poster

Něco se musí zlomit (festivalový název)

  • Švédsko

    Nånting måste gå sönder

  • anglický

    Something Must Break

  • Slovensko

    Niečo sa musí zlomiť

    (festivalový název)

Drama

Švédsko, 2014, 81 min

  • Martin741
    odpad!

    Vykal. Je mi jasne, ze miestne stado nepricetnych filmovych ynteleguanov a prechytralych tlchub sa bude v tom hovne /teda pardon, "filme"/ sprtat a budu hladat tie casti toho hovna, ktore su im viacej sympaticke, pripadne menej smrdia, ale ja tvrdim uz dlhodobo : Vykal ostane furt len vykalom. A basta! Sice sa nevyznam v technickej casti filmu, ale rozhodne nemienim 25 - izmami ako to zvyknu cerstvo vystudovane filmove ynteleguany praktizovat - tuna popisovat velku cerstvu teplu sracku. 0 %(22.11.2014)

  • hygienik
    odpad!

    Jedna naprosto zmätená bytosť, ktorá je na pomedzí muž/žena a sama rozhoduje kedy bude tým, či oným. Pred pár rokmi Gabriele Kuby v knihe Globálna sexuálna revolúcia napísala, že sa pripravuje koncept tretieho pohlavia. Každý človek bez ohľadu na telesné znaky bude o sebe môcť tvrdiť, že je iného pohlavia a očakáva sa, že ľudia budú toto svoje rozhodnutie niekoľkokrát za život slobodne meniť. Zdalo sa mi to ako zaujímavá úchylka a tešil som sa, až to príde. Inu, zdá sa, že už je to tu a ja to nedokážem akceptovať. Sorry.(15.11.2014)

  • Narya89
    ****

    Škatulky, labely, kategorie. To jsou věci, které bohužel naše společnost stále potřebuje a vyžaduje pro svou poklidnou existenci. Jakmile vidí něco, co do nich nezapadá, uchyluje se k násilí - nejlépe takovou anomálii rovnou eliminovat. "Get a pussy for fuck's sake." jak to podal Andreas. Nevypadáte 100 % jako holka, něco je špatně a chce to napravit. Ještě se dají akceptovat transsexuálové před nebo po operací, pokud ví, co chtějí - být jediným pohlavím. Ale mezikategorie? Intersexualita, transgenderové, androgynové? Lidé, kteří se odmítají ze zásady definovat a označovat pouze jedním labelem, protože jsou prostě sami sebou a jakékoliv nálepky vnímají jako nutně limitující? Proč tohle většina nepochopí? Sebastian/Ellie je krásnou dívkou, která by měla být všemi viděna pro to, jaká je. A to, jestli má penis nebo ne, a jestli to tím pádem dělá někoho, kdo ji údajně miluje, gayem, a že by to snad měl být důvod, proč spolu nemohou být a dokonce přemýšlí o sebevraždě, to je zkrátka příšerné. Vím, jaké to je cítit se odlišně, ale stejně utrpení takového rázu, kdy člověk má na čele vypálené šarlatové písmeno a tolika lidem se hnusí jen pohled na něco takového, si představit nedokážu. Zbavme se labelů, vystupme ze zóny komfortu, zbořme genderové limity a buďme konečně opravdu svobodní.(26.10.2014)

  • mat.ilda
    *

    Sebastian - chlapec, co se stylizuje do dívky, na záchodcích dostává na budku za obtěžování chlapů a celý svůj život opatruje v krabičce od sušenek... a hlavně se hledá, ale zjevně ještě netuší, že kdo se neumí najít sám, nenajdou ho ani druzí. Pak příběh spíš, než touha po lásce, vyznívá jako neutěšené hledání sexuálních objektů, ochotných akceptovat nejasné pohlaví - mnohdy s nemilým překvapením, mezi poflakováním se po městě (prý nehostinném Stockholmu, by mě zajímalo, kde by byli hostinnější, snad v Sodomě a Gomoře? :-)) a ubohou zlodějnou. Jako nejrozumnější východisko z prekérní situace tak vidím Andreasův návrh, poněkud neohleduplně pronesený přibližně v šedesáté osmé minutě, který mně v posledním úseku Sebastianova, Andreasova i mého trápení přišel jako světlo na konci tunelu... otázka zní, zda-li se k němu vůbec chce dojít. A to ještě není všechno - celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že se dívám na švédskou variaci Roberta Pattinsona a Kristen Stewart :-O Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií(18.4.2015)

  • Marthos
    ****

    Setkání se Sebastianem, chlapcem, který teprve hledá sám sebe, svou vlastní identitu i svůj život patří k těm, které ve vás zanechá dojem. Lhostejno jaký. Pokus o šokující zpověď člověka z jakoby zvláštního, jiného světa, se zdá být naléhavějším, než si současná společnost dokáže připustit. Fakt, že i tito lidé žijí své všední života tady a teď, s nadějí, že budou alespoň na okamžik šťastnými a hrdými bytostmi, je nejen hlavním poselstvím tohoto vskutku neobyčejného filmu, ale také důvodem k zamyšlení. Nad těmi, kteří zůstávají uvězněni ve svém těle, toužíc přitom veškerou silou své vůle po jiné identitě, po jiném životě.(21.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace