Spracovanie kultového hororového románu Brama Stokera. Pri anglickom Whitby stroskotá škuner a jediným, kto prežije, je transylvánsky gróf Dracula. Gróf Dracula prišiel s veľkým množstvom transylvánskej pôdy, aby sa usadil v opátstve v Carfaxe. Spriatelí sa s doktorom Sewardom, ktorý vedie miestny blázninec, s jeho dcérou Lucy, jej priateľkou Minou a Lucyiným snúbencom Jonathanom Harkerom. Krátko nato však Mina zomiera na veľkú stratu krvi...(oficiální text distributora)
Hm, také slabšie. Vizuálne to nie je zlé, miestami dokonca veľmi dobrá a prevláda nad tým ponuro-pochmúrna atmosféra. Príbeh ma ale strašne nebavil (už som to videl asi stokrát a tentokrát to nie je až na pár drobností ničím sviežo inovované) a hlavne ma nenadchol slabý kasting, ktorý tomu dosť ubližuje (dokonca aj Donald Pleasence je neviditeľný a tak nezáživného Van Helsinga som v draculovke ešte jakživ nevidel).(23.11.2019)
Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %.(5.1.2008)
Úplnou náhodou som sa dostala k tejto verzii a v závere zistila, že je to práve tá, ktorú mi rodičia v detstve zakázali sledovať, čo som ale vďaka benevolentnému strýkovi veselo porušila a k smrti sa bála ešte dlhé roky, čo i len pri spomienke na záver. Nuž, po rokoch to síce už nie je úplne ono, ale miestami to stále desí a vidím dokonca určitú inšpiráciu u Brooksových Drakulovinách. :-)(5.5.2011)
Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier....(22.9.2007)
Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké.(5.2.2007)
-
Role Van Helsinga byla původně nabídnuta Donaldu Pleasencovi, ale odmítl, jelikož tato role by byla podobná doktoru Loomisovi z filmu Halloween.
(Chatterer)
-
Sylvester McCoy měl původně hrát Mila Renfielda.
(Chatterer)
tron
Hm, také slabšie. Vizuálne to nie je zlé, miestami dokonca veľmi dobrá a prevláda nad tým ponuro-pochmúrna atmosféra. Príbeh ma ale strašne nebavil (už som to videl asi stokrát a tentokrát to nie je až na pár drobností ničím sviežo inovované) a hlavne ma nenadchol slabý kasting, ktorý tomu dosť ubližuje (dokonca aj Donald Pleasence je neviditeľný a tak nezáživného Van Helsinga som v draculovke ešte jakživ nevidel).(23.11.2019)
gudaulin
Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %.(5.1.2008)
burina
Úplnou náhodou som sa dostala k tejto verzii a v závere zistila, že je to práve tá, ktorú mi rodičia v detstve zakázali sledovať, čo som ale vďaka benevolentnému strýkovi veselo porušila a k smrti sa bála ešte dlhé roky, čo i len pri spomienke na záver. Nuž, po rokoch to síce už nie je úplne ono, ale miestami to stále desí a vidím dokonca určitú inšpiráciu u Brooksových Drakulovinách. :-)(5.5.2011)
elle
Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier....(22.9.2007)
halogenka
Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké.(5.2.2007)