Dark Woods 2
Obsahy(1)
Pätica spolupracovníkov z deratizérskej spoločnosti prichádza do opusteného sanatória, aby pred plánovanou demoláciou vyčistila tamojšie priestory od škodlivín. Keď už sa zdá, že sú v budove s viac ako 300 miestnosťami úplne sami, narazia na podivného správcu, ktorý nepôsobí zrovna priateľským dojmom. Aby toho nebolo málo, po pár hodinách práce nájdu pri jednom zo schodíšť ťažko zraneného muža, ktorý následne umiera. Na jeho tele jeden z pracovníkov nachádza zvláštne jazvy, ktoré nedávajú žiadny zmysel. Kto bol tento neznámy muž? Šlo snáď o miestneho bezdomovca? Alebo je pravda omnoho komplikovanejšia? Už čoskoro sa všetci presvedčia, že dané priestory už zďaleka nie sú nemocnicou, v ktorej sa v minulosti pomáhalo... (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (56)
Se omlouvám, ale tohle fakt nešlo. První Villmark se mi líbil velmi, Skjult byl občas strašidelný, ale váznul mu scénář ... no a u druhého Villmarku Pål Øie doručil opravdu už jen solidní vizuál a atraktivní prostředí opuštěné psychiarické léčebny. S plnou vážností říkám, že tenhle film mohl vzniknout tak, že tvůrci našli strašidelnou budovu, vyrazili tam s několika herci (půlka jim bude hrát oběti, půlka strašidla) na týdenní dovolenou a bez rozmyslu, důvtipu, účelu a scénáře tam NĚCO na první dobrou natočili. Druhý Villmark je zkrátka ubíjejícím způsobem bezcílné bloudění opuštěným barákem, které sice bylo natočeno na profesionální filmařskou výbavu, tzn. na první pohled vypadá lákavě, ale na druhý pohled je očividné, že s důležitějšími věcmi si tu nikdo moc starosti nedělal. Panebože, vždyť to nebylo ani atmosférické, a to je v takovém prostředí fakt výkon. Chtělo se mi křičet hilfe (další věc - ta přeházená písmenka, mně by vážně zajímalo, v jakém momentě si je podle představy tvůrců průměrný divák složí). ()
Jednička byla nudná a navíc s otevřeným koncem, kde se dívák vůbec nedozvěděl, proč, jak a co? Ve dvojce se snaží celou situaci vysvětlit, ale pořád jsem se nedozvěděl, proč Němci, který spadl do jezera s letadlem vypíchli oči, proč letadlo zůstalo pod vodou až do současnosti i když otrávilo celé jezero? Proč po uzavření kliniky se prováděli lékařské záznamy u pacientů ještě několik let? Proč mají jizvy na těle? Jak to, že hlídač je synem.....? Prostě film, který nepobaví, protože nejde pochopit. A já blbec s před dvojkou ještě pustil jedničku, abych byl v obraze a na hovno! 30% ()
Ako ďalšie z mnohých pokračovaní sa dej presunul z lesa do liečebne, kde sa vydá skupinka robotníkov, avšak postupne zisťujú, že nie sú úplne sami a začnú rad radom zomierať. Najviac sa mi páčil soundtrack, ktorý znie už pri úvodných titulkoch, ináč je to priemerný horor, v ktorom sa polovicu filmu zase dokopy nič neudeje, potom to konečne nejako vygraduje a nasleduje nejaká "neskutočne" prekvapivá naháňačka, ukrývanie sa, potkýňanie o mŕtvoly a boj o život. Takých hororov tu bolo... Asi lepšie ako preceňovaná jednotka (ktorá mi vyšumela z pamäte už asi natrvalo), ale či si po týždni spomeniem na toto... asi ani nie. Nakrútené je to pekne, ale zaujímavé to nie je ani trochu, napínavé tiež nie a gore chýba. Cítiť maximálne pár atmosférických pokusov. ()
Villmark Frit Villt wanna be. Sanatorium je dostatečně výživné místo k vyřádění, bohužel Pål Øie je vykleštěn a nemá odvahu se odvázat, dostáváme tedy hodinovou nudu, poté následuje 30 minut nahánění, ale chybí tomu údernost i síla. Místy se režisérovi daří kouzlit atmosféra, záporák má fajn vzhled, ale bohužel velmi špatné vražedné náčiní, které nás zřejmě připravilo o šťavnaté gore. Zajímavější než první díl, ale pořád nůďo. Alespoň je to hezky natočeno. 55% ()
