Kněžna de Cléves

Vaše Jasnosti kněžno de Cléves, dovoluji si vám sdělit, že nazvat vás krávou by bylo urážkou nevinného tura. Jinak brilantní pojednání na téma, že to, že se mohl přetrhnout kvůli cetce z tržnice, přičemž mu doma před nosem leží čtyřiadvacetikarátový diamant, člověk většinou pozná až když je pozdě. A film, který vzdor všem svým kvalitám, k nimž je nutno započítat i románovou předlohu paní de la Fayette, citlivě zadaptovanou Jeanem Cocteauem, ve své době zapadl. Diváci měli problémy přijmout Jeana Maraise v úplně jiné roli, než na jaké u něj byli zvyklí. Přestože se jí chopil tak, že filmovým kritikům vyráží zbraně a divákovi slova. (26.07.2007)

Kněžna ve své snaze být cudnou a poctivou manželkou ničila životy lidí kolem sebe. Měla jít rovnou do kláštera a udělala by líp. Podivný příběh s nesmírně patetickým závěrem. (14.12.2013)

Pustil jsem si tenhle film s výhledem na romantické kostýmní drama a pokud jde o ty kostýmy a krásné ženy, tak mě moje volba nezklamala a za to uděluju Kněžně de Cléves jednu hvězdičku. To ostatní je ale jeden velký průšvih. Určitá část romantické literární tvorby mně ve své době učarovala a takového Hrbáče jsem si jako teenager přelouskal čtyřikrát a Tři mušketýry mám rád v knižní i filmové verzi. Jenže Kněžna de Cléves není ani tak romantická záležitost, jako spíš čistokrevná červená knihovna, proti které taková série o Angelice vyznívá jako realistické oskarové drama. Takhle nějak si představuju typický román pro služky z roku 1880 a vlastně ani ne tak typický, jako spíš nejbrakovější část téhle produkce. Je to strašně naivní, patetické a bere se to hrozně vážně. Celkový dojem: 25 %. (07.11.2010)

Nic proti Červené knihovně. Proti kované Červené knihovně. Ale přece jen bych čekal alespoň jiskru romanticko-dobrodružné podívané s nějakým tím života pudným emočním nábojem. Tady se mi dostalo jen unyle plynoucí zápletky plné trilkujících pánů, omdlévajících dam a moře a moře patetických vyznání... (15.03.2010)

Rosamunde Pilcher řádila a kydala na papír i směs slov o francouzském dvoře. Jinak si tuhle přeromantizovanou slaboduchou hloupost neumím vysvětlit. (16.12.2012)

Uslzená nuda, netečnost a lhostejnost. Silným momentem je jenom tříska v oku a příchod vévody De Nemours do letohrádku. Zabaleno v původním dabingu s úžasným Langmilerem a ještě zcela mladým hláskem Vladimíra Brabce (Honzu Mareše namluvil Ladislav Boháč). Na rozdíl od kolegy argensona bych tady šarmu Mariny Vlady podlehl rázně a rád. Kostýmy a lokace pěkné, ale z hlediska děje je to jak takové prelude k Paní z Monsoreau. Celkově trochu nechytačka nad zvyky, konvencemi a dekorem francouzského dvora (ve filmu jsou dost propracované). (18.03.2016)

13. 3. 2010 - 25% (20.03.2010)

Kostýmna milostná dráma odohrávajúca sa na kráľovskom dvore vyniká brilantnými dialógmi. Ak by niekto očakával historicko-dobrodružný príbeh na aké sme zvyknutí s Maraisom, bude hlboko sklamaný. Toto je o niečom inom. (15.03.2010)

TECHNICKÁ POZNÁMKA: Film sa údajne nakrúcal aj na Slovensku, v Pieninách. (22.9.2009) (22.09.2009)

Přeslazené, patetické a taky zbytečně dlouhé. Divadelně kulisovité (v exteriérech si to vystačilo s filmařsky profláklou destinací zámku Chambord). Jediným plusem je Jean Marais v odlišné roli, než na jaké jsme zvyklí. Ovšem Marina Vlady mě nikdy moc nebrala a věčně uplakaný Jean-François Poron rozhodně nesplňuje ideál mužného romantického hrdiny. A pár pěkných náznaků dvorského intrikaření a dramat na základě skutečných událostí (například triumf ovdovělé Kateřiny Medicejské nad svou sokyní Dianou de Poitiers) to celé bohužel nezachrání. (15.09.2012)

Jean Marais v roli, v jaké ho příliš neznáme. Upjatý a žárlivý manžel krásné, mladé Mariny Vlady, který ji do neštěstí více méně pomůže. Jiná doba, jiné intriky, jiné mravy. Mezilidské vztahy ani touha po moci se ale za těch 450 let příliš nezměnila. (14.12.2013)

