Hologram pro krále

,,ALE TA VĚC ZACHYCENÁ KAMEROU, JE NĚCO ÚPLNĚ NOVÝHO…“ /// Nejen vo odlišnosti kultur, ale i jiným přístupu ke světu byznisu. Taky o vztahu rodičů a dětí, ve kterých zase tolik odlišností není. Pohodový a zajímavý vyprávění se sympatickejma lidma a nejftipnějším Arabem, kterýho jsem (asi) viděl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal Dave Eggers, číst nebudu. 2.) Zajímá mě Saudská Arábie a smrdím korunou. 3.) Thx za titule „nathaliaz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (23.12.2016)

Strašně zvláštní film, poměrně o ničem, co by samo sebe dokázalo dobře prodat, snad kromě nádherných prosluněných scénérií Maroka a Egypta symbolizující Saudskou Arábii. Jsem strašně rád, že film vzniknul. Aniž bych chtěl znít elitářsky, podle mě film sedne asi tak jednomu z deseti lidí, co už mají něco nakoukáno, ale ten jeden je vržen do neutuchajícího příběhu více než kdy jindy sympatického avšak vcelku obyčejného chlapa Toma Hankse, který v první polovině satiricky baví, předhazuje jeden černý vtípek a nechápající poznání jiné kultury za druhým a v té druhé naprosto pohltí písečnými dunami a famózním šnorchlováním v bledě modrém moři. Feel good kousek jako vystřižený, hodně lidí zmiňuje Lost in Translation, což mě osobně během sledování filmu nenapadlo, a je to vlastně celkem přesné, nebýt ale Franty Fuky, tak bych si A Hologram for the King snad ani nepustil. A o hodně bych přišel...9/10 (09.02.2017)

Od Toma Tykwera jsme byli vždy zvyklí na nadstandard, ale tohle je úplně obyčejný milý film, kterých třeba Lasse Hallström natočil už tucet. Pokud jste se těšili na střet kultur, tak je ho tu překvapivě málo a v druhé půlce je to už jen romance v exotických kulisách. S minimem úprav ve scénáři by to klidně mohlo být Lov lososů v Jemenu 2. (09.07.2016)

Skvělý film o ne/kompatibilitě dvou zcela odlišných kultur, Tom Tykwer je zpátky v plné formě. Úvodními postmoderně pojatými titulky trochu mystifikuje, když vytváří dojem, že se vrací do éry Loly běžící o život, pak ale otočí formálním kormidlem a začne vyprávět klasickou hořkou komedii o krizi středního věku a ,,tiché dohodě" života ,,amerického snu". Vtip je ovšem v tom, že frustrace ,,Americké krásy" se odehrává v Saudské Arábii, zemi a režimu tak civilizačně vzdáleném, že první polovina filmu vystačí s pouhým výčtem odlišností. Německý tvůrce umně akcentuje civilizační absurdno, mající až kafkovský rozměr (pronikání do ,,zámku", party na dánské ambasádě, Søren Kierkegaard, Copenhagen). V závěru Tykwer jako přesvědčený multi-kulturista sice nabídne coby smíření klasickou (multietnickou) romanci, tedy jakýsi objektivizovaný pohled (na základě premisy, že láska boří jakékoliv bariéry), ovšem chtě nechtě zůstává v intencích svého civilizačního rastru a zákonitostí a klišé západního filmového průmyslu, je nad slunce jasné, že Saudové by tento pohled zcela jistě nesdíleli (a kdyby tenhle film vzešel z jejich národní kinematografie, vypadal by docela jinak). Nic to ovšem nemění na faktu, že Tykwer nastavil svůj zoom na v západní kinematografii celkem opomíjený fenomén reflexe globálního kapitalismu a na vypíchnutí nostalgického zamyšlení se nad tím, zda nebylo ekonomicky a politicky chybné přesunout gró průmyslové výroby mimo území západního civilizačního okruhu, zde konkrétně mimo USA. Je otázkou, zda vývoz a licencování technologií (a nutno podotknout i idejí) mimo Evropu a Severní Ameriku není vysoce kontraproduktivní... (05.08.2016)

1) Proč je ten film tak ošklivý? 2) Proč je ten příběh tak řídký? Je to tak divné, že jsem neustále hledal důvody, proč by to tak mohlo být uděláno schválně, ale nic mě nenapadá. Když si vezmu, že nejde o náhodný film na objednávku, ale něco, do čeho tvůrci investovali hodně času a energie a vydupali si to ze země, tak mi z toho jde úplně hlava kolem. Proč by chtěl někdo natočit tuhle ve všech ohledech horší kopii Ztraceno v překladu, říznutého povrchní komedií? (25.11.2016)