Slovensko 2.0
VOD (1)
Obsahy(1)
Co je to "Slovensko"? Jak vysvětlit tento pojem neznámému cizinci či návštěvníkovi? Jaký je genetický a programovací kód softwaru pojmu "Slovensko"? Jak se používá a jak se mění v horizontu posledních 20 let? Slovensko 2.0 je mozaikou 10 různých krátkých filmů (hraný, animovaný, dokumentární, experimentální film), které reflektují dvacet let existence Slovenska očima deseti slovenských režisérů - Juraj Herz, Martin Šulík, Peter Kerekes, Zuzana Liová, Mišo Suchý, Ondrej Rudavský, Peter Krištúfek, Viera Čákanyová, Miro Jelok a Iveta Grófová. Tyto režisérské osobnosti představují široké generační, názorové a žánrové spektrum a podávají společensko‐kritickou a uměleckou reflexi současné slovenské situace a národních dějin posledního století. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (52)
Význam tohto filmu sa stratil v samotnej realizácii jednotlivých poviedok, tie sa snažia vyumelkovaným sposobom nazrieť na slovenský národ, v mnohých prípadoch však ide len o snahu niečo povedať, hoci tomu málokto rozumie. Ak sa budú točiť filmy pre piatich až siedmych intelektuálov v tejto krajine, opať sa vrátime k neúcte k slovenskému filmu. Ako najlepšiu poviedku považujem Herzov príspevok. ()
A pak, že Slovensko nemá talentovaný režiséry. Tenhle povídkový film dokazuje, že minimálně talenty tam mají. Škoda jen, že je z většiny pálí hlavně politika, protože od první povídky jsem se nemohl zbavit dojmu, že o ničem jiném to vlastně ani nebylo. Nejlepší povídku si nicméně připravil Juraj Herz. Jak po stránce nápadu, tak zpracování. Výborná ale byla i ta poslední, kde se řešilo napadení Slovenska Finskem. Zrovna od Finska to sedí. Lepší zemi si snad tvůrce ani vybrat nemohl. Ještě ta povídka o tom chlápkovi, co odjel v mládí do Ameriky, prožil tam život a po několika letech se vrátil podívat na svojí rodinu, aby se utvrdil, proč vlastně odjel do Ameriky. To bylo docela drsný. Zbytek určitě nebyl nejhorší, jen ve mně nezanechal tolik emocí, jako právě tyhle tři. Viděno na základě Challenge Tour 2015 ()
Slušný poviedkový film o Slovákoch pre Slovákov, pri ktorom ma už od začiatku príjemne prekvapila pomerne vysoká kvalita, ktorá vydržala až štyri poviedky, pričom síce niektoré mohli byť ešte trochu dotiahnuté, ale kvôli obmedzenému času to samozrejme chápem. A preto ma mrzí, že tie následné mi už neprišli až tak zaujímavé, aj keď stále sa tu nájde plno kladov, kvôli ktorým určite neľutujem, že som to dopozeral až do konca, ako napríklad zaujímavý nápad s potenciálnou fínskou inváziou, hviezdne obsadenie v ôsmej poviedke, alebo výborná vizuálná stránka a celkové moderné pojatie v šiestej. Ale nanešťastie sa tu nájdu aj dve, ktoré ma doslova otravovali a nevedel som sa dočkať ich konca, teda siedma s trápnym typickým ľudovým humorom a deviata o mafiánoch. Ale celkovo rozhodne prevláda dobrý pocit, takže určite neľutujem, že som si to pozrel. 60% ()
Ondrej Rudavský: Pravidla hry, animovaný kombinovaný s dokumenty, experimentální - nápadité originální Martin Šulík: Pohreb prezidenta Vtipný vhled na současné Slovensko prostřednistvím rozhvoru dvou starších manželů. Viera Čákanyová: Rupicapra Pochopí krásy země Američan žijící dobrovolně na Slovensku? Zuzana Liová: Bez vone Paní režisérka mě zaujala svým celovečerním filmem Dom.Od té chvíle jsem zvědavá a těším se na všechny její filmové počiny. Mišo Suchý: Návraty/Returns Domácí video, krásný minidokument z vlastní rodiny, pohledem muže, který opustil rodné Slovensko i své rodiče kvůli své ženě. Juraj Herz: Čestný občan Asi nejzábavnější sebeironizujícá mystifikace. Miro Jelok: Pssst! Ze všech autorů mě zaujal nejméně. Peter Krištúfek: Jediná známá fotografia Boha Humorný hraný skeč od režiséra dokumentárních snímků. Iveta Grófová : Discoboj Pohled na odvrácenou tvář Slovenska zjemněný způsobem vyprávění. Na mém pomyslném žebříčku předposledné příčka. Peter Kerekes : Druhý pokus Hořkosladkobolný pohled na slovenskou současnost pohledem matky a syna. Je to až s podivem, jak si cení (či spíše necení) bratia Slováci své vlastní tvorby. Dokážu si to vysvětlit tím, že na čsfd chodí převážně mladá generace odkojená americkými akčními filmy a také ta starší, co ocení spíše filmy natočené před rokem 1990. A to je veliká škoda, protože zde dostali prostor jak osvědčení autoři, tak i mladá začínající generace a musím s respektem říct, že se s náročným zadáním vypořádali velice dobře. Natočit dobrý kraťas, ve kterém je v krátém časovém úseku zhutněná myšlenka není vůbec jednoduché. Tady se to povedlo. ()
