Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Mami! je příběhem dospívajícího Steva s diagnózou ADHD a jeho mámy Diane, která i přes doporučení odborníků trvá na tom, že svého syna dokáže zvládnout, a že její syn dokáže zvládnout školu. Když do jejich života vstoupí ještě utrápená sousedka Kylea, vydají se společně na hodně divokou jízdu, kdy se záchvěvy štěstí, bezpečí a spokojenosti v mžiku mění na eruptivní výbuchy násilí a hlubokou beznaděj. Nahoru a zase dolů, jak už to tak v životě bývá. (Artcam Films)

(více)

Recenze (232)

POMO 

všechny recenze uživatele

Dolan dospieva. Zvláda podrobné vykreslenie vývoja komplikovaných vzťahov troch postáv. Highlightom filmu sú síce scény, pocitovo vyboostené popovými šlágrami, čo by sa dalo považovať za lacný trik na diváka, ale nápadité hrátky s formátom obrazu zatienia všetky pochybnosti a odrovnajú každého filmového fajnšmekra. Tak jednoduchý a pritom tak funkčný nápad! Som zvedavý, ake filmy bude nakrúcať v štyridsiatke. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Dolan nahlíží napětí mezi synem a matkou z opačné perspektivy než ve svém debutu. Vyprávění strukturuje Dianina touha vydobít si prostor pro sebe samu a přitom nenarušit křehké spojenectví se Stevem. Pro postavy (a možná i pro diváka nepřipraveného na teatrální herectví a stylistické excesy) jde o vysilující cyklus hysterických hádek a následných usmíření, z něhož navenek nevede cesta pryč. Okamžiky absolutní svobody trvají krátce, ale díky souhře duševních stavů hrdinů a volených stylistických prostředků jsou nesmírně intenzivní. Dolanova formální nedisciplinovanost možná je pouze projevem režisérovy potřeby předvádět se, zároveň ji nicméně můžeme číst jako vyjádření chaotické změti rolí, které Steve a Diane musejí ztvárňovat při konfrontaci s vnějším, méně melodramaticky excesivním světem. Kýčovité videoklipové sekvence, obhroublý humor nebo pozdrav Kevinu McCallisterovi podle mne odrážejí vnitřní svět postav, nikoli jen Dolanovu filmařskou neukázněnost. Nadhled film na chvíli ztrácí ve druhé polovině, jejíž otravně exhibiční charakter nicméně vykupuje podvratné finále. K naplnění schématu mateřského melodramatu, jako které se film dosud tvářil, dochází pouze ve snové sekvenci. Skutečné zakončení filmu je přinejmenším stejně ambivalentní jako konec Truffautova Nikdo mne nemá rád, k němuž zdejší poslední záběr odkazuje. Více zde. 75% ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

