Vinyl
Pilot
Obsahy(1)
New York, 1973. Prezident nahrávací společnosti American Century Records, Richie Finestra, a jeho partneři se chystají prodat krachující firmu vydavatelství German Polygram. Po dramatické schůzce je však jasné, že je prodej ohrožen. Na cestě domů do města Greenwich v Connecticutu Richie neplánovaně narazí na Lestera Grimese, hudebníka, s nímž sdílí velmi komplikovanou minulost. Zatížen myšlenkami na něj se poté vrací do kanceláře, kde se dozvídá o dalším problému: Frank "Buck" Rogers, pompézní majitel řetězce rozhlasových stanic, oznamuje, že bude bojkotovat American Century kvůli údajnému urážlivému chování jednoho z interpretů firmy.
Richie reaguje na krizi tím, že přikáže jeho kreativnímu řediteli najít nové umělce. Na tuto výzvu ale zareaguje asistentka vydavatelství a přivede punkovou kapelu The Nasty Bits. Richie mezitím žádá o pomoc nezávislého propagačního zástupce, drsného Joeho Corsa, aby mu pomohl se situací kolem Bucka Rogerse, která ale nakonec skončí velmi špatně. Pod návalem neblahých okolností Richie tak těžce vykolejí ze svého života a znovu propadne svým neřestem, které se u něj projeví těžkou agresí – zdemoluje ve svém domě obývací pokoj a ohrozí vztah se svou ženou Devonou a jejich dvěma dětmi. Poté se Richie ocitne pod vlivem kokainu v dolní části Manhattanu, kde ho skupina mladých lidí vtáhne do klubu Mercer Art Center, což ho nasměřuje na novou, neočekávánou dráhu. (HBO Europe)
(více)Recenze (25)
„Not getting fuck.“ Vypadá to, že se Scorsese rozhodl zdržovací taktiku ze svého posledního filmu uplatnit ve větším rozsahu. Vícero scén prvního dílu Vinylu připomíná nejvtipnější segment Vlka z Wall Street (ochrnutý DiCaprio), který byl dlouhý a zábavný, ale děj ve výsledku posunul jen minimálně. Vážně nevím, jestli bylo takhle retardované vyprávění úmyslem, nebo tvůrci jen potřebovali hodinovou zápletku roztáhnout na dvojnásobnou délku, pročež připsali desítky minut nikam nevedoucích slovních výměn, na jejichž konci se občas stane něco zásadního a naprosto nepředvídatelného. Dějové zvraty je těžké odhadovat i díky napájení vyprávění z několika žánrových zdrojů. Bezohledná komediální jízda, při které nezůstává ušetřena Anna Franková, ABBA ani Čechov, se překrývá s existenciálním dramatem vyhaslého producenta, jehož propad do temnot a odcizení se rodině (o které se poprvé dozvíme až po nějakých 40 minutách) uspíší úhyb k temnému krimi. K dojmu divokého večírku, který Scorsese uspořádal hlavně sobě pro radost, přispívají nápadné vizuální citace z jeho dřívějších filmů (Taxikář, Mafiáni) a vypravěčská neukázněnost. Hledisko Richieho, který se nám hned na začátku představuje jako nespolehlivý vypravěč, sice dominuje, ale zároveň jej bez velkého přínosu pro konstrukci fabule obohacují hlediska Jamie a v jedné scéně protagonistu opustíme ve prospěch Devon. Časté (a s blížícím se koncem stále častější) flashbacky a muzikální vsuvky slouží hlavně k rytmizaci vyprávění, které – paradoxně i zásluhou scén s dlouho oddalovanou pointou – nelze mnoho vytknout. Pilot Vinylu připomíná přepálený rockový muzikál. Díky právům k největším rockovým hitům skvěle zní a díky nepokojné kameře na okamžik nenudí tím, jak vypadá, ale už mu tolik nezáleží na struktuře vyprávění a na tom, co nám sděluje. Třeba do sebe jednotlivé dílky lépe zapadnou s dalšími epizodami. ()
