Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 1

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (871)

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Tento film je natolik zpolitizovaný ze strany samotného Renče a jeho příznivců (včetně současné hradní garnitury), že jakákoli kritika může z tohoto pohledu být nahlížena jako předsudečná, závistivá, nenávistná... Většinou neoprávněně. Tento film je totiž mimořádně špatný an sich (a i kritická obec se v tomto docela vzácně shoduje). Přitom film Lída Baarová má určitou (byť zcela jistě nezamýšlenou) kvalitu: Vyvolává ohlasy, na nichž se perfektně dají demonstrovat některé principy z teorií umění (nejen filmu; např. percepce uměleckého díla), psychologie či sociologie, a které věrně odrážejí aktuální atmosféru v polarizované společnosti. To by si nějakou analýzu určitě zasloužilo.___ Z hlediska mého chápání filmů je v Lídě Baarové špatně naprosto vše: Scénář, režijní pojetí, kamera, střih, herecké výkony (ale spíše režijní vedení herců), hudba.... Film v jednotlivostech i jako celek je naprosto nefunkční; úplně selháva být tím, čím podle autorů i masivní PR má být, tj. romantickým dramatem podle skutečného příběhu. Místo toho je pouze směšným nepodarkem a podobá se více internetovým parodiím než serióznímu filmu. U těch nejtrapnějších scén (soulož, sebevražda ZJ, pokus o sebevraždu LB, Goebbelsovo kňourání apod.) jsem slzel smíchy a kousal se do prstu, abych dlouhými hlasitými projevy nerušil ostatní diváky projekce (ale bylo i dost takových, kteří se smáli bez těchto ohledů).___ Podrobnou analýzu s precizní argumentací nechám na povolanějších, ale zaráží mě ta (alespoň pro divácky trochu zkušenější jedince s vyššími nároky) do očí bijící autorská nesoudnost, neschopnost určení míry, jakákoli absence citu... Tento film je učebnicí nevkusu, kýče, koncentrace klišé, přepálenosti a nevhodnosti výrazových prostředků; o neoriginalitě (až vykrádání) se není třeba příliš rozepisovat - je všudypřítomná. A to nejen kvůli základnímu dramatickému rámování v podobě staré bilancující herečky, kterého se minimálně po prvním dokumentu Heleny Třeštíkové o LB mohlo chopit opravdu jen to nejzoufalejší scénáristické nemehlo... Dabing sám o sobě není tou největší slabinou; nevadí, že "Hitler mluví česky" (zvlášť když uvážíme, kdo je nejpravděpodobnější cílovkou filmu... Cílovkou, která obecně nesnáší čtení titulků). Avšak když česky mluví Hitler s Goebbelsem, proč himbajs americký producent mluví s Baarovou anglicky a je otitulkovaný? Tato zjevná nekonzistence je naprosto příznačná pro celý film.___ Může se zdát, že historická přesnost je u takovéhoto pojetí vedlejší. Vše se prostě alibisticky svede na starou bábu, která hraje svou poslední roli a u níž se navíc kombinuje alkoholismus se senilitou. Toto alibi ale nemůže být všespásné a když dojde na stupidity typu "blížící se poprava" (bez soudu) s následnou "milostí", tak nezbývá než se smát a smát a kousat do prstu... Protože i kdyby celý příběh byl postaven na zmatené fabulaci senilní báby (a že těch "nepřesností" je tam opravdu požehnaně), film sám o sobě zmatený být nemůže a musí aspoň do minimální míry dodržovat vnitřní logiku narace.___ Tímto filmem podle mě Renč spáchal dokonalou uměleckou sebevraždu. Přiznat, že na něčem takovém pracoval 15 let a spotřeboval X desítek milionů (přičemž to financování nebylo úplně košer), a přitom předložit tuto směšnost s dovětkem, že film vypadá přesně tak, jak ho "po léta nosil v hlavě", prostě není normální a svědčí o naprosté nesoudnosti... Stejně jako není normální pozvat na pompézní premiéru prezidenta v plné polní, ministry, primátory apod. a tvrdit, že film politizuje "pražská kavárna". Těším se na velkohubá prohlášení o mimořádné divácké úspěšnosti filmu, známé to projevy neschopnosti rozlišovat návštěvnost a umělecké kvality díla. () (méně) (více)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není... ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

