Les Mystères de Paris
I misteri di Parigi
The Mysteries of Paris
Devil of Paris
Režie:
André HunebelleHudba:
Jean MarionHrají:
Jean Marais, Dany Robin, Raymond Pellegrin, Pierre Mondy, Guy Delorme, Paulette Dubost, Robert Dalban, Jacques Seiler, Henri Lambert, Paul Cambo (více)Obsahy(1)
Markýz de Sombreuil je bohatý šlechtic, který zároveň zastává významné místo ve státních službách. Večer, kdy v nesmyslném honu z jednoho večírku na druhý smrtelně zraní chudého dělníka, ho poznamená na celý život. Dělník umírá a Rodolphe de Sombreuil přebírá jeho závazky, musí se postarat o jeho mladičkou dceru Marii. Aby mohl splnit svůj slib, je nucen sundat svůj šlechtický kabát, obléknout košili přístavního dělníka a sejít mezi chudý pařížský lid, kde poznává pravou lásku... Romantické drama natočil podle slavného románu Eugena Suea známý režisér André Hunebelle a do hlavní role markýze de Sombreuil obsadil Jeana Maraise. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
"Svět byl dřív jinačí, slzel a vzpomínal", tak přesně na na tenhle text skupiny Kabát jsem si vzpomněl, když jsem se díval na Tajnosti Paříže. Nádherný ty pařížský uličky, lokály, z toho všeho vyzařoval skutečný život ve svý špatný i dobrý stránce. Kdyby to tak zůstalo, moh bych teď v komentáři galieisky zvolat "a přece se točí", jenže tyhle filmy se už bohužel netočí a točit už nikdy nebudou a tak nezbývá než slzet a vzpomínat na časy, kdy Jean Marais byl ikonou všeho dobra a utkával se s těmi nezlejšími a nejzákeřnějšími lumpy světa, aby zachránil život nebo úhájil čest křehké a krásné dámě. Já na tohle hodně dám a líbí se mě to. Je to všechno tak naivní a přitom upřimný a krásný, že všem těm dobrodružstvím vždy znovu a znovu rád podlehám. Tohle se TV Barrandov fakt povedlo, nebyl by další chod ? ()
Hezká dobová francouzská záležitost z prostředí romantické Francie let dávno minulých. Pro svojí romanci děj občas nedává úplně smysl, pro svou atmosféru je to ale kousek, na který se hrozně hezky kouká. Atmosféra dobové Paříže je úchvatná. Děj místy trochu naivní. Co ale pro rok 1962 také chcete, že? ()
Markýz de Sombreuil, dobrosrdečný flamendr a pirát silnic, co je pod tíhou slibu a vlastní kajícnosti nucen infiltrovat pařížskou spodinu, aby očistil své jméno pošpiněné intrikami a vyrváním křehké dívky z pasáckých pařátů omladil svou stáj. Sice chyběl pár žhavých cikánek a Červený bedrník, ale sošný Jean Marais je zastoupil. Je odhodlaný a statečný, nepřátele drtí ocelovými pěstmi, kopy má rychlejší než Jean-Claude Van Damme mezi Lvím srdcem a Double Impact a když hrdinně zachraňuje nebožáky z ohně, aniž by na něm zůstala sebemenší stopa sazí, máte pocit, že jej plameny olizují nejen ze své podstaty. Je fakt, že padouch Lansignac vybavený podlým hlasem Libora Hrušky mohl před smrtí více trpět, ale duše romantického diváka by neměla být nenasytná.. ()
Klasický dobrodružný film prosycený romantickou poetikou je v Maraisově případě a v Hunebellově režii tradiční špičkou žánru. Srovnání s novodobými zpotvořeninami dneška vždy vyzní ve prospěch propracované podoby tohoto historického žánru předminulého století. ()
Milé děti, žil byl bohatý, chrabrý, silný papaláš, který se Paříží proháněl ve svém kočáru tak náruživě, až srazil nepozorného pěšího účastníka silničního provozu. Převeliké výčitky se zmocnily silničního piráta navzdory zaplacené pokutě, zvláště po zjištění, že následkem jeho nepřiměřené jízdy se v nouzi ocitla mladá dívka, dcera sraženého chodce. I převlékl se boháč do šatu dělnického a vyrazil do ulic páchat dobro (především pomocí svých mocných pěstí), zatímco mu ostatní zazobanci strojili úklady. Tož tak nějak to bylo, děcka, a nebojte se: skončí to