Spracovanie kultového hororového románu Brama Stokera. Pri anglickom Whitby stroskotá škuner a jediným, kto prežije, je transylvánsky gróf Dracula. Gróf Dracula prišiel s veľkým množstvom transylvánskej pôdy, aby sa usadil v opátstve v Carfaxe. Spriatelí sa s doktorom Sewardom, ktorý vedie miestny blázninec, s jeho dcérou Lucy, jej priateľkou Minou a Lucyiným snúbencom Jonathanom Harkerom. Krátko nato však Mina zomiera na veľkú stratu krvi...(oficiální text distributora)
Řekl bych že je to dobrá adaptace.Pro mě zhruba ta nejlepší a nejnapínavější...ale zřejmě to souvisí s hodně sugestívním zážitkem který jsem z toho měl jako dítě.Ono zabité nemluvně,mrtvola s rudýma očima,barák plnej bláznů a dravý upír lezoucí po stěnách jako pavouk...to se jenom tak nezapomíná.Proto člověk drží dvěma starším pánům, kteří s těmito zlými přeludy zápolí palce...po těch letech už to není tak působivé ale nějakou sílu to pořád má.(2.4.2006)
Více než obstojné zpracování upírské legendy. Oproti Coppolově verzi to sice po technické stránce působí jako chudý příbuzný, ale já jsem si právě skrze jednoduchost, temnou atmosféru a vynikajícího Franka Langellu dokázal k filmu najít správnou cestu. Příběh má chvílemi hodně blízko spíše ke klasickým hororovým hitům, například při záběrech na tajemný hrad obklopený stojatou mlhou, ale to vůbec není na škodu, protože právě tyto pasáže představují vrchol snímku a dokazují, že i staré horory měly své velké specifické kouzlo. A když navíc zní na pozadí povedená Williamsova hudba, nezbývá než smeknout před konečnou kvalitou a přiřknout této verzi Drákuly ještě o stupínek vyšší hodnocení, než té zmíněné Coppolově.(24.11.2012)
Tento film se dost liší od klasické románové předlohy (chybí celá první část v Transylvánii) a F.Langella oživuje svou broadwayskou interpretaci sexuálně agresivního krále upírů. Pro sběratele soundtracků je pak lahůdkou hudba J.Williamse, ve které kromě dramatického leitmotivu dokázal skladatel podbarvit honičku automobilu s vozem naloženým Draculovou rakví energickým scherzem (v hravější podobě pak scherzo využil i ve třetím dobrodružství Indiany Jonese- honička s motocykly).(6.12.2009)
Velmi archaicky pojaté zpracování s dravou hudbou Johna Williamse a velmi dobre budovanou atmosférou, po jehož shlédnutí se po dlouhém uvažování odhodlávám k následujícímu prohlášení: pro mě zatím nejlepší Drákula, co jsem viděl. Proč? Zachovává zvláštní atmosféru oné doby i filmařský nadhled, má krásný archaický hororový feeling, dobré herce a ponurou atmosféru. Tak proto.(25.7.2009)
Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké.(5.2.2007)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Slimak
Řekl bych že je to dobrá adaptace.Pro mě zhruba ta nejlepší a nejnapínavější...ale zřejmě to souvisí s hodně sugestívním zážitkem který jsem z toho měl jako dítě.Ono zabité nemluvně,mrtvola s rudýma očima,barák plnej bláznů a dravý upír lezoucí po stěnách jako pavouk...to se jenom tak nezapomíná.Proto člověk drží dvěma starším pánům, kteří s těmito zlými přeludy zápolí palce...po těch letech už to není tak působivé ale nějakou sílu to pořád má.(2.4.2006)
lamps
Více než obstojné zpracování upírské legendy. Oproti Coppolově verzi to sice po technické stránce působí jako chudý příbuzný, ale já jsem si právě skrze jednoduchost, temnou atmosféru a vynikajícího Franka Langellu dokázal k filmu najít správnou cestu. Příběh má chvílemi hodně blízko spíše ke klasickým hororovým hitům, například při záběrech na tajemný hrad obklopený stojatou mlhou, ale to vůbec není na škodu, protože právě tyto pasáže představují vrchol snímku a dokazují, že i staré horory měly své velké specifické kouzlo. A když navíc zní na pozadí povedená Williamsova hudba, nezbývá než smeknout před konečnou kvalitou a přiřknout této verzi Drákuly ještě o stupínek vyšší hodnocení, než té zmíněné Coppolově.(24.11.2012)
kinderman
Tento film se dost liší od klasické románové předlohy (chybí celá první část v Transylvánii) a F.Langella oživuje svou broadwayskou interpretaci sexuálně agresivního krále upírů. Pro sběratele soundtracků je pak lahůdkou hudba J.Williamse, ve které kromě dramatického leitmotivu dokázal skladatel podbarvit honičku automobilu s vozem naloženým Draculovou rakví energickým scherzem (v hravější podobě pak scherzo využil i ve třetím dobrodružství Indiany Jonese- honička s motocykly).(6.12.2009)
salahadin
Velmi archaicky pojaté zpracování s dravou hudbou Johna Williamse a velmi dobre budovanou atmosférou, po jehož shlédnutí se po dlouhém uvažování odhodlávám k následujícímu prohlášení: pro mě zatím nejlepší Drákula, co jsem viděl. Proč? Zachovává zvláštní atmosféru oné doby i filmařský nadhled, má krásný archaický hororový feeling, dobré herce a ponurou atmosféru. Tak proto.(25.7.2009)
halogenka
Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké.(5.2.2007)