Ja tomu nerozumiem. Mám vynikajúci lesný horor, po 12. rokoch nakrútim pokračovanie... a neodohráva sa v lesoch, ale v bývalom blázinci uprostred lesov, pričom nad samotnými lesmi len v úvode preletí helikoptéra a tým to hasne?! Akože ak sa cítim byť starý na nakrúcanie v horách (alebo na to nemám prachy a nervy), tak proste nenakrútim sequel, či? Bohužiaľ, ak aj prehryznem fakt, že pokračovanie výborného lesného teroru sa neodohráva v lesoch (a že sequel nemá takmer alebo vôbec žiadnu spojitosť s jednotkou, ehm), zostane zásadný problém. Villmark 2 sa nevydaril. Spočiatku to nie je zlé. Mrazivé detské spevy, poplašná siréna hučiaca nad hmlistými nórskymi horami a v nich strašidelná stavba s tajomstvami. Čím bližšie sme ale k polovici, tým čoraz horšie to drží pokope. Ku koncu už je to vyložene zúfalá zmätenosť bez logiky a niekedy až základnej nadväznosti na predchádzajúce scény. Hoci je príbeh veľmi jednoduchý, ku koncu som sa strácal, príliš som nerozumel tomu, čo sa deje a postavy konali značne iracionálne (nájdu zabitého človeka a pokračujú v práci akoby sa nič nedialo; baba trafí hajzla do pleca a hoci ešte má náboje, utečie). Temné lesy 2 sa bohužiaľ inšpirovali skôr Pachom krvi 4, než Temnými lesmi 1. ()
Bohužel, ale tohle je oproti jedničce kvalitativní sešup o dobré dvě třídy. Navíc to s ní nemá absolutně nic společnýho, jelikož se původně malý, ale působivý lesní horor proměnil na tuctovou vyvražďovačku. To, že les vystřídalo ne zcela opuštěné sanatorium, ještě beru. Co však hlava nebere, tak je absence jakékoliv atmosféry, protože onen rozsáhlý labyrint se k tomu vyloženě nabízel. Navíc to dost smrdí citelnou snahou zalíbit se širší divácké obci: tentokrát žádné hrátky s kamerou či se světlem a stínem, tady se jde poměrně rychle na věc a divák se o původu záporáků dovídá už po pár minutách. Ale nebudu to dál zbytečně okecávat, tohle prostě bolelo. (40%) ()
Päť pracovníkov prichádza do opusteného sanatória aby preskúmali miestnosti, ktoré sú už niekolko desiatok rokov opustené. Spočiatku vyzerá budova ako pokojné miesto, ale čím viac času vnútri trávia, tým stiesnenejšie pocity majú. Po stretnutí so zvláštnym správcom budovy sa ich pocity stávajú ešte horšími a chýba im už len malý krok k tomu aby zistili, že v budove nie sú sami. A obyvatelia budovy ich rozhodne neprivítajú s otvorenou náručou. - Po prvom Dark Woods s velmi hustou atmosférou sa po dvanástich rokoch objavilo jeho druhé pokračovanie. To sa však uberá úplne iným smerom, aj keď sa tu objavia odkazy na prvý diel ako napríklad lietadlo alebo stan. Atmosféra je tentokrát o niečo jemnejšia, ale vôbec nie zlá. Od hororu zo severu sa velká brutalita očakávať nedá, a aj keď sa Dark Woods 2 snažil, kazili tieto scény s krvou herci, ktorí sa v takýchto situáciách netvárili ani trochu prirodzene. Prostredie bolo zvolené velmi dobre a poriadny horor v sanatóriu sa neobjavil už dlhšiu dobu, takže s týmto som velmi spokojný. Tvorcovia mali zrejme v úmysle rozvinúť záhadu okolo jazera a havarovaného lietadla, ale po druhej časti mám stále rovnaké množstvo nezodpovedaných otázok, ako po tej prvej. Vizuálne je tento horor takmer bezchybný a hudba, aj keď menej výrazná, takmer vôbec nezaostáva. Pochváliť musím aj masky, ktoré vyzerali velmi dobre, ale dostali velmi málo priestoru. Celkovo však u mňa prevláda spokojnosť. Stále však čakám na severský horor, ktorý napriek decentnosti rozpúta poriadny gorefest. + herec z Cold Prey 2 ()
Pätica spolupracovníkov z deratizérskej spoločnosti prichádza do opusteného sanatória, aby pred plánovanou demoláciou vyčistila tamojšie priestory od škodlivín. Keď už sa zdá, že sú v budove s viac ako 300 miestnosťami úplne sami, narazia na podivného správcu, ktorý nepôsobí zrovna priateľským dojmom. Aby toho nebolo málo, po pár hodinách práce nájdu pri jednom zo schodiští ťažko zraneného muža, ktorý následne umiera. Na jeho tele jeden z pracovníkov nachádza zvláštne jazvy, ktoré nedávajú žiadny zmysel. Kto bol tento neznámy muž? Šlo snáď o miestneho bezdomovca? Alebo je pravda omnoho komplikovanejšia? Už čoskoro sa všetci presvedčia, že dané priestory už z ďaleka nie sú tou nemocnicou, v ktorej sa v minulosti pomáhalo. "Fritt Vilt" je moja najobľúbenejšia slasher trilógia z Nórska. Pochybujem, že sa jej niekedy niečo vyrovná. Ten snímok disponoval takými plusmi ako bol les, sneh, chata, následne nemocnica + gore, a to všetko zabalené do atmosféry, ktorú možno len sťažka zrovnávať s inými horormi. "Vilmark 2" určitými prvkami naozaj zvádza k podobnosti so spomínaným hororom, no jeho kvalitu určite nedosahuje. Fanúšika slasherov určite sklame nevyužitý priestor na prezentáciu gore. Príležitostí bolo pomerne dosť, nejaké sa síce objavilo, no bolo ho pomenej. Vďaka živej záverečnej pol hodinke i rozuzleniu pridám poskromnú "troječku". Čistý priemer, ktorý by nemal sklamať - 55% ()
O triedu slabšie ako prvá časť, na ktorú Dark Woods 2 nadväzuje asi len spomienkou na rybník a nacistu, ktorý do neho vletel. Inak nám tvorcovia predhodili nové postavy a úplne odlišné prostredie. Celkovo dianie v sanatóriu nie je nejak bližšie vysvetlené, takže vôbec nerozumieme prečo všetkým deratizérom robia tí nemenovaní týpci zo sanatória zle. Atmosféra by miestami aj bola, ale všetko padá na slabej logike a nulovej vysvetlenosti deja. ()
S Villmarkem má Villmark 2 společnýho asi jen režiséra a trochu lesa, ale dle hodnocení jedničky to asi nejednoho hororáře spiše potěší. Co se zápletky týče, tak se jede v šabloně Grave Encounters, přičemž se naštěstí nejedná o FF. Takže škrtáme hatery jedničky, škrtámě hatery FF a můžeme taky škrtnout hatery duchařin, protože ona je to taková duchařina bez duchů. Pål Øie nemá problém s budováním atmosféry, takže neurčitostní hodinka je v závěru naklopena do creepy naháněčky, jež pokukuje například po této severské slasherové pecce. Je trochu škoda, že tvůrci nevyšperkovali tento povedený horor trochou poctivýho gore, protože prostoru tam bylo spousta, bohužel zůstalo jen u vybízení. Nebudu rozporovat, že se nejedná o nic originálního, ale já si pravděpodobně Villmark 2 do letošní TOPky dám. Dá se doporučit! ()
Hustá, výborná atmosféra z jednotky odišla spolu s racionálnym chovaním sa postáv. Ostala tu len akási zlátanina v podobe zmäteného deda v pyžame, pár lepších záberov s veľmi zriedenými hororovými prvkami, nesúrodého a nudného príbehu a mutanta v kombinéze. Nebolo tu nič čo by vyniklo alebo aspoň trochu nadchlo, pritom potenciál by tu bol, minimálne vo forme výborného prostredia. Ešte šťastie, že to bolo tak krátke. 30/100 ()
Villmark(2003) jsem si po x letech rád zopakoval. Tenhle druhej díl byl pro měl premiérou. A hned ze startu napíšu, že kdybych ho neviděl tak by se nic nestalo a asi bych udělal i líp. Villmark 2 postrádalo vše co se mi líbilo na prvním díle. Z prostředí lesa přejdeme do sanatoria a tam nás čeká jen bezhlavý pobíhání. Taktéž se vytratilo veškerý napětí a atmosféra. Takže za mě 1lepší hvězda. ()
"Azbest, plísně, rtuti sud... neznals bolest doposud. Tuberácká demolice? Sova houká: Nikdy více!" Náhodou, tenhle norský eintopf z rezavé vojenské konzervy, nalezené v nemocniční kantýně tuberáckého sanatoria, byl kupodivu poživatelný, sice mírně klišoidně zatuchlý, ale zasytil, aniž otrávil. A kdyby mezi čerstvým demoličním masem, z nuceného výseku na lékařských jatkách, byl alespoň jeden sympatický kousek, kterému/které bych mohl držet palce při boji o přežití, zaklapal bych spokojeně zobákem (právě vytaženým z díry v hlavě plesnivé norské sykepleier) a střílečkou hřebíků bych tomu přímo do čela nastřelil i čtvrtou hvězdu. Závěr na pohodu, mnou očekávaný, něžně melancholický. Aneb čiň slepé čertici dobře, injekční pidlou do zad se ti odmění. ()
Nadšenie hororových z prvého Villmarku zas tak úplne nezdieľam. Ja som zo všetkých tých štvor - päť hviezdičkových hodnotení čakal snáď nórske Ills, a ... tak nejak upodozrievam pána režiséra, že len natáčal tmu, a atmosféra mu tam vyšla sama. Možno sa mýlim, možno si ho raz pozriem znovu a pochopím, ale teraz - po zhliadnutí ďalších dvoch jeho filmov - mám pocit, že som Øiemu nekrivdil. Hlúpe, málo strašidelné, bez poriadneho záporáka, zameniteľné za ľubovoľný nemecký slasher ()
Pål Øie se po dvanácti letech přesunul z lesa do skoro opuštěné psychiatrické léčebny a zatímco před dvanácti lety se jednalo o výborný, atmosférický kousek, dnes nastoupila už jen kocovina z tuctového slasheru... Hezky natočené, uhlazené pro širší divácké publikum, bez jakéhokoliv gore, napětí či atmosféry a to zamrzí asi nejvíce, protože kulisy staré budovy s prakticky nekonečným podzemním bludištěm špinavých chodeb se k natočení atmosférické pecky vysloveně nabízely... Za mě zklamání... ()
Ohh tak tenhle Norský bubák, na mně ke konci roku vyskočil a příjemně mně překvapil. Jasně pro mnohé to neni, taková pecka jako jednička, nicméně já si to užil. V první polovině, hezky pracuje bubácká atmosféra a v v té druhé, se zase rozjedou vraždy. Ale ta atmosféra, ta byla perfektní, na les ani tak nedojde, ale to sanatorium, to bylo odporný. Plíseň, všude voda, pískání a cupitání, tedy krásně vyvolávalo děs. A byť sem se s postavami nijak nesžil, tak sem si přál aby to někdo přežil. Gore nečekejte a násilí je zde umírněné, ale ten výplach, ten byl výborný. No za mně super a ještě výborná písnička tam hraje. ()
Ánus filmové tvorby. ()
Jednička byla přehodnocená blbost, která neměla vůbec žádný smysl.Dvojka sice opět nedává smysl, ale zatraceně baví.Ať už úžasným přostředím, nebo výtečnou atmosférou.Moje žena se u toho vážně bála a to se nám u hororu nestalo už dlouho.Vraždy mohly být určitě efektivnější, ale atmosféra je prostě výtečná a o lekačky nebyla nouze.Hodně povedený film, který bohužel sráží nepochopitelný fakt, že vám prostě nikdo ty události vůbec nevysvětlí a vy bohužel na konci nemáte vůbec nejmenší tušení, kdo byl kdo a proč to dělal.To nemám rád a jen proto, že režisér prostě natočil film bez pointy dám 3*, ale o proti jedničce je to super horor.65%. ()
Pro skandinávskou tvorbu mám určitou slabost a zvláště pak pro tu norskou. Navíc režisér Pål Øie pro mne není žádnou neznámou a po jeho Skjult jsem před pár dny viděl i mnohými opěvovaný první Villmark. Sice jsem z tohoto lesního hororu nebyl tolik odvařený jako mnoho jiných hororových nadšenců, ale musím uznat, že jednička měla své osobité kouzlo. I proto jsem neváhal a co nejrychleji si pořídil i druhý díl. Dopředu jsem si nic o tomto filmu nezjišťoval (což byla asi chyba), protože bych tak předešel zklamání, že oba filmy spolu nemají skoro vůbec nic společného. Vlastně kromě spadlého německého letadla do jezera a modelu letadélka vůbec nic. Prvotní zklamání z toho, že se děj nebude tentokrát odehrávat v potemnělých lesích (norská krajina je opravdu nádherná a Norsko patří mezi moje nejoblíbenější země, které jsem během svých toulek nejen Evropou navštívil), ale v ponurém sanatoriu. Naštěstí se ukázalo, že tato změna nebyla zas až tak katastrofální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Režisér totiž dokázal zapracovat v určitých momentech na atmosféře i zde a našel jsem tu i několik velice slibných scén, při kterých se mi trošičku zvýšil tep. Postupné prozkoumávání ponurých chodeb a místností přímo vybízelo k rozpoutání něčeho opravdu velkého, ale to by se scénáře musel ujmout někdo jiný, než sám režisér. Ten měl sice množství zajímavých nápadů, ale ty už nedokázal pořádně zrealizovat a hlavně vytvořit soustavné napětí. Místy totiž jeho bujná fantazie vytvořila takový chaos, že se v tom nejeden divák ztrácel a některé situace byly dost nelogické. Stejně jako chování některých postav. To už je ovšem bohužel zažitý trend mnoha filmů (tvůrců). Nejvíce byl mnohými Pål Øie kárán za to, že nedokázal přijít s nějakými pořádnými mord scénami a s tím musím bohužel souhlasit. Polovina postav zemřela opravdu dost jalovým způsobem, který postrádal nejen nápaditost, ale především potřebnou dávku brutality a krve. 50% ()
Německé "Hilfe" se zde ve psané formě objeví hned několikrát, přesto je to film norský a tak poněkud pošahaný jak Breivikova mysl. Hlavní je, že jsem po tomhle filmu zjistil, že mně norština zní. Tudíž jsem se ihned nechal zapsat do kurzů norského jazyka s Norou Fridrichovou, kde pravidelně u liščí nory procvičuji norská slovíčka a hledí na nás místní norek (hovorový výraz pro ožralu). Už umím říct plynně dvě celé věty. Na norskou kinematografii hledím s despektem, tenhle hororový kousek poněkud vylepšil můj postoj k ní, i když se do dalších filmů nehrnu. Tenhle horor to hraje dost na stísněnou atmosféru než na nějaké hutné a chutné gore, které má ve filmu nízké procento zastoupení, což je škoda vzhledem k průběhu děje. Severských lesů si divák tentokrát moc neužije, bloudění v nekonečném areálu bývalého sanatoria však rozhodně ano. To za války sloužilo k pokusům na pacientech, ale od konce sedmdesátých let je komplex uzavřen a určen ke zbourání. Do jeho prostor přijíždí na inspekci výzkumný tým, který na svoji práci nebude mít klid. V prostorách zchátralého komplexu je cosi velmi znepokojivého, co dá o sobě zanedlouho vědět. Tým na místě nachází podivínského správce, který ví o pohnuté minulosti areálu opravdu víc než dost. Správce Karl připomínal starší verzi Babiše. Dovedu si představit, že kdyby jednou přišel o svoje miliardy, tak takhle nějak bude vypadat, protože bude mít běžné starosti obyčejných smrtelníků. A tenhle Karl Babitsch (z filmu pochopíte, proč jsem to takhle napsal) nebyl zdaleka jedinou postavou, co obývala tyhle nehostinné prostory. To sami uvidíte, kdo všechno se tam ještě vyskytl. Námět skupinky v ohrožení je už klasika žánru. Nic nového, ani objevného, nepřináší zjištění, že se v sanatoriu děla za války zvěrstva, ani to, kdo je měl na svědomí. Tenhle horor v podstatě diváka, pokud jde o drastičnost, docela šetří. Asi největší slabinou je, že režisér to nenatočil dostatečně napínavě, přehledně a srozumitelně. Postavy nemají legrační jména - Frank (to byl muž), Live (to byla žena a zároveň vedoucí výpravy), Synne (to byla žena), Ole (byl muž) atd. Čekal jsem, že mně ta směšná jména budou připadat směšná, ale celkem normál. Poměrně horší, trochu i nechtěně směšné, bylo ale finále. Určitě se o něm nedá prohlásit, že bylo explozivní a napínavé. Film se rozjížděl postupně, rytmus i tempo měl solidně nastavené, i když nijak zběsile, objevily se i příjemné náznaky strašidelné atmosféry, situace, do níž se hrdinové dostali, se jevila bezvýchodná. Pracovalo se převážně s obehranými prvky, kterým se nepodařilo vtisknout nějaký zásadní inovativní rozměr. Pokud jde o úmrtí jednotlivých postav, nebyla stoprocentně přehledná. Nezřídka se stalo, že někdo náhle zmizel ze scény, ne nutně to znamenalo, že zemřel, ale zpětně jsem ztratil přehled, co se s tou kterou postavou vlastně stalo. Značné nejasnosti panovaly v postavách z dávné minulosti, u nichž nebylo srozumitelné, jakým způsobem tak dlouho přebývají v opuštěném sanatoriu, případně co jsou zač. Režisér svoji kůži nedal ale tak snadno, snažil se. Tak se taky diváci snažte u tohoto hororu vydržet a nevolat Chocholouška. Ten, pokud vím, nepocházel z Norska. Ale řečeno jeho slovním obratem: na norský horor se podívám jednou, maximálně dvakrát za deset let. Ale spíše to bude častěji. 60% () (méně) (více)