Creepshow: Plíživý děs

"Creepshow" sa prvý krát objavila v roku 1982. Bol to filmovo-komiksový projekt spisovateľa Stephena Edwina Kinga a filmové režiséra Georgea Andrewa Romera. Bolo to niečo nové, osviežujúce. Malo to u horrorových divákov úspech. Toto je o niečo slabšie pokračovanie tohto pôvodného filmového horrorového komicsu, natočeného podľa poviedok Stephena Kinga. Bolo vyprodukované v roku 1987. Počet príbehov sa scvrkol len na tri, oproti piatim, ktoré tvorili prvú časť. Tiež i kvalita ich spracovania sa mierne znížila. Najvydarenejšou adaptáciou je tu bezpochyby druhá poviedka s názvom "Prám". Dobré je, že si "Creepshow" ponechala svoju originálnu komiksovú podobu, pomocou ktorej balí tieto tri krátke príbehy do jedného tématického celku. *** (01.02.2008)

V tejto časti Creepshow sa divákom prihovorí aj uvádzač, tri poviedky sú pochopiteľne dlhšie aby to vyšlo na aspoň 90 minútový film ale za prvou časťou zaostávajú asi všetky, aj keď opäť treba vziať do úvahy že od ich natočenia už uplynulo 35 rokov a rozhodne to nebol nijako nákladný príbeh. Dnešný seriál vo väčšine svojich epizód ponúkne o niečo lepšie príbehy, na druhej strane jeho tvorcovia majú výhodu spomínaných 35 rokov takže porovnávať ich je pomerne ťažké. (06.05.2021)

Ani spojení takových jmen jako Stephen King a George A. Romero nedokázalo tyto tři povídky povznést na něco výjimečného. Mezi jednotlivými povídkami nás provází chlapec Billy a jakýsi rozvozce novin (částečně animovaní, částečně hraní). Povídky Náčelník dřevěná hlava a Stopař bohužel neznám. :-( První povídka o oživlém dřevěném indiánovi se neuvěřitelně vleče a když už se konečně začne něco dít, tak zjistíte, že je konec. Druhá povídka Vor se vcelku drží literární předlohy Prám (Mlha), ale konec je trochu jiný (na to už jsme u zpracování Kingovek ale zvyklí). Jen škoda, že se režisér nevyřádil podobně jako King v umírání svalocha Dekea… Mě se osobně nejvíc líbila třetí povídka, ve které si vystřihl malou roličku řidiče náklaďáku samotný mistr King a za postelí na poličce leží dokonce i jeho IT. I když tento povídkový film moc hrůzy nenahání, poslední povídka je alespoň trochu morbidní a zábavná…vždycky, když si vzpomenu na Plíživý děs, vybaví se mi „Díky za svezení, dámo“ (23.02.2010)

Jinak ten nejzajímavější příběh vyšel i u nás pod názvem Prám 2x, ve sbírkách Hodina děsu(1992)a Mlha (2007). Povídka je samozřejmě ještě o něco lepší a s tou skrvrnou si mohli aspoň trochu víc pohrát aby nevypadala jako kus igelitu v rybářský síti. V samotné povídce své oběti dokáže dokonce přitahovat nějakými hypnotickými duhovými barvami.Další dvě povídky jsou ale podprůměrné jak námětem, tak zpracováním.... škoda. (18.06.2006)

Tak tohle mě moc neuchvátilo, povídky jsou poměrně nezáživné viz první, je od začátku jasné co se stane jen to strašně dlouho trvá, pak ve druhé povídce, která je slušná, se dva páry vykoupou v jezeru doplavou k molu kde si zapálí (zvláštní, že jim mokrý cigára hoří) a napadne je jakási skrvna , ale chtělo to víc rozpitvat. A třetí povídka je asi nejlepší , ženská srazí stopaře a ujede a ten jí pronásleduje a tak ho stále přejíždí až jí dostane. Poněkud bizardní. Jako celek je to nuda. (04.06.2009)