Den začíná

Mám veľmi rád túto periódu. Pevné herecké výkony, zastavenie časom a nezabudnuteľný poetický nádych, ktorý všednostiam dodáva nehorázneho lesku. Akoby jedna životná udalosť mala mať priestor na komplexné rozpovedanie francúzskej duše z nižších vrstiev, ktorá bojuje voči okoliu. Isteže nejde o širokorozsiahlu psychologickú anabázu, na to sa poetický realizmu nehrá a ani na obskulárnu melodramatickú kriminálku vytvárajúcu forsiráciu napätia. Možno nie je Le Jour se lève najdôležitejším snímkom francúzskej odnože realizmu, ale prekvapí nelineárnym rozprávaním a bohatou nádielkou emócií v strete cynizmu a oddanosti. Gabin je bohovský, tieto role mu maximálne sedia a som si všimol ako tuna pomerne schudol. Na jeho charizme to však nemá pochopiteľne žiaden zásadný vplyv. (21.06.2016)

Pomalé a bez života. Stejně jako protagonista, který vzpomíná na minulost nedávnou, i když je zřejmé, že jeho problém leží v minulosti mnohem dávnější. Gabin, na němž stojí až příliš velká část filmu, hraje existencialistického rozervance každou částí těla, ale z podání příběhu jsem nepociťoval tragičnost situace, v níž se octnul (neměřeno počtem ozbrojenců). Bohužel již uplynulo příliš mnoho dekád, abych za nápadité považoval alespoň použití flashbacků. 65% Zajímavé komentáře: Akana, Petrus1 (02.07.2012)

Když den začne opravdu špatně, zpravidla se sype všechno, na co sáhnete. Jsou však věci, které nelze vzít zpět. Ocitáte se na zásadní křižovatce svého života, a to, jak z ní vyjdete předznamená Váš další osud. Na této křižovatce se ocitl i Jen Gabin ve snímku Den začíná. Již od začátku byla cítit sklíčená atmosféra, uvolňována retrospektivními pohledy do jeho dříve spokojeného života, kdy se zamiloval do křehké dívky. Je zřejmé, že den skončí špatně, protože to už tak v životě chodí, ale přesto jsem si trochu přál, aby to tak nedopadlo. Velmi silné. (09.02.2010)

Tomuhle druhu filmu se kdysi říkalo filmy pro pamětníky, ale správnější by bylo, už vzhledem k tomu, že éru konce 30. let nejspíš pamatuje už jen žalostná hrstka vyvolených, kterým navíc jejich paměť neslouží tak, jako dřív, napsat, že jde o film pro fanoušky filmové historie a milovníky muzeálních kousků. Rozumím tomu, že ve své době šlo o filmovými kritiky vyzdvihovanou záležitost a objektivně asi i o jeden z vrcholů filmové produkce příslušného roku, ale pokud Carného kousek hodnotím z hlediska zábavnosti, pak mi přinesl jen slušnou dávku nudy. Samozřejmě je možné psát o vytříbeném režijním stylu a hereckých výkonech, rozhodující je ale příběh a scénář, a ten rozpitvává banální milostný čtyřúhelník a je předvídatelný až běda. Jen málo filmů z oné éry u mě obstojí do té míry, že jim můžu dát aspoň průměrné hodnocení. Celkový dojem: 45 %. Jako detektivka nefuguje snímek vůbec už proto, že začíná vlastně od konce a nepřináší žádná podstatná odhalení... (22.06.2010)

Kdysi jsem viděl americký remake tohoto snímku, Long Night z roku 1947 s Henry Fondou v hlavní roli. Sice se mi líbil, ale originál je samozřejmě originál. Francouzi jsou v mnohých věcech otevřenější než Američani. Gabin je v hlavní roli samozřejmě fantiastický, délka je tak akorát, atmosféra taky super. (17.07.2013)