Obsahy(1)
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí…
Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).
Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu. Bohužel jako minulý rok v případě filmu Kanibal holocaust (1979) i letos musíme upozornit na reálné scény zabíjení zvířat, které režisér očividně používá jen pro navození realistické atmosféry (např. Robova koupel s vyhřezlými kočičími vnitřnostmi). Naopak zábavně působí neumětelské triky jako rozpůlení lidské hlavy. Ale Buttgereit má již své slavnější předchůdce: Buio Omega (1979) (známější pod názvem Demencia) od Joa D´Amata nebo Macabro Lamberta Bavy.
Schraňování lidských ostatků a erotická vzrušivost smrti je, ať chceme nebo ne, součástí naší společnosti.
(Festival otrlého diváka)
Recenze (135)
originálny nápad a scény ......podpriemerné herecké výkony...... deficit strachu a napätia ....... bezcenný horror >>>>> * ()
Mimoriadne zaujímavá hrôzostrašná artová groteska, ktorá sa implikáciou snuffu na úbohom zvierati automaticky sama odsudzuje do kategórie odpadu. Spomínaný snuff ako snaha po extrémnej senzačnosti napokon spochybňuje predpokladané snahy autorov o skutočné umelecké vyjadrenie. Umelecká osobnosť totiž vyžaduje nekompromisne vyhranenú predstavu o morálke a ľudskom chápaní univerza. Hanba. ()
Název filmu zcela vystihuju dění v samotném snímku.Film,který vypráví o posmrtné lásce,tedy přesněji o lásce s neživými.Musím se přiznat,že i přes krátkou stopáž mě film místy docela nudil.Je to spíše sled více scén,nikoliv plnohodnotný film.Čekal jsem prostě víc a dostal jsem průměr.Asi mi moc neseděl styl vyprávění celého snímku.Co jediné můžu vyzdvihnout je hudba,protože teprve ta dodávala v potřebných chvílích snímku tu pravou šťávu.Myslím si,že film za vidění stojí i přesto,že mě osobně nijak zvlášť neuchvátil. ()
Pravděpodobně jeden z nejúchylnějších filmů, co jsem kdy viděl. Jeho zvrácenost je nezměrná a vrcholí v tak šíleném závěrečném vyústění, že už jsem se mohl jen smát tomu, jak je to celé stupidní. Nechápu, jaká chorá mysl mohla takový hnus přivést na svět, a doufám, že to zabití kočky bylo jen hrané, jinak je ten film ještě stokrát horší sračka než je i tak. ()
Maximálně obskurní nekrofilní romance a zároveň výsměch všemu. Něco takového se opravdu nevidí každý den. Jörgu, bravo, nemám slov, Hermanne, rovněž bravo za famózní soundtrack ;-) ()
36. LFŠ UH 2010 - INVENTURA - Půlnoční delikatesy (Nekromantik / NEKROMANTIK / Nekromantik) ()
Braková chuťovka z Německa, která potěší všechny, kteří masturbujou u hard-core, fetišistickýho gay porna, plného zvířátek :) ()
Najkrajší a zároveň tak zvrhlý romantický film s nádherne dojemným koncom. ()
Ťažká úchylárna oscilujúca niekde medzi romantickým filmom a nekrofíliou. Ako psychológa ma zaujímal tento "experiment" aj z toho psychologického hľadiska a z tejto stránky je tu naozaj čo rozoberať:) Snažil som sa v tom hľadať nadhľad a tendenciu šokovať, hoci niekedy to bol naozaj ťažký hardcore kde ide sranda bokom (napr."maznanie sa" s mačacími vnútornosťami vo vani). Pár "komediálnych" scén je fakt skvelých (napr. keď dvaja radostne poskakujú po lúke za doprovodu fest romantického klavíriku a pohadzujú si pri tom vnútornosti), ale to musíte akceptovať a pristúpiť na "trochu" zvrhlý humor (ako človek , ktorý zbožňuje staré filmy P. Jacksona som nemal problém:). Oceňujem tiež realistické efekty,masky a množstvo drobných detailov, ktoré vhodne dopĺňajú či psychologické pohnútky hlavného (anti)hrdinu alebo celkový dej (všimnite si napr. koho má týpek vyveseného po stenách). NEKRomantik je shocker a v tomto smere mu nie je čo vytknúť!!! Dal by som aj 3,5*/5, ale nechcem Wormboyovi posielať svoj psychologický posudok..:))) ()
Z počátku osvěžující a roztomilá podívaná. Postupem času se však vkrádá nuda, kterou místy zachraňuje jen výtečná hudba. ()