// "Fucking, fighting .. and nothing." Vlk z American Century, delší, serióznější, vymazlenější - pilot má vše, co by si člověk mohl přát. Tedy pokud jste člověk, který miluje hudbu a přitom to v hlavě nemá úplně v pořádku - v tom dobrém smyslu slova. Velká paráda, 9/10. ()
Lehká zklamání. Od Scorseseho jsem čekal prostě větší pecku, ne jen nadprůměrný pilot zajímavého seriálu. ()
Vinyl připomíná Martyho starší věci. Bohužel jen připomíná. Tím, že jde o seriál nedochází k hlubší pointě a člověk se tak může "pouze" unášet dokonalou atmosférou roku 1973 a vychutnávat si trefné hlášky a drogové eskapády. Ono to není málo, ale člověk prostě čeká víc. Uvidíme co přinesou další díly. Bobby Cannavale zatím výborný. ()
Asi ta nejlepší pocta hudebním sedmdesátkám a rockovým peckám, jako si umím představit. Atmosféra je parádní, jeden dobový flák střídá druhý, Bobby Cannavala by snad ani nemohl být geniálnější a Scorsese jede na plný režijní plyn. A co na tom že přitom opakuje své osvědčené postupy. Jeden z těch seriálový kousků, jenž by miimálně v pilotu snesl velké plátno. Jestli si takovou kvalitu udrží celá série, máme se sakra na co těšit. ()
Pilot si sám o sobě zaslouží ohodnocení, jelikož funguje jako samostatný film, který je s přihmouřenýma očima zakončený. Scorsese režíruje jako za časů svých legendárních mafiánských filmů a vtáhne tak do děje i diváka neznalého hudebních dějin. Není to dokonalé, občas pomalejší ale zábavné a možná i trochu poučné. ()
Uvřískaný, (bohužel i blbě nadabovaný) rozvleklý pilot mě odradil od zbytku seriálu. Ale vizuálně je vydařený. Tak ještě aby nebyl... ()
V záplavě seriálů se vyplatí vsadit na zvučné a ověřené jméno. Martin Scorsese jím určitě je a první výkon seriálu Vinyl si pohlídal hodně dobře. Na můj vkus je hodina a 48 minut pilotního dílů hodně, ale uběhlo to jako voda a těším se na další díly. ()
24 hour party people rezaný so štipkou Vlka z Wall Street. Retro jazda nadopovaná halucinogénnymi twistami, veľmi sľubný začiatok transfúzie sexu drog a rokenrolu do seriálového tela. ()
Scorsese nepřekvapuje - neurazí ani nenadchne - sází na jistotu a opakuje se, a nemyslím jen stejné záběry okopírované z Taxikáře - budiž, to beru jako poctu - sama sobě, ale jinak je to jen těžení z toho, co Scorsese už mnohokrát dělal a daleko lépe a originálněji v Mafiánech a Casinu. Pilot Vinylu mi přišel jako slušný dvouhodinový televizní film, který mě ale příliš nebavil, protože tu Scorsese jen opakuje to, co moc dobře umí, tudíž nepřináši nic nového ani zajímavého, sice vyměnil svět podsvětí za svět hudebního průmyslu, ale v jeho podání to vychází na stejno, s lidmi z hudební branže zachází jako s mafiány, a používá tu stejné režijní postupy jako v jeho mistrovských mafiánských opusech. Zkrátka je to v jeho podání jen rutina, a od takovýho Mistra, jakým je, bych čekal trochu něco zajímavějšího a originálnějc podanýho. Zkrátka jen solidně natočenej standard. ()
Martin Scorsese tak, jak si ho všichni přejeme vidět. Nespoutaná jízda plná skvělé muziky, drog a výborných dialogů. Bobby Cannavale byl skvělý už v Boardwalk Empire, ale tady je to teprve on! Vše do sebe skvěle zapadá a u většiny zřejmě hlavních postav se těším na pokračování. Vybroušené dialogy z pera mistra Terence Wintera vykreslují neskutečnou atmosféru divokých 70. let. Super start! ()
7/10 ()
