec samotný byl takový podivný, nesedl mi. 65% ()
Galerie (21)
Související novinky
Noir Film Festival 2015 startuje již 20. 8.!
4 dny, 5 míst, 47 projekcí... Unikátní přehlídka filmů noir na hradě Křivoklát se blíží mílovými kroky! Třetí ročník festivalu, věnující se širšímu pojetí noirového fenoménu, startuje ve čtvrtek 20.… (více)
Reklama