Montparnasse 19
Montparnasse
Modigliani of Montparnasse
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Christian MatrasHudba:
Paul MisrakiHrají:
Gérard Philipe, Lilli Palmer, Lea Padovani, Lino Ventura, Anouk Aimée, Gérard Séty, Lila Kedrova, Judith Magre, Stéphane Audran, Jacques Marin, Harry-Max (více)Obsahy(2)
Rok před svou smrtí vytvořil Gérard Philipe tragickou roli slavného malíře Modiglianiho ve filmu Milenci z Montparnassu režiséra Jacquese Beckera, klasika francouzské kinematografie. Na hlavním titulku filmu je uveden v závorce ještě jeden název Montparnasse 19, což byla Modiglianiho pařížská adresa. Film byl volně inspirovaný životem slavného malíře a zachycuje poslední období jeho života. V roce 1917 potkává Modigliani devatenáctiletou malířku Jeanne Hébuternovou, kterou zpodobnil na mnoha svých obrazech. Tak začíná příběh romantické lásky s tragickým koncem. Obětavá Jeanne následuje Amédea na každém kroku. I tak chatrné zdraví ničí soustavně Modigliani nezřízeným pitím alkoholu. Modi, jak se tomuto malíři, který stál stranou všech tehdejších směrů, říkalo, zůstává, na rozdíl od řady svých současníků, zneuznán a na pokraji existenčního strádání až do konce svého života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Příjemně laděný snímek, který velmi dobře vystihuje povahu a život malíře. Ukázka lásky, zrady, lidské zášti a snahy vydělat funguje stejně jako důkaz těžkého života mnoha umělců, kteří jsou docenění až po smrti, kdy to pro ně již není důležité. Gérarda Phillipe v jednom ze svých poslední filmů odvádí skvělý výkon, v kterém mu rychle uvěříte, že on je Modigliani. Bohužel na druhou stranu film také trpí mnoha neduhy doby, které využívají černobílého obrazu pro správnou atmosféru a některých dlouhých scén pro potřebný "umělecký vzhled". Ve výsledku je tak film někdy dost pomalý a uspává. ()
Po několika viděných filmech s Gérardem Philipem jsem chtěl napsat, že i Francie měla svého Jamese Deana, ale vzhledem k dožitému věku a počtu filmů je to spíš francouzský Montgomery Clift. Každopádně strhující talent, hodně by mě zajímalo, jak by jeho kariéra pokračovala v "novovlnných" 60.letech. Beckerova jako vždy neokázalá a velmi realistická režie taky potěší, ostatně ten už toho před sebou bohužel taky moc neměl. ()
Stará filmová škola, viditelně inspirovaná realistickým herectvím, se vzepjala v tomto pozoruhodném filmu k jednomu ze svých vrcholných výkonů. Umírající tu hraje umírajícího: Philippe jako Modigliani je osobitý a vynikající právě tím, jak jde mimo kořeny stále zřetelnější nové vlny šedesátých let. Komorní obraz posledních měsíců života vynikajícího italského malíře je dovozen skvělým hereckým obsazením (Palmerová, Aimée, v drobné roli naznačující skutečný rozsah jeho herectví se objeví i Lino Ventura). Je škoda, že k tomuto starému rodinnému stříbru světové kinematografie hraného filmu se člověk dostává jen zřídka, úkradkem, skoro na zapřenou. To, co bolí nejvíce, je fakt, že skvělý francouzský herec, jeden z nejvýraznějších, musel odejít ještě před svým vrcholem; měl toho tolik co dát! ()
Rozorvaná duša alkoholika a umelca neraz v histórii vytvorila nádherné, no za života nikým nechcené diela. Stojí za úvahu, či alkohol a drogy nie sú skôr brzdou než stimulom tvorivého rozletu. Podobne ako Modigliani, hlavná postava filmu, trpel v minulosti aj Van Gogh. Toho Modi cituje pri pokuse predať zopár obrazov americkému boháčovi. Dobovou spoločnosťou nepochopení umelci s plamenným pohľadom, plahočiaci v materiálnej biede a zmierňujúci umelecké trápenia opojnými trúnkami, boli a sú prekliatím nadaných, no komerciou nevyslyšaných. Modi sa potáca od barového búrliváka k horúčkovitému maliarovi až sa dopotáca k vernej a nežnej láske, ktorá však jeho prítulnú alkoholickú vášeň už zabrzdiť nedokáže. Napokon ostanú iba hrabivé očká obchodníka s obrazmi. Neomylne vyčmuchal talent a čaká na príležitosť, aby mohol lacno skúpiť dielo, ktoré mu prinesie do budúcna zisk. Klasicky zrežírovaný film zaujme námetom aj spracovaním. Vrátane záveru, v ktorom preberajú rolu horúčkovitého umelca jeho obrazy, prezerané a divákovi ukazované cez chmatavé ruky umeleckého priekupníka. ()
