Režie:
Jan PrušinovskýScénář:
Jaroslav ŽváčekKamera:
Petr KoblovskýHrají:
Matěj Hádek, Kryštof Hádek, Jan Hájek, Lucie Žáčková, David Máj, Lucie Polišenská, Věra Kubánková, Jana Šulcová, Jan Vápeník, Martin Bonhard, Thomas Zielinski (více)Obsahy(1)
Užovka (Matěj Hádek) je ztracen ve svém vlastním životě. Je mu už skoro čtyřicet a nemá holku ani práci, přičemž cítí, že má poslední šanci sám se sebou něco udělat. Naskytne se mu šance, kterou nehodlá promarnit. Jeho bratr Kobra (Kryštof Hádek) je magor, nezodpověděné dítě a feťák, bydlící s věčně opilou matkou (Jana Šulcová). Staví vzdušné zámky a vykrádá chatky. Ve chvíli, kdy se ukáže, že by Užovka mohl být už konečně šťastný, se objeví Kobra. Užovka se mu rozhodne dát pořádnou lekci, situace se ale vymkne kontrole. (Falcon)
(více)Videa (4)
Recenze (816)
"Mně už kurva čtyřicet bylo a je to dost v píči, páč nemám žádnej plán. Diamant v muzeu z AZ Kvízu mi utek, hadry neletěj a z vykrádání chatek jsem už vyrostl." A to byl citát, vole, takže žádný bany! Díky GPDR ale nemůžu říct, kdo si to po filmu pomyslel. Příběh o nesnesitelné lehkostí bytí moderních troglodytů směle řadím mezi perly české kinematografie poslední doby. Takhle nádherně zpracovat mizérii 98,8 % lidí tvořících masy, individuálně zcela zbytečných a po svém odchodu velmi záhy zapomenutých, umíme asi jen my. Pro případného čtenáře s pocitem o své 1,2 % výjimečnosti: Mýlíš se. ()
Ale jo, konečně český film, který neutíká k legraci (občas se humor objeví, ale ne na oddych, spíš naopak) a docela přesvědčivě něco zachycuje. Škoda, že zůstává jen u toho zachycování, které jakoby nesloužilo ničemu jinému než sobě samému. Škoda že Prušinovský odmítá zaujmout postoj nebo říct názor. 3 a 1/2 ()
Prušinovský je vážně dobrý režisér. Ani bych neřekl, že může v Česku něco takového vzniknout. Film se zaměřuje na život dvou bratrů. Jednomu se daří a druhý se životem spíše protlouká. Určitě je třeba pochválit skvělé výkony obou bratrů Hádkových, hlavně ten Kryštofův. Musí to být těžké s takovým člověkem žít, případně se mu snažit pomoct. V životě se jim stane nepříjemná věc, a to dost rozvíří vody. Skončí to až u soudu. Na nějakou dobu je klid, ale někteří lidi se prostě nemění. Dojde k tragédii, ale aspoň jeden z bratrů z toho vyjde dobře. No nebylo to místy úplně příjemné. "Brácha, mám plán!" ()
Vždycky mě potěší nějaký zdařilý snímek české provenience a tudíž jsem moc rád, že se mi dostal do rukou, resp. k mému zrakovému ústrojí film Jana Prušinovského. Bratři Hádkové potvrzují svoje herecké kvality a dle mého názoru jednoznačně převyšují ostatní kolegy. Příběhová stránka tohoto počinu rozhodně stojí za pozornost, neboť ukazuje osudy lidí bez nějakých zvláštních příkras. Jinými slovy, Kobry a užovky působí dosti přirozeně a uvěřitelně, čemuž napomáhají též dobře napsané dialogy. Pointa ohledně přátelství však má jisté logické trhliny, avšak lidé jsou nevyzpytatelní, pročež bychom si neměli nikterak nechat těmito drobnými "nedostatky" ovlivnit náš výsledný dojem z velmi povedeného snímku. ()