jako každá správná pohádka, ryzí zlo je potrestáno a ryzí dobro zvítězí. Film má smůlu, že mě potkal až jako dospělou, hodnotím jej tedy bez významné polehčující okolnosti, kterou bývá nostalgie. Pohádky jsou totiž pro děti, jako stará svrasklá řepa neocením charakterovou černobílost, naivní předvídatelnost, srandovní souboje... no ani ten Jean Marais pro mě nemá zdaleka takové kouzlo, jako když jsem byla děvčátko s prapodivným vkusem. "Tajnosti Paříže" jsou i po padesáti letech od svého vzniku záležitostí vcelku snesitelnou, ale do podprůměru je v mých očích skutálela představitelka zachraňované Marie - strašně nesympatická, zmalovaná ovčí tlama, mizerná herečka k tomu. 49% ()
Klasika bez příkras.. Hunebelle a Marais spolu nezklamali. ()
Vypadá to vypadá, že TV Barrandov hraje Enšpíglovi na přání. Mohl bys mi v tom případě na nedělní večer objednat něco, po čem se na mě dívka mých snů vrhne bez toho, aniž bych musel holýma rukama vyřídit tucet špinavců jako Jean Marais? Jo a ať to hodí tak na desátou, chci jít ještě na večerní bruslení. Dík. ()
Moc pěkná pohádka o dobru, které potrestalo veškeré zlo. K tomu akční záchvěvy Jeana Maraise a je z toho dobrodružný film jak má být. Byť se značně okopírovanou scénou z filmu Šelma na svobodě. ()
Neznesiteľne otravný, sentimentálne zodratý gýč s naprosto nonšalantne ošementným, scenáristickým kreditom, a to vskutku ďalej ani nehovoriac o mimoriadne toporných, a k tomu i nemenej naivných, hereckých prejavoch, čomu sa bohužiaľ tentoraz akosi nevyhol ani ústredný protagonista v podaní Jeana Maraisa, ktorý sa zasa znovu pokúšal najmä o to, aby hneď naraz - povedzme stelesnil nielen »ušľachtilého šľachtica«, ale zároveň aj akéhosi «žoviálneho chudáka» z bežného chudobného francúzskeho ľudu, a to mimochodom iba kvôli tomu, že z prvej fázy systematickým spôsobom nastal prechod do ďalšej fázy, a zase opačne, t.j. vážený markíz Rodolphe de Sambreuil, počas jednej súťaživej jazdy na kočiari, narazil do istého človeka, ktorý čochvíľa svojim zraneniam podľahol, čo s ním tak »strašne otriaslo«, že sa to vzápätí snažil hocako odčiniť, odkiaľ v podstate už kľukatou trasou viedla cesta priamo k Márii Godinovej; neskoršie ku kladným a záporným [a obzvlášť zákerným!] postavám, vrátane vôbec i akýchsi fantazmagorických ilúzií s intrigánskymi prvkami; a to je v skratke zrejme práve táto francúzska titulná zlátanina v podobe Tajomstiev Paríža, a to konkrétne pod taktovkou režiséra Andrého Hunebellea, budúceho tvorcu "fantomasoviek", ktorý si v danom titule tých všelijakých ingrediencií zmixoval asi až cezpríliš, čo malo potom úplne opačný charakter, než aký teda pôvodne i zamýšľal. ()
Podle mne jediný homosexuál, který byl schopný uvěřitelně zahrát romantickou roli (s ženskou partnerkou) v kostýmním filmu, které mu tolik slušívaly. Naivní a plakátovité, i když s nespornou elegancí, která poměrně zdařile zastírá, že není co hrát, protože režie je rutinní a příběh prokouknutelný po první minutě. /16. 11. 11./ ()
Ano, ano, ... zlo se často skrývá za bohatstvím, krásou, zdáním dobra a srdcem na dlani. To platilo kdysi, platí bohužel dnes a bude i v budoucnu. V "Tajnostech Paříže" je sice ono zlo zobrazeno na dnešní dobu již v poněkud omšelém a úsměvném snímku s Jean Maraisem, ale je stále dobře čitelné. A dobro? To je právě to úsměvno, ono nadnesené, neohrožené hrdinství a čest romantických postav "červených knihoven" vyjádřeno rolí Jeana Maraise. ()
Včera jsem měl v plánu úplně jiný film, ale na Veselíčku se rožnilo prase a čepovalo pivo, takže jsem už večer nebyl moc schopen hledat něco na USB a dal přednost tomu, co nabídla ČT. Už proto, že patřím k obdivovatelům Jeana Maraise, a to nejen v rolích jako je tato, ale i v roli jeho osobního života. Současně však citím, že dobrodružství tohoto typu je pro mě již dávno out of time - Jean Marais však nikdy! ()
