Dopisy přes oceán
The American Letters
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Tomáš SyselHrají:
Hynek Čermák, Petra Špalková, Soňa Norisová, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Sabina Rojková, Petr Šmíd, Tomáš Havlínek, Oldřich Vlach, Jan Novotný, Marie Spurná, Milan Šimáček, Zuzana Zlatohlávková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka. Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná, a možná už to nebude dlouho trvat... A tak Dvořák nemešká. Nevrací se z Ameriky na prázdniny, je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru? (Česká televize)
(více)Recenze (93)
Čermáka mám velmi ráda, dle mého názoru se typově na Dvořáka hodil skvěle, avšak čekala jsem u něj jaksi větší hudební talent, tedy v té pohybové stránce, neboť dirigování mimo rytmus a nedokázat alespoň trochu napodobit správnou hru na housle (když už nějaké ty lekce dostal, jak jsem četla v jistém časopise), to zkrátka nejsem schopná překousnout. Ovšem scéna, kdy vlítne Dvořák na Suka se slovy: „A při tomhle mám komponovat?“, mi málem způsobila záchvat smíchu. Škoda, že jinak mi přišel film tak nějak úplně zbytečný a ničím mě neobohatil. ()
Pffff, Americké dopisy byly hodně dobré. Alespoň já je tedy hltal, a to díky Čermákovi a Špalkové !! Výborné výkony. A taky jsem konečně jsem nakoukl do doby slavného Dvořáka, dík tvůrcům. ()
Zhruba takovýto formát by podle mě měly mít životopisné filmy. Ne za každou cenu se snažit sdělit všechno, ale určitá kapitola ze života. Jako tomu bylo tady. Byť jde ve finále o komorná drama, tak má u mě vyšší hodnocení, než řada jiných filmů, která se snažila aspirovat na všeobjímající životopis a vyšel z nich ve finále paskvil. Velmi se pak povedl výběr herců, to klobouk dolů. A nejvíc mě překvapil asi Hynek Čermák, netušil jsem, že umí zahrát i takhle. ()
V tv tvůrčí skupině Jana Lekeše stvořený boží dar, přibližující tvůrčí muka týmu, který se soudě podle konceptu i dialogů nedokázal odtrhnout od sobě bližšího světa operátorských tarifů, hypoték a šustění diskontní igelitky, přičemž životní drama největšího (vedle Mejly) z českých řezníků zůstalo nezkušeným Zikmundovým perem jen načrtnuto. Slušná typová volba Dvořáka (ovšem se zřejmě posunutým osobnostním profilem). Organické, umělecky silné a prožité propojení příběhu se světem geniální hudby se pak dosahu vlivu zástupu odborných poradců vyhnulo obloukem. Toníku, Pepíku, Otylko! ()
Inscenace se připravovala už před rokem 1989 a to pod pracovním názvem "Dopisy přes oceán". Režisérem měl být Antonín Moskalyk, ten se ale realizace nedožil. ()
Asi bych býval přivítal snahu o větší jazykovou věrnost. Místy to bylo opravdu češtinářské hrubiánství nerespektující ani vzdáleně realitu konce 19. století. Nicméně se ČT tímto počinem přiblížila svým dávným kvalitním televizním inscenacím, které mi tak chybí. Hynek Čermák si svého Dvořáka nastudoval, to se musí nechat. Také Javorský exceluje. Špalková mne zklamala, hraje svou roli jako ženu 21. století. Takže mne nakonec do děje vtáhly jen některé pasáže. 70% ()
Dvořáka mám primárně rád z toho důvodu, že vedle mé rodné vísky sídli jeho vila s profláklým jezírkem, kde skotačí Rusalka. Z filmu ale vyplývá, že Dvořák byl kurevník s inteligencí oscilující kolem kvocientu 50. A jediné, co udělal dobře bylo to, že zacvakal varhany v kostele v Třebsku. 43 % ()
neuškodilo by víc Dvořákovy hudby,jinak nemám,co bych filmu a jeho tvůrcům vytkla :-) ()
Na poli Dvořákovi převeliké osobnosti se postupem času podaří rozehrát docela slušné rodinné, či milostné, drama s několika démony. Je to ponuré, je to těžkopádné, ale i tak stále dobré a zajímavé. ()
Moc jsem se těšil, ale byl jsem poměrně zklamán. Těžkopádný, pomalý a hlavně nezáživný. Přesto má film pár světlých momentů a člověk se o AD dozví fakta, která neznal. ()
