poster

Věčný návrat

  • Francie

    L'éternel retour

  • USA

    The Eternal Return

  • Velká Británie

    Love Eternal

Drama / Romantický

Francie, 1943, 97 min

Režie:

Jean Delannoy

Scénář:

Jean Cocteau

Kamera:

Roger Hubert

Hudba:

Georges Auric
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • pipapa
    *

    Příběh platonické lásky bez jakékoli vášně obou hlavních protagonistů je v totálním protikladu k jejich slovnímu milostně-patetickému projevu a k uslzenému rádoby-srdcervoucímu tragickému konci, kde smrt přijde jako na povel. Marais tady má ještě hodně daleko ke svým pozdějším slavným romantickým hrdinům a Madeleine Solange se téměř celý film projevuje jako živá mrtvola/zombie. Jedna hvězda za jediné oživení v podobě liliputána Achille (Piéral) a jeho matky (Yvonne de Bray).(27.12.2017)

  • IdaHutt
    ***

    Při novém zhlédnutí po dlouhých letech - snad právě proto, že milostný čtyřúhelník už znám - mě tentokrát plně zaujala tříčlenná rodinka žijící na hradě strýce Marka. Charaktery těch tří zrůd v čele s trpasličím sociopatem jsou psychologicky tak přesné, že bylo potěšením (pravda, poněkud masochistickým) je sledovat. Svým způsobem mi ten trojlístek zastínil i nordicky sošného Jeana Maraise a spol. Jestli se k filmu po čase ještě znovu vrátím, pak hlavně kvůli trpaslíkovi! A samozřejmě kvůli kvalitní filmařině s promyšleně komponovanými záběry.(1.9.2011)

  • Faidra
    *****

    Keltskou legendou zasazenou do novodobé Francie vane ledový dech Valhaly a seversky plavá krása hlavních představitelů připomíná křehkost efemérního kvítku, který už v okamžiku svého vzklíčení ví, že jeho čas se počítá jen na okamžiky. Přesto tahle malá fialka z pugetu francouzské kinematografie dokázala vlít sílu do srdcí lámaných válečnými lety a půl století po svém vzniku ve mně probudit jednu z mých největších platonických lásek, když jsem tehdy dávno zaslechla tichý hlas Jeana Maraise: "Je t´aime, Nathalie..."(26.11.2007)

  • Milwa
    *****

    Byl to jeden z prvních filmů Jeana Maraise, který jsem viděla v originále. Dodnes bude pro mě jedním z nejoblíbenějších. Ponuře romantický příběh inspirovaný legendou o Tristanovi a Isoldě je zasazen do Francouzského městečka 40. let. Skvělé výkony všech herců jen podtrhují jedinečnost zážitku.. nemůžu než doporučit, je to krásné i jen poslouchat...a nechat se unést(18.3.2005)

  • Jester_X
    ****

    Můj první kontakt s tradicí kvality a hned v takto velkém stylu. Mám rád vznešená témata. Nadčasová témata. Taková, která si zaslouží precizní zpracování a toho se jim v rukou Jeana Delannoye dostává. Věčný návrat je velmi dobře odvyprávěn, zároveň nový háv původní legendě o Tristanovi a Isoldě sedl přesně na míru. Stěžejní myšlenky o lásce, zradě a zahořklosti jsou dovedeny do potřebné hloubky. Mimo to si přičtěme zajímavé epizodní příběhy. Film si, jak je v tradici kvality zvykem, vytváří svůj vlastní, abstrahovaný svět, ale co je podstatné, funkční svět.(4.8.2011)

  • - Mouloukův honorář byl 5 franků za natáčecí den. (Želva2)

  • - Pes se jmenoval Moulou a pro účely filmu ho na Moulouka přejmenoval Jean Cocteau. (Želva2)

  • - Pes Moulouk, který ve filmu hraje, byl skutečným psem Jeana Maraise, který jej našel za druhé světové války coby příslušník francouzské armády uvázaného v lese ke stromu a ujal se ho. (Želva2)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace