Dracula
Dracula
Drakula
Režie:
John BadhamKamera:
Gilbert TaylorHudba:
John WilliamsHrají:
Frank Langella, Laurence Olivier, Donald Pleasence, Kate Nelligan, Trevor Eve, Sylvester McCoy, Tony Haygarth, Janine Duvitski, Peter Wallis, Ted Carroll (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Již dlouhá staletí vyvolává Dracula v mužích strach - a v ženách touhu. V tomto stylovém zpracování klasického příběhu Brama Stokera předvádí dokonalý herecký výkon Frank Langella v roli krvežíznivého knížete Draculy, který se vydává hledat svou nevěstu. Proti krvavému panování Prince temnot, jenž obyvatelům Transylvánie vládne pevnou rukou, se staví proslulý a vytrvalý lovec upírů, Van Helsing (Laurence Olivier). Skvělé herecké obsazení, výborná režie a jedinečná hudba, která umocňuje atmosféru filmu, jsou zárukou, že na adaptaci jedné z nejznámějších hororových legend nikdy nezapomenete. (Magic Box)
(více)Recenze (106)
Tato verze Draculy byla sice zajímavá, ale měla tu smůlu, že jsem ji viděl až po Coppolově verzi z roku 1992, a té nesahala ani po pás. ()
║Rozpočet $12,164,000║Tržby USA $20,158,970║Tržby Celosvetovo $31,235,812║ ()
Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty. ()
Vizuálne to nie je zlé. Ponuro-pochmúrna atmosféra. Príbeh ma ale strašne nebavil (už som to videl asi stokrát a tentokrát to nie je až na pár drobností ničím sviežo inovované) a hlavne ma nenadchol slabý kasting, ktorý tomu dosť ubližuje (dokonca aj Donald Pleasence je neviditeľný a tak nezáživného Van Helsinga som v draculovke ešte nevidel). ()
Jedno z nejlepších filmových zpracování Stokerova románu. A to i přesto, že Langella se v démoničnosti nemůže rovnat legendám, jakými byli Lee nebo Lugosi. Badhamův Dracula se však může pyšnit něčím, čím jeho starší bratříčkové nemůžou: parádní výpravou a silnější naléhavostí. Ta vězí především v ponurosti: divák si tu do sytosti užije spoustu mlhy, špíny a bláta. Mezitím se pokochá interiérem Drákulova hradu a neunikne ani před děsivou prohlídkou zatuchlé podzemní kobky plné krys a netopýrů. Samozřejmě nechybí povinné vysávání krčků a působivá lekce lezení hraběte po stěnách hradu. Hudba a obsazení jsou už jenom šlehačkou na tomhle lahodném gotickém dezertu. ()
Mně osobně se tato adaptace líbila mnohem a mnohem více než silně přeceněná (a nesmírně nudná a hloupá) Coppolova. Upřímně z adaptací, které jsem viděl, považuji tuhle za nejlepší (překvapivě spolu se starou televizní českou), a to přesto, že je velmi volná. Má skvělou ponurou dobovou atmosféru, pěkné výtvarné zpracování, dobré herce, charismatického Drákulu pojatého jako skutečného neprvoplánového charmeura a několik (ne)pěkných momentů (třeba Mína v podzemních chodbách). Update 22.8.2016: Při repete u kamaráda na velkém plátně jsem si uvědomil, jak dobře ten film ve velkém vypadá. Lokace, počasí, spousty detailů v obraze, práce s kamerou, vyloženě esteticky podaná scéna mezi Drákulou a Lucy. ()
Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %. ()
Standartní zpracování, ale ve dvanácti mi stačilo. Když přišlo na sestup do podzemí plného upírů, málem jsem se posral. ()
Zatímco se leckterý muž musí za ženou obrazně řečeno připlazit, aby měl sex, tady hrabě se připlazí hlavou dolů po zdivu a vezme si, co chce.. Williamsovy tóny, z kterých dle mého čerpal i Kilar, s ohledem na dobu vzniku výtvarná stylizace a všechno to prostředí se svícemi, pavučinami a mlhou, co nesvědčí revmatikům, se trošku perou se změnami ve Stokerově klasice a vůbec uchopením společností nepochopeného elegána, co nepije víno a zrcadlo považuje za marnivost. Langellu mám docela rád, ale tady s tím „jenom mukni a máš ho v sukni“ směrem k rajdě Lucy a valením bulv moc nebodoval. O charismatu Oldmana si mohl nechat zdát, když si přes den dával pod hliněnou duchnou sedm set dvacet.. ()
Dracula z "devětasedmdesátého" roku disponuje především vynikající ponurou atmosférou. Frank Langella je coby "Hrabě" Dracula velmi slušný, charisma na tuto roli rozhodně má, přece jen si myslím, že rozhodně jsou i typově vhodnější herci. Navíc jsem u něj neměla pocit, že by mě svým výkonem fascinoval. Postrádal něco z té démoničnosti. Nejděsivější scéna pro mě byla, kdy se Donald Pleasance setkává v podzemí s "nemrtvou" Minou. ()
