Sicario: Nájemný vrah

Atmosféra tam je. Výborne! To je nepochybné. Navyše podporená priliehavou hudbou. Skvelé! Menej skvelé je to, o čom sa rozpráva: že teda tá drogová mafia je až moc premakaná. Preto proti nej vykročiť treba ešte "rafinovanejšie". Kto príde do systému odhaľovania jej bossov z vonkajšieho prostredia, nemá šancu niečo relevantné pochopiť. A ak tú šancu predsa len dostane, padne automaticky do hovna. Pretože systém je taký. Zločin, aby sa dal potrieť a zlikvidovať, je treba zároveň z druhej strany podporovať. Je to všetko komplikované a neprehľadné. Navyše kopa policajtov je podplatených mafiou. Tak sa mlčí o dôležitých akciách. Hrá sa na obe strany. Veď dobre, dobre. Celé je to nejako scénaristicky divne uchopené, čo skvele rozobral v komentári užívateľ Maq. Len k podstate celého (drogového) problému veľmi stručne toľkoto: ak by Američania nezakázali užívať, pestovať a predávať istú skupinu látok a nevytvorili systém kriminálnej perzekúcie takéhoto konania, filmy ako Sicario by stratili opodstatnenie. Pretože celý drogový biznis by držal štát za regulované ceny. Podobne ako pri alkohole a nikotíne. Pestovanie a výroba čohokoľvek by bolo povolené všetkým. Tam síce tiež existuje domáci nelegálne pálený alebo pašovaný segment trhu, ale ten vyplýva len z rozdielnych cien cíg a alkoholu v rôznych štátoch alebo zo snahy ušetriť a rozhodne netvorí ústrednú časť alko/tabako biznisu. Čiže z ciel a daní, čo sú ďalšie výpalnícke inštitúty štátu. Nuž a peniaze vynakladané na boj s drogovou mafiou (ktorú aj tak vždy tak či onak štát podporuje) by mohli byť pri úplnej legalizácii všetkých drôg bez výnimky vynaložené úplne inde a oveľa efektívnejšie. Alebo sú miliardy vynaložené na protidrogovú politiku účelnejšie ako vzdelanie, zdravotníctvo a veda? (11.01.2016)

Sicario je malinko podvratný v tom, že ač svým úvodem slibuje akci s drsnou vojandou v hlavní roli, vypráví vlastně o někom a něčem jiném. Tento přístup postupné změny hlediska vyprávění se mi zamlouvá. Precizní Denis Villeneuve metodicky vykresluje drsný svět boje s drogovými kartely a ukazuje, že někdy ani ti hodně zkušení nemají na tento pomyslně nejvyšší level žaludek... Zkrátka skvělá režie i skvělí herci, už chybí jen kriminální případ s jasnějšími konturami. 8/10 (05.01.2016)

"Chce to velkej randál, jako Silvestr na steroidech." Velká akce zkrátka chce pořádné nasazení, zkušené ohýbání zákona a někoho, kdo zmáčkne spoušť ve chvíli, kdy by měl zatýkat. Jenže je taky potřeba agent FBI, který by akci papírově přikryl a to se agentce Macyové nechce. Já jí rozumím, ale patrně žije na jiné planetě, když neví, jak to chodí. Mne tedy hodně nebavily nekonečné scény, při kterých se někam jelo nebo šlo a černočernou přestřelku v tunelu jsem tak nějak vůbec neviděl. Na druhou stranu musím uznat, že poklidný zabiják Alejandro mě hodně bavil a jeho brilantní argumentace by mne určitě přiměla k prozrazení místa vchodu do tunelu, podpisu hlášení i sdělení výherních čísel zítřejšího losování Sportky. (24.03.2016)

Musím přiznat, že na tak zásadní film mi scénář přišel až moc jednoduchý a dějová linka přespříliš lineární. To samé se týká postavy Emily Blunt (neříkám hlavní postavy, protože tou není), nevěřím, že by někdo takhle naivní (pozor, to se nerovná "s takovými morálními zásadami") mohl tak dlouho působit ve svém oboru. Ona tu ale má zastupovat diváka, seznamovat se s prostředím, nasávat jako houba špínu světa drog i boje proti němu a prakticky celý film dostávat deku, fyzicky i morálně. Coby dramatický záměr chápu, postava tím ale ztrácí na životnosti. Skutečnou hlavní postavou je Sicario, osoba toť velmi podobná Joubertovi ztvárněnému Maxem von Sydowem ve Třech dnech kondora (se kterým má Sicario ostatně společný i ten úhel pohledu, ve kterém nejde o dobro proti zlu, ale o pořádek proti chaosu, alespoň v pohledu těch, na jejichž rozhodnutí záleží). Málomluvný del Toro je muž činu v tom smyslu, že jeho akce hýbají dějem. Hlavní myšlenkou pak je ona věta, že dokud se těch 20 % smažek nezbaví svého zlozvyku, nic se nezmění. (30.10.2015)

Tam, kde ve Zmizení Villeneuveova pomalá režie znásobovala napětí, tady spíš unavuje. Po začátku s napětím sledujeme cestování a mluvení, Emily tápající, Joshe s úsměvem a Benicia mentorujícího, popřípadě s hlavní pistole u Emiliiny hlavy. Že na policejních zátazích není vše úplně košer a mexický drogový boss se mohl přiučit z amerického násilí? No jistě, ale dvě, tři věty ještě konflikt nedělají a psychologie, natož filozofie se tentokrát nekonají. (19.05.2016)