No...Tak, že bych z pilotu tančila radostí v rytmu 70. let, to ne. Upřímně řečeno jsem z toho dost otrávená. Z úcty k mistru Scorsesemu za dvě. Uvidíme dál... ()
Hm... Není to muzikál, ale pro mě to bylo JAKO muzikál; koncentruje to mnoho aspektů muzikálu, který nesnáším. Všechno na efekt, samý pozlátko. Nic moc autentickýho. Může maximálně sloužit jako názorný edukační prostředek lidem, co o hudbě 70.let (a 60.) nic nevědí, a nevadí jim mírně pokřivený obrázek. Co například ta první scéna s tím koncertem? Všichni tam jsou oblečení vyzývavě, dekadentně, ale když to porovnáte s reálnými záznamy (ledacos je např.vidět i v The Song Remains the Same, ale i v jiných), zjistíte, že v takovém měřítku to opravdu nebylo. A už vůbec ne ve dvaasedmdesátym, možná až tak s první vlnou punku o pár let později. Další věc, všichni jsou zde krásní lidé, samozřejmě. I když jsou třeba trochu, nebo hodně sjetí, nebo opilí, ženy jsou všechny jako modelky. Super. Někdo si dal práci s výpravou, ta se mi líbila a působí na mě dost realisticky. Robert Plant zklamal - pohyby ho naučili vážně dobře, ale tomuhle cápkovi chybělo věškerý charisma a krom vlasů mu moc podobný nebyl. Celá ta scéna byla víceméně spíš k smíchu. John Bonham se vyvedl líp - ale taky moc nemluvil. Co rozhodně podělali, byl Peter Grant. To byl přece chlap jako hora! Tady má tak metr šedesát. Řve dobře, to jo. Grant byl pověstnej svou zastrašovací technikou, což tady asi chtěli řádně vykreslit. Co se týče humoru, tak vtipy vyznívaj v lepším případě do prázdna, v horším trapně. Jedinej opravdu vtipnej moment byla ta "vražda v sebeobraně". Vadily mi i neustálý narážky na slavný muzikanty bez nějakýho zjevnýho důvodu - asi jen, aby je zmínili, a potěšili diváky, že si mohou říct: jo, Bo Diddley? Toho znám, bezvadný.... Mně to připadá zbytečný. Takže shrnu-li pilot: nic moc. ()
Těžká mrda, Scoorsese, tak jak ho všichni milujou. Až na ty fiktivní kapely, je to strašná, nelítostná dvouhodinová nálož. A Cannavale trošku přehrává. Pilot jak se patří od podlahy a od lidí, který v tom bordelu žily. ()
Takhle má vypadat první díl dramatického seriálu…!! ()
Pilotní díl je zvláštní sám o sobě. Skoro dvě hodiny? To jako vážně? To je asi nejdelší díl jakýhokoliv seriálu vůbec. Je fakt, že spousta částí v díle je v celku nudná a nezáživná. A pak se ten děj alespoň pro mne hezky posune. Přeci jen, musíme si vybudovat názor na postavy a na jejich charakter. Je v tom vidět Scorseseho dotek. V každém případě. Z Vinylu nebude asi žádný hit, ale v každém případě to bude, ale minimálně to bude super a atmosférické odreagování od vážných počinů jako Walking Dead atd. Let's see. ()
na vinyl se musí brát stejná kritéria jak na vlka z wall street, takže nahlížet JEN optikou filmů -potažmo seriálů- z produkce scorseseho (!) jiné měřítko tento počin nemá ..sex, drugs, rock'n'roll v dokonalé groovy formě.. tak zábavné jak sedět s přáteli v putice a plkat o muzice (120%) ()
Teprve dnes jsem se o tomto projektu dozvěděl a vsechna jména v pozadí mně přesvědčila, že to bude něco mimořádného. Pan Režisér nezklamal, dostal jsem bezkonkurenční pilot, který musí každého, kdo se alespoň povrchně zajímá o hudbu přikovat k obrazovce. Moc bych si přál, aby celé sérii nedošel dech a netrpělivě vyhlížím pokračování. ()
Když už si dali takovou práci s věrohodností, proč zpěváci, až na výjimky, otevírají ústa zcela mimo zpívaný song? ()