Obsahy(1)
13. července 1985 se z popudu frontmana a zpěváka skupiny Boomtown Rats Boba Geldofa uskutečnily dva mamutí koncerty na podporu hladovějících lidí v Etiopii. Evropský podnik se odehrál na londýnském Wembley Stadium za přítomnosti prince Charlese a princezny Diany, americký na J. F. K. Stadium ve Philadelphii. Jednalo se vlastně o vyústění předchozích charitativních akcí britských (Band Aid) a amerických (U.S.A. for Africa) umělců. Komplet čtyř DVD je průřezem obou akci, zachycuje i obě stěžejní písně zmíněných sestav: Do They Know It's Christmas? (Band Aid) a We Are The World (U.S.A. for Africa), dále autentické zprávy o katastrofálním suchém roce 1984 v Africe. I přes značný zisk (celkově asi 30 milionů dolarů) musel Geldof po skončení akce přiznat, že kvůli nelegálním nahrávkám přišli organizátoři o zhruba 1,5 milionu liber. Set byl vydán v roce 2004 společností Warner Bros. (Robbi)
(více)Recenze (34)
Měl jsem obrovské štěstí, že jsem tehdy 13.7.1985 byl při tom. Teda nebyl jsem osobně na stadionu ve Wembley ani v Philadelphii, byl jsem jenom u sebe doma v pokoji, venku bylo šílené vedro a já sledoval televizi. Rakušané dávali přímý přenos a já absolvoval tu předlouhou jízdu. ˇužasný a nezapomenutelný zážitek vidět vystupovat ty nejlepší z nejlepších na asi největším humanitárním koncertu všech dob jaký kdy byl uspořádaný. Děkuji ti Bobe Geldofe. Po letech, v roce 2004 Warner Music vydali tento skvost na nadupaném čtyřdiskovém DVD. Báječné! ()
Ještě hodně dlouho před 13.červencem 1985 se Bob Geldof hodně naštval a došel k názoru, že zatímco někteří lidé mají plná břicha, jiní umírají hlady a že pokud to nevadí politikům, tak jemu a dalším, kdo se podíleli na velkolepém projektu "Feed the world", jehož vrcholem (ale zdaleka ne jedinou akcí) byly tyto 2 koncerty, to vadí a velmi. Muzikanti účinkující zároveň na dvou kontinentech (a o přelétnuvším Philu Collinsovi to platí doslova) věnovali svoje prachy,čas, um a vliv a zalarmovali tak svědomí a konta veřejnosti. Hudba je krásná věc, ale pokud se proloží ukázkami z krajin nejvíc postižených hladomorem, kde lidi apaticky sedí na planině obaleni jen kusem špinavého hadru a houfy much, dostane se dojem do zcela jiného kontextu a v lidech se uvolní soucit. "Is this the world we created?" ptal se Freddie Mercury, "We are the World" zpívali všichni. Velký dík Bobu Geldofovi, že bídu světa příipomněl tak, že se to nedalo přehlédnout ani přeslechnout. Kéž se to vydaří i na LIVE 8. ()
Absolutorium!!!! Nevím, kolik lidí v tehdejším ČSSR mělo možnost vidět tuhle záležitost živě, ale já to štěstí měl - a paradoxně díky vojákování v pohraniční oblasti. Takže jsem viděl 75 % téhle nádhery naživo, se všemi prostřihy na zdravice jednotlivých skupin (např. rakouského Opusu, ale i vynikající příspěvek sovětské skupiny Avtograf, na naprosto nesetimentální klip Drive od sestavy The Cars). Bylo to neuvěřitelných 13 hodin hudby, a já byl neskutečně šťastný, že se z toho celkového množství podařilo na čtyřech DVD dát dohromady aspoň část téhle podívané. Dle mého názoru je Live Aid vedle Harrisonova Concert For Bangla Desh zásadním milníkem světové hudby a Bobu Geldofovi a jeho přátelům patří skutečně víc než všechna možná poděkování. ()
Úžasný koncert, který převálcovala skupina Queen. Faktem je, že Freddie Mercury byl fenomén, nejen hudebně, ale v každé chvíli z těch dvaceti minut je zřejmé, jak si koncert užívá a jak přirozeně toto přenesl na účastníky koncertu a všechny posluchače. I když se na koncert díváte z odstupem zhruba třicetí let, je to pořád parádní podívaná! ()
Výborný koncert, bez debat. Avšak na vysvětlenou, proč jdu s hodnocením dolů. Záznam, který jsem měl k dispozici má kolem 10 hodin. Ne všechny hudebníky znám, zdaleka ne všichni mne oslovili. Ti, kterým se to rozhodně podařilo jsou: Madonna, David Bowie, Paul McCartney, Phil Collins, U2, Ozzy a ... Na počátku dokumentu vidíme pricházet prince Charlese a princeznu Dianu. Ovšem v průběhu se zjeví i král. Narodil se jako Farookh Bulsara, má knírek, předkus a podle vlastních slov je jinak zcela dokonalý. Souhlasím. ()
Zajímavosti (42)
- Během písničky "Blowin' in the wind" Bobu Dylanovi praskla struna u kytary, na což okamžitě reagoval Ronnie Wood tím, že mu dal vlastní kytaru a sám zůstal bez nástroje. Wood pokrčil rameny na publikum a pokračoval ve hře na "air kytaru", dokonce napodoboval zpěváka a kytaristu "The Who" Peta Townshenda máváním rukou přes struny ve velkých kruzích, dokud mu asistenti ze zákulisí nepřinesli novou kytaru. Na DVD je vidět pouze moment, kdy Wood předává Dylanovi kytaru, kamera ovšem potom v detailu zabírá pouze vedle hrajícího Keitha Richardse a šaškování Ronnieho Wooda není vidět. (Morien)
- Vysoupení kapely Queen s Freddiem Mercurym bylo později označeno za jedno z nejlepších v historii. (Hruzi)
Reklama