Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 1

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)

(více)

Recenze (871)

klerik 

všechny recenze uživatele

Nie zlé, nie výnimočné. Herecký ansábel z KOMISÁRA REXA bol prekvapivo znesiteľný. Dosť dlho je to však akési neosobné, bez napätia... ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Lída jako Forest Gump, v životě Třetí říše byla u všeho a všude. Renč si ukousl příliš velké sousto, utratil hodně peněz a výsledek tomu neodpovídá. Trapné jsou montáže Stašové s Pauhofovou v Berlíně a slastné výrazy obou milenců v plamenech krbu. Stašová na zabití, Kříž až na ty oči a hlas docela dobrý, Preis se přes své zřejmé kvality na dabing Markovicse opravdu nehodil. Film jsem dlouho odkládal a chtěl vidět raději v němčině (což se ukázalo jako správný nápad, synchrony jsou tragické), to ale může trvat hodně dlouho, protože podle všeho šel německy pouze v kinech našich západních a jižních sousedů. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Zbytečně dlouhý komentář, ale nemohu jinak: Lidka Babková z Prahy, vypočítavá zlatokopka, pohybovala se v nejužší Hitlerově společnosti, válela s Goebblesem, dělávala společnost Mussolinimu, lítala s ním soukromým letadlem a z těchto všech kontaktů profitovala i v době, kdy ji Hitler vykázal zpátky do Prahy, protože Magda se postavila na zadní. Argumenty jejích příznivců, že za to nemohla, byla totiž tak strašně krásná, mladá a naivně zamilovaná, pokládám za směšné. Byla krásná, pravda, ale vím o další krásné, její sestře Zorce. Ta kvůli činům své vykutálené sestřičky spáchala sebevraždu. Jasně, Vydra se k ní zachoval jako hulvát, ale správně pochopila, že jinou reakci ani nemůže čekat. V té době rozlícený dav oběsil známého režiséra na pouliční lampě, situace byla děsná. Jejich matka zemřela u výslechu. Kdežto bezmála stoletá Baarová se natřásala přiožralá, s cigárem před kamerou a suverénně vzpomínala na staré zlaté časy. S ledovým pohledem a beze studu. Tu o tom, kterak utíkala z Prahy s německými ustupujícími vojsky a někde u Norimberku ji chytili Američané, tu tedy nevypíchla. K filmu: záměrně jsem se mu vyhýbala, ale nakonec mě neminul. A vůbec nebyl špatný! Renč nechal dostatek prostoru na to, aby vnímavý divák pochopil sám. Výprava, kostýmy, hudba a i ta Táňa mi nakonec přišla trefná... Věrným fanouškům Lídy Baarové se omlouvám, ale nastudovala jsem si o ní toho tolik, že zkrátka logika nepustí. Ta pro svůj komfort udělala doslova cokoli. Jediné, co ji může být ke cti, nikdy nikoho neudala. On ji byl totiž každý naprosto ukradený. :) ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Porovnám-li recenze, tak s Mirkou se prakticky shoduji na rozdíl od toporné rádobypohádkové kritiky Kabáta. Dlouho jsem nezažil téměř vyprodané kino. Diváci se rozhodně filmu nevysmívali, ale smáli se při scénách, kdy se to dalo očekávat ("Bééé!"). Líbilo se mi korzování Lídy s matkou Berlínem. Z dalších dvou scén, kdy Lída putuje berlínskými ulicemi, ale už v době běsnění, byla působivější křišťálová noc. Renč je rutinér a většina jeho filmů (ne televizní tvorba!) mě nezklamala. Oheň jsem vnímal metaforicky, takže mi nijak nerušil způsob podání příběhu. Za nejsilnější scény považuji všechny s Goebblesovou manželkou (Lenka Vlasáková hrála přesvědčivě; při vodních hrátkách pobavila jazyková hravost) a situace, kdy byla Lída (z)raněná - útěk do Fröhlicha a Pankrác. Především ve vězeňském prostředí našla Táňa polohu z Kousku nebe. Velmi dobře do děje zapadla i postava filmového poskoka. Platonicky zamilovaného ochránce zvládl Mádl bez problémů. Film mě motivoval znovu otevřít Škvoreckého přepis vzpomínek Lídy Baarové Útěky. Neodvažuji soudit Lídu Baarovou, považuji ji za skvělou herečku a vypravěčku. Možná při snaze vytěsniť osudných pár let svého života vytvořila obraz, který dál novináři šířili. I v Renčově snímku v závěru říká, že rozhovor s diplomantkou byl možná její poslední rolí a že příběhy si lidé různě upravují. Pokud Lída upravila vzpomínky na nacistické pohlaváry tak jako na prázdniny u prarodičů ("Na zahradě běhali ježci s jablíčky." :-D), kdo ví, jak všechno vlastně bylo. Ve srovnání s filmem Dívka tvých snů Renčův film pokulhává víc než Goebbles. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Pauhofová sa so svojou úlohou popasovala veľmi dobre, hviezdou je ale dozaista Karl Markovics, ktorý je Goebbels ako vyšitý. Naopak Hitler bol veľmi slabý, Kríž sa na neho ani nepodobal. Chýbal tomu ale väčší príbeh. Buď mala Baarová tak veľmi nudný život, alebo sa ho proste nepodarilo nejak dobre napísať a nakrútiť. Celkovo to ale nebolo až také zlé. ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Vypadá to jak televizní film a vzhledem k rozpočtu a množství hereckých es, se jedná fakt o propadák. Přijde mi, že Renč každýmu přesně určoval, jak se má tvářit a chovat, a proto většina postav vypadá jak loutka. Na to, jak silný námět měl Renč k dispozici, z toho nedostal vůbec nic. Atmosféra slaboučká, napětí vůbec žádné ani v krvavých scénách. Takže palec dolů, zklamání a Renčovi už takto zásadní příběhy nedávejte točit. Je to promarněná šance... ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Banální scénář a megalomanská, ovšem amatérská režie, to jsou ve zkratce dva hlavní problémy tohoto filmu. Už hned začátek, kdy jsou do jakože dobových záběrů z Berlína vloženy postavy Pauhofové a Stašové, dávají tušit, že následuje průser. A taky že jo. Je to škoda, že při tak velkorysém rozpočtu a z něj plynoucí výpravnosti a účasti hvězd vznikla taková hovadina. Nevím, co kritizovat dřív, zda Renčovu zálibu v bezdůvodně drasticky dramatických scénách (křišťálová noc, popraviště, sebevražda Zorky Janů), nebo prostě jen nepochopitelných momentech - Hitler "svádějící" Baarovou (nebo co to mělo být) Wagnerem, Mádl toužící osahávat kozy, scenáristické klišé jako "záchrana před popravou v poslední vteřině, když někdo přiběhne ze vzkazem od ministra" či pravděpodobně nejhorší milostná scéna v dějinách českého filmu (což mě rmoutí o to víc, protože v ní účinkovala moje drahá Táňa Pauhofová). Vůbec Goebbelsova postava byla napsaná strašně divně. Několikrát se zmíní o jeho pronikavém intelektu, ale není to vůbec poznat, působí jen jako nadrženej strejda. K tomu musím na Renče směřovat další výtku - hlavně na jeho zbabělost nenechat německé scény v němčině. Zaprvý profláklé hlasy Viktora Preisse (Goebbels) a Martina Stránského (Fröhlich) dost ruší, zadruhé to vede k neúmyslně komickým momentům, kdy všichni šprechtí česky, ale dopisy si posílají v němčině. No, zkrátka celá Lída Baarová měla velké ambice, ale především vinou Filipa Renče dopadla blbě. Ohromná promarněná šance a promrhaných 80 milionů. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Film pláva a bez emócií dopláva do konca. Neponúka nič výnimočné, azda len skvelé kostýmy. Nevyužitý potenciál tvorcov, na priemer postačujúci. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

První polovina filmu docela ušla - hra na minulost, s filmařským prostředím, pokus o barrandovské ateliéry bez okolních domů, vsazení Baarové a její matky do dobových dokumentů, jako by šlo o realitu, melodrama s Fröhlichem, rozpor s otcem, vše ušlo. Sice mi Pauhofová přišla, že se do role moc nehodí, její charisma je takové laciné, a navíc její slovenský přízvuk mi také vadil (a to pak i u Mariána Huby, neb oba měli být čistokrevní pražáci), ale ušlo. Jenže pak Renč popustil uzdu svým reklamně patetickým obrazovým fantaziím, a najednou zde máme scény jako z reklamy - Křišťálovou noc, odchod sestry Baarové z divadla, její sebevražda - vše jen na obrazový efekt. Zmizel i příjemně odlehčující humor první poloviny. Navíc charaktery postav jsou strašně černobílé - Baarová v podání Pauhofové se jen připitoměle usmívá, jako by vyhrála první ve sportce nebo si dala práska, maminka je zabedněná a touží po dceřině úspěchu a penězích, sestra je chvilku rozumná a domlouvající, a hnedle zase psychicky labilní, otec zodpovědný, vyslýchající jsou stereotypně kruťasi, stereotypní pojetí komunistického demagoga v divadle... A to nemluvím o německých postavách. Na rozdíl od ostatních se mi Kříž jako Hitler líbil, gesta a dikci okoukal skvěle, ale postava Goebelse je zde zparodována - nepřijde mi ani uhrančivý, ani inteligentní, spíše jen stále funí jako kaňour. Stašová hraje přehnaně hystericky, a občas i Pauhofová. Film navíc postrádá atmosféru - je v pastelových barvách, a tam, kde bych čekal nějakou depresivní nebo těžkou a hutnou atmošku (stahující se mračna nad Německem, konflikt s manželkou Goebelse), tak to vypadá jako selanka. Ve filmu mi vadily mnohé nedořečenosti - proč zrovna starej Havel dával Baarové role, když jí všichni ostatní opovrhovali? Proč je její angažmá v letech 1948 - 1958 jen narychlo projeto pár plakáty? Ale pro lidi, kteří v životě neslyšeli o tom, kdo postavil barrandovské ateliéry, co to byla Křišťálová noc, jak se dřív točily filmy, jaké měli dřív auťáky, pro ně bude film možná hezkým startovacím začátkem pro to, zjistit si víc. Asi podobně, jako když si čtete o nějaké události nebo životě osobnosti na Wikipedii, ale zbytek, podrobnosti a to podstatné si musíte dohledat jinde. ()