Paříži a jejím tajnostem nechybí nic podstatného, co lze očekávat od romanticko-dobrodružného příběhu, v němž chrabrého a čestného hrdinu představuje Jean Marais. Aby se mohl patřičně hrdinsky prezentovat, nutně potřebuje silného protihráče - dostatečně proradného, slizkého padoucha a jeho nohsledy. Neobejde se ani bez nevinné a bezbranné krásky v nesnázích, kterou je třeba ochraňovat i s nasazením vlastního života. Bastila sice znovu nepadne a obžaloba systému se scvrkne do jedné maličkaté kapky v moři bezpráví, přičemž rozuzlení je nadprůměrně naivní a možná i maličko uspěchané, ale půvab vyprávění to nijak zásadně neohrozí ... 3,5* ()
Klasický kostýmový román Made in France o dobrákoch a tých druhých - intrikánoch. Gay Jean Marais typicky v klasickej roli hrdinu, ktorý všetko má (postavenie, peniaze), všetko ovláda (zbrane i pästné súboje), rád rozdáva peniaze chudobným, dostane sa z každej šlamastiky a všetkých navôkol zachraňuje. Slovom až príliš dokonalý chlapík. Teda až na to, že je strašná naivka. Dej filmu je pestrý, rád a rýchlo preskakuje z jednej scény do druhej, aj keď na druhej strane, slušivé tempo a dobrodružný nádych sú jedným z kladov filmu. Síce je to celé také čiernobiele a naivné a ani herecky nijak neoslní, ale v rámci žánru a doby vzniku si svoje zastane a väčšinou nijak neurazí. ()
Štěpnička mi neseděl...čekal jsem že to po deseti minutách vypnu a ono ne...😮 ()
Mám ráda stará kostýmní dobrodružná dramata jako taková, a ta s Jeanem Maraisem, obzvláště. Po tomto padesát let starém snímku nemůžeme žádat to, co po současné filmové produkci, ale dopřejme pamětníkům trošku té nostalgie. Bohatá výprava, krásné kostýmy, pohlední herci a herecké výkony odpovídající tehdejším požadavkům. V tomto romantickém příběhu je od prvních minut jasné, jak to asi všechno dopadne, ale ruku na srdce, kdyby ne, byli bychom zklamaní. Je to dobrodružná pohádka pro dospělé a Jean Marais se do ní skvěle hodí. Není to k vzteku, že ti nejhezčí chlapi nejsou na ženské. ()
Další z příběhů staré romantické Francie, který kolísá mezi pohádkou a životopisem světce. Figur je tam jak na orloji, příběh se ale ubírá po známých stezkách. Fešný Jean Marais v klasické roli notorického dobroducha s pohledem z oceli v sametovém oku činí skutky milosrdenství pro chudinu a zachraňuje luznou blondýnu, která je živým důkazem otřepané pravdy, že je lepší být krásná než chytrá, protože průměrný chlap lépe vidí, než myslí. A pro rytíře v lesklé zbroji to očividně platí dvojnásob. Jinak by si totiž markýz de Sombreuil nabalil inteligentní intrikánku a šťastně by se váleli v penězích až do smrti. ()
Ze zámku do podzámčí. Dvůr boháčů, dlaň žebroty. Koš dobroty, váček zkažených charakterů. Kočár vezoucí diváckou smetánku za oponu permoníků a pěvců romantismu. V přestrojení za chuďase uzře a prozře. Ochranitelský plášť čestného rytíře přehazuje přes nevinnost a čistotu zlaté panny, jíž rády by se ruce správce, té šelmy intrikářské, dotýkaly. Potrestané zlo, psi pekelní si vyzvednou z kola reje karnevalového. Vše jako v pohádce dopadlo. Dobro korunu pýchy srazilo, žezlo opět pozvedlo. ()
Nečekaně koukatelná záležitost. Děj není tak archaicky naivní a nudnej jak se v tomhle žánru často stává, a i akce je velice povedená. Muži mužní, ženy zdobné a zloduch je fakt zlej. Obsazení a výprava padne, zkrátka fajn kostýmní historická povídačka. ()
Jean Marais je herec ktorý hrával takéto postavy. Je to klasický film francúzskych romanticko - dobrodružných rokov. Ale ja som videl aj lepšie....60%. ()