(49th KVIFF) Vážný konkurent pro Vlka z Wall Street v kategorii nejvíc sprostých slov na minutu stopáže. Herecky dokonalá, naspeedovaná emocionální houpačka s úchvatnými videoklipovými sekvencemi, mohutně podporovanými výborně vybranými songy (což je tak trochu účelové a vychtěné - vybrat silný, známý song ... a půl je hotovo), u kterých jsem měl husí kůži. Celou dobu jsem byl nadšený a říkal si, že pokud mě semele konec, bude to nejsilnější zážitek Varů. No ale bohužel nesemlel. Postava sousedky celou dobu obklopena tajemstvím, aby z toho nakonec vůbec nic nebylo... Zatím tedy jen 4, ale mám dojem, že to poroste. A klidně bych si to hned pustil znova. /// Edit: Tak zpětně můžu říct, že Mommy je bezkonkurenčně filmem, ke kterému se v myšlenkách vracím zdaleka nejčastěji. Vychtěné to z Dolanovy strany asi trochu je ... ale co jako. Dokud to funguje, nevidím na snaze udělat výjimečný film nic špatného. A tenhle zapůsobil tak, že si chci okamžitě nakoukat celou jeho filmografii. Nápad se změnou formátu obrazu je geniální. ♪♪♪ ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Absolutně jsem netušil, že exisuje nějaká diagnoza ADHD, ale co jsem netušil na začátku filmu tuplem, že mě příběh tak rozseká. Při scéně na parkovišti jsem měl slzy v očích, to se prostě nedalo jinak odkouknout. Silně a emotivní drama o vztahu matky a syna s diagnozou ADHD, kdo jí jako já nezná, tak si ani neumí přibližně představit jak tahle diagnoza může ničit nejen svého majitele, ale v podstatě všechny bytosti v jeho okolí hlavně ty nejbližší. Od začátku do konce jsem tohle prožil a prožitek to byl sice silný, ale neskutečně mně vyždímal a potřebuju odfrk. Ovšem kde by byl kvalitní námět, scénář i režie bez kvalitních hereckých výkonů že ? A to co tady předvádí ustřední herecké trio je naprosto dokonale precizní výkon, zejména Antonie Olivier předved nezapomenutelné herecké mistrovství. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Xaviera mám příliš rád na to, abych tenhle film odepsal, a tak jsem mu dával stále další a další šance. A on mě stále znovu a znovu zklamával. Zásadním problémem z mého pohledu je, že Dolanova režijní metoda je stejná jako touha jeho postav: "jsem milován, ale chci být milován ještě víc". Pokud mi "spratkovitost" nevadila u jeho raných filmů, de facto plytkých pubertálních deníčků, okouzlených možnostmi média, tak u psychologického melodramatu tohoto typu už ji snáším těžko. Nesouhlasím s chválou hereckých výkonů. Naopak mi připadá, že Dolan své kolegy(ně) de facto nerežíruje a nechá je afektovaně přepalovat jednotlivé scény na / za hranu snesitelnosti (hysterický smích, ubíjející hebefrenické litanie). Hned několikrát film ulétne za lajnu i v rámci melodramatické licence - matčina vizionářská scéna je jednoduše kýčovitá a karaoke s Bocellim působí expresivitou montáže detailů až naivně amatérsky. Zásadní problém pro mě je, že i když má Mamka dobře odpozorované detaily, oblouk vztahu se opírá o přílišnou chtěnost. Dolan se skrývá za to, že jeho hrdinové jsou afektovaní, proto má být afektovaný i jeho film, který je k jejich chování empatický. Všechno má ale svoje hranice - a Dolan ji pro mě Mamkou prostě překročil. [50%] ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Sledování vskutku živelné dvojice matky s vyšinutým synem mě sice většinou bavilo, ale přesto mi film přišel moc dlouhý. Líbilo se mi to jako ukázka problematického soužití s někým, kdo to v hlavě nemá úplně v pořádku. Máte ho rádi, ale stejně je to osina v zadku. Bohužel mi titulní hrdina nebyl sympatický. Líto mi ho bylo akorát ve scéně na karaoke, jinak mi přišel jako kretén. Dále jsem moc nepochopil postavu Kayly, která měla manžela a dítě, ale stejně všechen čas trávila s ústřední dvojicí a její rodina ji naprosto nepostrádala. Myslím, že by se do těch dvou hodin a čtvrt vešlo více prokreslení takto důležité postavy. Občas mi taky přišlo, že se tam všichni chovají divně a nevěděl jsem, co to má znamenat. Emoce to ale vyvolat dokáže a je vidět, že režisér má talent. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„JAK ŘÍKÁVALA BABIČKA, NENI SE MNOU LEHKÝ POŘÍZENÍ. UŽ JÍ CHÁPU. PROMIŇ. MUSEL SEM TI HROZNĚ UBLÍŽIT. AŽ BUDU V CAJKU. ZASLOUŽÍŠ SI LEPŠÍHO SYNA, NE TAKOVÝHO KRIPLA. NOSIM TĚ V SRDCI A MÁM TĚ RÁD…“ /// Uvěřitelný drama o tom, jak by se vám žilo s parchantem, kterej si užívá přítomnost ADHD. Kamera zabírá ksichty, páč grimasy mluví často za všechno. S takovým člověkem se fakt nikdy nenudíte (nevěříš? Napiš, nějakýho ti na víkend seženu!). Film vo něčem. Navíc ftipně (artově?) pojatý hrátky s vobrazem (že sis rozšteloval zobrazovalo? Neřeš, ještě furt ti můžu sehnat toho parchanta s ADHD…). Když jsme u toho artu – líběj se mně i herecký výkony těch tří. Film je plnej emocí. Špatnejch i dobrejch. A lidský povahy. A kdyby si vyhráli s koncem, dostal by bůra! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Právě mýmu zlatíčku diagnostikovali ADHD. (Léčit? Motol? Ty vole, vyhledej si pasťáky…) 2.) Chcu si užít drsný rodinný vztahy. 3.) Thx za titule ,,mOnkey.csfd“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Od začátku do poslední klapky to byl výborný film se vším všudy. Neotřelý námět, dokonalá herecká sestava stávající ze tří osob, maximálně působivý soundtrack. Pravdou je, že na konci mně tekly slzy jak hrách a to se mně až tak často při mé velké sledovanosti dramatických žánrů nestává. Ani jedna z těch tří postav nebyla v relativně normální psychické pohodě a to nemluvím o Stevovi, který trpěl hyperkinetickou poruchou. Pro mě bylo podstatné, že jejich vnitřní bolest vyzařovala snad z každého jejich nádechu a výdechu. Kamera byla vynikající, protože dokázala jejich pocity nasnímat s obrovským citem pro danou situaci. Když se zmíním třeba o momentu, kdy byla máma se synem a s pofidérním advokátem v restauraci, následný zpěv Steva a vzápětí matčin zoufalý výkřik plný bolesti do tmy a ticha, tak to byl tak silný, emocionální zářez do srdce, který si budu dlouho pamatovat. A konec vygradoval do té nejvyšší laťky zoufalosti, bolesti a beznaděje. A ano, souhlasím s tím, že i ojedinělý formát mohl přispět k tak intenzivnímu zážitku. Po herecké stránce mohu už jen tleskat. Bravo Anne, Oliviere a Suzanne ! ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Krásná festivalovka. Pokud by mě lákal 49. festival v Karlových Varech, tak bych jel jen kvůli Dolanovi. Xavier je zakladatel moderního artu a já mu to žeru v plné parádě (taneční scéna jde pod kůži). Neuvěřitelný vstup do světa tvůrčího filmu. Tak realistické, tak emocionálně silné, formátově vychytané. Deprese, úzkost, krása, přirozenost, budoucnost. Závěrečný déjà vu v doplnění Lany Del Rey. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