Klasické drama minulého staletí. ()
Moc pomalé, moc dobové, málo o životě pravého malíře. ()
Psát o Milencích z Montparnassu jako o životopisním snímku o jakémsi (mne neznámém) Modiglianim by byl asi ten poslední úhel pohledu, kterým bych se chtěl na Beckerův film dívat. Pár scén inspirovaných (asi) skutečnými historkami, třeba ta s erotickým obrazem za výkladem pochází jistě z řady těch snadno zapamatovatelných, ale jinak nám Jacques Becker ve svém předposledním snímku nabídl toho víc, než klasický příběh o jedném z mnoha malířů, který se dočkal svého uznání až po smrti. Dokonce i tenhle občas poněkud obehraný paradox dokázal originálně využít k vytvoření postavy vypočítavého mužíka (Lino Ventura) těžícího z déle předpokládané pozdní slávy neúspěšného umělce. Od počátku mne zaujala zakouřená hospoda plná chlastu a těch upovídaných lidí, mezi nimiž svojí tužkou tvoří své kresby, zneuznán a sám mladý malíř. I navzdory vycházejícímu romantickému vztahu atmosféra poměrně rychle začala houstnout, vztahy se hlouběji rozehrály, problémů a tísně přibývalo. Mizina, touha zůstat originál, mizina, těžké zalíbení v chlastu, opět mizina a do toho mimo jiné jedna šílená komerční šance prodat svůj obraz jako reklamní logo pro bohatého majitele firmy. Kam se vydá mladý muž, jemuž k splnění svého velkého cíle může nejvíc pomoct smrt...? Velmi povedené psychologické drama, občas s mírně rozvleklým romantizováním. 80% ()
Nedokážu si představit adekvátnější zpracování, i když si uvědomuju romantizování a legendizování tématu. ()
Výsek zo života maliara a sochára Modiglianiho. Film sa zaoberá posledným krátkym obdobím, keď sa umelec venoval len maľovaniu a dáva dôraz na životnú lásku umelca. Je to predovšetkým herecký koncert Gerarda Philipa, ktorý stvárnil rozorvanú, alkoholom ničenú dušu umelca. ()
Film klasické francouzské školy, období které končí v 50. letech (střídá jej pak nová vlna Godarda, Truffauta a dalších a rovněž slavné bláznivé francouzské komedie). Hlavní roli v tomto dramatu ztvárňuje herec, který toto klasické období reprezentuje a jenž zde dosáhl snad největší herecké popularity - Gerard Philipe, idol romatických filmů a častý představitel velkých literárních děl, které byly zfilmovány. Ztvárňuje zde roli velmi zajímavého, komplikovaného umělce - italského malíře Modiglianiho. Přiznám se, že jsem o samotné ossbě Modiglianiho příliš nevěděla, znám jen jeho pozoruhodné obrazy. Gerard se mi ale v této roli moc líbil. Film působí velmi zvláštní smutnou atmosférou, vidíme tu Modiglianiho, který si prochází řadou neúspěchu, kdy lidé ještě nejsou schopni docenit jeho tvorbu. Vidíme, jak je čím dal unavenější, nemocný a útěchu hledá v alkoholu. V první polovině filmu však také můžeme sledovat, jak se zamiluje do své ženy Jeanne (kterou hraje mimořádně zajímavá a krásná Anouk Aimeé, kterou znám hlavně díly výborným filmům - Muž a žena či 8 1/2). Philipe je vždy mimořádně přesvědčivý a přirozený, když jej tady sleduji, je mi trochu smutno, protože byl film natočen rok, či dva před jeho smrtí a spojení tragického malířova osudu a předčasné smrti tohoto legendárního herce je prostě smutné. Film lze tedy ocenit pro skvělé herce a zajímavé umělecké prostředí, někomu se jeho tempo může zdát pomalé, ale věřím, že jej mnozí ocení. pozn. zajímavý Lino Ventura v roli podvodného obchodníka. ()
Poslední roky talentovaného italského malíře si tvůrci přiučísli a měla jsem pocit, že se historií příliš netrápili, nicméně v tomto případě jsem ochotná přimhouřit oči, Gérard Philipe je totiž v roli Modiglianiho dech beroucí, strhující, lehce uvěřitelný, tuším, že na hranici hereckých možností.. Příběh zajímavé a vnitřně rozervané osobnosti přiblížil dokonale, v tomto smyslu funguje snímek jako psychologické drama skvěle (tísnivě), život na hranici bídy, utrpení a pochyby nad tvůrčí prací, kladný vztah k alkoholu, drogám i ženám.. Bohužel ani životní láska Jeanne nedokázala zvrátit jeho osud, ani svůj vlastní.. Krásně smutné pokoukání.. ()
