Obsahy(1)
Hudební retrokomedie O. Havelky a M. Vačkáře ze světa trampingu. Hrají, zpívají a tančí: J. Kretschmerová, B. Klepl, P. Halíček, P. Nakládalová a další. Záznam inscenace Městského divadla Mladá Boleslav a Divadla Kalich. Divadelní a televizní režie O. Havelka. V nejnovější retrokomedii úspěšné autorské dvojice režiséra Ondřeje Havelky a scenáristy Martina Vačkáře zavítáme do malebné osady Ontário nedaleko Prahy, svezeme se po pikovické železniční dráze i obávaných peřejích řeky Sázavy, ale především budeme svědky úchvatného příběhu o tom, kterak odvážná slečna Luiza, dcera továrníka, skrze četná nebezpečenství lásky a štěstí dojde. (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Pan Havelka zřejmě chtěl napodobit pana Procházku z Plzně, ale nevyšlo to. S panem Vačkářem do toho totiž najebali tolik písniček, že udělat kolem nich vatu už snad ani nešlo. Ale přece se to povedlo. Režie také nestála za nic, ale musím uznat, že několik replik rozesmálo. Také některé situace hodně pobavily, takže vystřihneme-li zpěvy, bude to mít i únosnou stopáž. Kdybych hodnotil nejníže, nebylo by to spravedlivé, a tak dávám čtyřicet. ()
Největším kladem inscenace určitě je atmosféra, kdy je vidět, že se i sami účinkující dobře baví a tahle pohoda se přenáší na diváky (určitě to musí ještě líp fungovat naživo). Povedená je i hudební stránka věci, kdy i známé a nepříliš hudebně naprůměrné kousky jsou podány svěže a neotřele (prostě je tu poznat Ondřej Havelka) a výborně hrají i muzikanti. Děj není v takovém typu představení to nejdůležitější, takže jeho jednoduchost zas tak moc nevadí. Jednu hvězdičku ale přecijen ubrat musím, protože nemám rád podbízivou snahu o humor (ve stylu plzeňského Procházky) a herecké pitvoření se. Takže manželé Topičovi a americká čeština T.I.M.a byly pro mne občas na hraně snesitelnosti ... Ale jinak příjemné, pozitivně působící a mile sentimentální. ()
Film jsem viděl v TV. Zde je sice uvedená jiná alternace, ale ta moje https://www.youtube.com/watch?v=bhs00R2RNwE bylo dívadlo jak má být! Minimalistickými prostředky ilustrovat život dle hesla: chytrému napověz... Všichni hrají jak o život, dobře zpívají a zjevně se baví (jindy a jinde mne to uráží). Mám slabost na trempírny, Divoký západ a pro dobu, kterou celým svým dílem připomíná p. Havelka. Mile mne překvapil p. Klepl, kterého poslední dobou registruji takořka výhradně ve volovinách. Naprosto mne zmámila Rozalie Havelková v roli pouliční zpěvačky. Přesto, že jí bylo narežírováno držet se v pozadí - scénou jen tak proplouvala a místy byla za rekvizitářku, nebylo možné nepovšimnout si její démoničnosti. Zpívala, hrála na úplně všechno a dobře. Jsem přesvědčen, že o ní ještě uslyšíme! 137 minut báječného pošušňáníčka. Vřele doporučuji! ()
Veselohra se zpěvy, kde nefungují zpěvy... Jakmile se humoří slovně, celkem to funguje a zjeví se i pár hlášek, jenže naprosto přehnané množství pahudeb je uši drásající, stejně jako otravný přízvuk přítomného pseudoamerikána. Největší mínus je ale totálně přepálená délka, kdy v druhé polovině nemá děj co říct a to co bylo v první půlce vtipné, je zapomenuto jako Velká říše krtčích lidí se zelenou lysinou (o které ste určitě nikdo dosud neslyšel). ()
Zdvořilý potlesk.¬ Přidanou hodnotou této retrokomedie je její zpracování scén, spočívající ve zjednodušení hraného prostoru, a návaznost na hlediště. Samotný scénář je spíše podprůměrný, propracovanost vtipů a hlášek slabší. Člověk bez trampské minulosti nebude hrou nadšen a zrovna tak člověku s trampskou minulostí připadne na mysl, kolik toho se dalo udělat líp, aby to mělo "fazónu". Dá se však na to dívat bez rozladění — a to je třeba vzíti jako plus. "Umí!", či pochvalné mručení z mých úst tedy nezazní; pouze zdvořilý potlesk. ()
Reklama