V mnoha ohledech nepřesvědčivý film, ale jeho "nálady" jsou skvělé. Dolanova brutálně hysterická teatrálnost je pro mě čímsi lákavá a dokážu se na ni k vlastnímu překvapení celkem naladit. Moment, kdy se za zvuků Oasis roztáhne obraz, je nepochybně geniální, může se směle rovnat se zpěvem Ala Johnsona v Jazzovém zpěvákovi nebo vstupem Dorotky do Oz - maximální vtažení médiem. I kdyby celý zbytek filmu existoval jen proto, aby mohl rezonovat, nepovažoval bych to za málo (Za největší chybu filmu považuju, že Dolan neodolal, nenechal ho úplně osamocený a pokusil se ho ještě zopakovat podruhé, nevyhnutelně s menším účinkem.) ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Poznala jsem tu spoustu dětí. Některým dokážeme pomoct, jiným ne. Snažili jsme se Steveovi pomoct, škola zrovna tak. Teď je řada na vás.“ Jenže dokáže Diane v tomhle nelehkém úkolu obstát? Možná, že si uřízla až příliš velký krajíc chleba…Od Dolana jsem viděl pouze jeho debut Zabil jsem svou matku a Mami! mu je v lecčem podobný. Opět je hlavní téma filmu náročný vztah matky a syna, znovu je to mnohdy emocionálně silně přepjaté (až s patologickými momenty). Jde z toho ovšem cítit vyzrálost. Režijně jde o jistější dílko (např. nápad s obrazem výborný, stejně tak s „budoucností“), avšak hlavně mezi matku a syna vstupuje někdo třetí, který výrazně změní atmosféru i vyznění filmu. Nebyl jsem si jistý, zda mnou děj nějak citově pohne, když mi ani 1 z postav nebyla zpočátku moc sympatická. Film se mi však nakonec dostal pod kůži sice pomalu, ale jistě. A konkrétně pasáž s Kylou a Dianou pro mě byla jedna z nejemotivnějších za hodně dlouhou dobu (narozdíl od samotného závěru, který se mnou příliš nehnul). Celkově dám solidní 4*. ()

somnar 

všechny recenze uživatele

No vida! Pod Xavierovými hezkými obrázky konečně je něco jinýho než vzduchoprázdno. Tady takřka almodóvarovská poklona i facka ženám, matkám i sousedkám od vedle a živelná studie vztahu matka - syn. Xaviere, jsme zase zadobře a dík za ty vypalovačky! 80% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Psychologické drama MAMI nezapře výchozí dokumentární půdorys nebo vůli autorského týmu zvolit pro svůj záměr východisko evokující poetiku dokumentárního filmu. Úvodní věta naznačuje jak přednosti, tak slabiny tohoto nesporně ambiciózního díla. Zatímco herci hrají v tomto vlastně komorním dramatu tří lidí jako o život, režie jim v tom nepřekáží a řadou lyrizujících scén i atypickým formátem filmu se snaží vycházet vstříc, naopak scénář se ukazuje s přibývající stopáží jako koule na noze. Zjevně nezvladatelný adolescent pohybující se na hranici psychického normálu i matčiny trpělivosti se snaží bojovat sám se sebou. To i snaha ukázat zblízka nesnáze takového soužití, do nějž vstupuje nenadále získaná matčina přítelkyně, je chvályhodné. Méně šťastná je skutečnost, že příběh postrádá napětí, gradaci, nečekané momenty. Tedy to, co lze označit za umělecký nadhled, poselství, misi, ale i divácké vzrušení a zážitek. RAIN MAN, film podobný příběhem, se od MAMI! tohle všechno má. Rozdíl, který je mezi oběma filmy víc než viditelný, naznačuje, že od dokumentárního půdorysu měl autorský tým asi šťastněji postupovat směrem k dokumentárnímu filmu. Od naděje k zoufalství, od zoufalství k možné tragédii. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Dolanova odpověď na otázku, zda osobní přístup a mateřská láska může změnit nebezpečného, mladého recidivistu ve spořádaného člověka, nebo zda je lepší poslat podobnou osobu raději rovnou do ústavu. Je zajímavé, jak si po prvních třiceti vulgárních minutách můžete vytvořit averzi k hlavním hrdinům, a přesto jim později začnete rozumět a v některých momentech i fandit. Je sympatické, že Dolan i poměrem stran videa (1 : 1) odráží omezenost Stevova světa a jeho neschopnost vybočit ze zaběhnutých kolejí. Jenže nic to nemění na tom, že by si podle mě Mommy zasloužila prostříhat. Když některé segmenty (změna poměru stran) vidíte poprvé, jsou působivé, nicméně když se opakují častěji, jejich kouzlo vyprší. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Kevin konečně není sám doma! Drzé, tvrdohlavé a ukřičené drama, které za líbivým vizuálem a hudeními vypalovačkami ukrývá sadu pořádně ostrých žiletek - ta Lana Del Rey na konci není náhodou. Živelná smršť, která po sobě nenechá kámen na kameni. [MFFKV 2014] ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Nutno říct, že Mommy je mnohem vyspělejší než Dolanovy předchozí počiny. Konečně se koná méně intelektuálních dialogů a uměleckých záběrů a film je spíše psychologickou sondou do vztahu matky a problematického syna. Do poslední půl hodiny jsem nebyla tolik přesvědčená, ale deprimující (a taky dokonale frustrující!) závěr mě smetl. Kromě toho musím vyzdvihnout hudbu, která zajímavě dokreslovala atmosféru. Přestože chvílemi je film klasicky dolanovsky zdlouhavý, byly tu hodně silné momenty. Wonderwall, karaoke, celá poslední půl hodina. Hlavnímu hereckému triu nemám co vytknout. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Namiesto komentára sem dám druhú polku básne Pavla Koyša Takú lásku...: "Takú lásku pretrp, ktorá bolí, // obavami, túžbou vykúpenú, //čo aj tisíc nocí prebdieš pre ňu, //ona nepoddá sa, nepovolí. Takú lásku pretrp. //////// Takú lásku chráň si, čo sa mení, // ktorá je dnes iná ako včera, // čo jak kvet sa zrána do večera // neustále mení v zafarbení. // Takú lásku chráň si. //////// Takú lásku miluj, čo Ťa schytí // ako jarná rozvodnená rieka, // čo Ti do každého nervu vteká, // až sa zdá, že srdce rozlomí Ti. // Takú lásku miluj!". ()