Moje prvé filmové spracovanie o grófovi Drakulovi sa u mňa teší s pozitívnych pocitov. Nevravím, že by bol Langella vo svojej roli málo presvedčivý, či démonický, práve naopak, no určite by sa našiel aj vhodnejší kandidát. Celkové kulisy, či trikové scény sú aj napriek svojmu veku elegantne zahalené a stále dokážu privodiť to správne, príjemné mrazenie. Čo ma ale mrzelo, boli opäť predvídateľné scény, ktorých bolo nemálo. 70%. ()
Z oficiálneho textu distribútora som sa dozvedel, že "táto" Dracula" je spracovaná podľa kultového hororového románu Brama Stokera. No a to bol aj jediný dôvod prečo som si tento snímok pustil. A môj uhol pohľadu?? Že Vás huba nebolí! Tomuto môže uveriť iba úplný hlupák, alebo ten čo nikdy v živote nedržal v ruke knižnú predlohu. Ja mám tri vydania a je to najlepšia kniha akú som kedy čítal (prvé vydanie 12 krát!). Najlepšia časť knihy, samotný úvod, kedy Jonathan Harker meral cestu na zámok grófa "D", úplne vynechaná, Rendfield bol pacientom na psychiatrii, pričom svoju celu "nikdy" neopustil, v upíra sa ako prvá zmenila Lucy, nie Mina, a to by som tu mohol poukázať na ďalšie nezrovnalosti, ktoré mne absolútne nevoňali. Je však možné, že je to moja chyba, pričom som tento snímok len zle poňal. A možno práve preto si ma táto "Dracula" absolútne nedokázala získať. ()
V první řadě musím napsat, že Frank Langella je naprosto skvělý Drákula a každý jeho pohled, každé gesto, každý krok jsem si užil. Vrchovatou měrou k tomu přispěla hutná atmosféra z dílny Johna Badhama podpořená hudbou Johna Williamse a o řadě scén nejde říct nic výstižnějšího, než že jsou nezapomenutelné (například Drákulovo první slézání domu je hororová extratřída). Co se týče příběhu, ten Stokerovu předlohu sice ctí, ovšem zároveň ji pořádně zohýbal. Ale asi chápu, proč tvůrci něco (pro někoho) tak rouhačského provedli. Chtěli diváky znalé předlohy překvapovat a tím pádem i více děsit. A mně nezbývá než konstatovat, že se jim to povedlo. ()
U tohoto Drakuly by měla být poznámka: volně podle předlohy Brama Stokera, slovo volně zvýrazněné třemi podtržkami a velkým vykřičníkem. Chápu, že každý autor touží zaujmout svým osobitým pojetím.. Potom záleží na tom jak. John Badham pojal draculovskou klasiku stylem…“tlačit na pilu“ – bez nabroušené pily(a bez pravidla ukázat Draculovy špičáky). Prohození Miny „Van Helsingové“(považte: ta zaslepenost) s Lucy… ale i mnohé jiné závažnější zásahy, které už nelze přehlédnout; a o co obsáhlejší změny se pokouší, tím rychleji se vytrácí míra tolerance. Jakékoli „inovátorství“ podobného ražení nezachrání ani tak zvučná jména hereckých představitelů, jakými jsou Laurence Olivier, nebo Donald Pleasence. To je smutná bilance pro tak vděčný a stále přitažlivý námět. ()
Až s touhle verzí jsem naplno ocenil dokonalost Coppolova gotického arcidíla. 60% ()
Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse). ()
Povedenější zpracování s výrazným výkonem Franka Langella, jeho těkavé velké oči až nepřirozeně zmatečné.. pánové Olivier a Pleasence trochu zklamali. ()
Úplnou náhodou som sa dostala k tejto verzii a v závere zistila, že je to práve tá, ktorú mi rodičia v detstve zakázali sledovať, čo som ale vďaka benevolentnému strýkovi veselo porušila a k smrti sa bála ešte dlhé roky, čo i len pri spomienke na záver. Nuž, po rokoch to síce už nie je úplne ono, ale miestami to stále desí a vidím dokonca určitú inšpiráciu u Brooksových Drakulovinách. :-) ()
70% - Kdybych neviděl verzi s Oldmanem, rozhodně bych v hodnocení přisadil, protože atmosféra filmu byla vážně moc dobrá. Coppolově verzi se však tato nemůže rovnat... ()
Velmi archaicky pojaté zpracování s dravou hudbou Johna Williamse a velmi dobre budovanou atmosférou, po jehož shlédnutí se po dlouhém uvažování odhodlávám k následujícímu prohlášení: pro mě zatím nejlepší Drákula, co jsem viděl. Proč? Zachovává zvláštní atmosféru oné doby i filmařský nadhled, má krásný archaický hororový feeling, dobré herce a ponurou atmosféru. Tak proto. ()