Obsahy(1)
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí…
Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).
Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu. Bohužel jako minulý rok v případě filmu Kanibal holocaust (1979) i letos musíme upozornit na reálné scény zabíjení zvířat, které režisér očividně používá jen pro navození realistické atmosféry (např. Robova koupel s vyhřezlými kočičími vnitřnostmi). Naopak zábavně působí neumětelské triky jako rozpůlení lidské hlavy. Ale Buttgereit má již své slavnější předchůdce: Buio Omega (1979) (známější pod názvem Demencia) od Joa D´Amata nebo Macabro Lamberta Bavy.
Schraňování lidských ostatků a erotická vzrušivost smrti je, ať chceme nebo ne, součástí naší společnosti.
(Festival otrlého diváka)
Recenze (135)
Je to film hlavně o nekrofilii ... Zatímco tvůrci nejrůznějších horrorů, úchyláren, splatterů, slasherů, explotation a já nevím čeho všeho ještě, nás desítky let krmí brutálním násilím a s ním spojenými gore efekty, zde divák nalezne skoro téměř (i když ne pouze) gore efekty a hnusárny bez násilí. Násilí jako takové je zde použito pouze jako forma k dasežení cíle - změnit živého tvora na mrtvého. A to z důvodu zaměření hlavních hrdinů, zamilovaného páru, který se opájí právě nekrofilií a fetišismem k mrtvým tkáním, orgánům a částem těl. Je to minimalistický počin určený pro okrajové publikum, většině lidí by se z toho zvedal žaludek a mohli by to i zaměňovat za čistě účelovou "pornoúchylárnu" určenou právě pro sebeuspokojování sexuálně "nevyhraněných" diváků ... Inu, jak to tvůrci zamýšleli je otázkou, každopádně se dá na tento film dívat z mnoha úhlů. Čistá provokace, experiment, účelová nekrofilní úchylárna, romantická tragédie ...? Film má rozhodně svoje kvality v mnoha ohledech. Spousta symboliky, připodobnění, dobré gore scény, občas i zvrácený humor,ale hlavně HUDBA!! Ta povyšuje film o několik řádů ... ()
Bez ohledu na původní záměr (Buttgereit tvrdí, že chtěl jenom šokovat, ale já mu to nevěřím), ultra nízký rozpočet a nechvalnou pověst toho nezvrácenějšího z nejzvrácenějších je NEKRomantik překvapivě vtipný, melancholický a dokonce snad... Jímavý? Samozřejmě v intencích těch nejextrémnějších metafor. A dokonce se v závěru podaří vykoupit jediný doopravdy zavrženíhodný moment - zabití a stahování králíka. Můj nový dream job: slime supply. 7/10 ()
Že se budu usmívat po skoro celou dobu sledování Nekromantiku, jsem teda vážně nečekala :). Nekromantik je.. jako když se podivný hnus snoubí s podivnou krásou. Kdo však podlehne jeho extraordinární expresi hnusu, tenhle odvážný experiment si neužije - tedy Nadhled, prosím. ;) Přiznávám, že jedna scéna mi slušně pobouřila žaludek (očičko), ale doprovodný soundtrack plný všeprostupující lásky a něžné vášně mě zase rychle vyhoupnul na obláček. Je to úlet, je to velice Jiný film. A ten klavír! Smekám autorům; v jiném balení bych tohle téma asi vážně nedala. ()
Bizarre experimental perverse freak alebo ako z najzvrátenejšieho filmu zrobiť romantickú romancu. Na NEKRomantika sa treba pozerať z obrovského nadhľadu a vtedy sa dá vo filme nájsť neopakovateľna jedinečnosť a genialita. Nemci sú neskutočné zvratené hovada. Verím, že Nekromantik si svoju kultovosť zaslúži zaslužené. Samoučelnosť a zvratenosť sa tu podáva v takom nespočetnom množstve, že diváka nakoniec nemože ohromiť ani zasrane hnusnú (real) snuff scénu so zajacom a sick koniec. Romantický hudobný podkres sa tu podáva v takých scénach, ktorými si zrobil reklamu celý film. Buttgereitovú tvorčiu slobodu neodsudzujem, ale jednu scénu si fakt mohol nechať. Hodnotenie je čisto subjektívne. Najradšej by som bol keby som toto hodnotiť vobec nemohol, i keď... ()
Tak toto bola riadna hlupost, da sa povedat i amatérska sračka. Neviem čo mozem povedat o tomto skvoste, asi len toľko, že film chcel byt silou mocou kontroverzný, ale uisťujem vás, že rozhodne nebol . Viac tam bolo traposiny ako normálneho diania. Vazne ma to nebavilo i keď takéto hnusaciny mam rad, ale tu nejako ani to hnusne nebolo a to ma mrzí asi celkom najviac. Dávam 2*, ani o cent viac!! ()
Galerie (36)
Photo © Film Threat Video
Reklama