castor 

všechny recenze uživatele

Herecky živelné, mateřsky nevyrovnané, uřvané!! Má to několik docela silných momentů, přesto se nedá říct, že by festivalovými fanoušky milovaný tvůrce důkladně zužitkoval možnosti, jež melodrama nabízí. Víme, že impulzivnost má blízko k agresi, víme, že mezi dvěma dominantními osobnostmi to bude vždycky vřít, víme, že na hysterii se nedá koukat víc než dvě a čtvrt hodiny. Občas se tu všichni (i ti za kamerou) až příliš předvádí, i tak si mě výsledek vlastně docela získal. ()

PinokKio 

všechny recenze uživatele

Fotky tady v galerii dost matou, protože první co člověka uhodí do očí je poměr obrazu 3:4. Překvapivě to nevadí, pohledem jsem zbytečně netěkal jinam, důležití jsou totiž tři hlavní představitelé, tedy problematický Steve, jeho máma Die a tajemná sousedka Kylea, kterým tahle stísněnost na filmovém políčku herecky dost pomáhá. Ne vždy ale prožívají jen trápení a zřejmě také záleží na správném úhlu pohledu, jak zazní od jednoho ze sousedů, takže se občas dění na pár příjemných okamžiků roztáhne do plné krásy. Ještě klika, že režisér má koule na to takhle si hrát nejen s formátem, ale vlastně i s naší trpělivostí, protože se mu povedlo vtáhnout mě do tohohle chaosu slov, agrese či beznaděje. Život je prostě jako bowling a bez koulí je to těžký .. ()

Související novinky

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

09.07.2015

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 9. do 15. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

PF 2015

PF 2015

31.12.2014

Z celovečerních filmů, uvedených do našich kin v roce 2014, v ČSFD žebříčku nejlépe hodnocených filmů zatím vyhrává režijní mág David Fincher. Jeho precizní thriller Zmizelá o chlup porazil i Nolanův… (více)

Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz

Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz

30.12.2014

Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)

Dolan se učí anglicky

Dolan se učí anglicky

14.12.2014

„Zázračné dítě" a miláček festivalů, kanadský frankofonní režisér Xavier Dolan je v současnosti nejmladším světově uznávaným režisérem. Svůj první film – Zabil jsem svou matku (2009) - natočil v… (více)

Reklama

Reklama