Citujem producentku filmu Zoru Jaurovú: "Problémom slovenského filmu momentálne je, že ho ľudia nepozerajú - ani v kine, ani v televizii." Ďakujem pani Jaurová, že ste aj Vy svojím dielom výdatne prispeli k tomuto stavu. Viac takých multitaskingových géniov ako Vy a slovenská kinematografia bude zachvíľu slávnejšia ako rumunská nová vlna................Chcieť od niekoho, aby sa mu páčil tento film, je rovnako absurdné, ako keby ste chceli od niekoho, aby bol spokojný so sedením na stoličke s dvomi nohami. Tých 50 tisíc ľudí, čo to videlo na RTVS si muselo kvalitne pospať, a tí čo to v krvi-pote dopozerali, asi tak skoro o žiadny slovenský film nebudú mať záujem........................Okrem Herzovej poviedky sú všetky jedno na nervy lezúce ľutovanie sa s tézovitou tendenciou vykreslovať Slovensko ako najväčšie peklo. Antológia slovenských "realistických" autorov, ktorí si myslia, že byť realistický = život je na hovno. Bez štipky invencie, alebo stopy po niečom zaujímavom. Ešte aj ten Kerekesov nápad je dosť amatérsky zrealizovaný. Všetky tie "autentické" scény s babkou sú hrozné, lebo je jasné, že jej tie repliky napísali (respektíve jej ich nadiktovali) a aj scéna, keď ide za prezidentom je zinscenovaná (aj keď sa tvária, že tam prišli prvýkrát), a aby to bolo prirodzené, tak Kerekes po vzore slovenských seriálových hercov použije zo dva vulgarizmy.....................Liovej poviedka jediná štylisticky vyčnieva z hraných vecí, napriek tomu je to zase samoúčelná depka, ktorej postava však vykazuje aspoň aké-také známky života. Ale akonáhle jej herci otvoria hubu, tak je to dosť nepríjemné.................. Jelokov film patrí medzi tie lepšie, čo však neznamená, že to nevyzerá ako ľúbostný list pre Vacheka a Godarda. Keby sa Vám náhodou jeho film nepáčil, tak vám to na konci odobrí scudzovacím efektom a sám svoje dielo nazve pičovina. Štylisticky tak jeho dielo vyčnieva z radu, ale pôsobí to bohužiaľ skôr ako epigónstvo. Jeho protagonista je asolútne nezaujímavý krčmový blázon a výsledný film tak nemá ani štipku irónie či politickej drzosti jeho veľkých vzorov. Kultúrna situácia sa zmenila a politická podvratnosť sa proste dnes robí inak................Najhoršia je jednoznačne Šulíková poviedka. Šulík je konzervatívny, do seba zahľadený, nedotknuteľný "génius", ktorý ukrivdene spomína na časy, keď sa v našich kinách hralo viacej ruských filmov. A nie je to vidno len na jeho štýle, ale hlavne na významoch budovaných jeho topornou formou. Netušil som, že raz bude točiť filmy potvrdzujúce klišé o Havlovi a pritakávať zatrpknutým ľuďom spomínajúcim na Husáka. Jeho prvoplánová ironizácia európskej myšlienky je kvalitné zúfalstvo a zrejme dôkaz, že po Cigánovi je úplne vyhorený a nemá čo ponúknuť. Možno, keď si znova pozrie všetky ruské filmy, tak natočí niečo dobré :D..................Grófovej kúsok je zmätok bez základnej logiky. Myslím, že Kotleba si ju rád pozve, aby mu natočila nejaké predvolebné video.....................Krištúfek nesklamal a opäť prináša moralitku. Veď je to predsa veľký románopisec..............Rudavský by už mal konečne priznať, že je len alteregom Silvie Šuvadovej :D..................Čo teda tento film v konečnom dôsledku hovorí? Len jedno. Je absurdné očakávať, že v takej malej krajine ako je Slovensko, bude tak veľa dobrých režisérov. A je smutné, že osobnosť ako Zora Jaurová sa pri svojich potulkách svetom umenia nestretla s pojmami ako dramaturgia alebo jednotný koncept. Pretože to by veľmi tomuto projektu pomohlo, a potom by možno fungovala aj experimentálna distribúcia. () (méně) (více)
Galerie (13)
Photo © MPH Films
Reklama