Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cimr
    ***

    Je asi troufalé dát takové klasice a ,,jednomu z nejlepších filmů všech dob" průměrné hodnocení, ale nemůžu si pomoct. Prostředí je velmi zajímavé, jakožto milovníka divadla mě bavilo sledovat, v jakých podmínkách žili legendární Debureau či Lemaitre. Tři hodiny mě to vcelku bavilo a napínalo - až to nakonec vyšumělo do prázdna. Čekal jsem, že po tak dlouhém filmu se dostaví silná katarze, ale bohužel se tak nestalo. Spíš než o silný příběh tu totiž jde o takové hezké obrázky z dějin. Je to film s dobrými herci a inteligentně vtipným scénářem, ale zapůsobil na mě tak nějak unaveně, archaicky. Něco jako dílo Aloise Jiráska. Je to pěkné, ale kdo to má dnes číst?(5.8.2013)

  • Baxt
    ****

    Byl by z toho dobrý seriál. Obrovská stopáž přidává rozhodnutím postav na osudovosti, na druhou stranu stačí sto minut a mé znalosti jejich charakterů již nelze rozšířit. Marcel Carné je každopádně velice citlivý a uvědomělý autor, u něhož paralely divadla a filmu, pantomimy a divadla, herectví němého a mluveného a herectví a života bez opony, nelze brát lehkovážně.(1.4.2013)

  • dopitak
    **

    I přes úžasný dabing pánů Cupáka a Brouska staršího (ten si s rolí Fréderica náramně vyhrál) a plejády dalších (Holý, Kubánková, Adamová, Řanda, Větrovec...) musím konstatovat, že Děti ráje jsou už vybublanou limonádou francouzských bulvárů a kabaretů. Milostné drama mezi dvěma herci a dvěma ženami je r o z t a h a n é do několika desetiletí, přičemž herci nezestárli ani o den, stopáž neopodstatňuje jednoduchý děj, i ta hudební a divadelní čísla by se vešla bez problémů do obligátní hodiny a půl. Pro mě zklamání, ačkoliv se jedná o jeden z nejstarších zachovalých dabingů mé filmotéky.(27.2.2016)

  • pakobylka
    ****

    Málo platné - takové bývají ... osudové ženy. Projdou kolem vás jakoby nic, jediným pohledem vám vyrvou srdce z těla - a vůbec nic vám za to nenabídnou. A když se vrátí ... POKUD se vůbec někdy vrátí, seberou vaší duši i těžce vybojovaný klid. Jsou sošně krásné, přiměřeně rozmarné, zcela nezodpovědné, nekonečně sobecké ... a vůbec si to neuvědomují. To ONY jsou přece oběťmi, trpí stejně ... ba co dím - trpí neporovnatelně VÍC než vy ... a dělají co mohou, takže nemáte právo jim cokoli vyčítat. Zdánlivě banální, leč převelice přitažlivá zápletka je skvěle rozehraná, vybroušené, lehce plynoucí dialogy jen podtrhují její půvab ... a najednou je konec a utrum a šmitec - a vy si připadáte dílem zaskočení a dílem podvedení. Chtěli jste přece zjistit, co bude dál - co bude s NIMI ... s těmi, kdo zůstali bezradně stát na scéně velkého divadla, které píše sám život. Ten život, který je někdy podařenou komedií, jindy pokleslou fraškou ... a častokrát tím největším dramatem - a tragédií hodnou nesmrtelného Shakespeara. Ano, co s nimi bude - teď, když musí jít a posbírat všechny ostré střepy svých rozbitých životů. Co se dá dělat - zdá se, že už se to nedozvíte - navzdory tomu, že každý správný divadelní kus by měl rámovat jak prolog, tak i epilog.(12.6.2015)

  • MikO_NR_1909
    *****

    Nádherná prezentácia romantiky skrz podmanivý, dlhočízny a úprimný príbeh, ktorý ma prekvapivo pohltil až na kosť. Spôsob Carného reči je melancholický, čistý, až rozprávkový, čo nemusí každému, kto skúma vyjadrovanie cez číry realizmus plne vyhovovať. Dalo by sa dokonca povedať, že v každom emocionálnom pohľade, citovom dialógu či reakcií neovládateľného naturalizmu sa prostredníctvom rozprávania dostávame k jednej veľkej metafore. Takisto zasadenie do 19.teho storočia je vizuálne vierohodné, kamerové šero a tajomno lásky v ňom vynikne takým spôsobom, ako by ste boli tou atmosférou nasiaknutý až po uši. Krásne opisy, krásna hĺbka obrazu, krásna tragika. Uhladená a dlhá stopáž vôbec nevadí, priam naopak.(11.11.2015)

  • - Film byl dlouhý a diváci často před koncem museli odcházet na poslední metro. Režisérovi to kupodivu nevadilo, naopak se mu líbilo, že se v kině vytváří hluk podobný tomu v divadlech na Bulváru zločinu. (Cimr)

  • - Architekt Alexandre Trauner a skladatel Joseph Kosma byli oba Židé a museli proto pracovat v utajení a své nápady předávat pomocí prostředníků. (Hans.)

  • - Režisér Marcel Carné byl homosexuál a také jedna z postav, zločinec Lacenaire (Marcel Herrand), je zamýšlena jako gay. Není to vyřčeno naplno, ale dá se tak usuzovat podle stylu oblékání, účesu, různých narážek či jeho poskoka, který je mu stále nablízku. (Cimr)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace