poster

Hrbáč

  • francouzský

    Le bossu

  • italský

    La spada degli Orléans

  • slovenský

    Hrbáč

Dobrodružný / Romantický / Akční

Francie / Itálie, 1959, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ***

    Romantickou románovou předlohu jsem coby teenager přelouskal čtyřikrát a Hrbáč pro mě představoval dobrodružnou zábavu, kterou dnes nahrazují u příslušné věkové kategorie např. krváky od Kulhánka. Všechna ta žánrová klišé a nasládlé romantizující prvky naštěstí shazuje humorné odlehčení, díky kterému je film víc než jen snesitelný i dnes. Navíc Jean Marais coby hrdina bez bázně a hany dokazuje, že pro podobný typ rolí se typově výborně hodil a oprávněně za ně získal status hvězdy. Vhodně ho doplňuje i rozený komik Bourvil a nedílnou součástí úspěchu je pochopitelně i přítomnost krásných žen. Dnes už jsem samozřejmě někde úplně jinde, ale se třemi hvězdičkami nemám nejmenší problém. Celkový dojem: 60 %. Ve svém žánru a kinematografii své doby patří k tomu výrazně lepšímu, co nám čas uchoval.(23.6.2012)

  • sportovec
    ****

    I malé žánry mohou mít své velké herce. Honza z bažin, jak zní doslovný překlad jména slavného francouzského herce, patří k zvlášť pronikavým příkladům této konstatace. Celý štáb odborných poradců, pečlivý, důkladný a přitom hranic žánru a jeho možností dbalý režisér André Hunebelle a navazující výborné herecké obsazení jen dotváří skvělou atmosféru filmu z doby posledního vzepětí francouzského "starého režimu". Nemá smysl opakovat to, co tu jiní již vyjádřili přede mnou. Snad jen to, že až virtuózní uchopení postavy Hrbáče je mimořádným činem i u tak skvělého herce, jakým Marais byl a jímž pro své stále početné diváky zůstává. HRBÁČ je dalším klenotem hvězdné doby klasického francouzského historického filmu, která začíná zhruba FANFÁNEM TULIPÁNEM a dala možnost k vyniknutí celé plejádě francouzské Thálie mužské i ženské. Zaznělo-li tu přirovnání k akčnímu filmu - za sebe dodávám, že ne nedůvodné - , je nutno upozornit na důkladnost zpracování, kvalitu scénáře a vůli po kvalitě, která tehdy pojila výrobní štáb, jemuž nebyl cizí ani smysl pro skutečný humor.(1.3.2008)

  • Autogram
    ***

    Francúzska šermiarska kostýmová klasika, ktorú milovali staršie generácie, ja už menej. Oproti novšej, tiež francúzskej verzii, sú tu kostýmy výraznejšie, parochne smiešnejšie a šermiarske súboje nudnejšie. Aurora očarila hlavne hlasom českej Angeliky.(20.1.2018)

  • Seti
    *

    Já, jakožto čtenář předlohy, jsem z tohoto zpracování klasického Févalova románu zhnusen. Nehorázně osekaný a především nestoudně překroucený paskvil, který naprosto selhává jak v podání základní příběhové kostry, tak ve vykreslení jednotlivých charakterů, jež jsou rozpoznatelné pouze podle jmen. O zachycení epiky či ušlechtilosti předlohy nemůže být ani řeč a herecké obsazení je taky úplně mimo. Ať přemýšlím jak přemýšlím, tak více zprasenou adaptaci si nevybavuji. Kdo viděl tento film, tak rozhodně nemůže říci, že zná Hrbáče.(7.2.2014)

  • Anderton
    ***

    Film, ktorý mám tak nejak spojený s 80. rokmi a malými tv obrazovkami, na ktorých naše mamy milovali chrabrého Jeana Maraisa s kordom v ruke. A vo svojej dobe zase roztúžené Francúzsky v kinách. A s novou vlnou, ktorá proti podobným typom filmov brojila. Príbeh je klasický, až šablónovitý a v tom je asi aj jeho pravé kúzlo. Na mňa už ale v druhej polovici desiatych rokov nového tisícročia nefunguje skoro vôbec a pochybujem, že si táto vlna starých šermiarskych a kostýmových francúzskych filmov nachádza stále nových a nových priaznivcov.(13.4.2016)

  • Bourvil

  • - Film byl natočen podle stejnojmenné knihy Paula Févala. V roce 1959 šlo o již pátou filmovou verzi tohoto příběhu, kterou pak v roce 1997 následovala verze šestá. (Rosalinda)

  • - Film se natáčel od května do července 1959 ve studiích společnosti Gaumont v Saint-Maurice na jižním předměstí Paříže, exteriérové scény byly pořízeny na zámku Pierrefonds severně od Paříže a sekvence z tržiště ve španělské Segovii byly natočeny ve Villefranche-de-Conflent na hranicích se Španělskem. (argenson)

  • - I když byl film převážně francouzský, premiéru měl nejdříve v listopadu 1959 v Německu, odkud pocházela představitelka Aurory de Nevers, mladá německá herečka Sabine Sesselmann. V prosinci 1959 byl film uveden v Itálii a až v lednu 1960 proběhla slavnostní premiéra v Paříži. Ve Francii byl film za rok 1960 nejúspěšnějším titulem z domácí tvorby a v kinech jej vidělo bezmála šest miliónů diváků. (argenson)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace