Obsahy(1)
Byly doby, kdy se nemluvilo o sexu, a přesto se lidé rodili. Dnes se nemluví o smrti, a přesto stále umíráme. Osudy sedmi smrtelně nemocných lidí v novém dokumentárním seriálu Šárky Horákové Maixnerové a Petry Všelichové. Po dobu jednoho roku jsme sledovali osudy sedmi lidí, kteří – každý sám za sebe a každý po svém – bojovali se smrtelnou nemocí. Všichni využili paliativní péči určenou lidem v pokročilém nebo terminálním stádiu emoci, někteří v lůžkovém zařízení nebo v onkologické ambulanci, jiní se spoléhali na své blízké. Sedmidílný cyklus sběrných dokumentů o lidech různých věkových skupin, kterým lékaři oznámili definitivní diagnózu a kteří museli věcně přijmout své, často krátce vymezené, perspektivy.
O spoustě věcí hovoříme otevřeně, jen kolem smrti chodíme po špičkách. V době, kdy stále častěji diskutujeme o možnosti svobodně zvolit způsob odchodu ze života, v době, kdy narůstá antagonismus mezi generacemi a být starý či nemohoucí není dostatečně cool, přichází Tvůrčí producentská skupina Lenky Polákové s tématem, které oslovuje a dříve nebo později zasáhne každého z nás.
Věra, Tomáš, Anna, Kája, Miluška, Magda a Mirko se na začátku ocitají každý v jiném stádiu nemoci. Každý má jinou prognózu, ale každý si v sobě nese tu svou porci naděje či smíření. Sledujte s námi cyklus, který otvírá řadu třináctých komnat a vyslovuje otázky. Takové, na které se prostřednictvím televizní obrazovky s tak výraznou otevřeností ptáme poprvé.
(Česká televize)
Videa (7)
Recenze (31)
Opravdu silný dokument. Těm slabším bych asi moc ani sledování nedoporučoval. Zajímavě vybraní lidi, u mě byl "favoritem" americký veterán, a ten díl, kdy umíral mě opravdu vzal asi nejvíce a byl jsem zralý na panáka. Jen je trochu škoda, že tam nebyly i pacienti s jinými typy rakoviny a v podstatě tam je asi polovina pacientek žena s rakovinou prsu. ()
Zcela zvláštní experiment. Pohledy do lidských tváří, jak svádí boj se zcela neočekávanou nemocí, jež způsobuje v jejich duších duševní marasmus a pocit nezaviněného zla. Možná, že i některé z nás nemine podobná cesta, ale zatím si věříme, že se tak nestane. Naděje, že tu budeme napořád, se rovná nule. ()
Téma dokumentu je velmi nepříjemné, což vypovídá o mém postoji ke smrti jako takové, nikoli o tvůrcích či ostatních divácích. Znepokojivé je to primárně z toho důvodu, že se celý pořad točí pouze kolem smrti a určitého závěru života, dává to tedy pocit toho, že je smrt velmi aktuální a všudypřítomná - i v teple našeho pokoje, pod dekou. Přistihla jsem se při pocitech, které jsem při pozorování podobného pořadu neočekávala - soucit, hořkost, vztek, pobavení...každopádně - pořad budí spousty emocí. Zakládá se primárně na lidském faktoru, který hraje u každého z účastníků jinou roli, v rámci hodnocení dokumentu můžeme tedy soudit pouze zpracování a technickou stránku věci, nikoli samotné aktéry, kteří chtě nechtě procházejí různými fázemi své nemoci (ač se jedná o fyzické nebo psychické rozpoložení) a nejsou tedy vždy schopni tvářit se vyrovnaně. Spousta vět byla trefou do černého i pro člověka, který nemocný není nebo to zatím neví. Paní ošetřovatelka je úžasně empatická, nebylo znát, že je to její práce - naopak, jakoby byla krví spřízněná s opečovávanou osobou. Krásný, dojemný dokumentární pořad. Děkuji za něj a všem aktérům přeji hlavně spousty lásky kolem sebe - ať jsou kde jsou. ()
já jsem myslel, že těch 7 dílů bude rozděleno na oněch 7 lidí o kterých to je. ale ne, je to chaoticky sestříháno, přelétáme od jednoho člověka na druhého, takže vůbec neni čas se nějak vžít do některého z příběhů. no asi nebudu nadále sledovat, už teď v tom mám guláš a co teprv za týden, to už si nebudu pamatovat kdo byl kdo. snad jen toho pána, jak píše lilien, ten dědula s rakovinou plic je naprosto šílenej, myslel že když nekouří tak tu bude věčně...... no viděl jsem pár dalších dílů a nakonec to není sestříháno tak špatně ;-) ()
Po prvním dílu strašně rozporuplné pocity a hlavně vůbec žádná chuť vidět ty další. Koncentrovaná depka. A ten strejc, co si pořád stěžoval: Kde jsem to moh chytit (rakovinu), když nekouřím! Jak jsem to mohl dostat..To jsem musel chytit snad ze vzduchu!.. Tak ten mě sral. Dítě s leukémií umí k svému nešťastnému údělu přistoupit s větší pokorou. Omlouvám se všem, kteří bojují s těžkou nemocí, může to být každý z nás, ale tohle opravdu není pořad pro každého. Negativna je všude kolem nás už tak dost. Obavy, zoufalství a často marná snaha umírajících nepřidá nikomu na náladě a nemyslím, že by tyto typy pořadů měly být lidem podsouvány jen proto, že se téma smrti zdá být v naší společnosti opomíjené nebo tabu. Život se má soustředit na radost, nikoli na strach, ten nikomu neprospěje. Na boj se smrtí se bude muset orientovat většina z nás, ale až to přijde, proč se tím týrat dopředu? ()
Galerie (17)
Photo © Česká televize
Reklama