Hôtel du Nord
Režie:
Marcel CarnéHudba:
Maurice JaubertHrají:
Annabella, Jean-Pierre Aumont, Louis Jouvet, Arletty, Paulette Dubost, Andrex, Marcel André, Bernard Blier, François Périer, Jane Marken, Marcel Pérès (více)Obsahy(1)
Renée a Pierre jsou dva mladí milenci, kteří jsou rozhodnuti společně spáchat sebevraždu. Za tímto účelem se ubytují v Hôtel du Nord. Jejich plán se ale nezdaří, na místě zůstává zraněná Renée, zatímco Pierre ve zmatku prchá. Sousední hotelový pokoj obývá pasák Edmond, který Renée odveze do nemocnice. Renée pak v hotelu získá místo servírky a Edmond se jí začne dvořit. Renée však stále miluje Pierra, který se mezitím sám udal na policii jako viník jejího zranění a nyní je ve vězení. Při návštěvě ve vězení se Renée s překvapením dozvídá, že Pierre po propuštění hodlá začít nový život bez ní. Renée je tím raněna a sblíží se s Edmondem, jejich vztah je však rozumovou záležitostí bez skutečných citů. Když se Pierre vrací z vězení, zdá se, že by mohl obnovit svůj vztah s Renée. Do Edmondova života mezitím zásadním vstupem zasahuje Raymonde, bývalá prostitutka. Schyluje se k závěrečnému rozuzlení v Hôtel du Nord…
Režisér Marcel Carné a spisovatel Jacques Prévert vytvořili s filmem HÔTEL DU NORD pro stříbrné plátno jedno z nejhodnotnějších děl francouzského poetického realismu. Film vyniká především tísnivou atmosférou, která úspěšně likviduje mladistvé romantické ideály. Kontrast mezi idealismem a realisticky světským přístupem k životu je vyobrazen dvěma ústředními páry, v nichž vrcholné výkony podali přední francouzští herci, zvláště je vyzdvihována kreace Louise Jouveta v roli Edmonda. Kromě všech zmíněných složek doplňuje umělecké vyznění filmu také emocionální hudba Maurice Jauberta. Celkově patří film HÔTEL DU NORD do zlatého fondu francouzské kinematografie. Ve Francii měl film premiéru 19. prosince 1938, vzápětí byl uveden i v dalších zemích, například v Německu to ale bylo až po druhé světové válce.
(argenson)
Videa (1)
Recenze (7)
Mezi Nábřeží mlh a Den začíná si vsunul Carné Hotel du Nord. A mě tam ten Gabin zkrátka chyběl. Oba filmy okolo Hotelu táhl svým charismatem právě on. V roli pasáka mnoha jmen bych si zrovna dokázala představit Jeana Gabina. Silný příběh plný existencionálních otázek zastiňují šedivé herecké výkony. Nijak nevynikl ani tehdy téměř filmový novic Bernard Blier. Ale Carného vzkaz o nemožnosti útěku před realitou a sebou samým je platný do dnešní doby. ()
Dosti fatalistický film - marná snaha utéci před osudem nikomu nevyjde (není to ovšem metafora nemožnosti utéci před nacismem do emigrace?), i když by měnil svou povahu i zevnějšek sebevíc (Edmond). Jinak sonda do života okrajových spíše existencí (prostitutka, pasák, říční dělník, hostinský etc.) podaná poetickou Carného metodou s vtipem, který vnáší do určitých filmově scenaristických (romantizujících) stereotypů velký nadhled (primitivní prostitutka perlí asi nejvíce), přestože i do tohoto zdánlivě idylického světa zavanou reálie až odporné - xenofobní policista v začátku filmu budiž příkladem. ()
Křižovatky různorodých osudů, protínající se na půdě jednoho hotelu a panoptikum rozmanitých postav, z nichž jedna je zajímavější než druhá. Obdivuji Carného režii, schopnost, jakou dovede diváka provázet nepředvídatelným příběhem, který však v žádném ze svých zákrutů neztrácí na uvěřitelnosti. Obdivuji jeho schopnost zobrazit vztahy uvěřitelně a přitom tak poutavě. Vše zde má navíc výborné načasování - příběh se stále odvíjí, avšak velmi organicky. Tempo je pozvolné a dostatek času je věnován i vykreslování poetické atmosféry běžných dní na Pařížském předměstí. Co se týče herců – Jouvet má neopakovatelné charisma, jeho komplexní i vnitřně rozervaný charakter je hypnotizující - v jeho ležérních gestech se ukrývá napětí i hrozba. Zároveň však jeho postava vzbuzuje i lítost a to tím více, čím více je divákovi odhalován jeho osud. Do oka mi padla i Arletty, která si zde střihla vedlejší roli prostitutky. Vůbec se nedivím, že ji Carné obsazoval jako svou dvorní herečku – pokaždé, když se ve filmu objevila, hltal jsem každý její pohyb, slovo i gesto a nemohl jsem od ní odtrhnout pozornost. Tomu říkám charisma. ()
Krásna prehliadka charakterov, tancov a príhod v okolí jedného malého hotela. Na vrchole stojí romantická premisa o večnej láske, ktorá je schopná pretrvať napriek zradne narušenému sľubu spoločnej smrti. V druhom pláne je fungovanie osudového predurčenia, napriek snahe poprieť všetko z doterajšieho života, a zachrániť si tak kožu pred hriechmi minulosti. ()
Moje komentare svietia uz u artovych hnojov Loni v Marinbadu, Hiroshima Mon Amour, potom som videl aj tu smradlavu zumpu Smrt v benatkach od tej buzny /chytro neviem, jaxa ten homosexual volal/ .. no a objavil som novy hnoj. Sam som artovy divak, len ako je zname, hranice medzi znesitelnym artom a artovou picovinou pre hlbavych filmovych teoretikov a kritikov je velmi tenka, ze jo. Na toto jestvuje jeden vysoko odborny, fundovany , filmovo -teoreticky terminus technicus - nudna, otravna megapicovina : 0 % ()
Galerie (32)
Photo © Cocinor
Reklama