Buttgereit s přehledem (a nadhledem) natočil minimalistický snímek s minimem dialogů o dvojici fascinované mrtvou hmotou, plný symboliky a nutící diváka k zamyšlení (popř. ke zvracení či k souloži s mrtvolou). Smrtí život nekončí, ale jen málokdo má to štěstí, že si vrzne i po smrti. Buttgereit má opravdu zvláštní smysl pro humor. Práce v Joeově úklidové službě vypadá fakt zajímavě a zaměstnance to očividně baví. Nějaký až moc. Úmrtí byla úžasná a snová pasáž, kde dostane Rob od Betty už mírně opotřebovanou hlavu a pak si na louce rozverně hází s vnitřnostmi, mě naprosto odrovnala. Navíc je Buttgereit zodpovědný a nenechá herce souložit bez ochrany. V podstatě ale jde o inteligentní dojemný romantický a ve snových pasážích silně psychedelický snímek se skvělou (i když velmi jednoduchou) hudbou (dokonale pasující k vizuálu) a artovým feelingem. Milování se s rozkládající se mrtvolou působilo velmi živelně a eroticky. Je to zvláštní pocit, snažit se vcítit do nekrofila. Nějak se mi ale nepovedlo absorbovat pocity z osahávání oka jejich nového (tři roky prošlého) kamaráda, kdy Rob nejdřív palcem setřel oční víčko a pak prstem přejížděl po slizkém oku. Scény, kdy Rob bere při milování oko zuby do pusy a pak když při polibku od Betty oko zpomaleně vypadává z důlku jsou už fajn a některým jedincům by možná přivodily i erekci. Problém nastává, když Betty uteče se svou novou životní láskou a Rob začíná prožívat existencionální krizi. Vanová scéna s kočkou je nezapomenutelná. Navíc varhánky nikdy nebyly takhle děsivé. Symbolické stažení a vykuchání králíka, střídající se se záběry pitvajícího Roba, je velmi poučné a kdyby se někdy zhroutil systém a nastala anarchie, tak jsou tyhle záběry pro homo urbanus k nezaplacení. Snímek mě nešokoval, ale pobavil a hlavně naprosto fascinoval a uhranul svojí estetikou. Asi bych měl dojít za psychiatrem nechat si vyhotovit psychologický posudek, ale nejdřív radši vyčistím křeslo od spermatu, než přijde máma z práce. ()
Jak nekrofil ke Kristu cestu našel a k uspokojení došel. Závěrečná scéna je nesmírně romantická a dojemná. Jeden z nejnetypičtějších filmů, co jsem viděl. Pro jeho nápaditost. Pro jeho odvahu. Pro jeho nesmiřitelnost. Pro jeho otevřenost. Pro jeho oduševnělost. Pro jeho „normálnost“. Aneb takhle se rodí kulty. Neboť kulty mají omezený počet zbožňovatelů. A rozhodně nejsou pro nedělní program nejsledovanějších televizí. Je na nich krásné to, že o nich slýcháte a čtete mnohé a pak nakonec dostanete úplně něco jiného, než čekáte. A když to je v tom dobrém slova smyslu, je to opravdu šupa. Určitě bych tomu filmu dokázal vytknout namátkou třeba deset věcí (rozhodně ale ne hudbu, ta je naprosto vynikající a rád bych soundtrack), hodnocení to však neovlivní, protože tohle má nehodnotitelné kouzlo a technické stránky filmu jsou druhořadé. Jeden z nejromantičtějších filmů, co jsem viděl. Nevím, jestli si to ještě někdy pustím, ale byl to z různých pohledů a ohledů fakt zážitek. Původně jsem váhal mezi 4 a 5*, ale když si tady čtu některé komentáře, zvedám nahoru (dělám to poprvé, co sem chodím). ()
Samoúčelně odporné. Tohle umění nechápu. ()
.."když mate navečer kam složit hlavu, dobrýho přitele, co vas vytahne ze srabu a milujici bytost, ktera vas od srdce obejme.... ...máte vohromný štěstí, který jentak někdo nemá" , pronesla kdysi jedna velmi moudrá šlapka a měla recht......tím spíš když ste kost a kůže, na hlavě téměř lysej, chybí vám pravý voko a posledni tři roky ste stravili pod zemi... přiběh vášnivýho nekrofilantropa jasně a přehledně dokazuje, že smrtí život rozhodně končit nemusí... ()
Asi se v natáčení musí vyzkoušet vše k tomu se nedá ani pořádně vyjádřit. ()
NEKROMANTIK sa zakladá skoro len na vizuálnej stránke, ku ktorej sa najlepšie hodia prívlastky "bizarný, morbídne zmyselný, chorý a zároveň jemne lyrický, nekro-romantický "- ako samotný názov hovorí. Práve kvôli lyrickému nádychu sa stáva film veľmi zaujímavý a pôsobivý, nielen nechutne makabrózny - nemôžem ho brať ako vyložene samoúčelný a prvoplánový, produkuje atmosféru ktorá ho stavia na zmyselnejšiu úroveň. Je to akoby precítená tragická romanca podaná nezvyčajným a zdeformovaným spôsobom, obsahujúcim minimum dejovej línie aj dialógov - komunikácia medzi postavami je skoro nulová, čo vytvára pocit izolácie podporovaný zo strany precízneho výberu hudby a smútočne sa tiahnuceho tempa, miestami so zábermi ako z nemých filmov, s postmortálne hypnotickým vplyvom . Nečakane zaujímavý a sugestívny underground so srdcom pre neobyčajnú zvrátenosť. Príde mi to ako jednoduchá, často aj cynická-humorná, báseň plná lascívnej funebrálnosti. ()
Tak tohle je kokotina jak mraky a pokud v tom někdo vidí umění, je úchyl. Nebudeme si přece hned klást etické otázky jen proto, že někdo natočil takovou blbost. Skvělá hudba. ()
"Cesta do hlbín nekrofilovej duše", asi takto by som charakterizoval toto atypické naturalistické filmové dielo. Láska má mnoho podôb. NEKRomantik je ľúbostný a zároveň tragický príbeh, ktorého hlavným aktérom je mladík Robert Schmadtke, ktorý trpí pohlavnou úchylnosťou, prejavujúcou sa erotickou náklonnosťou k mŕtvej hmote, resp. k mŕtvolám. Viacerí ľudia preto považujú tento film prinajmenšom za kontroverzný (vzhľadom na tému nekrománie), ale objavujú sa aj iné adjetkíva, ako napríklad nechutný alebo nemorálny. Asi som zvláštny, ale mne to nechutné nepripadalo. Film je predsa fikcia a pokiaľ si človek túto pravdu uvedomí, nemôže byť o nechutnosti ani reč. I keď by som pripustil, že film zobrazuje skutočnosť (čo je samozrejme hlúposť), potom by som sa opýtal: Čo je nechutné na skutočnosti? Čo je to skutočnosť? Kto rozhoduje o tom, čo máme pokladať za nechutné?... Ale dobre... uznávam, že slabším povahám môže prísť zle. Je to však veľmi relatívne. Niekomu príde nechutné napríklad Bad Taste, ale niekto iný sa na tom dokáže dokonale zabávať (ako napríklad ja). Mimochodom, NEKRomantik a Bad Taste sú si v niečom dokonca podobné. Okrem spoločného roku vzniku aj (polo)amatérskym spracovaním a komediálnymi prvkami, hlavne pokiaľ ide o tzv. splatter efekty. NEKRomantik je však predovšetkým romantický film (alebo skôr romantická dráma) a až potom komédia alebo horor. Ak má niekto predsudky voči takýmto filmom a nedokáže (alebo nechce) byť "nad vecou", nech sa na to radšej nepozerá... NEKRomantik je neskutočne originálny nápad. Ponúka zaujímavý a nezabudnuteľný zážitok, ktorý ešte umocňuje vynikajúca hudba, perfektne dotvárajúca jednotlivé obrazy. Dá sa povedať, že je toto dielo v podstate unikát (aspoň pre mňa). Akurát mi bolo ľúto toho králika, ale tak sa to robí aj v skutočnosti. Nie je to tak? 90%. ()
Ksakru, kvůli hudbě mám chuť zvednout hodnocení, je zajímavé, že je tak dobrá, přičemž takové ty hlavní melodie jako by byly z jiného filmu:-) A právem se u mne posunuly do soundtrackové topky. Film už taková paráda není, mohu samozřejmě říci, že je úchylný a dívat se na něj a pozitivně hodnotit mohou jen úchylové, nicméně Buttgeritovi se musí nechat, že natočil opravdu originální film, nebo už jste snad slyšeli o podobném námětu? :-) Co do provedení už je to horší, je to taková kategorie C a při "konečném výstřiku" jsem opravdu vyprskl smíchy a pustil si to ještě jednou:-) Ale uznávám, že objektivně bych měl hodnotit odpadem, či maximálně jednou hvězdou. ()
Velice nápadité, originální, ujeté. V prakticky amatérských podmínkách s minimem prostředků dokázal Jörg Buttgereit natočit neobyčejný film, který je bezpochyby ozdobou každého filmového festivalu. // Festival Otrlého diváka 2006 ()
Související novinky
ČSFD skvadra zpět na Sitges Film Festivalu
Po úspěchu loňské filmové výpravy se čtyřčlenný ČSFD tým opět vydal na nejvýznamější festival pokleslých žánrů na světě. Hororoví fandové Filmmaniak, RUSSELL, Goldbeater a POMO (na spodní fotce zleva… (více)
Jste Otrlý divák?
Když nepočítáme sledování odpoledních telenovel, je jediný způsob, jako to zjistit: sebrat se a jít do pražského kina Aero na některé - a nebo rovnou na všechny - snímky uváděné v rámci přehlídky… (více)