Film skvěle funguje, tak, že jsem se u toho kroutila jako had v rozštíplé holi. Sevřený rámováním i obrazem (kamera sama jako když jede na hadovi, co ta dělá, kam se prosmýkne, proplazí, nebo jak zblízka se nejednou varovně vztyčí a ostražitě a hladce sleduje každičký pohyb svých obětí), sevřený zvukem i slovem (parádní dialogy, snímání zvuků, nesmlouvavě otrlý výběr songů - je ovšem zlé, že jich tři čtvrtiny nepřekládají v angl. titulcích, to není stejné, jako když si dneska na netu najdete texty anglických písniček už i s překlady, že ne), sevřený pevnou a úzkou klecí scénáře, sevřený maniakálně neúhybným hereckým podáním, svíravý pocitově, uťatý jako definitivním hadím kousnutím do krku, jako plivnutím jedu do oka... trapno a bezvýchodno, rána do vazu, není kam před tím uhnout, kroutila jsem se... *** Nelze se ale přenést přes jeden zásadní problém: námět je devadesátkový, přesně ta doba, kdy se na malých sídlištích, v panelových sídlištních střediscích otevíraly značkové obchody s hadrama, v sousedství poloprázdných květinářství a uprášených drogerií, za slepými výlohami s kousky hnědé izolepy, přesně ta doba před invazí Vietnamců a po nájezdech tun polských šusťáků, ta doba, kdy se šmelilo s viagrou... devadesátky. Sedí to jako prdel na hrnec, včetně veškeré té bytové estetiky a všeobecných tepláků na doma, všechno to zapadá a člověk mojí generace dostává záchvat dušnosti. Devadesátky jak vyšitý a šmytec. Potíž nastane, když najednou úspěšný podnikatel koupí bábrli plazmovou televizi a v závěru filmu bojuje se smart-phonem a netbookem, a je po srandě. Začínající šmelina s viagrou a předvietnamský boom pseudoznačkových hader na vidláckých sídlištích se s touhle technikou míjí přinejmenším o patnáct let, spíš o víc. Tenhle renonc celý film notně shazuje, byť je mi jasné, že celé řadě jindy narozených diváků to šmahem splývá, je to nepřekousnutelný faktický rozpor. *** Další věc k podotknutí je pak už subjektivnějšího rázu: přestože film je nemilosrdně zacílený a propaluje se člověku do rozcitlivělé, rozkuchané duše jako lupou zkoncentrovaný paprsek, postrádám... přesah... působí to v podstatě jako bravurní hraný dokument, jako důsledné připomenutí jedné palčivé minulé reality, postrádám tu kulinářskou špetku "něčeho víc", ne proto, abych tomu sevření unikla, ale prostě proto, že je to film, dílo s vlastní duší, postrádám ji tam. V tomhle chimérickém ohledu mi pořád připadá Poslední zápas Pepika Hnátka silnější, jako větší dílo, i když oba ty filmy se do mě zakously stejně hluboko, se vší urputností, jen každý z jiné strany a do jiného místa mého neodkecatelného českého původu, prostředí, z něhož navždycky vyrůstám. Za tohle je budu oba vždycky velebit a Prušinovský u mě má svoje nezaměnitelné místo v české kinematografii jisté. Neupadá do infantilního humoru polehčujících komedií, je pronikavý a přísný, i při předvádění únikového humoru či situačního trapnokomična není sám nikdy trapný - to je nedocenitelný, důstojný a prazákladní rozdíl. Jeho tvorba zraje, tříbí se a já se těším na další počiny. Jen doufám, že se tak jako jiní jeho souputníci do sebe počesku příliš nezamiluje, nezleniví a nezkurví se - v jeho případě by to bylo dvojnásob smutné, protože přesně tohle má tak často v hledáčku. Zatím dobrý, zatím drží, zatím jede, zatím se chvěju, zatím se kroutím jako had v rozštíplé holi. () (méně) (více)
Galerie (38)
Zajímavosti (21)
- Při scéně v obchodě lze v pozadí slyšet píseň Žijeme len raz od slovenského rapera Ega a DJ Roberta Buriana. (rublik05)
- Skuteční bratři Matěj a Kryštof Hádkovi poprvé ztvárnili bratry také před kamerou. (MTHRFCKR)
- Když Užovka (Matěj Hádek) jede s Tomášem (Jan Hájek) v noci v autě a vezou Kobru (Kryštof Hádek) v kufru, tak říká, aby zpomalil, přitom v dalším záběru je vidět tachometr, který ukazuje rychlost 0 km/h a otáčkoměr někde kolem 1500. Proto je slyšet zvuk motoru, i když ve skutečnosti auto jede na vleku s kamerou. (Timak)
Reklama