Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rej je adaptací dramatu Arthura Schnitlera, která se dodnes objevuje na našich jevištích. Vídeň na přelomu devatenáctého a dvacátého století, ve které autor roztáčí kolo setkání, lásek, touhy, erotiky a samozřejmě nekonečného zklamání. Ve filmu se objevuje řada věhlasných herců jako Gérard Philipe, Simone Signoretová, Danielle Darrieuxová, Jean-Louis Barrault a Serge Reggiani. A Ophüls kouzlí kamerou, světlem a stínem, gesty a hereckým uměním ty nezapomenutelné chvíle, ve kterých každý člověk na okamžit ztratí hlavu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

Skip 

všechny recenze uživatele

Skvostně natočená adaptace divadelní hry. Láska, láska, láska...jak okouzlující je a kolik má podob. I když jde v podstatě o jednoduchý děj, přesto byl pro mě tento film s vybranou francouzštinou lahůdkou. Kdybych měl některou část vypíchnout, pak by to byla jednoznačně scéna rozhovoru manžela s nevěrnou manželkou před spaním. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

..."...a rej se točí... " . . . "A probublává stále nová a nová vlna..." . . . :-) . . . A kdo na to ještě nepřišel - nejdůležitější je LÁSKA, láska k UMĚNÍ, umění MILOVAT... ! . . . Skvostný filmek, rozkošný kýč s nádherně dlouhými záběry okouzlujících ateliérových scenérií a živoucích >postaviček< v nich, které ve svých >černobílých< , přirozeně provázaných vlídně živoucích příbězích ve věčném reji jako na kolotoči hledají a prožívají ty nekonečné podoby a možnosti lásky i laškování, milování i milkování... Pohádka pro velké s vídeňským nádechem, nádhernými hereckými kreacemi a valčíkově vznášející se hudbou Oscara Strausse... - - - P.S. Až jsem si potom dlouze musel pospěvovat ono milé "...sédi mucha na stěně na stěně na stěně, sédi mucha na stěně, sedí a spí, sédí a spinunká, muška ta malinká, sédi mucha na stěně, sedí a spííí..." . . . :o))) ()

Reklama

Lavran 

všechny recenze uživatele

Různí lidé, různé druhy (fyzické) lásky a poučení či závěry žádné. Formálně naopak sametové, vytříbené, pikantní. Vždyť jde, mohu-li tak říci, o film z lásky k umění milovat/filmovat. Všechny ty mistrovské pohyby kamery, dlouhé záběry a vychýlené rakurzy jsou jako pohlazení po duši. Taktéž vyloženě úžasné jsou zcizující zásahy galantního vypravěče do struktury vyprávění. Ale dál už bohužel nic. Ophüls přesně takový, jakého jej znám z odborné literatury. Povrchní, chvilkový, přelétavý. Stejně jako postavy, o kterých vypráví. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moj druhy Max Ophuls po Vendetta, ktora je taktiez z roku 195. Film je adaptaciou divadelnej hry - rezisersky je to podstatne lepsie ako Vendetta, mna doteraz - hoci je to rok 1950 - zaujima ten mix stretnuti, roznych lasok, erotiky, sklamani ... fajne, moc fajne , prosim viac takychto rezisersky vycibrenych filmov : 81 % ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Arthur Schnitzler vytvářel obzvlášť znechucující podobenství „divadla života“. Je v tom kus zapáchající staré Vídně, hodně misogynství a taky dost odvahy – dodnes z toho lze cítit tu kritiku, pro znechucení nad živočichopisem mě napadly Fassbinderovy Satansbraten. Zfilmované La ronde je příšerně staré – je to kinematografie třicátých let ve své vrcholné podobě – stylizace do roku 1900 (a vtíravá hudba Oscara Strausse – víte, že má v Brně nadaci?) tomu napomáhají. Nicméně pár zajímavých zrcadel při snímání (zas ten Fassbinder – měl rád Ophulse?), pár dlouhých jízd napříč ateliéry, doslovení schnitzlerovských zcizováků, řada francouzských hvězd zamlada a dá se to skousnout. *** se znechuceným obdivem – tady začínala avantgarda. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (3)

  • Film byl dovezen z Francie, přes celníky v pořádku prošel, protože jako zahraniční film nemusel před Správu kodexu, ale státní cenzura pro New Yorku už si na něho došlápla. (zzzw)
  • O film se táhly dlouhé soudní spory, v roce 1952 se dostal až k Nejvyššímu soudu pro New York a skončilo to jako v předchozích rozhodnutích nižších soudů – zakázáním filmu. Až v roce 1954 u Nejvyššího soudu USA bylo vše zrušeno a film dostal zelenou. (zzzw)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry Arthura Schnitzlera. (Terva)

Reklama

Reklama