• johnny_vasku
    ****

    Návrat Scorsese do let začátků své režijní kariéry, kdy světu vládl beat. A drogy. A sex. To vše a mnoho dalších popkulturních odkazů (Deep Throat) je zde obsaženo ve vrchovatém množství a natočeno režijním stylem, který, pokud jste viděli pár jiných Scorseseho snímků, nepřekvapí, inu, starého vlka novému nenaučíš. Což rozhodně není na škodu, Scorsese stále umí, věk na jeho talent nemá pražádný vliv a musím jen doufat, že se jen tak neodebere do režijního důchodu. Bohužel mi zde, stejně jako u jeho předchozích snímků, chybí něco, po čemž bych si řekl: „Páni, už se nemůžu dočkat, až se na to podívám znovu.“ Těším se však na další díl. 80 %.(17.2.2016)

  • bubun
    **

    Hm... Není to muzikál, ale pro mě to bylo JAKO muzikál; koncentruje to mnoho aspektů muzikálu, který nesnáším. Všechno na efekt, samý pozlátko. Nic moc autentickýho. Může maximálně sloužit jako názorný edukační prostředek lidem, co o hudbě 70.let (a 60.) nic nevědí, a nevadí jim mírně pokřivený obrázek. Co například ta první scéna s tím koncertem? Všichni tam jsou oblečení vyzývavě, dekadentně, ale když to porovnáte s reálnými záznamy (ledacos je např.vidět i v The Song Remains the Same, ale i v jiných), zjistíte, že v takovém měřítku to opravdu nebylo. A už vůbec ne ve dvaasedmdesátym, možná až tak s první vlnou punku o pár let později. Další věc, všichni jsou zde krásní lidé, samozřejmě. I když jsou třeba trochu, nebo hodně sjetí, nebo opilí, ženy jsou všechny jako modelky. Super. Někdo si dal práci s výpravou, ta se mi líbila a působí na mě dost realisticky. Robert Plant zklamal - pohyby ho naučili vážně dobře, ale tomuhle cápkovi chybělo věškerý charisma a krom vlasů mu moc podobný nebyl. Celá ta scéna byla víceméně spíš k smíchu. John Bonham se vyvedl líp - ale taky moc nemluvil. Co rozhodně podělali, byl Peter Grant. To byl přece chlap jako hora! Tady má tak metr šedesát. Řve dobře, to jo. Grant byl pověstnej svou zastrašovací technikou, což tady asi chtěli řádně vykreslit. Co se týče humoru, tak vtipy vyznívaj v lepším případě do prázdna, v horším trapně. Jedinej opravdu vtipnej moment byla ta "vražda v sebeobraně". Vadily mi i neustálý narážky na slavný muzikanty bez nějakýho zjevnýho důvodu - asi jen, aby je zmínili, a potěšili diváky, že si mohou říct: jo, Bo Diddley? Toho znám, bezvadný.... Mně to připadá zbytečný. Takže shrnu-li pilot: nic moc.(9.4.2017)

  • 3DD!3
    ****

    Vinyl připomíná Martyho starší věci. Bohužel jen připomíná. Tím, že jde o seriál nedochází k hlubší pointě a člověk se tak může "pouze" unášet dokonalou atmosférou roku 1973 a vychutnávat si trefné hlášky a drogové eskapády. Ono to není málo, ale člověk prostě čeká víc. Uvidíme co přinesou další díly. Bobby Cannavale zatím výborný.(22.2.2016)

  • Jafes
    ****

    Dobová atmosféra je nepopiratelná a sála z každého záběru. Bobby Cannavale mě pojetím své hlavní role taky příjemně překvapil, ale hodina čtyřicet osm je na pilot přece jen moc. Chápu, že to byl asi záměr, aby se divák pořádně sžil s většinou postav, ale na druhou stranu pomalejší tempo může někoho odradit a druhý díl už si nikdy nepustí. Každopádně srdce každého hudebního fandy zaplesá. Pilot 75%(19.2.2018)

  • milka
    *****

    Asi ta nejlepší pocta hudebním sedmdesátkám a rockovým peckám, jako si umím představit. Atmosféra je parádní, jeden dobový flák střídá druhý, Bobby Cannavala by snad ani nemohl být geniálnější a Scorsese jede na plný režijní plyn. A co na tom že přitom opakuje své osvědčené postupy. Jeden z těch seriálový kousků, jenž by miimálně v pilotu snesl velké plátno. Jestli si takovou kvalitu udrží celá série, máme se sakra na co těšit.(21.2.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace