Smrti král

Zapálený majster čudesností a nechutností. A to nehovorím ani o Davidovi Lynchovi, ani o Davidovi Cronenebergovi. Ich európsky nasledovateľ má meno Jörg Buttgereit. Týmto svojím dielom potvrdzuje pozíciu jedného z najodvážnejších a najnetipyckejších filmových tvorcov. Selekcia príbehov, z ktorých ani jeden neskončí happy endom, môže mať pre senzibilných jedincov katastrofálne následky. (06.07.2017)

"Život nahouby? Hlavu do trouby!" Bohužel, umělecký záměr z toho čouhá jako kost z patologovy aktovky.  Jazykový koutek: Sebevrah německy? Das Buttgereit. Co znamená: "In sechs tagen schuf Gott Himmel und Erde. Am siebten Tag brachte er sich um"? Dablpřeklad: Kdyby si Bůh hodil mašli hned první den, dostal by se do pohody o šest dnů dřív. Měl by klid a nejen on, ale i my všichni. A nasládlým pachem rozkládající se mrtvoly imrvére vábený Buttgereit by nemusel patologům fušovat do řemesla svým časosběrným dokumentem o broučcích hrobařících. Příbalový leták filmu: Jako antisuicidální pilulka při záchvatu "Post coitum anima tristis est" nedoporučováno. Nepředepisovat k užívání těhotným ani single žijícím! Rovněž nevhodné místo četby "Život po životě" (Raymond A. Moody), coby motivace k neskákání z mostu. Pouze potřebujete-li s partnerkou ZABÍT deštivé nedělní odpoledne, tak možná. Dva důvody, proč... Hudba a zeď. Podmanivý Skelett Tanz smyčců po strunách a sugestivně zachycené utrpení mladíka, dohnaného až zběsilému tlučení hlavou o zeď (neobvyklý a šílený způsob sebevraždy, echt hnus). (16.05.2022)

Zajímavý nápad i kompozici mi osladili opravdu nehrající, nebo přehrávající herci. Víc šklebení neznamená víc emocí, což platí především o scéně poslední. Postavy mi byly velmi nesympatické a tak jsem se nemohla dočkat, až všechny zemřou. Ze souboru se mi tak líbila jen první scénka (s rybou) a minimalistickou scénku s titulky (o mostu), kde nikdo nevystupoval, a tak se nemohlo nic pokazit. Rozhodně se nejedná o drama, nečekejte ani horor - jde jednoduše o experimentální film, který si hraje s formou snad ještě více než s obsahem. (29.07.2014)

Dievčatko namaľuje na papier zvláštnu postavičku a komentuje: "Toto je kráľ smrti. Robí to, že ľudia už nechcú žiť." To je posledný obraz nízkorozpočtovky Der Todesking, po ktorej sa vám možno nebude chcieť žiť. Nie preto že by bola emocionálne deštrukčná. Skôr pre pesimizmus, černotu a zúfalstvo, ktoré z nej sálajú. Jörg Buttgereit sa opäť zaoberá smrťou, s ktorou sa evidentne nevie vysporiadať. Tentoraz to robí prostredníctvom viacerých zdanlivo nesúvisiacich epizódiek, v ktorých perfektne ovláda formálnu stránku filmárčiny, no absolútne nevie viesť hercov. Niektoré pasáže sú nechutné (rozkladajúce sa telo - červy, črevá a tak), niektoré šokujúce (veľmi pôsobivá akože snuff scénka strieľania do náhodných obetí) a iné prekvapia svojou pointou. Prazvláštny exploitation guláš s opäť veľmi dobre použitou hudbou. O nej a jej kombinácii s kamerou to celé je. (04.06.2004)

"That which kills me, will remain my secret." Underground z tohoto díla vyzařuje na sto honů, přičemž nepostrádá citlivou artovost. Klasika Buttgereit, jeho filmy mají svoji tvář a on je dělá sice nízkorozpočtově, ale zato od srdce! Král smrti je mozaikou osudů lidí, kteří se rozhodnou spáchat sebevraždu, jednotlivě propletenou do sedmi dnů. Mezi příběhy se rozkládá mrtvola a hraje úchvatná hudba, která onu filmu vytváří duši. Škoda přeškoda, že Jorg stagnuje a už nic netočí. "This is the king of death...he makes people want to die." (16.03.2019)