Přesně na půl cesty mezi třema a čtyřma... Oproti slátanině z roku 2004 je to minimálně o 2 levely výše, ale zároveň je nutné přihlédnout k době vzniku protože ta filmařina už je prostě stará. Herecky to balancuje někde mezi roztomilým přehráváním a kvalitou své doby.. Režijně je to trošku zkratkovité a naivní ale nerušivé. ()
Životopisné filmy jsou vždycky zajímavé. Pro mě je zvláštní, že jsem tento film viděla teprve téměř 50 let po smrti slavného a úžasného "Fanfána Tulipána " neboli miláčka žen Gerarda Philipa. Věřte mi, byl úžasný ! A pokud se někomu zdál jeho projev dobrý, ale unavený, věřte, že v té době už byl sám velmi těžce nemocen. Vždyť tento film natočil téměř rok před svou vlastní smrti. Gerard PHILIPE zemřel na rakovinu játry 25.11.1959 ve svých nedožitých 37. letech. Vzpomínám si na to tak přesně, vařila jsem zrovna oběd a rozhlas tuto příšernou zprávu hlásil v poledních zprávách. Pro slzy jsem nemohla oběd vůbec dovařit. Byl to jediný herec, kterého jsem opravdu upřímně oplakala. Byl to prostě náš "FANFÁN". Film Milenci z Montparnassu se mi líbil. Filmy se životopisnou tématikou se musí držet faktu, takže tam režisér nic moc nenavymýšli. Trochu nudně působila Anouk AIMÉE ( no ale to byl typ herečky, který hrál furt stejně... žáden jiný výraz v obličeji než unuděná krása). Lino VENTURA se nemohl nijak rozehrát, pro herce jeho kalibru to byla moc malá role. ()
Snímek je (přes všecknu syrovost a depresivnost) romantizovaný, tempo pomalejší, ale leccos nahradí herecké výkony a autenticky působící exteriéry. Ač hlavní party hrají herci na úrovni, našince více zaujmul Lino Ventura v menší roli lidské hyeny. Vskutku, když ke konci filmu kráčí za na smrt nemocným a vrávorajícím Modiglianim, vypadá jak vlk vybírající si slabý kus ve stádu. Jinak musím souhlasit s předhodnotitelkou Idou Hutt - Andy Garcia, hrající Modiglianiho v novějším hollywoodském šlaku, vypadá vedle G.Philipa jako blahobytný měšťák ()
Jeden z nejlepších výkonů Gérarda Philipa ve výborném životopisném snímku o Modiglianim. ()
Velmi působivý film, v němž ztvárnil jeden z nejpozoruhodnějších francouzských herců jednoho z nejpozoruhodnějších italských malířů. ()
„Malování je dřina a občas to i bolí.“ Gérard Philipe vytváří další postavu osudem zmítaného jedince náměsíčného vzezření, s krásnou tváří, bezbranným pohledem a politováníhodnou životní situací. Tentokrát se jmenuje Modigliani, a je malířem. Neúspěšným – i přes podporu bohaté Beatrice (mondénní Lili Palmer), lásku oddané Jeanne (překrásná Anouk Aimée) a vytrvalé přátelství spisovatele Zborowskiho (Gérard Séty). Modigliani vyhání neúspěch skleničkou a frustraci láskou, beznadějně zachycený v nekonečném kolotoči pádů a opětovných pokusů prosadit se, oslovit veřejnost řečí svých obrazů, uživit sebe i milovanou ženu a dojít klidu duše. Drásavá bolest a bezmoc umělce, který tvoří, protože nic jiného dělat nemůže, který trpí nepochopením a neúspěchem, umělce, pro něhož je jeho tvůrčí schopnost devízou i prokletím, a zároveň nekonečný soucit s Gérardovou postavou, kterou během filmu tisíckrát toužíte obejmout a utěšit, to jsou hlavní emoce, které v člověku tragický příběh z Montparnassu vyvolá. P. S.: vedlejšího partu cynického obchodníka s obrazy Morelliho se zhostil mladý Lino Ventura, a nutno říci, že dobře. Na konci ho budete bez potíží nenávidět. ()
Pěkný film se skvělými herci, kterému ale k nejvyššímu hodnocení něco chybí. Lepší 4*. ()
Letos nám domov zdobí Amedeo Modigliani. Zatím ovšem jenom prostřednictvím kalendáře s jeho reprodukcemi 12ti portrétů posmutnělých ženských tváří s labutími šíjemi. Daleko dříve mi přiblížil tragický životní osud italského malíře film Montparnasse19 s nezapomenutelným Gérardem Philipem v roli Modiho, který patřil k pařížské umělecké bohémě a celou svojí osobností, bouřlivým životem i svými díly dráždil a pobuřoval úzkoprské šosáky a moralisty své doby. Atmosféru filmu, který asi poněkud romantizuje tehdejší umělecké prostředí (což mě osobně vůbec nevadí), umocňuje působivá hudba, kterou zkomponoval Paul Misraki. Nesmrtelní filmoví Milenci z Montparnassu odpočívají spolu bok po boku na hřbitově Père Lachaise v Paříži. ()
dovolím si parafrázovat - drama o jednom malíři, který chtěl mít stále smůlu... ()