poster

Hrbáč

  • francouzský

    Le bossu

  • italský

    La spada degli Orléans

  • slovenský

    Hrbáč

Dobrodružný / Romantický / Akční

Francie / Itálie, 1959, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tomtomtoma
    ****

    Poměrně kvalitní historické dobrodružné drama s pěknou dávkou nadhledu, mocenských intrik a zvrhlosti, hrdinské čestnosti, napětí a romantiky. Hlavní postavou je rytíř Henrich Lagardére (dobrý Jean Marais), který neváhá obětovat kus života, aby pomstil smrt šlechtice Philippe de Nevers (Hubert Noel), a staral se o jeho malou dcerku. Ale jeho odměna nakonec byla velmi příjemná: srdce jeho schovanky Aurory (půvabná Sabine Sesselmann, která hrála i svoji matku Isabelle) a povíšení na barona k tomu. Zápornou postavou byl Philippe de Gonzaque (Francois Chaumette), starý zhýralec a prostopášník, pro kterého byli intriky každodeností. Byl doprovýzen svým poslučným pejskem Peyrollesem (Jean le Poulain) a oba po právu končí svůj život rukou Hrdiny. Zábavnou postavou je Lagerdérův sluha Passepoil (dobrý Bourvil), který i přes remcání udělá všechno. A tak přes hodně soubojů a podlostí vítězí dobro nad zlem na počátku 18. století, kdy byla ještě doba romntických hrdinů šlechtického stavu..(7.11.2010)

  • Asmodin
    *

    Skutečně jediná dobrá verze Hrbáče je z roku 1997 s úžasným hereckým obsazením a soundtrackem, který zaujme (kdybych si ho mohla stáhnout z netu, tak ho poslouchám od rána do večera). Tohle všechno tomuhle filmu chybí, přestože je to jedna z prvních verzí s Jeanem Maraisem, který dodnes rozpálí nejednu babičku :o)(1.7.2014)

  • Jeanne
    ***

    Nemá asi smysl hodnotit filmový příběh, který odpovídá Févalově knižní předloze. Zkrátka jeho příběhy neskýtají tolik napětí v tajemných zápletkách vykreslených na reálných základech doby, jako jsme tomu zvyklí u námětů čerpajících třeba z Dumase. Lagardere je románový, naivní hrdina, který vychovává dceru po zabitém příteli Philippovi de Nevers a ta se do něj nakonec zamiluje. Šermířské souboje tohoto filmu odpovídají době, kdy byl natočen. Naštěstí jsou alespoň střídány komickými výstupy Bourvila v roli Lagarderova sluhy.(3.11.2003)

  • Anderton
    ***

    Film, ktorý mám tak nejak spojený s 80. rokmi a malými tv obrazovkami, na ktorých naše mamy milovali chrabrého Jeana Maraisa s kordom v ruke. A vo svojej dobe zase roztúžené Francúzsky v kinách. A s novou vlnou, ktorá proti podobným typom filmov brojila. Príbeh je klasický, až šablónovitý a v tom je asi aj jeho pravé kúzlo. Na mňa už ale v druhej polovici desiatych rokov nového tisícročia nefunguje skoro vôbec a pochybujem, že si táto vlna starých šermiarskych a kostýmových francúzskych filmov nachádza stále nových a nových priaznivcov.(13.4.2016)

  • Seti
    *

    Já, jakožto čtenář předlohy, jsem z tohoto zpracování klasického Févalova románu zhnusen. Nehorázně osekaný a především nestoudně překroucený paskvil, který naprosto selhává jak v podání základní příběhové kostry, tak ve vykreslení jednotlivých charakterů, jež jsou rozpoznatelné pouze podle jmen. O zachycení epiky či ušlechtilosti předlohy nemůže být ani řeč a herecké obsazení je taky úplně mimo. Ať přemýšlím jak přemýšlím, tak více zprasenou adaptaci si nevybavuji. Kdo viděl tento film, tak rozhodně nemůže říci, že zná Hrbáče.(7.2.2014)

  • - Film se natáčel od května do července 1959 ve studiích společnosti Gaumont v Saint-Maurice na jižním předměstí Paříže, exteriérové scény byly pořízeny na zámku Pierrefonds severně od Paříže a sekvence z tržiště ve španělské Segovii byly natočeny ve Villefranche-de-Conflent na hranicích se Španělskem. (argenson)

  • - Film byl natočen podle stejnojmenné knihy Paula Févala. V roce 1959 šlo o již pátou filmovou verzi tohoto příběhu, kterou pak v roce 1997 následovala verze šestá. (Rosalinda)

  • - I když byl film převážně francouzský, premiéru měl nejdříve v listopadu 1959 v Německu, odkud pocházela představitelka Aurory de Nevers, mladá německá herečka Sabine Sesselmann. V prosinci 1959 byl film uveden v Itálii a až v lednu 1960 proběhla slavnostní premiéra v Paříži. Ve Francii byl film za rok 1960 nejúspěšnějším titulem z domácí tvorby a v kinech jej vidělo bezmála šest miliónů diváků. (argenson)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace