Parempi elämä
Happiness
Happiness
Himalayan Boy and the TV Set, The
VOD (2)
Obsahy(1)
Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt, vyhlásil kdysi král Bhútánu, izolované himálajské země. Osmiletý Päjangkji žije v horské vesnici, kde neznají nic než práci a buddhismus. Matka ho už nedokáže uživit, a tak je poslán do kláštera. Malý mnich ale touží po jiném životě. Když král oznámí, že v zemi bude zavedeno televizní vysílání a internetové připojení, Bhútánci jsou nadšeni a nemohou se dočkat. I obyvatelé malé horské vesnice jsou zvědaví a netrpěliví. A tak se Päjangkji spolu se svým strýcem vypraví do hlavního města, aby koupili televizi. Přinese jim štěstí? Atmosféru filmu dokreslují fascinující záběry himálajských hor a citlivě zvolená hudba. (Jeden svět)
(více)Recenze (2)
a prinesla jim televize stesti? byli stastni pred prichodem elektriny / televize nebo zili ve sladke nevedomosti? co je nebo byl zamer, smysl a pointa tohoto dokumentu? pekne zabery hor a prirody strida strojene, nikam nesmerujici divadlo obsazene trema nezajimavyma postavama a jednim yakem. 2 lokace z hor, 1 z timphu - z bhutanu nic neuvidite. v bhutanu sice v telce naladi par kanalu vcetne wrestlingu, ale ten nikoho dlouho nebavil a nebavi, ostatne stejne jako kdekoliv jinde (mozna s vyjimkou usa). mnohem vice tam lidi sleduji fotbal. mmj v tv bezi taky zaznamy z jednani vlady a spousta nabozenskych programu, ktere tam taky nikoho moc nezajimaji. nejvic v rozmachu je tam ted korupce, internet a hlavne facebook - obcas to hranici s posedlosti, ale socializovat se na fb je momentalne asi trendy vsude ve svete :-( ...ten dokument vlastne asi ani nebyl o televizi nebo o otevreni se bhutanu svetu, a zatim jsem neprisel na to, o cem to melo byt. ()
Vizuálně velmi působivě zachycené scenérie kdesi uprostřed hor jakési bhútánské vesničky s jakýmisi lidmi. Ono není ani tak podstatné, co tam ti lidé dělají. Důležité je, že se v těchto pustinách leccos mění, přes hory a údolí pánové v monterkách natahují dráty elektrického vedení, což znamená, že je čas na pořízení televizoru. S takto přelomovým okamžikem přichází ten pravý čas se zamyslet nad tím, co těmto obyvatelům ten neutichající proud televizní zábavy asi přinese. Na jedné straně máme pohled režiséra, z jehož podání cítíme jasný apel, že televizní zábava je zdrojem lecjakých podívaných, ale ne štěstí. Na straně druhé můžeme sledovat příběh malého chlapce (a zároveň už mnicha), který objevuje neonový svět města stejně tak jako televize. Asi by bylo trochu mylné usuzovat, že kdyby doma neměl televizi, byl by šťastnější. Stále by tu byl vliv městské civilizace, se kterou by se jednou tak jako tak musel setkat. Je tedy tím hledaným štěstím žít v horách a nenechat na sebe působit rakovinotvorné účinky civilizace? Možná. Rozhodně tím hlavním viníkem není televize, jak to tak nakrásně polopaticky vyznívá ze závěru filmu a výše uvedené anotace. ()