Roman.Ticka 

všechny recenze uživatele

Vtáhlo mě to do děje napříč dějinami barvitě vyjádřeno, emocemi dokresleno, tak silně, jako máloco v posledních několika letech, což hodnotím zcela bez předsudků, jakéhokoliv soudu k té či oné postavě. Na český film soudobé kinematografie výborná úroveň! 😃👏🎥🎯🏆 ()

poz3n odpad!

všechny recenze uživatele

Já nevím, v souvislosti s tím, kolik peněz šlo z fondu kinematografie na tenhle über brak, je to snad i na žalobu. A zažaloval bych všechny. Ty, kteří přidělili tu neskutečnou sumu neskutečné Lídě, ty, kteří tenhle zázrak české kinematografie vytvořili a v neposlední řadě ty, kteří s nepokrytou suverenitou tuhle ostudu propragovali jako nejlepší film světa a donutili diváky za to utratit mrzký peníz. Tatínek vám vyhlásí válku! 0/10 ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Je to směšné. Hitler se plíží za Baarovou jak hrabě z Nosferatu, ale pak se jí netroufne dotknout, jako školáček. Chvíle lásky s Fröhlichem působí jako kýčovitá reklama, nejspíš na cestovní pojištění. Stašová otřesně přehrává. Scénu z psychedelického krbu už tady probral kde kdo, takže je zbytečno to doplňovat. Karl Markovics se vyznačuje tím, že hlavně háže smutné pohledy. ____ Dávám hvězdu za Lenku Vlasákovou, která roli podváděné nacistky zvládla na výbornou a pak ještě za jednu jedinou scénu. Totiž za tu, kdy si chce mladý filmař vybrat odměnu za to, že Baarové pomohl utéct z Německa. Očekávání diváka je stejné, jako ve filmu vyjádří Baarová: „za polibek?“ „Ne, za šáhnutí na prsa!“ Jo, tak tahle jediná scéna bourá klišé a načinčanou nudu, která jen stereotypně vypráví ale nic neříká. ()