O Lídě Baarové jsem viděla řadu doumentů, i ten poslední Heleny Třešíkové Zkáza krásou. Dramatizace jejího příběhu jsem se tak trochu obávala. Snažila jsem se dívat oproštěná všech negativních kritik a poznámek těch, kteří film viděli. Nečetla jsem žádný ze zdejších komentářů, držím se pouze toho, co jsem o Baarové četla a dosud viděla. Táňa Pauhofová je krásná žena a výborná herečka, ale je naprosto odlišný typ. Věřila jsem jí Burešovou v Hořícím keři, i manželku Hynka Čermáka v Něžných vlnách. Její vřelá povaha je spíš předučená k laškovným diblíkům než ke chladné kráse Lídy Baarové, která měla naprosto jinou povahu. Tyto předpoklady splňuje mnohem lépe herečka Veronika Arichteva, jejíž pravidelná tvář víc odpovídá rysům Lídy Baarové. Pokud jde o jakýkoliv životopisný film, je fyzická podoba s hlavním hrdinou velice důležitá. K dalšímu obsazení a dabingu se mi ani nechce vyjadřovat. Zaměřím se na příběh Baarové a na to, co z něj bylo vybráno i jak byli prezentování její součastníci. Rozhodně jsem nečekala žádný filmový přepis historických faktů, zajímalo mě, jaký příběh odvypráví Ivan Hubač s Filipem Renčem. Nevím, co vedlo k vybrání scénaristy, který má velké zkušenosti v televizní tvorbě, ale dosud nepsal příběh pro filmové plátno. Spíš bych se snažila o kritický text, ke kterému bych se nechala vyjádřit znalce první republiky a života Lídy Baarové. Nemohu se ubránit dojmu, že jde o jakýsi filmový bulvár, který si vybírá to nejvíc skandální bez hubšího zpracování. Přitom sám životní příběh Baarové je dost dramatický, nebylo nutné nic zdůrazňovat, spš citlivě vybírat a nechat vyznít. Není zapotřebí křičet, kde lze to stejné pronést bez patosu. Výběr scénaristy vidím jako druhý přehmat režiséra. Ondřej Soukup je dobrý muzikant a řadu jeho melodií mám ráda. V tomto případě mi ale jeho hudební pojetí k příběhu hlavní hrdinky nesedlo. Myslím si, že filmová hudba má příběh podtrhnout ve smyslu povznést a zvýraznit, nikoliv podrazit nohy. Obávám se, že právě to se tu bohužel stalo. Záměrně nechci rozebírat další aspekty, tyto tři myslím stačí. S odstupem času bych moc ráda našla nějaký klad, který bych dokázala upřímně pochválit. Opravdu si to přeju ... ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Vypadá to jak televizní film a vzhledem k rozpočtu a množství hereckých es, se jedná fakt o propadák. Přijde mi, že Renč každýmu přesně určoval, jak se má tvářit a chovat, a proto většina postav vypadá jak loutka. Na to, jak silný námět měl Renč k dispozici, z toho nedostal vůbec nic. Atmosféra slaboučká, napětí vůbec žádné ani v krvavých scénách. Takže palec dolů, zklamání a Renčovi už takto zásadní příběhy nedávejte točit. Je to promarněná šance... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Je to všetko komplikovanejšie než sa na prvý pohľad zdá..." Neviem, či bol Renč dobrá voľba, ale zodpovednosť za výsledok nesie on. Casting sa myslím vydaril, T. Pauhofovú vyniť nemôžem ani nikoho iného z obsadenia. Celková skladba filmu je ok, rozhovor starej pani Baarovej, ktorá sa v spomienkach vracia do doby svojej najväčšej slávy nie je nový prístup, ale rozhodne je divácky vďačný a zaujímavý. Z nejakého dôvodu Renč úplne vynechal detstvo, nejaký úvod alebo herecké začiatky L. Baarovej a hneď sme skočili na konkurz, z ktorého sa potom odpichla k sláve...Jej práci sa tiež veľmi nevenoval, sme svedkami len jej romániku s nemeckým hercom a neskôr Goebbelsom. Trápnu milostnú scénu a odrazy tváre v plameňoch si Renč mohol odpustiť a venovať sa radšej spomínaným nedostatkom. Je fajn, že dal priestor i väzneniu Baarovej ale celkovo film postráda hĺbku. Všetko je tak povrchné a priemerné a o Baarovej sa toho veľa nedozvieme. To že randila s Goebbelsom je na životopisný film trochu málo, nie? 60%. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (36)

  • Smrtelný skok z domu Zorky Janů (hraje ji Anna Fialová) se natáčel ve stejném domě na Hanspaulce, kde se zabila Zorka Janů. (M.B)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama