Delirium

"Delirium" ma nakoniec príjemne prekvapil. Film má atmosféru, je nápaditý a má ozaj dobré momentky. Sú tu postavy, kotré sa mi páčia, no hneď na úvod poviem, že Patricia Clarkson je skutočne odporná a má momentky, kde ju človek bude skutočne nenávidieť. Čo na filme oceňujem je fakt, že počas dlhej doby uvažujeme nad tým koľko z toho čo Tom vidí je skutočné a koľko z toho je iba jeho predstavivosť. Lebo aj keď sa dostaneme na koniec, tak sú tam určité momentky, kde sa s ním určite hrala jeho vlastná myseľ. Myslím si, že s Genesis Rodriguez majú dobrú chémiu a hlavne je tu ešte jedna vec čo oceňujem a to je skutočnosť, že ani nevieme ako môžu druhí trpieť ak začnú veriť ľuďom, ktorí im nakecajú všetko možné. A musím povedať, že gaučová debata je v tomto filme skvele spracovaná. A úprimne by som tým dialógom aj veril. Mám pocit, že to funguje a Tom s Lynn sú zlatí. Záverečné časti sú podľa mňa rovnako skvelé. Keď sa všetko prepojí, tak si myslím, že film má hĺbku, všetko sa vysvetlí, dáva to zmysel a najmä dokážeme pochopiť hlavného hrdinu. A jediné čo chcem je, aby sa z tejto situácie živý a zdravý dostal. Spolu s Lynn. Je tu pár problémov, ako postupne dokážete niektoré veci dobre pospájať, Alex je jemne otravný a čo sa týka Patricie Clarkson, ako som povedal, tá je podľa mňa veľmi nepríjemná a až zbytočne moc. Hororu tam moc nie je a možno by som ho uvítal, no ako thriller to podľa mňa funguje skvele. Myslím si, že za pozornosť film stojí a dúfam, že bude mať viac priaznivcov ako niektoré iné filmy, ktoré si rozhodne nikoho čas nezaslúžili. Hodnotenie: B+ (03.06.2018)

Jakožto zdejší hororový expert jsem měl možnost zhlédnout snímek ještě před oficiální českou premiérou a s potěšením tak mohu konstatovat, že si v kině konečně přijde na své i náročnější publikum. Spolupráce režiséra Iliadise a scénáristy Allecy slavila úspěch již před devíti lety u výtečného Last House on the Left, avšak teprve prostřednictvím snímku Delirium dokázali zužitkovat svůj tvůrčí potenciál na maximum. Divák sotva prolétne úvodem a už je ponechán napospas spárům nejistoty. V Deliriu se totiž styká všední svět s jinými typy reality a běžné vnímání s ostatními variantami percepce. Bezvýsledně se snažíme demaskovat stav vědomí hlavní postavy a naše frustrace se ještě prohlubuje ruku v ruce s tím, jak nás scénárista zcela záměrně vábí do slepých myšlenkových uliček. Přidejme několik velmi efektivních vystrašení a máme tu nápaditý psychologický horor se strhující atmosférou, jenž si hlasitě říká o nominaci na letošního hororového Oscara. Slabších pět hvězd. (26.05.2018)

První polovina stojí za to, hrdina se v obrovském sídle plném tajných chodeb se šmíráckými průzory do jednotlivých místností a divných zvuků či stínů noří do tenat šílenství a film diváka ponechává v nejistotě, zda se to děje jen v hrdinově hlavě, anebo v obřím boháčském sídle straší doopravdy. Dvě tři lekačky fungují a sledování vyvolává mrazivý pocit. Je taky zábavné sledovat, jak tvůrci nezapřou svou inspiraci jinými horory.Dva příklady za všechny: když se Tom prochází v chodbách sídla zazobaného otce, nelze si nevzpomenout na Osvícení a chodby hotelu Overlook. Anebo záběr z videopásky, na němž jeden z duchů leze rozevlátým způsobem zpoza postele: nebylo přesně tohle chování Samary z Kruhu? Bohužel pak přijde druhá polovina filmu. A ta se dost zvrtne. Twist je překvapivý, ale změní se tím celý žánr - což uprostřed děje diváckému zážitku neprospělo. Kromě toho je druhá půlka plná klišé a nepravděpodobných okamžiků. Opravdu by se Tom uvězněný ve sklepení pustil do dlouhé a pomalé prohlídky sklepa, místo aby se pokusil dostat ven a zachraňoval Lynn, které jde o život? A proč by vlastně Lynn nebyla zabita hned a dočkala se další scény? Nebo třeba se nejde nepozastavit nad tím, jak mohl Tom mít po dvaceti letech pobytu v blázinci tak namakané a vysvalené tělo... Tyto scenáristické (a vlastně i castingové) chyby strašně škodí. Podobně jako obří nedovysvětlení celé zápletky na konci filmu. A kdo za to může? Správně, režisér Iliadis. Film se mu nějak rozpadl pod rukama, pevnější vedení by bylo jen ku prospěchu. Ale žádné nebylo. Což je škoda. (30.05.2018)

První půlka, která mě držela v napětí, mě vlastně celkem bavila, v té druhé se to zlomí a začnou se dít halucinogenní nevysvětlitelné události, u nichž možná ani po skončení nerozluštíte, zda-li se to opravdu Topherovi stalo, či nikoliv. Grace je sympaťák a jsem rozhodně pro, aby se alespoň jednou ročně v nějakém kinofilmu objevil. Celkově nejspíše žánrovka, na kterou většina lidí po výlezu z kina zapomene a i vlivem faktu, že existuje stejně pojmenovaný film Delirium ze stejného roku, upadne v zapomnění (či deliriu, chcete-li). (02.12.2018)

Nič, viac ako priemer by som tomu nedal ani za boha. Úvodných asi 40 minút sa mi páčilo, pretože aj keď je to klasika, v ktorej hlavnému hrdinovi tradične dobre drbe (snáď nikto neuverí, že v tom dome straší naozaj), má to atmosféru, na toho chudáka sa valia podivné prízraky a asi dvakrát ma fakt dobre zamrazilo. No odkedy sa tam zjaví jeho brat, už bez ohľadu na to, či je mŕtvy alebo nemŕtvy a začnú medzi sebou viesť jalové dialógy, ide to celé z kopca. Vôbec ma nezaujalo, kam napokon celý film vyústil a dopozeral som ho len zo zotrvačnosti. (23.05.2018)