Reklama v televizi vzala za své a má zvědavost byla natolik veliká, že jsem si na Dvořáka udělal čas ve svém dnešním filmově nabitém harmonogramu (čtyři filmy za den jsem naposledy viděl ve Varech). Točit film o hudebním skladeteli není určitě nic jednoduchého. O to víc je pak těžší vyjádřit rozpolcenou lidskou duši. Myslím, že tohle se podařilo a Hynek zvládl svou roli skvěle. Největší mezery vidím ve scénáři. Ani mě nepřekvapuje, že celkový dojem může působit na většinu lidí poněkud fádně. Neustále se děj motá kolem vztahů a tím se vytrácí kouzlo osobnosti. Pokud by pan Brabec zabrouzdal více do análů, jistě by důrazněji znázornil umělcovi múzy, na které se dle mého skromného názoru měl film zaměřit. Nicméně chápu že milostná zápletka je nejednodušší možnost, jak si usnadnit zpracování filmu, na který by bylo zapotřebí ještě o mnoho více peněz. ()
Mělo to úroveň, ale Hynek Čermák byl ze všech herců nejslabší (100 minut měl stejný výraz v obličeji a práce s hlasem téměř žádná) a Dvořákovy hudby tam bylo STRAŠNĚ málo. Pokud přece zazněla, byla tak potichu, že téměř nešla slyšet... ()
Těšila jsem se hodně, leč tak, jak to s ČT chodí, dostalo se mi opět pouze zklamání. Začalo to velmi, velmi, ale opravdu VELMI lacinou animací hned zpočátku - bacha spoiler - a ta závěrečná mě už jen rozesmála. Dějová linie budiž, i když se tam vlastně toho moc nedělo, herecký ansámbl jo, ale opět bych měla výhrady k některým členům, dobovosti se mi moc nepovedlo uvěřit díky některým dialogům a výsledek toho všeho: jedna velká nuda. Škoda ()
Očekávání jsem měl velké. Bohužel se nenaplnilo. Příběh neměl tempo, navíc mi ani jedna z postav milostného trojúhelníku nebyla příliš sympatická. Nevrlý Dvořák, tiše trpící manželka a nevyhraněná milenka. To pak bývá problém se nechat do příběhu vtáhnout... Nejzajímavější mi přišla vedlejší linie popisující zrození vztahu mezi mladou Otilií a Josefem Sukem. Ta už měla šťávu. Vedle toho bych ještě ocenil velmi dobrý casting hlavních herců. ()
Snad by to zasloužilo hvězdy tři, ale to by to nesměla tak srážet kamera. Film je obrazovým stylem vyprávění tak 15 let zpátky a vůbec neprodává to co do něj dal architekt, výprava, kostýmy. Masky si přišly na své, (Martine promiň) neboť většina záběrů je v detailu či polodetailu. Často nevíme, co se děje, protože ma obrazovce je jen hlava. Když se to schéma poruší, vidíme stereotypní švenky z rukou, které něco drží zase na hlavy. Až mi z toho šla hlava kolem. A ten ukvapený a někdy zmatený střih jen pro střih. Vložený záběr nemající začátek ani konec...k tomu ty dvojexpozice. Hudba ovšem skvělá. ()
Upřímně nechápu co nám chtěli pánové Zikmund a Brabec tímto filmem sdělit. Jednak film je necelistvý a neví, kam vlastně chce jít. Jestli se dát cestou příběhu lásce ke dvěma ženám, nebo se dát cestou příběhu o skladateské krizi. Navíc je to celé doplněné flashbacky, které působí přinejmenším rušivě, historickými nepřesnostmi (smrt děti ve špatném pořadí, citát o lokomotivě) a hlavně je to celé jen vycucané z prstu, protože sami tvůrci na konci přiznají, že ony titulní americké dopisy, ve skutečnosti vůbec neexistují. Ve škole a i z prostého zájmu vím, že Dvořák byl hluboce věřící člověk a ve filmu mu nevadí líbat cizí ženu a nebo řešit smutek po mrtvém dítěti, troškou živočišného sexu. Film na mě prostě působí jen jako pokus o bulvarizaci velikána hudební historie. Přesto musím dát dvě hvězdy za výborného Hynka Čermáka a Petru Špalkovou, že z téhle slátaniny dokázali udělat aspoň nějaké umění. ()
Hynek Čermák předvedl, že umí hrát, Zuzana Norisová supr a výprava perfektní, jenže hrozn+ nezáživné a pomalé. ()
Je dobře, že se to vůbec natočilo. Jen tak dál. ()
Upřímně mě Dvořák vůbec nezajímal :D Ja chtěl jen vidět Sabinku. Takže jedna hvězda za ní, druha za dobové kostými. Zbytek je velká nuda, a nic zajímavého se nedozvíte ze života Antonína Dvořáka. ()
Hvězda navíc za Hynka Čermáka, který dokázal že vedle rolí drsňáků (Rapl), rolí komediálních (Dabing Street) je i velmi dobrým hercem charakterním. Vyzdvihl bych i práci garderobiérů. To, co dokázali provést se Soňou Norisovou je prostě nádherné... ()
Související novinky
23. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2015 se stává film Kobry a užovky. Film si přímo z vyhlašování ocenění odnesl šest sošek Českých lvů. Za nejlepší film si cenu převzali producenti Jan Prušinovský a… (více)