Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V těžkých časech, kdy k indonéským břehům, spadajícím pod oficiální správu Nizozemí, směřují okupační jednotky japonského císařství, se v jednom z katolických kostelů města Semarang stává Albertus Soegijapranata (Nirwan Dewanto) vůbec prvním rodilým Indonésanem jmenovaným vikářem katolické církve. Jen o dva roky později, po leteckém útoku japonských vzdušných sil na americkou základnu Pearl Harbor, je metropolitní město Semarang oficiálně prohlášeno za japonské vojenské velitelství. Vliv okupačních jednotek má negativní dopad na celou lokální komunitu, která se staví na odpor a organizuje občasné povstání za nezávislost. To s sebou přináší spoustu obětí nejenom z řad dospělých mužů, ale také z řad žen a dětí, které padají za oběť krvavým neorganizovaným pouličním nepokojům. Prezident Sukarno vyhlašuje nezávislost země jen o tři roky později, v roce 1945. Nepokoje a konflikty civilistů s vojenskými jednotkami japonského císařství ovšem přetrvávají. Nejsou umírněny ani příchozími spojeneckými jednotkami Nizozemí, pokoušejících se o znovuzískání takřka čtyři staleté kontroly nad zemí, která se jim staví hrdě čelem. Albertus Soegijapranata odjíždí do města Yogyakarta, kde se zúčastňuje významných politických jednání a hrdě obhajuje nezávislost indonéského lidu, který svádí ještě dlouhou dobu těžký a vyčerpávající boj za upevnění své nezávislosti, za svoji svobodu a za životní hodnoty sobě vlastní. (Conspi)

(více)

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • Albertus Soegijapranata (1896 - 1963), častěji vystupující pod zjednodušeným ekvivalentem Soegija, byl skutečnou historickou postavou indonéských dějin. Byl vůbec prvním rodilým Indonésanem zvoleným apoštolským vikářem a později dokonce arcibiskupem katolické církve v největší městské aglomeraci jávského ostrova Semarang. V historických análech se jeho jméno navzdory muslimsky zaměřené výchově jeho rodičů objevuje ve spojitosti s jeho specifickým politickým pro-nacionalistickým postojem. Během svých výroků užíval často věty "100% katolík, 100% Indonésan", která se později stala jeho krédem a identifikačním znakem. (Conspi)
  • Filmový snímek je s rozpočtem 12 miliard indonéských rupií, tzn. 1,3 mil. amerických dolarů, pozn. aut., do této doby vůbec nejnákladnějším snímkem indonéské kinematografie. Jeho natáčení se odehrávalo výhradně v lokacích jávského města Yogyakarta a městské metropolitní aglomerace Semarang, kde Albertus Soegijapranata ve skutečnosti strávil většinu svého života. (Conspi)
  • Tvorba filmového scénáře nespoléhala jen na skutečná historická fakta, vztahující se k historicky významní postavě indonéských dějin, ale také na literární biografickou publikaci "The Testimony Of a Bishop In A Revolutionary War: The Diary Of Monsignor Alb. Soegijapranata SJ" vydanou v originálním zění knižním nakladatelstvím v roce 2003. Jejím autorem je populární indonéský spisovatel G. Budi Subanar, jehož literární tvorba se orientuje výhradně na religionistická díla. (Conspi)

Reklama

Reklama