Spracovanie kultového hororového románu Brama Stokera. Pri anglickom Whitby stroskotá škuner a jediným, kto prežije, je transylvánsky gróf Dracula. Gróf Dracula prišiel s veľkým množstvom transylvánskej pôdy, aby sa usadil v opátstve v Carfaxe. Spriatelí sa s doktorom Sewardom, ktorý vedie miestny blázninec, s jeho dcérou Lucy, jej priateľkou Minou a Lucyiným snúbencom Jonathanom Harkerom. Krátko nato však Mina zomiera na veľkú stratu krvi...(oficiální text distributora)
Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse).(17.8.2010)
Další z mnoha zpracování dnes již klasického Stokerova dílka. Tahle verze patří určitě k těm povedeným. Zub času je zde sice znát, ovšem stejně tak i stará (dobrá) škola, kdy si tvůrci vystačili s minimem prostředků (tma, umělá mlha a stylová hudba udělá mnohdy víc než hromada efektů a pompézní výprava). Výborné kulisy, skvělá hudba a klasičtí herci (Langella = Drakula, Olivier = Van Helsing a nestor hororu Donald Pleasence) dělají z této záležitosti příjemnou, atmosférickou podívanou...(20.4.2009)
Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty.(8.1.2010)
Zajímavá a netradičně pojatá verze Draculy, která se může pyšnit pěkným hereckým obsazením v čele s Frankem Langellou v titulní roli a Laurencem Olivierem v roli Van Helsinga. Hudba Johna Williamse je jako vždy krásná. Škoda jen, že mě drákuloviny nikdy moc nebraly, stejně jako většina dalších upířích filmů. Tenhle však určitě má co ukázat a mohu ho s klidem doporučit.(18.10.2011)
Pro mě nejlepší zpracování Draculy, které jsem viděl. Přes jeho působivost, pochmurnost, kterou bych řadil ke starým časům éry Hammer films. Frank Langella v roli Draculy je také hodně přesvědčivý, jeho neustálé těkání očima je démonické. Pamatuju si, že když jsem film viděl poprvé někdy ještě za bolševika v České televizi, tak úvodní scéna na palubě lodi uprostřed moře mě doslova fascinovala. I po letech to má neskutečnou atmosféru, kterou podtrhuje naléhavá a dramatická hudba Johna Williamse. Také různé barvy a filtry na kameru, které se v jednotlivých záběrech střídají dodávají démonickou pochmurnost a vůbec celková výprava filmu a obsazení (Laurence Olivier jako Abraham van Helsing nebo Donald Pleasence jako otec Lucy) je na vysoké úrovni. Lezoucí Dracula po stěnách hradu, pochmurný interiér Draculova sídla, netopýři, pavouci, katakomby pod hřbitovem - všechno nádherná pastva pro oči. Copolova verze se oproti tomuto dílu může jít zahrabat. Je to ovšem pouze věc názoru a já si za tímto názorem pevně stojím.(10.9.2017)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
darkrobyk
Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse).(17.8.2010)
Haymar
Další z mnoha zpracování dnes již klasického Stokerova dílka. Tahle verze patří určitě k těm povedeným. Zub času je zde sice znát, ovšem stejně tak i stará (dobrá) škola, kdy si tvůrci vystačili s minimem prostředků (tma, umělá mlha a stylová hudba udělá mnohdy víc než hromada efektů a pompézní výprava). Výborné kulisy, skvělá hudba a klasičtí herci (Langella = Drakula, Olivier = Van Helsing a nestor hororu Donald Pleasence) dělají z této záležitosti příjemnou, atmosférickou podívanou...(20.4.2009)
Djkoma
Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty.(8.1.2010)
Goldbeater
Zajímavá a netradičně pojatá verze Draculy, která se může pyšnit pěkným hereckým obsazením v čele s Frankem Langellou v titulní roli a Laurencem Olivierem v roli Van Helsinga. Hudba Johna Williamse je jako vždy krásná. Škoda jen, že mě drákuloviny nikdy moc nebraly, stejně jako většina dalších upířích filmů. Tenhle však určitě má co ukázat a mohu ho s klidem doporučit.(18.10.2011)
topi
Pro mě nejlepší zpracování Draculy, které jsem viděl. Přes jeho působivost, pochmurnost, kterou bych řadil ke starým časům éry Hammer films. Frank Langella v roli Draculy je také hodně přesvědčivý, jeho neustálé těkání očima je démonické. Pamatuju si, že když jsem film viděl poprvé někdy ještě za bolševika v České televizi, tak úvodní scéna na palubě lodi uprostřed moře mě doslova fascinovala. I po letech to má neskutečnou atmosféru, kterou podtrhuje naléhavá a dramatická hudba Johna Williamse. Také různé barvy a filtry na kameru, které se v jednotlivých záběrech střídají dodávají démonickou pochmurnost a vůbec celková výprava filmu a obsazení (Laurence Olivier jako Abraham van Helsing nebo Donald Pleasence jako otec Lucy) je na vysoké úrovni. Lezoucí Dracula po stěnách hradu, pochmurný interiér Draculova sídla, netopýři, pavouci, katakomby pod hřbitovem - všechno nádherná pastva pro oči. Copolova verze se oproti tomuto dílu může jít zahrabat. Je to ovšem pouze věc názoru a já si za tímto názorem pevně stojím.(10.9.2017)