Milenci z Montparnassu

Film klasické francouzské školy, období které končí v 50. letech (střídá jej pak nová vlna Godarda, Truffauta a dalších a rovněž slavné bláznivé francouzské komedie). Hlavní roli v tomto dramatu ztvárňuje herec, který toto klasické období reprezentuje a jenž zde dosáhl snad největší herecké popularity - Gerard Philipe, idol romatických filmů a častý představitel velkých literárních děl, které byly zfilmovány. Ztvárňuje zde roli velmi zajímavého, komplikovaného umělce - italského malíře Modiglianiho. Přiznám se, že jsem o samotné ossbě Modiglianiho příliš nevěděla, znám jen jeho pozoruhodné obrazy. Gerard se mi ale v této roli moc líbil. Film působí velmi zvláštní smutnou atmosférou, vidíme tu Modiglianiho, který si prochází řadou neúspěchu, kdy lidé ještě nejsou schopni docenit jeho tvorbu. Vidíme, jak je čím dal unavenější, nemocný a útěchu hledá v alkoholu. V první polovině filmu však také můžeme sledovat, jak se zamiluje do své ženy Jeanne (kterou hraje mimořádně zajímavá a krásná Anouk Aimeé, kterou znám hlavně díly výborným filmům - Muž a žena či 8 1/2). Philipe je vždy mimořádně přesvědčivý a přirozený, když jej tady sleduji, je mi trochu smutno, protože byl film natočen rok, či dva před jeho smrtí a spojení tragického malířova osudu a předčasné smrti tohoto legendárního herce je prostě smutné. Film lze tedy ocenit pro skvělé herce a zajímavé umělecké prostředí, někomu se jeho tempo může zdát pomalé, ale věřím, že jej mnozí ocení. pozn. zajímavý Lino Ventura v roli podvodného obchodníka. (28.01.2014)

Po několika viděných filmech s Gérardem Philipem jsem chtěl napsat, že i Francie měla svého Jamese Deana, ale vzhledem k dožitému věku a počtu filmů je to spíš francouzský Montgomery Clift. Každopádně strhující talent, hodně by mě zajímalo, jak by jeho kariéra pokračovala v "novovlnných" 60.letech. Beckerova jako vždy neokázalá a velmi realistická režie taky potěší, ostatně ten už toho před sebou bohužel taky moc neměl. (15.03.2014)

Přesně na půl cesty mezi třema a čtyřma... Oproti slátanině z roku 2004 je to minimálně o 2 levely výše, ale zároveň je nutné přihlédnout k době vzniku protože ta filmařina už je prostě stará. Herecky to balancuje někde mezi roztomilým přehráváním a kvalitou své doby.. Režijně je to trošku zkratkovité a naivní ale nerušivé. (24.02.2014)

Stará filmová škola, viditelně inspirovaná realistickým herectvím, se vzepjala v tomto pozoruhodném filmu k jednomu ze svých vrcholných výkonů. Umírající tu hraje umírajícího: Philippe jako Modigliani je osobitý a vynikající právě tím, jak jde mimo kořeny stále zřetelnější nové vlny šedesátých let. Komorní obraz posledních měsíců života vynikajícího italského malíře je dovozen skvělým hereckým obsazením (Palmerová, Aimée, v drobné roli naznačující skutečný rozsah jeho herectví se objeví i Lino Ventura). Je škoda, že k tomuto starému rodinnému stříbru světové kinematografie hraného filmu se člověk dostává jen zřídka, úkradkem, skoro na zapřenou. To, co bolí nejvíce, je fakt, že skvělý francouzský herec, jeden z nejvýraznějších, musel odejít ještě před svým vrcholem; měl toho tolik co dát! (27.07.2008)

Příjemně laděný snímek, který velmi dobře vystihuje povahu a život malíře. Ukázka lásky, zrady, lidské zášti a snahy vydělat funguje stejně jako důkaz těžkého života mnoha umělců, kteří jsou docenění až po smrti, kdy to pro ně již není důležité. Gérarda Phillipe v jednom ze svých poslední filmů odvádí skvělý výkon, v kterém mu rychle uvěříte, že on je Modigliani. Bohužel na druhou stranu film také trpí mnoha neduhy doby, které využívají černobílého obrazu pro správnou atmosféru a některých dlouhých scén pro potřebný "umělecký vzhled". Ve výsledku je tak film někdy dost pomalý a uspává. (15.08.2008)