hansel97 

všechny recenze uživatele

Kýčovité a trapné. Už samotné rozhodnutí stylu vyprávění je mimo, narace osmdesátileté Baarové ruší a zazdívá většinu děje, film jedná s divákem jako s hlupákem a příliš obrazně vše vysvětluje. Ale Renč zkazil co mohl. Nahrazení němčiny češtinou je naprostý krok vedle, stejně tak vykreslení Goebblese se naprosto nepovedlo, protože vychází ve filmu jako hrdina a oběť. Lída Barová pro mě je tragickou postavou, ale zasloužila si lepší film a nejhorší je, že konec, kdy ona trpí po návratu do Česka je naprosto přeskákaný a třeba o její emigraci do Rakouska už nevíme nic. Naprosto mimo... ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Táňa Pauhofová. Mně se ten film moc líbil. Táňa Pauhofová je půvabná a inteligentní herečka, jež se na některé role hodí lépe, na některé méně. Asi se všichni shodneme, že jako paní Burešová byla dokonalá a nepřekonatelná. Lída Baarová byla trochu jiný šálek kávy, i když si maskéři dali hodně záležet a snažili se, rozumím tomu, že řadě diváků a fanoušků vadí nepodobnost s naší slavnou herečkou z třicátých a čtyřicátých let. Ale i tak ji zahrála skvěle. Výborný je rovněž Goebbels neboli Karl Markovics a samozřejmě duo Stašová-Huba. Pavel Kříž v roli Adolfa Hitlera mi připadal lehce komický. Co si budeme povídat, jedná se o smutný a tragický příběh potvrzující, že krásné ženy to v životě zdaleka nemají vždy jednodušší a nemají na růžích ustláno. ()

Sofia 

všechny recenze uživatele

První polovina mě moc nebavila, nějak jsem to Táně nemohla uvěřit a scény s Markovicsem (i když byl vybrán typově dobře) mě taky moc nenadchly (hlavně ta erotická s jeho chlupatými zády a chromou nohou, to bylo až perverzní). Po návratu do Prahy, kdy začala s celou rodinou za své činy trpět, to chytlo druhý dech a jako bych sledovala úplně jiný film. Jen ten konec jako z Titaniku si tedy mohl Renč odpustit. ()

SLOTH 

všechny recenze uživatele

Tak Lída Baarová je bohužel velice špatný film. Směšný v momentě kdy by směšným být neměl televizni, kdy by měl být filmový a naprosto strašně zahraný. Jediná hvězda je za Simonu Stašovou která byla naprosto uvěřitelná. ()

ancientone odpad!

všechny recenze uživatele

Už nástup titulu na plátno bol varovný. Burácajúca hudba a akčný nástup veľkého červeného mena predznamenával štylistickú pohromu. A každý ďalší krok bol prešľapom tak ostrým, až sa mi nechcelo veriť, že nesledujem zámernú paródiu. __ Renčovo uchopenie látky produkuje akýsi čudne sa kodŕcajúci, precitlivelý ansámbel. Podozrivo lacný, plochý vizuál, Pauhofová priehľadná ako sám film, Hitler smiešnejší, než jeho zámerná paródia v Nehanebných bastardoch, do neba volajúci dabing nečeských a neslovenských hercov, citovo labilný Goebbels baliaci vás na citovanie Nietzscheho. __ Mdlé medzihry strieda prudko predimenzovaný pátos a neovládateľný gýč, ktorým je obalený každý Baarovej životný míľnik (väčšinou historicky nepodložené výlevy), vrcholiaci v bolestivých metaforách, korunovaných záverečnou scénou. __ Swing prekladaný Wagnerom, slzy ministra propagandy, sex v plameňoch, limonádové hranie na city, rozhádaní milenci utekajúci dažďom... __ Pri sledovaní filmu som si spomenul na repliku Alexa DeLarga z Mechanického pomaranču, prenesenú počas premietania filmov obdobne zhýralých, ako Renčova novinka: "Je zaujímavé, ako sa farby sveta zdajú reálne až na filmovom plátne." - filmová Baarová robí z farieb reality naopak skreslenú, lacnú a šablónovitú omaľovanku. __ Posolstvom filmu ostáva fakt, že nakrútiť žánrový film je neskutočná fuška.__ __________ PS. - ako guilty pleasure to celkom funguje ()

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama