Režie:
Marcel CarnéHudba:
Maurice JaubertHrají:
Jean Gabin, Jules Berry, Arletty, Mady Berry, René Génin, Bernard Blier, Madeleine Rousset, Georges Douking, Marcel Pérès, Léonce Corne, (více)Obsahy(2)
Ve filmu, který náleží k tendenci francouzského poetického realismu, je představen jeho typický hrdina – těžce pracující dělník (Jean Gabin), který nalézá své štěstí v ideální lásce k mladičké, křehké a zdánlivě nevinné dívce (Jacqueline Laurentová). Právě zjištění, že dívka byla svedena chlípným Valentinem (Jules Berry) ho dovede až k hrůznému činu. Zajímavý způsob vyprávění, skvělé dialogy Jacquesa Préverta, herecká symfonie Gabin – Berry, napjatá atmosféra spoluutvářená dekoracemi Alexandra Traunera a rytmy bicích Maurice Jauberta se spojují v umělecké dílo, které bylo uvedeno do kin tři měsíce před začátkem 2. světové války a rozhodně stojí za zhlédnutí i dnes. (Phaedra)
(více)Recenze (50)
Pozitíva: novátorské pohľady do minulosti a späť, ponurá nálada nedobytnej, uzavretej miestnosti, vertikálne zábery domu a schodišťa, práca s detailami, Gabin recitujúci Préverta. Negatíva: banálny príbeh, vopred daná pointa, absencia prekvapenia. Rezultát: na celovečerný dejový film priekopnícke dielo, no emočne pomerne studené. Poznámky: a) Scéna solidárneho prebudenia prizerajúcich sa spolurobotníkov rozohnaná kordónom policajtov vydarene zilustrovala všeobecnú odpoveď moci na pokus o solidaritu s políciou prenasledovaným kolegom. b) Vražda samotná bola len dôsledok neudržania emócií na uzde, čo žiaľ nie je dôvod na vrahovu obhajobu. Možno z tohto dôvodu mi akékoľvek náznaky smútku za láskyplným uplynulým časom pripadali (možno podvedome) už z úvodu ako prázdne, bez citového zaujatia. ()
Gabin miluje dívku, na níž má negativní vliv charismatický lhář a podvodník, a v hádce tohoto muže Gabin zabije. Po oné vraždě se zabarikáduje ve svém bytě a divák se ve flashbacích dozvídá, co oné tragédii předcházelo.Sledovat mladého Jeana Gabina v roli chlapáckého , čestného dělňase je pro našince nevšední zážitek, vždyť filmy z jeho rané tvorby se u nás vůbec nevysílají. Scenář je dílem známého fr. básníka j. Prevérta, dialogy jsou mnohdy vtipné a Gabin okouzlující. ()
Ten příběh je blbě odvyprávěn. Flashbacky do minulosti hlavního hrdiny se naprosto zbytečně střídaj se součaností. Podle mě bud jedno nebo druhý obojí je vždycky na hovno a málokdy to funguje neb to hrozně ubírá na souznění s dotyčným o kterým se ve finále zase až tak moc beztak nedovíme, Finálovej flasback je sice výbornej a krásně to všechno uzvaře a emočně vygraduje, ale stejně bych to udělal jinak, kdybych teda z filmařiny uměl víc než prásknout klapkou. Pokud jde o herce, tak Jean Gabin to samozřemě táhne a je tradičně výbornej, ale tady si myslím, že všichni ostatní až příliš na Gabina sázeli a podcenili zbytek. ()
Pomalé a bez života. Stejně jako protagonista, který vzpomíná na minulost nedávnou, i když je zřejmé, že jeho problém leží v minulosti mnohem dávnější. Gabin, na němž stojí až příliš velká část filmu, hraje existencialistického rozervance každou částí těla, ale z podání příběhu jsem nepociťoval tragičnost situace, v níž se octnul (neměřeno počtem ozbrojenců). Bohužel již uplynulo příliš mnoho dekád, abych za nápadité považoval alespoň použití flashbacků. 65% Zajímavé komentáře: Akana, Petrus1 ()
Tomuhle druhu filmu se kdysi říkalo filmy pro pamětníky, ale správnější by bylo, už vzhledem k tomu, že éru konce 30. let nejspíš pamatuje už jen žalostná hrstka vyvolených, kterým navíc jejich paměť neslouží tak, jako dřív, napsat, že jde o film pro fanoušky filmové historie a milovníky muzeálních kousků. Rozumím tomu, že ve své době šlo o filmovými kritiky vyzdvihovanou záležitost a objektivně asi i o jeden z vrcholů filmové produkce příslušného roku, ale pokud Carného kousek hodnotím z hlediska zábavnosti, pak mi přinesl jen slušnou dávku nudy. Samozřejmě je možné psát o vytříbeném režijním stylu a hereckých výkonech, rozhodující je ale příběh a scénář, a ten rozpitvává banální milostný čtyřúhelník a je předvídatelný až běda. Jen málo filmů z oné éry u mě obstojí do té míry, že jim můžu dát aspoň průměrné hodnocení. Celkový dojem: 45 %. Jako detektivka nefuguje snímek vůbec už proto, že začíná vlastně od konce a nepřináší žádná podstatná odhalení... ()
Galerie (30)
Photo © NBC Universal

Zajímavosti (4)
- V roce 1947 vznikl americký remake Carného filmu s názvem The Long Night. Američtí producenti se pokusili zničit všechny kopie s původním snímkem. To se jim naštěstí nepodařilo a právě jejich film je dnes narozdíl od původního díla již téměř zapomenut (ČSFD)
Reklama