Tento film tak trochu klame svým očekáváním, ale už to, že Jean Marais tu nehraje prvního milovníka, nás může varovat. Není to další z řady historicko romantických filmů á la Hrbáč, je to adaptace románu ze 17. století. A tehdy se přece jen psalo trochu jinak, než dnes. A i čtenáři byli jiní. Film vyžaduje velmi vstřícného diváka, pro většinu to bude nuda. (21.06.2011)

Nějak nemusím knihy ani filmy, kde hlavní hrdinové celou dobu vzdychají o lásce, která hory přenáší, bez jediného polibku. Kdysi jsem dokázala přečíst i knihu, ale k obdivu jaký jí projevily Nataša a Soňa ve Vojně a míru, z mé strany nedošlo. Film se příliš neodchýlil od své předlohy, takže Kateřině Medicejské by tady její přezdívku Madame Serpent (dáma had) všichni věřili. Kněžna z Cléves se i ve filmu projeví jako, s prominutím, pitomá nána, navíc neznajíc pověstné české zatloukat, zatloukat, zatloukat..., potažmo, když vlastně nic neprovedla, krom toho, že následně svou neskutečnou blbostí ublížila min. 3 lidem ( manželovi, vévodovi de Nemours a královně Marii Stuartovně). De Nemours sice vypadal hezky, ale charismatu moc pravda nepobral, kníže z Cléves zase měl charisma ale už nebyl krásný, navíc mi chování obou přišlo zmatené, ač v souladu s románem, jeden působil až neskutečně naivně a druhý byl (byť uznávám důvody z jeho úhlu pohledu) až přehnaně žárlivý, ale nechápu proč by měl být Cléves diamant a Nemours cetka z tržnice, protože citu byli oba vskutku ryzího. Je vidět, že autorkou předlohy byla dáma a dámám byl určen. Kněžna mi ke své blbosti ještě připadá neupřímná, ale to už je chyba od Mariny Vlady, protože podle knihy byla zcela bezelstná. Po jisté tragické události se rozhodne pro život v ústraní, pak se zachová jako sobecká husa, aby se za to vzápětí sama potrestala (celou dobu tím samozřejmě trestá také ty, co ji mají rádi). No, když se to Marii Magdaleně La Fayette líbilo, proč ne. Já mám ale raději více, i když zrovna ne krve, ale určitě akce a zejména lásky méně platonické... Takže, když použiju starého hodnocení v krasobruslení, bude to pět za technickou hodnotu ale jen jedna za umělecký dojem, což nám vyjde na čistokrevné tři. (29.02.2012)

Hezky zahrané, odpovídalo době, ale jinak obrovská nuda.... (13.03.2010)

Děj by vystačil tak na desetiminutový film, ale za úžasné kostýmy a promyšlené intriky dám aspoň 2 *. Možná by to byly i tři, ale postavy kněžny byla nijaká a nesympatická. (07.06.2011)

Film o intrigach na francuzskom kralovskom dvore s mne nesympatickym Jeanom Marais /nemam ho rad..../. A pytate sa, ako dlho uz funguju intrigy? Minimalne od cias Starovekeho Egypta. Cize celkovo : nic nehovoriaca nuda, u ktorej sa da dobre driemat. 30 % (14.12.2013)

Iba tuctová kostýmová konverzačka, v ktorej sa riešia záletnícke vzťahy a s nimi spojené nezaujímavé pokusy o dramatično. Nezaujme ani Jean Marais vo vedľajšej a pre neho trochu netypickej roli, ani množstvo postáv a mien, v ktorých sa divák ľahko stratí. Podobne ale ako v telenovelách, to nemá výraznejší dôsledok na jednoduchú, ale zato totálne preromantizovanú zápletku, ktorá končí značne prepísknuto. Pobavil snáď iba večne špehujúci trpaslík. (27.08.2021)

Po dlouhém čase jsem se znovu podívala na milostnou romanci s mým oblíbencem Jeanem Maraisem. Pamatuji si, že jsem ten film kdysi neměla ráda, protože můj obdivovaný rytířský hrdina se zde představil jako lítostivý žárlivec, tedy v roli mimo svůj běžný rejstřík. Je to spíš film pro ženy s jednoduchým příběhem, kouzelnou výpravou a dlouhými dialogy, které by svědčily spíš divadelním prknům. Dnes na tento snímek pohlížím shovívavěji a s potěšením jsem pobyla skoro dvě hodiny ve společnosti svého dávného idolu. (14.12.2013)

Velmi pěkné kostýmy, dobré herecké obsazení, ale jinak mě ten film vůbec neoslovil. :-/ :( (13.03.2010)

jo, já vím, některé hlavní postavy mají podivné morální mindráky, navíc tam chybí trocha akce, kupa švandy a asi půl milionu střihů, ale přesto... (13.01.2004)