Reklama

Reklama

Epizody(3)

Obsahy(1)

Píše se 28. červen 1914 a Evropu čekají poslední dny míru. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip patrně netušil, jakou bouři jeho čin proti habsburské monarchii vyvolá. Poté, co mladý bosensko-srbský aktivista zastřelil následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii, rozpoutal se v evropských velmocích počátku 20. století nezadržitelný kolotoč, který nakonec vyústil ve vyhlášení 1. světové války. Proč se britskému ministrovi zahraničí Siru Edwardu Greyovi přes veškerou snahu nepodařilo udržet mír? Bylo vůbec možné přesvědčit bojovně naladěné Prusy v čele s císařem Vilémem II. a náčelníkem generálního štábu Helmuthem von Moltke, aby z útoku proti habsburské monarchii nevyvozovali závěry a nechali Vídeň, ať si své účty se Srbskem vyřídí sama? Je 28. června 1914 a Británie odpočítává posledních 37 dní míru. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele carl.oesch k tomuto seriálu (1)

37 dní od atentátu k válce (2014) 

Skvělý seriál, který ukazuje, jak to z velkou pravděpodobností bylo - z britského pohledu. Ti, kteří se ukájejí tvrzením o nepřesnostech (viz. třeba poznámka o počtu střel, kterými bosenský terorista Princip zavraždil Ferdinanda d´Este a jeho manželku) by si měli uvědomit, jaký byl asi rozsah informací v té době, připomenout si, co o tom říká paní Mullerová ve Švejkovi a fakt, že novináři lhali - díky nevědomosti a částečně i cíleně už v té době...). Nicméně to, co bylo postupně nějak tak opatrně odkrýváno postupně je zde řečeno dost natvrdo a jasně - viníkem války bylo sice Německo a zejména jeho armáda, nicméně těmi dalšími v pořadí byli - Francouzi a Rusové. O válku nestáli ve Vídni a už vůbec ne v Británii. Nic nebylo dané předem, nalinkování zákonitostí vzniklo až ex post a dost často taky účelově, protože dějiny píšou vítězové. Dokument předvádí i to, co je nejzajímavější - kdo rozhodoval na straně dvou hlavních protaqonistů a protihráčů - de facto armáda se státem v Německu, kdy onen Vilém by přece jenom přes všechno svoje válečnické vystupování a rétoriku mír přivítal na rozdíl od svých generálů na čele s Moltkem a fakt, že na straně Britů se jejich panovník ani žádní vojáci ani neobjevili. Francouzi nadržení dobýt zpátky Alsasko a Lotrinsko (ačkoliv ho získali - řekněme poněkud problematickým způsobem až na přelomu 17. a 18. století a ztratili po katastrofální porážce o 170 let později...) jsou zde zcela správně v osobě velvyslance Cambona předvedeni ve své nejvlastnější podobě - ta zvláštní směs agresivity, strachu a snahy, aby to za ně řešil ještě někdo jiný je ve francouzské mentalitě a politickém rozhodování přítomna dodnes a bylo by chybou se na slovo tohoto národa a tohoto státu někdy spolehnout. Jedinou chybku vidím v tom, že postoje Rakouska a Ruska jsou vytěsněny (Rakousko je prezentováno více jako objekt dění) a Rusko svůj přístup k válce mělo podobně rozporuplný jako Německo - panovník v zásadě zas až tak ne, ale armáda - v idiotské představě jak odčiní potupnou porážku z japonské války v roce 1905 a část průmyslových kruhů se do bojů hnala jako divá. Nicméně délka a snesitelnost seriálu by už takovéto rozkošatění nesnesly.... ()

Reklama

Reklama